Francouzská policie propustila z vazby radikálního zástupce žlutých vest

Nahrávám video
Protesty žlutých vest podporují i francouzští nacionalisté
Zdroj: ČT24

Francouzská policie ve čtvrtek večer propustila z vazby jednoho z radikálních představitelů hnutí takzvaných žlutých vest Érica Droueta, který byl zatčen ve středu v Paříži kvůli organizování neohlášené demonstrace. Drouet podle serveru televize LCI prohlásil, že o zadržení sám usiloval, aby Francouzům ukázal, že nejsou svobodní.

Část členů hnutí, které už týdny protestuje proti vládním reformám, zároveň napsala otevřený dopis prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Varují v něm, že „zajdou dál“ a že „zloba se změní v nenávist“.

Řidič kamionu Drouet, který je jednou z mediálně nejznámějších tváří hnutí, podle tisku svolal na středu večer protestní akci na slavnou pařížskou třídu Champs-Élysées. Výzvy kontroverzního vůdce „k nevelké akci, která ale šokuje veřejné mínění“, uposlechly desítky lidí. Droueta policie zadržela ve chvíli, kdy mířil na místo srazu.

Drouet, jenž v minulosti vyzýval třeba ke svržení státních institucí, po opuštění vazby řekl, že jeho zatčení bylo politicky motivované. Tvrdil, že se chtěl jen setkat s ostatními aktivisty a že ani na sobě neměli žluté vesty.

obrázek
Zdroj: ČT24

Přiznal ale také, že se chtěl dát zatknout. Demonstrací hnutí takzvaných žlutých vest se sice účastní stále méně lidí, jeho přestavitelé ale podle francouzského tisku doufají, že letos chytí druhý dech.

Nové protesty svolávané především přes sociální sítě jsou očekávány tuto sobotu v Paříži, Lyonu, Bordeaux, Štrasburku nebo Nice. Část členů hnutí takzvaných žlutých vest ve čtvrtek na facebookové stránce La France en colére (Rozzlobená Francie), kterou Drouet spoluzaložil a která má asi 300 tisíc členů, zveřejnila otevřený čtyřstránkový dopis adresovaný prezidentu
Macronovi.

„Hněv se promění v nenávist, jestliže vy a vám podobní budete z vašeho piedestalu dál považovat obyčejné lidi za chudáky, za lidi, kteří nejsou nic,“ píše se v dokumentu.

Dopis má být podle francouzského tisku odpovědí na projev šéfa Elysejského paláce z 31. prosince. Macron v něm kritizoval ty, kteří se „opovažují mluvit ve jménu lidu“, ale „kteří nejsou nic jiného než mluvčí nenávistného davu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...