Francie

Francouzská policie při sobotních demonstracích zadržela 1314 lidí, uvedlo v neděli na základě předběžné bilance ministerstvo vnitra. Zranění utrpělo 53 členů bezpečnostních složek, vyrabováno bylo 24 obchodů a v 75 případech zasahovali hasiči či bezpečnostní složky u požárů. Informovala o tom agentura AFP. Noc byla podle ministerstva klidná.

Ve Francii dle odborů v sobotu protestovalo proti životním nákladům na 800 tisíc lidí, v Paříži vyšlo do ulic 250 tisíc lidí. Úřady uvádějí nižší účast. Po většinu doby byly protesty klidné, jen v závěru docházelo k násilnostem. Policie tak místy použila slzný plyn a vodní děla. Většina velkých měst omezila lokality, kde se shromáždění smějí konat. Krajní levice to odsuzuje a hrozí generální stávkou. Nejvýznamnější pařížská muzea zůstala v sobotu zavřená a pod dohledem policie. Na udržení pořádku mělo být nasazeno celkem na 70 tisíc policistů a četníků.

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek po schůzce zástupců vlády a tajných služeb prohlásil, že za sobotními nepokoji stály „rozvratné ultralevicové“ skupiny, které plánovaly svrhnout republiku. Francie v příštích dnech zakáže „nelegitimní“ protesty, oznámil také prezident. Demonstracím organizovaných skupin, jako jsou odbory, budou podle něj nabídnuty alternativní cesty pro protestní průvody, aby byly ochráněny živnosti. Úřady večer oznámily, že zakázaly všechny demonstrace v Marseille a okolí plánované na sobotu jako protesty proti drahému bydlení. Ve čtvrtek se pokojně demonstrovalo v Paříži a několika dalších městech.

Tým ruských dezinformátorů „Doppelgänger“ (Dvojníci) dosáhl toho, že americký viceprezident JD Vance a další američtí politici sdíleli ruskou propagandu namířenou proti Ukrajincům. Skupina je také původcem dezinformací souvisejících s pařížskou olympiádou a šiřitelem antisemitských nálad. O nových zjištěních informoval ve středu exilový ruský web The Insider.

Obyvatelé západního Středomoří se potýkají s následky tlakové níže Adam. Ta nejprve zpustošila východní pobřeží Španělska, kde zemřelo nejméně pět lidí. Voda stoupala takovou rychlostí, že v mnoha případech měli lidé co dělat, aby si zachránili život. Obzvlášť těžce dopadla bouře na oblast Valencie. Ve městě Pego napadlo za 36 hodin rekordních 630 milimetrů vody. „Přišlo mi, jako by tu byly tři nebo čtyři bouře najednou. Všude silně foukalo a ani na chvíli nepřestalo,“ sdělil jeden z obyvatelů zaplaveného města. Jen sto kilometrů severně od povodňové oblasti přitom ještě před třemi měsíci zuřily rozsáhlé požáry. Tlaková níže Adam se nyní přesunula nad jižní Francii a Korsiku, kde si řeky udělaly ze silnic dočasná koryta. I v této zemi si vyžádala nejméně jednu oběť.

Vlády v Evropě i dalších částech světa ve středu vypínaly své webové stránky kvůli nově odhaleným bezpečnostním chybám v programovacím jazyku PHP, informovala agentura Reuters. Ve středu večer byl kvůli provedení bezpečnostních oprav zhruba na dvě hodiny preventivně odstaven také web Úřadu vlády ČR. Je k dispozici aktualizace PHP, která chyby eliminuje. Vývojáři PHP vyzvali uživatele k její okamžité instalaci. Tento postup doporučil i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

V některých částech Paříže bude ve středu večer potřetí v řadě platit noční zákaz vycházení, informovala agentura AFP s odvoláním na policejní prefekturu. Policie toto krajní opatření zavedla po násilnostech, které provázely sobotní demonstrace proti vysokým životním nákladům. Současně zakázala i shromáždění a pochody, které se měly konat ve čtvrtek přes den v některých částech města.

Noční zákaz vycházení, který po několika dnech násilných demonstrací francouzské úřady vyhlásily v částech Paříže i v jiných městech, pomohl v noci na úterý zajistit klid, prohlásil dle agentury Reuters francouzský premiér Sébastien Lecornu. Úřady v Lyonu vyhlásily zákaz nočního vycházení v nejužším centru města druhou noc po sobě, stejně tak bude platit i ve dvou oblastech Paříže. Policie zadržela během demonstrací přes 2500 lidí.

Výsledky senátních voleb a jejich dopady na českou politiku probírali v Událostech, komentářích senátoři Jan Schiller (ANO), David Smoljak (za STAN) a Václav Láska (SEN21) a poslanec Radek Koten (SPD). Podle Smoljaka dostal premiér od voličů jasný vzkaz, který sám označil za fiasko. Schiller namítl, že ve druhém kole senátních voleb se podle něj voliči spojují především proti kandidátům ANO. Koten se vyslovil pro jednokolovou volbu, která by podle něj lépe odrážela vůli většiny. Láska naopak neočekává výraznější změny v politickém dění. Hosté diskutovali také o masivních demonstracích ve Francii, souvisejících násilnostech a hranicích práva na protest. K této části debaty se připojila také vrchní ředitelka sekce evropské a zahraniční politiky ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.

Po víkendových nepokojích a násilnostech v řadě francouzských měst jejich úřady vyhlašují zákaz vycházení od večerních hodin do následujícího rána. Podle agentury Reuters se to týká Lille a okolních měst na severu země, dle AFP také centra Lyonu. Francouzská BFM TV zase informuje o zákazu vycházení pro celou veřejnost v Paříži na Place de la République a kolem Les Halles. Ke kroku dříve vyzval premiér Sebastien Lecornu. Ministr vnitra Laurent Nuňez podal kvůli událostem z víkendu demisi, prezident Emmanuel Macron ji však nepřijal.

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.

Francouzská policie zadržela v souvislosti s násilím při sobotních demonstracích 2397 lidí, oznámil v neděli ministr vnitra Laurent Nuňez, který také informoval o 997 zraněných policistech, hasičích a materiálních škodách. O zraněných z řad demonstrantů se nezmínil. Prezident Emmanuel Macron večer slíbil tvrdě zasáhnout proti lidem, kteří se dopustili v sobotu střetů v ulicích.

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.

Datová centra hrají klíčovou roli v rozvoji umělé inteligence (AI), digitální ekonomiky i kybernetické bezpečnosti. Jejich výstavba však v Evropě vyvolává stále větší odpor. Kritici upozorňují především na vysokou spotřebu elektřiny a vody či negativní dopady na životní prostředí. Spory kolem datových center tak otevírají otázku, jak skloubit technologický rozvoj s požadavky na udržitelnost.

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.

Srážka minibusu s nákladním vlakem u vjezdu do Eurotunelu na francouzské straně Lamanšského průlivu si ve čtvrtek večer vyžádala 19 zraněných. Nikdo z nich není v ohrožení života, uvedly francouzské úřady podle agentur Reuters a AFP. Provoz nákladních vlaků byl v obou směrech dočasně přerušen, osobních vlaků se událost nedotkla, informovala francouzská média.

Několik dní před začátkem podzimních školních prázdnin, které ve Francii začínají v sobotu 17. října, vyvstává otázka, zda budou středoškolské protesty pokračovat. Někteří studenti počítají s koordinací protestních akcí s dalšími hnutími, zejména se žlutými vestami.

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.