Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
O určité vybalancování pomoci Ukrajině, aby se na ní velkou měrou nepodílelo jen několik zemí, se snažil už předchozí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. V rámci příprav na nadcházející červencový summit NATO v Ankaře téma opět nadnesl i Rutte.
„Rutte a mnozí z nás chtějí zajistit, aby podpora Ukrajiny byla konzistentní a předvídatelná,“ citoval list Politico nejmenovaného diplomata NATO. Spravedlivou účast na pomoci často zmiňují zejména baltské země, které požadavek dávat Kyjevu 0,25 procenta HDP plní. Rovněž severské země, Nizozemsko a Polsko vynakládají na vojenskou pomoc Ukrajině vyšší podíl svého HDP než mnoho jiných spojenců, uvádí Kielský institut pro světové hospodářství (IfW).
Severské země podle institutu přispívají mnohem více, než by odpovídalo jejich podílu, velké země západní Evropy „v souladu s podílem“, zatímco jižní Evropa „zůstává malým dárcem“.
„Ty státy, které skutečně přispívají více, na to upozorňují pokaždé,“ uvedla minulý týden po jednání unijních ministrů obrany šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. „A pokud se podíváme na čísla, je zřejmé, že břemeno není rozloženo rovnoměrně,“ dodala.
„Summit v Ankaře se zaměří především na Ukrajinu, na to, aby zůstala co nejsilnější,“ řekl nedávno Rutte. Vybalancování pomoci Kyjevu bude určitě tématem debaty, nicméně dosažení shody ohledně pevného závazku dávat na pomoc 0,25 procenta HDP se nepředpokládá. Na to by byla potřeba shoda 32 spojeneckých zemí.
