Macron jmenoval nového francouzského premiéra

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval novým premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua, informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na Elysejský palác. Dosavadní francouzský premiér François Bayrou podal v úterý demisi poté, co jeho vláda neustála v pondělí hlasování parlamentu o důvěře.

Macron pověřil Lecornua „konzultacemi s politickými silami zastoupenými v parlamentu s cílem přijmout státní rozpočet a vypracovat dohody nezbytné pro rozhodnutí v následujících měsících,“ uvedla kancelář prezidenta. „Na základě těchto diskusí bude nový premiér pověřen sestavením vlády,“ doplnila v prohlášení. Agentura AP tento krok označila za neobvyklý, nový premiér podle ní zpravidla předstupuje před parlament až po složení vlády.

„Prezident republiky mi svěřil úkol vybudovat vládu, která bude mít jasný směr: obranu naší nezávislosti a moci, službu francouzskému lidu a politickou a institucionální stabilitu, která sjednotí zemi. Rád bych mu poděkoval za důvěru, kterou mi projevil tím, že mě jmenoval předsedou vlády,“ napsal Lecornu na síti X.

Lecornu je bývalý konzervativec, který se k Macronovu centristickému hnutí Obnova (Renaissance) přidal v roce 2017. Ve svých 39 letech byl nejmladším ministrem obrany v historii země a nyní se stává čtvrtým francouzským premiérem za posledních čtrnáct měsíců. Jeho jmenování podle Reuters ukazuje, že Macron chce pokračovat ve snahách sestavit menšinovou vládu, která bude prosazovat jeho program odmítající mimo jiné vyšší daně pro nejbohatší obyvatele a firmy.

Socialistický zákonodárce Philippe Brun Reuters sdělil, že jmenování Lecornua, který je dlouhodobě jedním z nejvěrnějších spojenců prezidenta, zavání koncem Macronovy vlády. „Bez ohledu na osobní kvality Sébastiena Lecornua je jeho jmenování fackou parlamentu,“ uvedl politik pověřený vyjednáváními o novém rozpočtu. Média přitom před jmenováním premiéra spekulovala o tom, že by Macron mohl do čela vlády zvolit člověka, který má k socialistům blízko.

Někdejší šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová označila jmenování Lecornua za poslední trumf macronismu. Na síti X doplnila, že po podle ní nevyhnutelných parlamentních volbách se premiérem stane současný lídr RN Jordan Bardella.

Ten přijal v reakci na jmenování nového šéfa vlády smířlivější postoj. „Budeme nového premiéra posuzovat podle jeho přínosů,“ uvedl na X, zároveň ale varoval před porušováním nepřekročitelných hranic svého hnutí.

Jmenování Lecornua je pro Mathilde Panotovou z krajně levicové Nepodrobené Francie (LFI) provokací a vyzvala k Macronově konci v prezidentské funkci. Výběr nového premiéra naopak považuje za rozumný Bayrouův předchůdce Michel Barnier, zatímco někdejší předseda vlády Édouard Philippe má Lecornua za talentovaného mladého muže, který ví, jak vyjednávat.

Francie v posledních měsících čelila sílící politické krizi vyvolané návrhem rozpočtu na rok 2026. Bayrou v něm plánoval škrty a zvýšení daní v hodnotě padesáti miliard eur. Ve snaze získat podporu pro nepopulární opatření na konci srpna překvapivě oznámil, že vyzve parlament k hlasování o vyslovení nedůvěry, které jeho vláda v pondělí neustála.

Nový premiér bude mít za úkol najít způsob, jak prosadit rozpočet na příští rok. Reuters uvedl, že jmenováním Lecornua se politická krize nemusí vyřešit, protože Macron riskuje další odcizení středolevých socialistů, čímž by se jeho vláda stala závislou na podpoře krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové.

Chystané protesty

Země se připravuje na středeční protesty s názvem Bloquons tous (Zablokujte všechno), výzvy k nim se rychle rozšířily na sociálních sítích a demonstrace by mohly připomínat rozsáhlé protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti Macronovi, které otřásly zemí v roce 2018. Protestující nemají žádné centralizované vedení, což znamená, že je těžké odhadnout, jak masivní ohlášené demonstrace mohou být, uvedla média.

Na 18. září také francouzské odbory vyhlásily celostátní stávky a demonstrace proti úsporným opatřením vlády. Tyto protesty nabývají rozměrů generální stávky, stávkovat mají například pařížské dopravní podniky a železničáři a ke stávce vyzývají také letoví dispečeři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...