Věznice

Salvadorské úřady přemístily muže, kterého neprávem vyhostily americké úřady do jeho země původu, z věznice pro teroristy a členy zločineckých kartelů Cecot do jiného zařízení. V pátek to podle stanice CNN po návratu ze Salvadoru řekl americký senátor Chris Van Hollen. Vyhoštěný americký rezident Kilmar Ábrego García, který má občanství Salvadoru, mohl s americkým senátorem krátce pohovořit ve čtvrtek.

Více francouzských věznic hlavně na jihu země se od neděle do noci na úterý stalo terčem útoků, především zapalování automobilů v jejich blízkosti, ale také střelby z automatických zbraní, píše agentura AFP. Podle francouzského ministra spravedlnosti Géralda Darmanina útoky souvisejí s jeho protidrogovou politikou. Jiné zdroje uvedly, že na místě útoků byla nalezena anarchistická hesla. Podle informovaných zdrojů AFP je zjevné, že akce byly koordinované.

Spojené státy chtějí deportovat do Salvadoru „co nejvíc“ lidí. Prezident Donald Trump to prohlásil během setkání se svým salvadorským protějškem Nayibem Bukelem v Bílém domě. Podle Bukeleho jeho země „dychtí pomoci USA se zločinem“. Lídr středoamerické země, jenž sám sebe nazývá „nejvíc cool diktátorem“, také uvedl, že nevrátí omylem deportovaného muže, jak požadují americké soudy, a nazval ho teroristou.

Schválení největší reformy trestní politiky za posledních patnáct let je nejisté. Vládní priorita prošla prvním čtením v prosinci, od té doby se ve sněmovně neposunula. Ústavně-právní výbor se k trestnímu zákoníku vrátí ve středu. Pokud jednání tentokrát dokončí, na plénum by se novela mohla dostat v dubnu. Změny budou poslanci podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) schvalovat nejdřív v květnu. Zkomplikovat by to mohla opozice.

Okresní soud v Jablonci nad Nisou v opakovaném řízení osvobodil čtyři bývalé dozorce z věznice Rýnovice. Obžalováni byli ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti dozorčí nebo jiné služby kvůli fyzickému útoku na jednoho odsouzeného. Podle soudu nešlo o trestný čin. Všichni čtyři byli původně potrestáni podmíněnými tresty, Nejvyšší soud ale tento verdikt na základě dovolání tři z nich zrušil. Nynější rozhodnutí není pravomocné.

Sesazený jihokorejský prezident Jun Sok-jol opustil vazební věznici, informují tiskové agentury. Jeho propuštění v pátek nařídil soud a prokurátoři se proti tomu už neodvolali. Prezident je i nadále suspendován z funkce. Zatykač byl na něj vydán v prosinci po vyhlášení stanného práva.

Už čtvrtý den je ve vazbě pětice aktérů kauzy motolské nemocnice. Bývalý ředitel Miloslav Ludvík, jeho náměstek Pavel Budinský nebo předseda České unie sportu Miroslav Jansta mohou mít prakticky nepřetržitý kontakt s advokáty. S rodinou se ale smí vidět jen jednou za dva týdny. Celkem je v případu obviněno sedmnáct lidí, a to z korupce, praní špinavých peněz nebo dotačního podvodu.

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.

Masakr ze 7. října 2023, zabíjení a destrukce následné války i návraty zubožených rukojmí hluboce zraňují kolektivní psychiku Izraelců a Palestinců a vytváří hluboké příkopy.

Po zdánlivém uklidnění dál eskaluje konflikt v Demokratické republice Kongo. Povstalecká skupina M23 spolu se rwandskou armádou vstoupila do milionového města Bukavu v konžské provincii Jižní Kivu. Stalo se tak pár hodin poté, co povstalci ovládli strategicky významné letiště Kavumu. Rebelové minulý týden přitom vyhlásili příměří a odmítli, že by hodlali pochodovat směrem na hlavní město.

V deseti českých věznicích je kritický nedostatek dozorců, chybí jich až sedm set. Problém vedení Vězeňské služby řeší přesuny strážných mezi pracovišti i výcvikem nových rekrutů. V loňském roce ze služby odešlo více lidí, než přišlo, a to i přesto, že dozorcům vzrostly platy.

Policie v souvislosti se zásahem v příbramské věznici z minulého týdne obvinila dvanáct lidí, z toho v pěti případech jde o vězně. Stíhá je za distribuci drog, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti. Hrozí jim až deset let vězení.

Policisté při středečním zásahu týkajícím se distribuce drog v příbramské věznici zadrželi deset lidí, z toho tři vězně a sedm podezřelých z Prahy, Břeclavi a Karviné, řekl středočeský policejní mluvčí Pavel Truxa. Zásah byl připravovaný delší dobu a odehrával se nejen ve věznici, ale i na dalších místech. Podezřelí tvořili zřejmě organizovanou skupinu, informovala vězeňská služba. Při policejní akci natáčela ČT.

Povinnost oznamovat podezřelé nákupy zbraní, zjednodušení procesu pro pěstouny nebo partnerství stejnopohlavních párů jsou jen některé novinky, které začnou platit od roku 2025. Dojde také k řadě změn dalších zákonů, nařízení i vyhlášek. Web ČT24 připravil přehled těch nejzásadnějších.

V syrském Tartúsu na západě země příslušníci sil věrných svrženému prezidentovi Bašáru Asadovi zabili čtrnáct policistů, uvedl ve středu podle agentury AFP ministr vnitra v syrské přechodné vládě Muhammad Abdal Rahmán. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) už dříve informovala o tom, že v Tartúsu zahynulo devět lidí při pokusu o zatčení důstojníka spojovaného s nechvalně proslulým vězením Asadova režimu. Ve stejný den probíhaly v Homsu a dalších městech demonstrace menšinových alavitů, při nichž policie zastřelila jednoho z protestujících. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na SOHR.

Poslanci v rámci mimořádné schůze v úvodním kole po více než šestihodinové debatě podpořili novelu trestního práva. Novela by měla přispět k omezení počtu vězňů, snížení recidivy i k úsporám ve státním rozpočtu. Předlohu v prodloužené tříměsíční lhůtě posoudí ústavně-právní výbor. Sněmovna v úvodním kole podpořila také novelu o vyšší peněžité pomoci obětem trestných činů.

Turecko shromažďuje vojáky u hranic se Sýrií. Podle Kurdů, kteří sever země kontrolují, může Ankara v nejbližších dnech na oblast zaútočit. Vedení syrských Kurdů varuje, že by konflikt mohl posílit takzvaný Islámský stát (IS). Štáb ČT navštívil tábor žen islamistů i věznici, kde jsou členové této teroristické organizace drženi v naprosté informační izolaci.

Noví vládci Sýrie slibují stíhat bývalé vysoké státní úředníky odpovědné za mučení a zločiny na obyvatelstvu. Na informace o nich dokonce vypsali odměnu, přičemž jednoho z tamních dozorců již údajně zadrželi. V centru systematického útlaku byl komplex věznic a detenčních center určených k potlačení sebemenších náznaků odporu.

Syrští povstalci o víkendu osvobodili věznici Sajdnájá. V komplexu zhruba třicet kilometrů od Damašku držel režim svrženého vůdce Bašára Asada mimo jiné hlavně politické vězně a povstalce. Mezinárodní lidskoprávní organizace uvádějí, že tam v důsledku mučení, špatného zacházení a hromadných poprav zahynuly tisíce lidí. Syrská nevládní organizace civilní obrany Bílé přilby nyní vyšetřuje informace, že v podzemích celách nechvalně proslulé věznice Sajdnájá jsou stále drženi lidé.

Vláda ve středu schválila rozsáhlou reformu trestního práva, která klade důraz na alternativní tresty včetně peněžitého a částečně dekriminalizuje některé činy. Součástí schválených změn je i částečné uvolnění pravidel pro pěstování a držení konopí. Vláda také schválila návrh dvaceti staveb pro zlepšení dopravy v okolí dostavby Pražského okruhu z Běchovic k dálnici D1 za 1,3 miliardy.

Česko patří v Evropské unii mezi státy s nejvyšším počtem vězňů na sto tisíc obyvatel, hůř jsou na tom jen Maďarsko a Polsko. Podle advokáta, odborníka na trestní právo a vysokoškolského pedagoga Tomáše Gřivny je problém jak v systému trestání, tak ve vysoké recidivě. Pomoci snížit počet vězňů by mohla vládou schválená novela trestního zákoníku. Gřivna ale neočekává, že by výraznějším způsobem přispěla k celkovému snížení počtu vězněných osob.

Obvodní soud pro Prahu 1 na konci září rehabilitoval malířku Emu Blažkovou, kterou v minulosti komunisté nejprve zavřeli do vazby a následně jí nařídili ústavní léčbu. České televizi to sdělil advokát pozůstalých Lubomír Müller. Blažkovou, která zemřela v roce 2003, komunisté vinili z urážky soudu, na nějž se obrátila kvůli tomu, že režim její rodině zabavil majetek. O několik let dříve strávila také několik měsíců v Terezíně, kam ji ještě coby studentku gymnázia poslali nacisté za údajné plánování atentátu na učitele. Malířka tam prostřednictvím kreseb zachycovala každodenní život ve věznici gestapa.

Ministerstvo zahraničí USA apeluje na své občany, aby necestovali do Ruska. A v případě, že v této zemi už jsou či dlouhodobě pobývají, aby ji neprodleně opustili. Toto několik měsíců staré doporučení Washington znovu zopakoval po odsouzení dalších dvou Američanů, jejichž procesy považuje ze strany ruské justice za zmanipulované. Panuje podezření, že Moskva účelově stíhá cizince, aby je následně mohla vyměnit – například za své Západem odhalené agenty.

Britské úřady si nevědí rady s přeplněnými věznicemi. Rozhodly se proto zkrátit dobu, po níž je možné odsouzené předčasně propustit na svobodu. Věří, že to káznicím uleví a podaří se v nich znovu nastolit pořádek. Plán ale od začátku naráží na potíže.