Francouzští poslanci schválili balíček, kterým chce Macron zklidnit protesty žlutých vest

Po více než třináctihodinové bouřlivé debatě schválila dolní komora francouzského parlamentu v noci na pátek balíček sociálních opatření, která prezident Emmanuel Macron slíbil minulý týden ve snaze zastavit protesty takzvaných žlutých vest. Od Nového roku se by se tak například neměly danit odměny za přesčasy a polepšit by si finančně mělo až 70 procent francouzských důchodců. Opatření ještě musí potvrdit Senát.

Po dlouhé debatě hlasovalo pro „naléhavá hospodářská a sociální opatření“ 153 poslanců Národního shromáždění z vládního tábora, proti se postavilo jen devět zákonodárců a 58 poslanců, hlavně z řad socialistů a republikánů, se hlasování zdrželo.

Proti opatřením, která označili za nedostatečná, se postavili komunisté a poslanci Nepodrobené Francie Jeana-Luca Mélenchona. Opozice kritizovala mimo jiné to, že balíček vytváří nové nerovnosti, například mezi různými skupinami důchodců.

V pátek bude o zákonu hlasovat také francouzský Senát. Podle jeho předsedy Gérarda Larchera by jej horní komora mohla rovněž schválit.

Prezident Macron minulý týden v pondělí po více než třech týdnech sociálních nepokojů, kterých se účastnili lidé ve žlutých reflexních vestách, ustoupil od některých plánovaných reformních kroků a slíbil řadu sociálních opatření, která si vyžádají státní výdaje v řádu miliard eur.

Na základě nyní schváleného zákona by například neměly odměny za přesčasy podléhat zdanění ani žádným sociálním odvodům. Zhruba sedmdesát procent důchodců by nemělo platit zvláštní daň, kterou chce zavést francouzská vláda. Minimální mzda by se měla zvýšit o sto eur měsíčně.

Macronův balíček některé demonstranty uspokojil, v plánu jsou ale další protesty

Ve Francii od 17. listopadu protestují lidé ve žlutých vestách, kteří se svolávají na sociálních sítích. Zpočátku jim vadilo plánované zdražení pohonných hmot, které vláda pod tlakem zrušila. Postupně ovšem lidé dávali na demonstracích najevo celkovou nespokojenost se svou životní situací i s reformní politikou prezidenta Emmanuela Macrona.

Poté, co šéf Elysejského paláce minulý týden ohlásil nově schválená opatření, se počet demonstrantů v ulicích, kteří vyšli na pravidelnou sobotní demonstraci, výrazně snížil. Některé silnice či podniky ve Francii ale nadále příznivci hnutí žlutých vest blokují. V souvislosti s protesty zemřelo už devět lidí, hlavně při dopravních nehodách.

Agentura AFP poznamenala, že se někteří příznivci hnutí žlutých vest svolávají na demonstraci, na které chtějí „oslavit“ páteční narozeniny prezidenta Macrona. Na sociální síti Facebook se objevily také výzvy k pokračování protestů v sobotu. Jaká na nich bude vzhledem k nadcházejícím Vánocům účast, není ale jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...