Francie

Evropu budou na jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Velká Británie a zástupci unijních institucí, oznámil podle agentury Reuters na závěr neformálního summitu v Dublinu předseda Evropské rady António Costa. Podle zdroje agentury AFP se k pětici států připojí zástupci Evropské komise a Evropské rady. Podle zpravodajského webu Politico budou země reprezentovány na úrovni národních bezpečnostních poradců.

Ve věku sto let zemřel válečný veterán a plukovník ve výslužbě Josef Turek, poslední v Česku pobývající československý voják, který se za druhé světové války zúčastnil bojů u francouzského přístavu Dunkerk. O jeho úmrtí informoval odbor válečných veteránů a válečných hrobů ministerstva obrany na síti X. Letos v únoru Turek obdržel francouzský Řád čestné legie V. stupně.

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.

Francii na jaře čekají klíčové volby. Druhá největší ekonomika Evropské unie a zároveň její zakládající člen hledá nástupce nepopulárního prezidenta Emmanuela Macrona, jemuž končí druhý pětiletý mandát a o post se tak již nemůže ucházet. Současnými favority v polarizované a protesty zmítané zemi jsou podle predikcí představitelé politických okrajů – Marine Le Penová a Jean-Luc Mélenchon. Výsledky voleb mohou mít zásadní dopad nejen na fungování Francie, ale i na její roli v EU a NATO.

Rusko a Ukrajina se na trojstranných jednáních v Abú Dhabí dohodly na rozsáhlé výměně válečných zajatců, tvrdí vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij. Výměny vězňů byly jednou z mála věcí, na kterých se válčící strany domluvily už při úterních jednáních. Medinskij rovněž tvrdí, že Moskva a Kyjev se přiblížily míru. Zeť prezidenta USA Jared Kushner uvedl, že „nejtěžší bude otázka územních sporů“. Kushner a vyslanec Steve Witkoff mají podle AFP ve čtvrtek odcestovat do Moskvy.

Francouzská prokuratura zahájila vyšetřování íránské kybernetické jednotky, kterou Paříž viní z říjnových útoků na chladicí zařízení v supermarketech. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v pondělí prohlásil, že za útoky stojí íránské revoluční gardy a že Írán za ně ponese následky. Francie chce prosadit sankce na evropské úrovni, informovala agentura AFP. Írán se k obvinění zatím nevyjádřil.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v rozhovoru pro stanici RTL uvedl, že se evropské země, včetně Francie, zapojí do mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Za zprostředkování Spojených států amerických se jednání uskuteční 10. a 11. listopadu v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Dhabí. Ministr ale neupřesnil, která z dalších evropských zemí se rokování konkrétně zúčastní.

Záchranné složky z dvaceti zemí v Praze testovaly nové technologie, v budoucnu by je mohly využívat k přeshraniční krizové komunikaci. Už v roce 2030 jsou připravené technologii naostro využívat například severské státy nebo Francie, tuzemsko nejdříve o tři roky později. Se zavedením jednotného systému počítá návrh Evropské komise. Užitečný by mohl být při událostech na pomezí států nebo při výpomoci v cizině, třeba u velkých požárů.

Francie zažila další vlnu demonstrací organizovanou žlutými vestami. Vláda viní z nepokojů hlavně krajní levici. Její vůdce, předseda strany Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon, představil svůj program a oficiálně zahájil předvolební kampaň. Průzkumy ukazují, že by mohl postoupit do druhého kola prezidentských voleb. Mélenchon prosazuje odchod do důchodu v šedesáti letech, výrazné zvýšení minimální mzdy či zavírání jaderných elektráren. Byl by i pro odchod z NATO. Část levice a socialistů má ale jeho program za příliš extrémní. Na to spoléhá další z uchazečů, exprezident Francois Hollande. Věří, že by ho podpořil i politický střed. Zvlášť pokud by se rýsoval souboj dvou kandidátů kraje politického spektra. Šance krajní levice nicméně s dalšími demonstracemi rostou.

V Saúdské Arábii a Jemenu budou nasazeny tisíce syrských vojáků, stovky jich jsou na obou stranách hranice již nyní, sdělily AFP nejmenované zdroje z jemenských vládních úřadů a armády. Vojáci mají oběma zemím pomáhat v konfliktu s jemenskými hútíjskými islamisty, kteří jsou spojenci íránského režimu. Oficiální vyjádření jemenské mezinárodně uznávané vlády či syrské vlády AFP prozatím neuvedla. Zdroj ze syrské diplomacie později dle agentury SANA informace o vyslání vojáků do Jemenu popřel.

Francouzce Emmě Larrieu-Letové před dvěma lety diagnostikovali leukémii. Doma měla jen desetiprocentní šanci, že se jí podaří dostat dřeň od francouzského dárce, proto lékaři hledali v mezinárodních registrech. Uspěli nakonec v Česku a ona si po uzdravení vymyslela unikátní cestu. Dojet do Čech na kole. Během své poutě se s přítelem zastavovala v nemocnicích, kde šířili osvětu o dárcovství kostní dřeně a snažili se motivovat zejména mladé lidi, aby se zapisovali do registrů. Ve Francii je zapsáno pouze šest desetin procenta populace. V Česku jsou to dvě procenta, tedy asi 220 tisíc potenciálních dárců.

Francouzská odborová organizace CGT uvedla, že po celé zemi vyšlo v rámci celostátní stávky do ulic zhruba 1,6 milionu lidí, z toho 350 tisíc v Paříži. Francouzské ministerstvo vnitra odhadlo účast na 575 tisíc včetně 65 tisíc v hlavním městě, napsal deník Le Monde. Lidé demonstrovali proti rostoucím životním nákladům, vyjádřili podporu studentskému protestnímu hnutí, ale řada z nich se také silně vyhranila vůči krajní pravici. Manifestace, které navazují na studentské protesty, tak podle deníku mohou nabrat zcela nový rozměr.

Na výsledky amerických voleb reagují i světoví lídři. Německý ministr obrany Boris Pistorius podotýká, že americká administrativa zůstává po volbách stejná a Berlín s ní bude dál spolupracovat. Podle britského premiéra Andyho Burnhama by porážka republikánů měla svět přimět k jednotě v boji proti krizi spojené s rostoucími životními náklady. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot označil za dobrou zprávu pro demokracii v USA to, že prezident Donald Trump porážku uznal. Český premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že vítězství demokratů je obrovské a očekává paralýzu.

Pařížské náměstí Republiky (Place de la République) se od 17. října jen obtížně vrací k běžnému životu. Zatímco se na čtvrtek chystají další protesty, jeden z místních optiků upozorňuje, že pověst této čtvrti zůstává poškozená.

Pařížská prokuratura začala jako pokus o vraždu vyšetřovat incident ze sobotních demonstrací, kdy někdo zaútočil zápalnou lahví na četníky. Informovala o tom v neděli agentura AFP. Ministr vnitra Laurent Nuňez už v sobotu označil útok Molotovovým koktejlem na příslušníka mobilního četnictva v Paříži za pokus o vraždu. Napříč Francií vyšly do ulic stovky tisíc lidí, a to už třetí sobotu v řadě. Činí tak v rámci protestního hnutí proti růstu životních nákladů a stavu školství.

Třetí sobotu v řadě ve Francii na několika místech pokračovaly demonstrace proti rostoucím životním nákladům a stavu školství. Protestů v poslední říjnový den se podle francouzského ministerstva vnitra zúčastnilo na 320 tisíc lidí, uvedlo dle agentury AFP. V několika francouzských městech včetně Toulouse, Marseille či Paříže vypukly potyčky. Za kvalitnější vzdělávání a nižší životní náklady lidé demonstrovali i v německých městech. Podle agentury Reuters se zapojily desetitisíce lidí.

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.

Hosté Událostí, komentářů týdne hovořili o možné změně financování veřejnoprávních médií. Převod poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas pod státní rozpočet prosadila v prvním čtení ve sněmovně vládní koalice. Diskuse se dále týkala možného příměří na Ukrajině, nepokojů ve Francii či neposkytnutí dotace ministerstvem kultury pro oslavy 17. listopadu. Pozvání do debaty přijali komička a kurátorka Tereza Bonaventurová, komentátor Echa 24 Jiří Peňás, bývalý ministr financí Ivan Pilný, redaktorka Deníku N Markéta Boubínová a matematik a sociální inovátor Karel Janeček. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Francouzská policie při sobotních demonstracích zadržela 1314 lidí, uvedlo v neděli na základě předběžné bilance ministerstvo vnitra. Zranění utrpělo 53 členů bezpečnostních složek, vyrabováno bylo 24 obchodů a v 75 případech zasahovali hasiči či bezpečnostní složky u požárů. Informovala o tom agentura AFP. Noc byla podle ministerstva klidná.

Ve Francii dle odborů v sobotu protestovalo proti životním nákladům na 800 tisíc lidí, v Paříži vyšlo do ulic 250 tisíc lidí. Úřady uvádějí nižší účast. Po většinu doby byly protesty klidné, jen v závěru docházelo k násilnostem. Policie tak místy použila slzný plyn a vodní děla. Většina velkých měst omezila lokality, kde se shromáždění smějí konat. Krajní levice to odsuzuje a hrozí generální stávkou. Nejvýznamnější pařížská muzea zůstala v sobotu zavřená a pod dohledem policie. Na udržení pořádku mělo být nasazeno celkem na 70 tisíc policistů a četníků.

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.