Francie

Prezidentská kampaň ve Francii se na sociálních sítích rozběhla dříve a s výrazně větší intenzitou než před volbami v roce 2022. Jen během září se na facebooku, instagramu, sítích LinkedIn, X a Bluesky objevilo více než 6,4 milionu příspěvků souvisejících s volbami, tedy čtyřikrát více než ve stejném období před čtyřmi lety. První kolo prezidentských voleb přitom Francouze čeká až 18. dubna příštího roku.

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.

Francouzští policisté v souvislosti s násilnými studentskými protesty a blokádami jen během pátku k 11. hodině zadrželi okolo 600 osob. Zaznamenány jsou také případy polévání učitelů benzinem nebo vyhrožování napadené policistce smrtí, napsal web Le Figaro. Vláda z několikadenních nepokojů, kvůli nimž byly zadrženy stovky lidí a zraněny stovky příslušníků bezpečnostních složek, obvinila radikální levici, napsala agentura AFP.

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.

Při studentských blokádách a protestech ve Francii, které přerostly v násilnosti, bylo ve čtvrtek poškozeno několik středních škol, byla narušena veřejná doprava a napadeno několik lidí. Protestní akce se odehrávaly na devíti stech místech ve všech francouzských departementech, napsala agentura AFP. Policie zadržela 1949 lidí, zraněno bylo 305 policistů a četníků, uvedl večer ministr vnitra Laurent Nuñez. Politici z nepokojů, které někde podněcovali výtržníci, viní radikálně levicové sdružení Nepodrobená Francie (LFI), napsala média.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.

Některé z evropských zemí, patřící mezi americké spojence a zároveň státy s nejvyššími výdaji na obranu, nebyly pozvány na zasedání vedené Pentagonem, na němž se má rozebírat budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Informoval o tom server Politico. Děje se tak po předchozích hrozbách administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa, že sestaví „seznam hodných a zlobivých“ vlád, které se dostaly do rozporu s prioritami šéfa Bílého domu.

Premiér Spojeného království Andy Burnham v rozhovoru pro BBC naznačil, že návrat do EU patří mezi možnosti, které by jeho vláda mohla zvážit s cílem přetvořit dlouhodobé vztahy s Evropou. Dříve se v úterním projevu na sjezdu Labouristické strany zavázal prozkoumat možnosti užších vazeb s Unií na summitu, který se uskuteční letos. Francouzský prezident Emmanuel Macron a španělský premiér Pedro Sánchez se shodli, že by návrat Velké Británie do EU uvítali.

Spojené království nabídlo členům vojenského partnerství „Joint Expeditionary Force“ (JEF, česky Společné expediční síly) „jaderný deštník“ v rámci širší dohody o obraně.

Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s odkazem na informace zpravodajských služeb. Moskva se snaží zastrašit společnost, aby přestala pomáhat Kyjevu, míní Kallasová. Po jednání ministrů obrany EU zdůraznila, že blok musí rychleji a efektivněji posilovat svou obranyschopnost, aby splnil cíle stanovené pro rok 2030. Česko zastupoval v Bruselu šéf sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jakub Landovský.

Papež Lev XIV. v Lurdách při setkání s francouzskými biskupy vyzval církevní představitele, aby pokračovali v boji proti sexuálnímu zneužívání nezletilých v církvi. Večer se v poutním místě soukromě setkal se sedmi lidmi, kteří se v minulosti stali oběťmi zneužívání v institucích provozovaných katolickou církví. Během návštěvy Francie Lev XIV. také ostře odsoudil legalizaci lékařsky asistované smrti, kterou označil za nemorální „falešný soucit“.

Věra Horáková (rozená Grubrová) patřila k úspěšným československým basketbalovým reprezentantkám. S národním týmem procestovala v šedesátých letech řadu zemí. Vrcholovou kariéru ale podle ní ovlivňovala i tehdejší politická situace. V družstvu vládla nedůvěra a podezírání. Dnes třiadevadesátiletá pamětnice vzpomíná také na dětství za války a své úplné sportovní začátky.

Stovky tisíc lidí zaplnily slavnou pařížskou třídu Champs-Élysées, aby se zúčastnily velké mše pod širým nebem, kterou sloužil papež Lev XIV. Podle Vatikánu se mše zúčastnilo na 700 tisíc lidí.

Papež Lev XIV. v pátek v Paříži varoval před ztrátou lidskosti v době, která podle něho v souvislosti s umělou inteligencí vytváří „ráj strojů“ a kdy lidé stojí před základními otázkami existence. V projevu v Elysejském paláci vyzval papež také k zákazu jaderných zbraní a ochraně života, když kritizoval možnost asistované sebevraždy, kterou letos Francie uzákonila. První den návštěvy Francie zakončil setkáním s mladými na stadionu na předměstí Paříže.

Rusko připravuje dronové útoky v Evropě, zaměří se na středomořské země, informovala podle tvrzení deníku El Mundo evropské státy americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Před možností ruského útoku na jejich území byly varovány vlády Španělska, Francie a Itálie, uvedl deník. Podle informací italské agentury ANSA však Řím žádné varování ohledně možných útoků neobdržel.

Církev ve Francii stále shání několik desítek milionů eur, aby vyrovnala rozpočet papežovy návštěvy. Jde o výzvu způsobenou specifickým postavením této země.

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.

Členské země EU se dohodly na prodloužení protiruských sankcí, které se týkají tří tisíc lidí. Poprvé je prodlouží o tři roky, nikoliv šest měsíců jako dosud. Po dlouhých jednáních bylo dosaženo kompromisní dohody, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Jejich odstranění v pondělí požadovaly Slovensko, Francie a Lucembursko. Fridman má v Lucembursku zmrazených 16 miliard dolarů. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vyřazení miliardářů označil za ostudné a neobhajitelné.

Za téměř milion eur (skoro 25 milionů korun) se v pondělí v aukci prodalo 285 osobních věcí a suvenýrů spojených s francouzskou herečkou Brigitte Bardotovou, která zemřela loni 28. prosince ve věku 91 let. Podle agentury AFP se cena vyšplhala na téměř dvacetinásobek odhadované částky. Kupce našel každý z nabízených předmětů, napsala agentura DPA.

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.

Pouhých několik měsíců před prezidentskými volbami se rozbíhají rozpočtová jednání na pozadí stagnující ekonomiky a hospodářského poklesu ve Francii, kde všechny ukazatele signalizují problém.

Česká policie v posledních dnech kvůli ruským hrozbám operativně posílila hlídkovou činnost u nádraží hromadné dopravy, řekl serveru iDNES.cz ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že Česko čelí ze strany Moskvy hybridní válce. Reagoval na vyjádření polského premiéra Donalda Tuska, který řekl, že Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu.

Během návštěvy Francie papež Lev XIV. navštíví Elysejský palác, odmítl však udělení Řádu čestné legie i účast na státní večeři. Podle francouzského deníku La Croix měl Vatikán dokonce odmítnout i návrh na soukromé setkání papeže s Emmanuelem Macronem uvnitř pařížské katedrály Notre-Dame.

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.