Macron jmenoval nového francouzského premiéra

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval novým premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua, informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na Elysejský palác. Dosavadní francouzský premiér François Bayrou podal v úterý demisi poté, co jeho vláda neustála v pondělí hlasování parlamentu o důvěře.

Macron pověřil Lecornua „konzultacemi s politickými silami zastoupenými v parlamentu s cílem přijmout státní rozpočet a vypracovat dohody nezbytné pro rozhodnutí v následujících měsících,“ uvedla kancelář prezidenta. „Na základě těchto diskusí bude nový premiér pověřen sestavením vlády,“ doplnila v prohlášení. Agentura AP tento krok označila za neobvyklý, nový premiér podle ní zpravidla předstupuje před parlament až po složení vlády.

„Prezident republiky mi svěřil úkol vybudovat vládu, která bude mít jasný směr: obranu naší nezávislosti a moci, službu francouzskému lidu a politickou a institucionální stabilitu, která sjednotí zemi. Rád bych mu poděkoval za důvěru, kterou mi projevil tím, že mě jmenoval předsedou vlády,“ napsal Lecornu na síti X.

Lecornu je bývalý konzervativec, který se k Macronovu centristickému hnutí Obnova (Renaissance) přidal v roce 2017. Ve svých 39 letech byl nejmladším ministrem obrany v historii země a nyní se stává čtvrtým francouzským premiérem za posledních čtrnáct měsíců. Jeho jmenování podle Reuters ukazuje, že Macron chce pokračovat ve snahách sestavit menšinovou vládu, která bude prosazovat jeho program odmítající mimo jiné vyšší daně pro nejbohatší obyvatele a firmy.

Socialistický zákonodárce Philippe Brun Reuters sdělil, že jmenování Lecornua, který je dlouhodobě jedním z nejvěrnějších spojenců prezidenta, zavání koncem Macronovy vlády. „Bez ohledu na osobní kvality Sébastiena Lecornua je jeho jmenování fackou parlamentu,“ uvedl politik pověřený vyjednáváními o novém rozpočtu. Média přitom před jmenováním premiéra spekulovala o tom, že by Macron mohl do čela vlády zvolit člověka, který má k socialistům blízko.

Někdejší šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová označila jmenování Lecornua za poslední trumf macronismu. Na síti X doplnila, že po podle ní nevyhnutelných parlamentních volbách se premiérem stane současný lídr RN Jordan Bardella.

Ten přijal v reakci na jmenování nového šéfa vlády smířlivější postoj. „Budeme nového premiéra posuzovat podle jeho přínosů,“ uvedl na X, zároveň ale varoval před porušováním nepřekročitelných hranic svého hnutí.

Jmenování Lecornua je pro Mathilde Panotovou z krajně levicové Nepodrobené Francie (LFI) provokací a vyzvala k Macronově konci v prezidentské funkci. Výběr nového premiéra naopak považuje za rozumný Bayrouův předchůdce Michel Barnier, zatímco někdejší předseda vlády Édouard Philippe má Lecornua za talentovaného mladého muže, který ví, jak vyjednávat.

Francie v posledních měsících čelila sílící politické krizi vyvolané návrhem rozpočtu na rok 2026. Bayrou v něm plánoval škrty a zvýšení daní v hodnotě padesáti miliard eur. Ve snaze získat podporu pro nepopulární opatření na konci srpna překvapivě oznámil, že vyzve parlament k hlasování o vyslovení nedůvěry, které jeho vláda v pondělí neustála.

Nový premiér bude mít za úkol najít způsob, jak prosadit rozpočet na příští rok. Reuters uvedl, že jmenováním Lecornua se politická krize nemusí vyřešit, protože Macron riskuje další odcizení středolevých socialistů, čímž by se jeho vláda stala závislou na podpoře krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové.

Chystané protesty

Země se připravuje na středeční protesty s názvem Bloquons tous (Zablokujte všechno), výzvy k nim se rychle rozšířily na sociálních sítích a demonstrace by mohly připomínat rozsáhlé protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti Macronovi, které otřásly zemí v roce 2018. Protestující nemají žádné centralizované vedení, což znamená, že je těžké odhadnout, jak masivní ohlášené demonstrace mohou být, uvedla média.

Na 18. září také francouzské odbory vyhlásily celostátní stávky a demonstrace proti úsporným opatřením vlády. Tyto protesty nabývají rozměrů generální stávky, stávkovat mají například pařížské dopravní podniky a železničáři a ke stávce vyzývají také letoví dispečeři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část Evropy sužují požáry. Francie a Španělsko evakuovaly přes 200 tisíc lidí

Španělská vláda vyhlásila v madridském regionu národní stav nouze kvůli rozsáhlým lesním požárům. Španělsko i Francie kvůli požárům požádaly o aktivaci mechanismu civilní obrany v EU. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona budou v jeho zemi nasazeny vedle českých a slovenských vrtulníků i čtyři hasicí letadla z Chorvatska a Portugalska. V Itálii hoří na Sicílii, kde zemřel jeden hasič, a v Kalábrii. Požáry zuří i v Turecku a Řecku. Jen ve Španělsku a ve Francii plameny donutily k evakuaci dohromady přes dvě stě tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Členové Mezinárodního trestního soudu odvolali hlavního prokurátora Khana

Členské státy Mezinárodního trestního soudu (ICC) v pátek schválily odvolání hlavního prokurátora Karima Khana, který čelí obvinění ze sexuálního obtěžování, píše agentura Reuters s odkazem na dva diplomatické zdroje. Pro Khanovo odvolání podle nich hlasovalo 82 ze 125 členských států. Khan, který obvinění odmítá, se bude proti svému odvolání bránit veškerými právními prostředky, sdělil v prohlášení na síti X jeho právník.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský úder na Kyjev si vyžádal deset obětí a přes sto raněných

Ruský raketový útok na výstavu zbraní v soukromém výcvikovém prostoru si v Kyjevské oblasti podle generálního prokurátora Ruslana Kravčenka vyžádal nejméně deset mrtvých a více než sto zraněných. Při útoku zahynul i zástupce polské zbrojovky, napsal polský web Defence24. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj původně informoval o šesti mrtvých a desítkách zraněných. Spolu s dopoledním úderem na východoukrajinský Slovjansk, kde zahynulo nejméně pět lidí, si páteční ruské útoky na Ukrajinu vyžádaly životy už patnácti osob.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVolkswagen je v problémech, chystá úspory a čelí kritice

Zisk automobilového koncernu Volkswagen se v druhém čtvrtletí letošního roku propadl o třetinu, oznámil šéf firmy Oliver Blume. Společnost čelí klesajícímu odbytu, silné konkurenci v Číně i vysokým nákladům v Německu. Podle Blumeho koncern na změny už v posledních letech reagoval – jenže geopolitické krize i americká cla nutí k dalším krokům. Výrobce tak plánuje balíček úspor, který zahrnuje uzavření čtyř továren i propuštění až sta tisíc lidí. Nejvyšší vedení ho chce schválit do konce roku. Zaměstnanci však chtějí od září proti škrtům protestovat. Proti je i spolková země Dolní Sasko. Patří jí pětina akcií, což je nejvíce po zakladatelské rodině Porsche. Součástí skupiny Volkswagen Group je i česká firma Škoda Auto. Té se v tuzemsku i v zahraničí daří. Momentálně je druhou nejprodávanější značkou aut v Evropě a za první pololetí dodala přes půl milionu vozů do celého světa.
před 6 hhodinami

Izraelská armáda oznámila přípravu na rozsáhlou operaci na Západním břehu

Izraelská armáda v pátek odpoledne oznámila, že se na Západním břehu připravuje k rozsáhlé operaci, kterou označila za protiteroristickou, píše server The Times of Israel. Prohlášení následuje po ranní střelbě u palestinské vesnice Till, při které zahynuli čtyři Palestinci a jeden židovský osadník.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruské údery ochromily lodní dopravu do ukrajinských přístavů. Co bude s vývozem obilí?

V důsledku ruských útoků lodě dočasně nezastavují v ukrajinských přístavech a nenakládají tamní obilí určené k vývozu. Doprava se 22. července zcela zastavila. Rozhodnutí přijali majitelé lodí. Vláda se snaží zajistit stabilní fungování námořního koridoru, uvedl o den později ministr zemědělské politiky a výživy Taras Vysockyj během rozhovoru s novináři. Suspilne hovořilo s obchodníkem, analytikem a zemědělcem, aby zjistilo, jaká je aktuální situace na farmách, zejména v Kirovohradské oblasti, a co by se mělo s ukrajinským obilím dělat.
před 9 hhodinami

Rozkol v PiS. Kaczyńského stranu opouští desítky poslanců včetně Morawieckého

Největší polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) se rozdělila. Opustí ji více než třicet poslanců včetně bývalého premiéra Mateusze Morawieckého. Přesný počet zatím není znám, uvedl předseda konzervativní strany Jarosław Kaczyński. PiS s původně 186 poslanci měla největší poslanecký klub v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu. Rozkol, který následoval po vnitřním mocenském boji, podle agentury DPA pramení z konfliktu o budoucí směřování strany.
před 10 hhodinami

Rumunsko sestřelilo dron nad svým územím

Rumunská stíhačka F-16 v pátek sestřelila dron, který narušil vzdušný prostor země, uvedl prezident Nicušor Dan. Podle ministerstva obrany se stroj v rumunském vzdušném prostoru nacházel zhruba hodinu a po sestřelení se zřítil hluboko v rumunském vnitrozemí.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.