Macron jmenoval nového francouzského premiéra

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval novým premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua, informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na Elysejský palác. Dosavadní francouzský premiér François Bayrou podal v úterý demisi poté, co jeho vláda neustála v pondělí hlasování parlamentu o důvěře.

Macron pověřil Lecornua „konzultacemi s politickými silami zastoupenými v parlamentu s cílem přijmout státní rozpočet a vypracovat dohody nezbytné pro rozhodnutí v následujících měsících,“ uvedla kancelář prezidenta. „Na základě těchto diskusí bude nový premiér pověřen sestavením vlády,“ doplnila v prohlášení. Agentura AP tento krok označila za neobvyklý, nový premiér podle ní zpravidla předstupuje před parlament až po složení vlády.

„Prezident republiky mi svěřil úkol vybudovat vládu, která bude mít jasný směr: obranu naší nezávislosti a moci, službu francouzskému lidu a politickou a institucionální stabilitu, která sjednotí zemi. Rád bych mu poděkoval za důvěru, kterou mi projevil tím, že mě jmenoval předsedou vlády,“ napsal Lecornu na síti X.

Lecornu je bývalý konzervativec, který se k Macronovu centristickému hnutí Obnova (Renaissance) přidal v roce 2017. Ve svých 39 letech byl nejmladším ministrem obrany v historii země a nyní se stává čtvrtým francouzským premiérem za posledních čtrnáct měsíců. Jeho jmenování podle Reuters ukazuje, že Macron chce pokračovat ve snahách sestavit menšinovou vládu, která bude prosazovat jeho program odmítající mimo jiné vyšší daně pro nejbohatší obyvatele a firmy.

Socialistický zákonodárce Philippe Brun Reuters sdělil, že jmenování Lecornua, který je dlouhodobě jedním z nejvěrnějších spojenců prezidenta, zavání koncem Macronovy vlády. „Bez ohledu na osobní kvality Sébastiena Lecornua je jeho jmenování fackou parlamentu,“ uvedl politik pověřený vyjednáváními o novém rozpočtu. Média přitom před jmenováním premiéra spekulovala o tom, že by Macron mohl do čela vlády zvolit člověka, který má k socialistům blízko.

Někdejší šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová označila jmenování Lecornua za poslední trumf macronismu. Na síti X doplnila, že po podle ní nevyhnutelných parlamentních volbách se premiérem stane současný lídr RN Jordan Bardella.

Ten přijal v reakci na jmenování nového šéfa vlády smířlivější postoj. „Budeme nového premiéra posuzovat podle jeho přínosů,“ uvedl na X, zároveň ale varoval před porušováním nepřekročitelných hranic svého hnutí.

Jmenování Lecornua je pro Mathilde Panotovou z krajně levicové Nepodrobené Francie (LFI) provokací a vyzvala k Macronově konci v prezidentské funkci. Výběr nového premiéra naopak považuje za rozumný Bayrouův předchůdce Michel Barnier, zatímco někdejší předseda vlády Édouard Philippe má Lecornua za talentovaného mladého muže, který ví, jak vyjednávat.

Francie v posledních měsících čelila sílící politické krizi vyvolané návrhem rozpočtu na rok 2026. Bayrou v něm plánoval škrty a zvýšení daní v hodnotě padesáti miliard eur. Ve snaze získat podporu pro nepopulární opatření na konci srpna překvapivě oznámil, že vyzve parlament k hlasování o vyslovení nedůvěry, které jeho vláda v pondělí neustála.

Nový premiér bude mít za úkol najít způsob, jak prosadit rozpočet na příští rok. Reuters uvedl, že jmenováním Lecornua se politická krize nemusí vyřešit, protože Macron riskuje další odcizení středolevých socialistů, čímž by se jeho vláda stala závislou na podpoře krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové.

Chystané protesty

Země se připravuje na středeční protesty s názvem Bloquons tous (Zablokujte všechno), výzvy k nim se rychle rozšířily na sociálních sítích a demonstrace by mohly připomínat rozsáhlé protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti Macronovi, které otřásly zemí v roce 2018. Protestující nemají žádné centralizované vedení, což znamená, že je těžké odhadnout, jak masivní ohlášené demonstrace mohou být, uvedla média.

Na 18. září také francouzské odbory vyhlásily celostátní stávky a demonstrace proti úsporným opatřením vlády. Tyto protesty nabývají rozměrů generální stávky, stávkovat mají například pařížské dopravní podniky a železničáři a ke stávce vyzývají také letoví dispečeři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 3 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 8 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 11 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...