Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.

Portugalský údaj kontrastuje s evropským průměrem 9,7 měsíce věznění. Data zároveň ukazují, že průměrná doba vazby u osob, které jsou následně odsouzeny, činí 57 dní, tedy více než dvojnásobek evropského průměru 21 dní.

Podle zprávy si k 31. lednu 2025 v Portugalsku odpykávalo trest odnětí svobody kratší než jeden rok 367 vězňů. Z celkových 9645 odsouzených, kteří již vykonávali trest, si 3741 odpykávalo trest v délce pěti až deseti let, 2003 v délce tří až pěti let a 1373 v délce jednoho roku až tří let. V nejdelší uvedené kategorii jsou více než dva tisíce odsouzených.

Ke stejnému datu si 1423 vězňů odpykávalo trest odnětí svobody v délce deseti až dvaceti let a dalších 1423 trest delší než dvacet let.

Zpráva také uvádí, že průměrné náklady na jednoho vězně v roce 2024 činily 61,23 eura (přibližně patnáct set korun) denně, zatímco evropský průměr se pohyboval kolem 150 eur za den (zhruba 3650 korun). Odhadované výdaje státu na vězeňskou populaci v roce 2024 přesáhly 280,5 milionu eur (6,82 miliardy korun).

Údaje k 31. lednu 2025 ukazují, že v portugalském vězeňském systému bylo k tomuto datu 12 360 vězňů, tedy 115 vězňů na sto tisíc obyvatel. Portugalsko tak obrátilo klesající trend zaznamenaný mezi lety 2015 a 2021 a v roce 2025 evidovalo meziroční nárůst počtu vězňů o 0,3 procenta.

Z 12 360 osob v portugalských věznicích dosud nebylo odsouzeno 2715 vězňů. Z nich 2142 ještě nestanulo před soudem a 573 čekalo na rozhodnutí o odvolání. Z celkového počtu vězněných bylo 9645 osob, tedy 78 procent, pravomocně odsouzeno.

Podle zprávy Rady Evropy bylo v roce 2024 v zařízeních pro mladistvé stále umístěno celkem dvě stě zadržených osob a ve správním zajištění se nacházelo 165 žadatelů o azyl. Údaje jsou však již zastaralé. Generální ředitelství pro reintegraci a vězeňské služby Orlando Carvalho totiž letos v únoru agentuře Lusa sdělil, že ve 49 věznicích v zemi bylo v té době 13 302 vězňů. Oproti lednu 2025 tak jejich počet vzrostl o 850.

Šéf vězeňského systému označil tato čísla za znepokojivá vzhledem k rostoucímu počtu vězňů a přeplněnosti věznic. Varoval, že navýšení kapacity o 630 míst, které již oznámilo portugalské ministerstvo spravedlnosti, se může ukázat jako nedostatečné.

Zpráva uvádí, že k 31. lednu 2025 činila kapacita vězeňského systému 24 537 míst a obsazenost dosahovala 96,3 vězně na každých sto dostupných míst, tedy téměř maximální kapacity. V roce 2024 portugalské věznice evidovaly 4795 nově přijatých vězňů, z nichž 2769 ještě nebylo odsouzeno.

Pokud jde o odchody z vězeňského systému, téměř všechny z celkových 4702 případů připadaly na propuštění, kterých bylo 4628. Ve věznicích zároveň zemřelo 65 lidí a devět vězňů uprchlo, ve všech případech z uzavřených zařízení. V roce 2024 uteklo pět vězňů z přísně střežené věznice Vale de Judeus, později byli všichni dopadeni.

Zpráva rovněž uvádí, že k 31. lednu 2025 pracovalo v portugalském vězeňském systému 6504 zaměstnanců, z toho 3872 vězeňských dozorců. Na jednoho dozorce tak připadalo 3,2 vězně.

Nejstarší vězeňská populace v Evropě

Portugalsko má spolu s Itálií nejstarší vězeňskou populaci v Evropě. Podle zprávy Rady Evropy činí průměrný věk vězňů 42 let, zatímco evropský průměr je 37,5 roku.

Ve výroční zprávě analyzující vězeňskou populaci za rok 2024, která však zahrnuje i některé údaje za první měsíc roku 2025, Rada Evropy uvádí, že k 31. lednu 2025 bylo v portugalských věznicích 524 osob ve věku 65 let a více. Tvořily 4,2 procenta všech vězňů, tedy více než evropský průměr 3,6 procenta v této věkové skupině.

Převážná většina z 12 340 dospělých vězňů byla ve věku 26 až 49 let, konkrétně 8448 osob. Dalších 2584 vězňů bylo ve věku 50 až 64 let. Ve vězeňském systému se nacházelo také 779 vězňů ve věku 18 až 25 let a 20 nezletilých.

Více než devadesát procent vězňů tvořili muži. K uvedenému datu však bylo v portugalských věznicích také 904 žen, což představuje 7,3 procenta celkové vězeňské populace, tedy více než evropský průměr 5,8 procenta. Zpráva rovněž uvádí, že v portugalských věznicích v roce 2024 žilo se svými matkami 18 dětí mladších pěti let.

Mezi osobami odsouzenými k trestu odnětí svobody v Portugalsku jsou nejčastějšími trestnými činy obchodování s drogami, krádeže a loupeže. Za vraždu si však odpykávalo trest také 877 odsouzených, za znásilnění 196 a za jiné sexuální trestné činy 226.

Z celkových 12 360 vězňů bylo 10 209 portugalských občanů a 2151 cizinců, z nichž 255 tvořili občané členských států Evropské unie. Trest si odpykávalo 1299 cizinců, zatímco 852 bylo pouze ve vazbě.

Z 65 úmrtí v portugalském vězeňském systému v roce 2024 připadalo devět na sebevraždy, z toho čtyři spáchaly ženy. Osm z těchto devíti osob ještě nebylo pravomocně odsouzeno. Podle zprávy bylo zaznamenáno dalších 56 úmrtí, mimo jiné v důsledku nemoci.

Článek od RTP, poprvé byl publikovaný 19. května 2026 v 10:25 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunský vojenský letoun NATO v úterý sestřelil nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Jedná se o nejnovější případ z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 7 mminutami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 30 mminutami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 51 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně dva lidi zabila a dalších sedmnáct zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Mezi zraněnými je čtrnáctileté dítě, exploze poškodila nákupní středisko. Dvě oběti si podle prokuratury vyžádal noční nálet ruských dronů na Charkov a okolí, dva lidi zabily ruské drony ve městě Hluchiv a šest raněných si vyžádalo bombardování Kramatorska. Jednoho mrtvého a dva raněné hlásí ruské úřady po ukrajinském útoku na západě Ruska. Ukrajinské drony zasáhly také blíže neupřesněný průmyslový objekt v Jaroslavli, rozsáhlý nálet se obešel bez obětí a raněných, uvedl gubernátor Michail Jevrajev.
08:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Český diplomat zahynul v chilských Andách

Při výpravě do chilských And zahynul český diplomat, který pracoval na české ambasádě v této jihoamerické zemi. Upozornil na to server iDNES.cz. Čech se při výstupu na jeden z horských vrcholů zranil a nemohl pokračovat. Svou polohu telefonicky oznámil manželce, ale záchranáři našli jeho tělo.
před 2 hhodinami

VideoReportéři ČT zachytili příběh „padlého“ ukrajinského vojáka, který se vrátil ze zajetí

Případ ukrajinského vojáka Nazara Daleckého, který byl na základě DNA testů prohlášen za mrtvého, otevírá otázky nejen kolem identifikace padlých vojáků, ale i budoucího vyšetřování možných ruských válečných zločinů. Voják se totiž více než tři roky poté, co jej rodina pohřbila, vrátil živý z ruského zajetí. Případ přichází v době, kdy se Evropa posouvá blíže ke vzniku zvláštního tribunálu pro ruskou agresi proti Ukrajině. K jeho vytvoření se přihlásily desítky států včetně Česka a tribunál má v budoucnu řešit odpovědnost nejvyššího ruského vedení za invazi. I proto je správná identifikace obětí a práce s důkazy pro Kyjev stále důležitější. Případ Nazara Daleckého pro Reportéry ČT zachytila Darja Stomatová.
před 3 hhodinami

Izrael nemůže žít v La La Landu, říká tamní bezpečnostní analytik

„Je naivní představa, že mezinárodní společenství se postará o mír. Že díky vzájemné závislosti barbaři – jak říkali staří Římané – přestanou být barbary,“ řekl ČT24 izraelský bezpečnostní analytik Dan Schueftan. „Izrael si nemůže dovolit žít v takovém La La Landu,“ dodal bývalý poradce izraelských premiérů, který má pověst provokatéra a enfant terrible mezi akademiky. Zároveň je čtyřicet let výrazným hlasem kritickým k pravici, levici, izraelské vládě i arabským a evropským státům. Otázky kladl Jakub Szántó.
před 4 hhodinami
Načítání...