Věznice strana 2 z 5

Soud v pátek uložil Mychajlovi Poljanskému jedenáct let vězení za vraždu, kterou spáchal v roce 1999 v bytě na pražském Chodově. Při oslavě pravoslavného svátku bodl do zad svého krajana. Nyní vysvětloval, že muže nechtěl zabít, pouze mu chtěl oplatit poškození trička a ránu si „špatně spočítal“. Poljanskyj byl v minulosti odsouzený jako uprchlý, nedávno ho do Česka vydalo Polsko. Verdikt není pravomocný.

Ruský hacker Jevgenij Nikulin, kterého Česko vydalo na jaře 2018 do Spojených států, byl koncem letošního února propuštěn z vězení, uvádí web iROZHLAS.cz a Český rozhlas - Radiožurnál. Louisianskou věznici Oakdale opustil necelý rok před uplynutím soudem vyměřeného trestu v délce sedmi let a čtyř měsíců, do kterého mu byl započítaný i předchozí pobyt ve vazbě od jeho zatčení v říjnu 2016. Federální soud ani vězeňský úřad podle rozhlasu nevědí, kam Nikulin z vězení zamířil. Nikulina uznal americký soud vinným z toho, že ukradl data z více než 117 milionů internetových účtů.

Brněnský krajský soud propustil na svobodu Jaroslava Dobeše, přezdívaného guru Jára, kterého v srpnu převezla z Filipín česká policie. ČT to potvrdila mluvčí soudu i vězeňské služby. Zakladatel esoterické školy byl v Česku odsouzen na 5,5 roku vězení za znásilnění svých klientek, před stíháním se ale skrýval. Od roku 2015 byl společně s další odsouzenou Barborou Plášilovou ve filipínském detenčním zařízení. Soud jim čas strávený v tamější vazbě započítal do doby trestu.

Zhruba šedesát procent vězňů má podle odhadů odborníků nějakou formu závislosti a dvanáct procent vězňů pyká za trestné činy souvisejícími s drogami. Dlouhé tresty v nápravě přitom nepomáhají a častá je recidiva, tvrdí experti a doporučují proto spíše kratší či alternativní tresty a odbornou pomoc. Informace ve středu zazněly na tiskové konferenci ke zprávě Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o potřebě ukončit válku proti drogám.

Krajský soud v Brně v kauze úniku informací z policejních spisů zastavil stíhání tří lidí včetně bývalého místostarosty části Brno-střed za ANO Jiřího Švachuly a podnikatele Samana El-Talabaniho, a to pro neúčelnost. Informovala o tom mluvčí soudu Klára Belkovová. Švachula i El-Talabani byli dosud nepravomocně potrestáni v korupční kauze Stoka, která se týkala manipulace s veřejnými zakázkami. Švachulovi soud uložil devět a půl roku vězení, vinu popřel, El-Talabanimu šest let vězení.

V ekvádorském vězení v pátek násilnou smrtí přišlo o život šest mužů, kteří byli podezřelí ze srpnové vraždy prezidentského kandidáta Fernanda Villavicencia. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters. Jak muži přišli o život, zatím tamní úřady nezveřejnily.

Městský soud v Brně rozhodl o podmíněném propuštění Petra Kotta z vězení s délkou zkušební doby sedm let. Rozhodnutí je pravomocné, podmíněné propuštění navrhoval i žalobce. Kott má za sebou polovinu osmiletého trestu za korupci, vězení opustil krátce před 14:00. Kotta, jeho manželku Kateřinu Kottovou a bývalého středočeského hejtmana za ČSSD Davida Ratha soud potrestal za korupční kauzy kolem zmanipulovaných zakázek ve Středočeském kraji. Rath z věznice na podmínku vyšel letos v polovině května.

Čtyři a půl roku za mřížemi vyměřil prvoinstanční soud Tomáši Opeltovi a dva roky Josefu Lukáčovi za to, že se podíleli na vzpouře vězňů v severočeských Bělušicích. Oba mají také zaplatit stovky tisíc jako náhradu škod vězeňské službě a policejnímu ředitelství Ústeckého kraje. U vynesení rozsudku nebyl ani jeden z obžalované dvojice, v minulosti odmítali vinu. Rozsudek není pravomocný.

V olomoucké městské části Svatý Kopeček má brzy vzniknout zařízení pro propuštěné vězně. Otevření plánuje křesťanský spolek Druhá míle. Lidem, kteří po dlouhé době odcházejí z výkonu trestu, chce pomoci snadněji se zapojit do běžného života. Obyvatele městské části ale nikdo předem neinformoval, řada z nich má teď z nového zařízení obavy. Provoz má spolek zahájit do konce roku.

Před třiceti lety si bývalý agent StB Pavel Minařík vyslechl rozsudek za přípravu atentátu v mnichovském sídle rádia Svobodná Evropa. Do vězení kvůli tomu ale nikdy nenastoupil. Nadřízená instance čtyřletý trest zrušila a státní zástupci už pak u soudů neuspěli.

Když se před třemi lety běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prohlásil vítězem voleb a v zemi se bouřlivě protestovalo, našel podporu u Vladimira Putina. Dnes je jeho nejvěrnějším spojencem a pomáhá mu nejen ve válce proti Ukrajině. Lukašenkův režim organizuje provokace s posíláním migrantů ke svým evropským sousedům, které se tím snaží destabilizovat. Směrem dovnitř se pak vypořádává s každým, kdo projeví sebemenší vzdor. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Šest dozorců z věznice ve Světlé nad Sázavou obžalovaných původně z mučení odsouzené dostalo podmíněné tresty za zneužití pravomoci. Uvedly to televize CNN Prima News a server iDnes.cz. Havlíčkobrodský soud uložil mužům trest tří let odnětí svobody podmíněně odložený na zkušební dobu tří let. Zároveň mají zákaz vykonávat povolání dozorce po dobu dvou let. Muži se ale na místě odvolali. Okresní soud dříve dozorce obžaloby zprostil.

Americké úřady zveřejnily záběry pozoruhodného útěku trestance z vězení. Nebezpečný vrah Danelo Cavalcante se rukama a nohama vzepřel o dvě stěny, vyšplhal na střechu a překonal dva ploty a dva ostnaté dráty. Z pensylvánského zařízení utekl už před týdnem a stále nebyl dopaden. Stejně jako bývalý voják podezřelý z terorismu, který uprchl ve středu podobně kuriózním způsobem z věznice ve Velké Británii. V obou případech hrála roli nedostatečná ostraha.

Ukrajinský miliardář Ihor Kolomojskyj, kterému do loňského listopadu zčásti patřily ropné firmy Ukrnafta a Ukrtatnafta, byl v sobotu obviněn z podvodu a praní špinavých peněz. Informoval o tom list Kyiv Independent. Deník Ukrajinska pravda uvedl, že podnikateli byl během domovní prohlídky předán dokument, podle kterého je oficiálně podezřelý z několika trestných činů. Ukrajinský soud na něj uvalil dvouměsíční vazbu s možností kauce ve výši 509 milionů hřiven (přes 306 milionů korun).

Běloruský soud poslal na tři a půl roku do vězení nezávislou novinářku Larysu Ščyrakovovou, kterou uznal vinnou z „napomáhání extremistickým činnostem“ a „diskreditaci“ Běloruska. Vyšetřovatelé žurnalistku obvinili z toho, že poskytovala informace nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna a stanici Belsat, která vysílá z Polska pro Bělorusy. Informovala o tom Běloruská asociace novinářů. Represe režimu autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka vůči disentu pokračují, podotklo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Policie pátrá po Tomáši Čermákovi, který je prvním člověkem v Česku pravomocně odsouzeným do vězení za podněcování ke spáchání teroristického trestného činu. V policejní databázi hledaných není uveden důvod pátrání. Mluvčí plzeňské policie Iva Vršecká řekla serverům Novinky.cz a iDNES.cz, že Čermák nenastoupil do výkonu trestu. Pátrání po Čermákovi bylo vyhlášeno v úterý. Podle údajů v policejní databázi není ozbrojený ani nebezpečný.

Cizinec podezřelý z červnové vraždy na Brněnské přehradě bude stíhán na svobodě. O propuštění z vazby ve čtvrtek rozhodl Krajský soud v Brně, uvedl v pondělí server Deník.cz. Informaci potvrdili mluvčí krajského státního zastupitelství Hynek Olma a mluvčí krajského soudu Klára Belkovová. Sedmatřicetiletý cizinec podle obvinění poblíž tramvajové zastávky nožem napadl a zranil dva jiné, kteří skončili v nemocnici. Jeden z nich později v nemocnici zemřel.

Investigativci serveru Bellingcat jen za poslední rok zmapovali tři případy, kdy opoziční novinářky a aktivistky pociťovaly příznaky otravy. Podle nich jsou na vině ruské tajné služby. Česká televize mluvila se všemi třemi ženami, stále se potýkají se zdravotními problémy. Bellingcat zjištění netradičně publikoval ještě předtím, než se mu podařilo zjistit totožnost viníků. Jeho cílem je varovat ruské exulanty, kteří po odchodu ze země ztrácejí ostražitost a stávají se z nich snadné cíle.

Věznice v Kynšperku nad Ohří hledá firmy, které by využily odsouzené pro práci, a to jak přímo v areálu káznice, tak i mimo něj. Kynšperská věznice se v poslední době potýká s výrazným poklesem zaměstnanosti svých vězňů. Nyní je zhruba 37 procent, což je vůbec nejméně v Česku, řekl novinářům ředitel zařízení Petr Popelář.

Až osm let vězení hrozí čtyřicetiletému muži, který ve čtvrtek odpálil podomácku vyrobenou výbušninu v zaparkovaném policejním voze v Aši. Na policejním webu o tom informoval krajský policejní mluvčí Jakub Kopřiva. Pachatel je momentálně ve vazbě, policisté ho obvinili z obecného ohrožení a násilí proti orgánu veřejné moci.

Myanmarská vojenská vláda snížila výši trestu opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij o šest let. S odkazem na mluvčího junty o tom informovala agentura Reuters, podle které byla bývalá politička omilostněna v pěti z devatenácti trestných činů, za které byla dříve uvězněna celkem na třiatřicet let. Junta omilostnila Su Ťij společně s dalšími sedmi tisíci vězni v rámci náboženského obřadu. Su Ťij veškerá obvinění odmítá, k jejímu propuštění vyzvaly i západní země.

Přesně 565 lidí je v současné době podle údajů lidskoprávní organizace Memorial v Rusku za mřížemi z politických důvodů. Mezi nimi jsou i desítky protiválečných aktivistů, kteří byli odsouzeni po ruské agresi na Ukrajinu hlavně za paragraf nazvaný „diskreditace ruské armády“, který trestá sdílení jiných informací než těch oficiálních. Dostali různé tresty od jednoho roku až po pětadvacet let vězení. Jedním z mála míst, kde lze proti válce něco říct, je sídlo strany Jabloko.

Za nebezpečné pronásledování šéfa České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka a výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra v době koronavirové epidemie ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 navýšil Patriku Tušlovi trest o čtyři měsíce na devatenáct měsíců vězení. U Tomáše Čermáka, který byl s Tušlem viněn z výtržnictví, upustil od uložení souhrnného trestu. Muž byl minulý týden pravomocně odsouzen k pěti a půl roku vězení za podporu a propagaci terorismu, trest je podle soudu dostatečný. Rozhodnutí není pravomocné.

Odsouzený dezinformátor Patrik Tušl neuspěl se žádostí o podmíněné propuštění z vězení. Podle Okresního soudu v Karlových Varech se nepolepšil. Soud také nepřesvědčil, že na svobodě povede řádný život. Důvody zamítnutí žádosti popsala pro ČT soudkyně Ivana Koprnická. Tušl si má ve vězení celkem odpykat 25 měsíců, mimo jiné i za šíření nenávistných výroků o Ukrajincích. Muž momentálně čelí ještě obžalobě z nebezpečného pronásledování, spolu s Tomášem Čermákem a Zdeňkem Masárem je stíhán také kvůli výtržnictví.