Francie strana 4 z 5

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa k ukončení války v Gaze, jelikož naplňuje izraelské cíle. Plán Bílý dům zveřejnil krátce před tiskovou konferencí. Pokud bude s mírovým plánem souhlasit i Hamás, musí nejpozději do 72 hodin propustit rukojmí, uvedl Trump. Bílý dům také počítá s tím, že v Pásmu Gazy budou vládnout palestinští technokraté pod dohledem mezinárodního výboru vedeného Trumpem.

Írán povolal ke konzultacím své velvyslance v Německu, Francii a Británii, které spustily mechanismus na obnovení sankcí OSN proti Teheránu kvůli jeho jadernému programu. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na tamní média. Íránský prezident Masúd Pezeškján řekl, že Spojené státy Teherán vyzvaly, aby jim odevzdal veškerý svůj obohacený uran výměnou za tříměsíční odklad sankcí, což označil za nepřijatelné.

Francouzští zemědělci v pátek opět vyrazili protestovat proti dohodě o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, která podle nich ohrozí odbyt jejich vlastní produkce. Asi stovka farmářů s traktory dorazila ráno k zámku Versailles, další se při poklidných akcích později shromáždili na různých místech Francie, píší tamní média.

Rakousko přilákalo na granty 25 špičkových vědců z amerických vysokých škol, na které dopadly škrty současné americké administrativy. Jde o vědce především z prestižních univerzit, jako jsou například Harvardova univerzita, Massachusettský technický institut nebo Princetonská univerzita.

Pařížský soud shledal bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho vinným z podílu na zločinném spiknutí v kauze nelegálního financování kampaně penězi z Libye. Nyní ale vyvstává otázka, ve které věznici si bude odpykávat trest, napsala agentura Reuters.

Pařížský trestní soud potrestal bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho pěti lety vězení za zločinné spiknutí, z něhož ho shledal vinným v kauze nelegálního financování volební kampaně v roce 2007 od režimu tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Obžaloby z dalších trestných činů je zproštěn. Nastoupit do vězení podle rozsudku musí, i kdyby se odvolal. Podle Reuters také musí zaplatit pokutu ve výši sto tisíc eur (2,5 milionu korun).

Zemřela známá italská herečka Claudia Cardinalová, napsala agentura AFP s odkazem na jejího agenta. Bylo jí 87 let. Společně s Ginou Lollobrigidou či Sophií Lorenovou patřila k nejznámějším ženským tvářím italské poválečné kinematografie.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země oficiálně uznala Stát Palestina. Krok má podle něj vést k míru, uvedla agentura AFP. Učinil tak na mezinárodní konferenci o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterou Paříž pořádá spolu se Saúdskou Arábií na okraj Valného shromáždění OSN. Podle Elysejského paláce by během ní Stát Palestina mělo uznat také několik dalších zemí. Palestinská autonomie označila Macronovo rozhodnutí za historické a odvážné. Přivítal jej i generální tajemník OSN António Guterres.

V nadcházejících letech by speciálně vyšlechtění komáři v Brazílii měli pomoci snížit počet případů horečky dengue. Podle agentury Reuters o tom informovala Wolbito do Brasil, největší farma na chov komárů na světě.

Izrael označil uznání Státu Palestina dalšími západními zeměmi za „odměnu pro džihádisty z Hamásu“. Krajně pravicoví ministři vzápětí vyzvali k anexi okupovaného Západního břehu. Dle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua by vznik takového státního útvaru ohrozil existenci židovského státu. Rozhodnutí naopak uvítali představitelé Hamásu či šéfka palestinské diplomacie Vársan Šahínová, podle níž jde o nezvratný krok k nezávislosti Palestiny.

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko v neděli formálně uznaly Stát Palestina. Teroristické hnutí Hamás v něm nesmí hrát žádnou roli, zdůraznily vlády těchto zemí. Podle stanice BBC jde o zásadní obrat v britské zahraniční politice. Avízo kroku vyvolalo už dříve ostrou kritiku Jeruzaléma. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej označuje za odměňování teroru. Tato slova v neděli zopakoval. Česko nyní uznat palestinský stát neplánuje.

Portugalsko uzná v neděli nezávislý Stát Palestina, tedy ještě před zasedáním Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN), které začne příští týden, uvedlo podle agentur tamní ministerstvo zahraničí. První zemí, která oznámila záměr uznat existenci palestinského státu na zářijovém VS OSN, byla Francie. Po ní podobné prohlášení učinily Británie, Kanada nebo Austrálie.

Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla v prohlášení estonská vláda. O narušení estonského vzdušného prostoru informovaly také evropské a alianční zdroje. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského d’affaires, aby protestovalo. Země se také rozhodla požádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4, uvedl premiér Kristen Michal. Další ruské stíhačky porušily bezpečnou zónu polské plošiny v Baltu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron slavnostně otevřel věže katedrály Notre-Dame v Paříži. Ty musely projít restaurováním po rozsáhlém požáru, který v dubnu 2019 katedrálu zachvátil. Při ceremoniálu Macron na věž památky vystoupal a ještě jednou poděkoval všem, kteří se na obnově katedrály podíleli. Veřejnost bude moct věže navštívit od 20. září.

Americká armáda nedostala od Dánska pozvánku k účasti na největším vojenském cvičení v moderní historii Grónska. Akce se koná v době rostoucího rusko-čínského vlivu v Arktidě a po výrocích prezidenta USA Donalda Trumpa o možné anexi ostrova. Kodaň také masivně navyšuje výdaje na obranu a místo amerických systémů protivzdušné obrany Patriot pořídí zbraně evropské.

Protestních akcí proti plánovaným škrtům v rozpočtu na příští rok se ve Francii podle úřadů zúčastnilo půl milionu lidí. Odborová organizace CGT ale uvedla, že demonstrantů bylo více než milion. Policie zadržela přes sto osmdesát lidí. Provoz omezily lékárny a nemocnice, výrazně zasažená je městská a regionální doprava. Stávkovali i někteří učitelé a také studenti. Server BFMTV uvedl, že stávky a protesty mají podporu většiny obyvatel Francie.

Útok namířený proti vedení Hamásu v Kataru ukázal, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu zostřil bezpečnostní strategii a nebojí se udeřit takřka v jakékoli zemi, a to navzdory mezinárodní kritice. Netanjahu se nechal slyšet, že je oddán revizionistické vizi Velkého Izraele a hovoří o novém regionálním řádu. Kromě arabského světa přitom začíná současná politika izraelského vedení znervózňovat i Washington.

Přestože zatím neexistuje žádná celosvětová iniciativa proti mikroplastům, začínají se objevovat omezení lokální, na úrovni jednotlivých států. A to vede i k prvním iniciativám na globálnější úrovni.

Japonsko prozatím neuzná palestinský stát. Podle tamních médií si chce Tokio udržet dobré vztahy se Spojenými státy a zároveň nechce ohrozit pozici Izraele. Napsal o tom japonský deník Asahi s odvoláním na nejmenované vládní zdroje.

Polsko s pomocí NATO nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země. Uzavřelo také vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic. Asi po dvou hodinách polský premiér Donald Tusk na sociální síti X oznámil, že operace skončila. Pohotovost mělo v sobotu také rumunské letectvo, které vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16. Jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.

Valné shromáždění OSN v pátek jasnou většinou podpořilo deklaraci nastiňující konkrétní, časově dané a nezvratné kroky k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu, uvedla agentura Reuters. Dokument označovaný jako Newyorská deklarace přijala na konci července konference zorganizovaná Francií a Saúdskou Arábií. Izrael postoj Valného shromáždění odmítl a označil ho za hanebný, palestinský viceprezident ho označil za krok vedoucí ke konci okupace, píše agentura AFP.

Města po celé Francii zachvátily ve středu demonstrace. Lidé rozčilení kvůli politické situaci a plánovaným škrtům v rozpočtu narušovali dopravu, pálili popelnice a střetávali se s policií. Ministerstvo vnitra uvedlo, že do večera zaznamenalo celkem 550 protestních shromáždění a 262 blokád, kterých se účastnilo přibližně 175 tisíc lidí. Informovalo také o téměř pěti stovkách zatčení.

Rusko upevňuje své obchodní i vojenské vazby na africké státy. S vedením Nigeru v létě podepsalo dohodu, která by mohla kromě školení expertů a podílu na těžbě uranu znamenat i výstavbu vůbec první jaderné elektrárny v západní Africe. Jde o součást širšího úsilí Moskvy omezit vliv Západu v regionu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval novým premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua, informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na Elysejský palác. Dosavadní francouzský premiér François Bayrou podal v úterý demisi poté, co jeho vláda neustála v pondělí hlasování parlamentu o důvěře.