Macron jmenoval nového francouzského premiéra

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval novým premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua, informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na Elysejský palác. Dosavadní francouzský premiér François Bayrou podal v úterý demisi poté, co jeho vláda neustála v pondělí hlasování parlamentu o důvěře.

Macron pověřil Lecornua „konzultacemi s politickými silami zastoupenými v parlamentu s cílem přijmout státní rozpočet a vypracovat dohody nezbytné pro rozhodnutí v následujících měsících,“ uvedla kancelář prezidenta. „Na základě těchto diskusí bude nový premiér pověřen sestavením vlády,“ doplnila v prohlášení. Agentura AP tento krok označila za neobvyklý, nový premiér podle ní zpravidla předstupuje před parlament až po složení vlády.

„Prezident republiky mi svěřil úkol vybudovat vládu, která bude mít jasný směr: obranu naší nezávislosti a moci, službu francouzskému lidu a politickou a institucionální stabilitu, která sjednotí zemi. Rád bych mu poděkoval za důvěru, kterou mi projevil tím, že mě jmenoval předsedou vlády,“ napsal Lecornu na síti X.

Lecornu je bývalý konzervativec, který se k Macronovu centristickému hnutí Obnova (Renaissance) přidal v roce 2017. Ve svých 39 letech byl nejmladším ministrem obrany v historii země a nyní se stává čtvrtým francouzským premiérem za posledních čtrnáct měsíců. Jeho jmenování podle Reuters ukazuje, že Macron chce pokračovat ve snahách sestavit menšinovou vládu, která bude prosazovat jeho program odmítající mimo jiné vyšší daně pro nejbohatší obyvatele a firmy.

Socialistický zákonodárce Philippe Brun Reuters sdělil, že jmenování Lecornua, který je dlouhodobě jedním z nejvěrnějších spojenců prezidenta, zavání koncem Macronovy vlády. „Bez ohledu na osobní kvality Sébastiena Lecornua je jeho jmenování fackou parlamentu,“ uvedl politik pověřený vyjednáváními o novém rozpočtu. Média přitom před jmenováním premiéra spekulovala o tom, že by Macron mohl do čela vlády zvolit člověka, který má k socialistům blízko.

Někdejší šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová označila jmenování Lecornua za poslední trumf macronismu. Na síti X doplnila, že po podle ní nevyhnutelných parlamentních volbách se premiérem stane současný lídr RN Jordan Bardella.

Ten přijal v reakci na jmenování nového šéfa vlády smířlivější postoj. „Budeme nového premiéra posuzovat podle jeho přínosů,“ uvedl na X, zároveň ale varoval před porušováním nepřekročitelných hranic svého hnutí.

Jmenování Lecornua je pro Mathilde Panotovou z krajně levicové Nepodrobené Francie (LFI) provokací a vyzvala k Macronově konci v prezidentské funkci. Výběr nového premiéra naopak považuje za rozumný Bayrouův předchůdce Michel Barnier, zatímco někdejší předseda vlády Édouard Philippe má Lecornua za talentovaného mladého muže, který ví, jak vyjednávat.

Francie v posledních měsících čelila sílící politické krizi vyvolané návrhem rozpočtu na rok 2026. Bayrou v něm plánoval škrty a zvýšení daní v hodnotě padesáti miliard eur. Ve snaze získat podporu pro nepopulární opatření na konci srpna překvapivě oznámil, že vyzve parlament k hlasování o vyslovení nedůvěry, které jeho vláda v pondělí neustála.

Nový premiér bude mít za úkol najít způsob, jak prosadit rozpočet na příští rok. Reuters uvedl, že jmenováním Lecornua se politická krize nemusí vyřešit, protože Macron riskuje další odcizení středolevých socialistů, čímž by se jeho vláda stala závislou na podpoře krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové.

Chystané protesty

Země se připravuje na středeční protesty s názvem Bloquons tous (Zablokujte všechno), výzvy k nim se rychle rozšířily na sociálních sítích a demonstrace by mohly připomínat rozsáhlé protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti Macronovi, které otřásly zemí v roce 2018. Protestující nemají žádné centralizované vedení, což znamená, že je těžké odhadnout, jak masivní ohlášené demonstrace mohou být, uvedla média.

Na 18. září také francouzské odbory vyhlásily celostátní stávky a demonstrace proti úsporným opatřením vlády. Tyto protesty nabývají rozměrů generální stávky, stávkovat mají například pařížské dopravní podniky a železničáři a ke stávce vyzývají také letoví dispečeři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoBoje v Jemenu pokračují, uprchlíků přibývá

Boje v Jemenu mezi hútíjskými povstalci a vládními silami, které podporuje Saúdská Arábie, neutichají. Vedle globálních důsledků roste počet místních obyvatel, kteří před válkou prchají. Podle OSN humanitární pomoc do začátku bojů potřebovalo 22 milionů Jemenců, víc než polovina obyvatel. Nyní jich rychle přibývá, za tři týdny uteklo z domovů 130 tisíc Jemenců, mnozí z nich se vydávají přes Rudé moře do Džibutska. V přijímacím táboře v Markazi dostávají první pomoc – potraviny, vodu, stany, domácí potřeby a hygienu. Se stoupající hustotou osídlení roste riziko šíření nemocí. O krizi vypovídá i to, že mnozí Jemenci volí jako bezpečnější cíl k útěku Somálsko, Eritreu či Etiopii. Země, odkud Jemen navzdory svým konfliktům a nouzi přijal za poslední roky 65 tisíc žádostí o azyl.
před 21 mminutami

Čínského prezidenta v USA přivítal Trump za výstřelů děl a přeletu bombardérů

Americký prezident Donald Trump s manželkou Melanií osobně přivítali na letecké základně Andrews u Washingtonu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Informovala o tom média. Si ve středu pozdě večer SELČ zahájil třídenní státní návštěvu USA a ve čtvrtek bude s Trumpem v Bílém domě jednat o obchodních otázkách nebo umělé inteligenci (AI).
01:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuelská prezidentka v OSN slíbila uspořádat volby, konkrétní termín neuvedla

Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová ve středečním projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku slíbila, že se v zemi budou konat volby. O jejich načasování podle ní rozhodnou sami Venezuelané. Konkrétní termín hlasování však neuvedla. Rodríguezová se v úterý na okraj zasedání krátce setkala s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 3 hhodinami

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
před 7 hhodinami

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy, uvedl Pavel v OSN

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost, řekl v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Petr Pavel. Rizika podle něj rostou každým dnem. Bezprostřednost hrozby prý názorně ukázal nedávný pokus o dronový útok na letišti u Lipska, důsledky ruské agrese ale podle něj sahají daleko za hranice Evropy. Následně vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mimo jiné uvedl, že „cílem ukrajinských úderů v Rusku není ropa, benzin ani diesel, ale ruská schopnost financovat válku a činit ji brutálnější“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kreml i Kyjev mají zájem o omezené příměří kvůli energetice a obilí, řekl Rubio

Rusko i Ukrajina projevují zájem o omezené příměří týkající se energetiky a obilí. Ve středu to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se na okraj všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN setkal s ruskou delegací vedenou šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem. V úterý se v New Yorku v OSN sešli prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj. Zelenskyj poté prohlásil, že Ukrajina by energetické příměří přijala.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoShakespearovské drama Windsorů: Proč britská monarchie čelí další krizi

Kniha Charlese Spencera víří vody kolem britské monarchie. Podcast zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá útoky na krále Karla III., neukončené dozvuky skandálů i komplikované vztahy v rodině Windsorů. Londýnská zpravodajka ČT Katarína Sedláčková vysvětluje, jaké politické pravomoci koruna reálně má, proč je panovník klíčovým nástrojem britské diplomacie a zda má historická instituce šanci ustát nastupující generaci i proměny společnosti. Pořad moderuje Hana Scharffová.
před 14 hhodinami

Ruští diplomaté v Česku musí nově hlásit svůj pohyb

Česko upravilo pravidla systému notifikací ruských diplomatů. S jednodenním předstihem musí nově hlásit plán překročit hranice a oznamovat účel cesty, její trasu a dobu či místo pobytu. Zpřísnění režimu, o které informoval web Parlamentní listy, potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgö. Prezident Petr Pavel označil změny za správný krok.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.