Konflikt v Kongu eskaluje, povstalci vstoupili do další metropole

Nahrávám video

Po zdánlivém uklidnění dál eskaluje konflikt v Demokratické republice Kongo. Povstalecká skupina M23 spolu se rwandskou armádou vstoupila do milionového města Bukavu v konžské provincii Jižní Kivu. Stalo se tak pár hodin poté, co povstalci ovládli strategicky významné letiště Kavumu. Rebelové minulý týden přitom vyhlásili příměří a odmítli, že by hodlali pochodovat směrem na hlavní město.

Bezpečnostní a humanitární zdroje v pátek potvrdily obsazení letiště povstalci, stejně jako jejich vstup na severozápadní předměstí Bukavu, kde se téměř nesetkali s odporem. Konžští vojáci s rodinami dostali ráno pokyn opustit vojenské tábory ve městě, uvedla agentura AFP.

Rebelové se k Bukavu dostali ze severu od města Goma, metropole provincie Severní Kivu, které za cenu velkého krveprolití ovládli na konci ledna. Ovládnutí Bukavu by mohlo znamenat bezprecedentní rozšíření území pod kontrolou M23 a uštědřit další ránu autoritě centrální konžské vlády v Kinshase, poznamenala dříve agentura Reuters.

Už dříve byly ve městě slyšet výstřely a šířil se chaos, situace byla nepřehledná. „Máme strach, myslím si, že budu muset opustit město, protože ti, kteří nás chrání, už utíkají,“ uvedl obyvatel Bukavu André Philippe.

Na videu, které na letišti Kavumu natočil místní obyvatel, je podle Reuters vidět muže ve vojenských uniformách kráčející městem, v němž se mezitím ozývá střelba. Reuters rovněž s odvoláním na tři zdroje napsal, že už předtím povstalci ovládli město Katana, asi jedenáct kilometrů od Kavumu. Město Kabamba severně od Katany bylo údajně ovládnuto už ve čtvrtek.

Agentura Reuters už předtím informovala, že ovládnutí Bukavu by znamenalo bezprecedentní rozšíření území pod kontrolou M23 a uštědřilo by další ránu autoritě centrální konžské vlády v Kinshase.

Stále další území si rebelové podle svědků podrobují s pomocí brutality. Na počátku týdne milice CODECO, které patří ke stovce povstaleckých skupin, zmasakrovaly hlavně s pomocí mačet vesnici na východě země. Podle aktuální bilance počet mrtvých vzrostl na osmdesát.

Humanitární krize

Kongo se propadá do stále hlubší humanitární krize. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky upozorňuje, že 350 tisíc lidí nemá střechu nad hlavou. Samotné uprchlické tábory se staly terčem ostřelování i rabování. Jen v okolí Gomy je zničených sedmdesát procent útočišť pro běžence. Jen od ledna vyhnal postup povstalců z domovů celkem půl milionu lidí.

„Stovky tisíc vysídlených lidí nyní žijí v přeplněných provizorních přístřeších, kostelích a nemocnicích. Uprchlíky v Gomě taky postihuje narůstající kriminalita,“ podotkla mluvčí UNHCR Eujin Byunová.

Humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) zřídila mobilní kliniky na silnicích vedoucích z povstalci ovládané Gomy na východ i sever a vyhodnocuje situaci v dalších přilehlých oblastech. Její týmy nadále ošetřují pacienty v táborech, léčí podvýživu s cholerou a pečují o oběti sexuálního násilí. MSF také rozdávají čistou vodu a potraviny a snaží se zajistit v táborech alespoň minimální úroveň hygienického zázemí.

„Tento týden se některé tábory skoro celé vyprázdnily během pouhých několika hodin. Lidé odcházejí s tím málem, co mají,“ řekl Thierry Allafort-Duverger, vedoucí krizových zásahů MSF v Gomě. Uprchlí lidé rozmontovávají i základny humanitárních organizací a berou s sebou vše, co by mohlo být užitečné, jako jsou židle, plachty nebo lana.

UNICEF varuje i před sexuálním násilím, ke kterému se uchylují obě strany konfliktu. Jen za první týden zaznamenal 572 případů znásilnění. 170 obětí představovaly děti. Ještě na počátku tohoto týdne museli humanitární pracovníci stále odnášet rozložená těla z věznice v Gomě. Tam na počátku bojů uprostřed chaosu utekli vězni z mužského křídla a dostali se do toho ženského, kde znásilnili a zaživa upálili stovky žen.

„Je to skutečně srdcervoucí. Ležely tam více než dva týdny. Ten zápach byl všude, úplně všude,“ popsal obyvatel Gomy žijící poblíž věznice Pacifique Mughulwa.

Prezident se snaží o mezinárodní podporu

Konžský prezident Félix Tshisekedi se snaží získat mezinárodní podporu, která by pomohla krizi ukončit. Odletěl proto na mnichovskou bezpečnostní konferenci. Zdroj z prezidentova okolí podle Reuters dříve řekl, že se Tshisekedi chystá do Addis Abeby na víkendový summit Africké unie (AU), k jehož hlavním tématům bude patřit i konflikt v Kongu. Prezidentova mluvčí ale později uvedla, že místo Tshisekediho bude zemi na AU reprezentovat konžská premiérka Judith Suminwaová Tulukaová.

Východoafrické státy také na svém summitu vyzvaly Rwandu, aby své vojáky stáhla. Podle afrikanisty Jakuba Zbýtovského je ale vliv těchto států velice symbolický. „Prezident Rwandy Paul Kagame už předem řekl, že jakýkoliv nátlak nehodlá akceptovat, tudíž možné řešení je spíše v rámci mezinárodního tlaku tak, jak se stalo v roce 2012,“ poukázal. Tehdy Rwanda kvůli mezinárodnímu tlaku a omezení financování rozvoje ukončila podporu povstaleckých sil.

Europarlament už ve čtvrtek vyzval Evropskou komisi, aby zmrazila podporu pro Rwandu. Právě ta milice M23 podle Západu podporuje. OSN odhaduje, že Kigali na pomoc rebelům poskytlo až čtyři tisíce vojáků.

Podle afrikanisty Jakuba Zbýtovského je důvodů pro konflikt více. „Obě strany mají trošku jiný narativ. Kongo vidí problém především ve snaze Rwandy získat nerostné suroviny na východě země, kterých je poměrně hodně. Naopak Rwanda se snaží svou rétorikou upozornit na etnické pnutí mezi kmeny Hutuů a Tutsiů, které pokračovalo po rwandské genocidě na východě Konga,“ podotkl a dodal, že mezi problémy patří i legitimita prezidenta Tshisekediho nebo slabost státu v těchto východních oblastech.

Zbýtovský si také nemyslí, že by tato krize mohla přerůst v širší regionální konflikt. „Pokud by dále eskalovala tato situace, tak se to může stát. Nicméně nepředpokládám to, jelikož tento konflikt je na hranicích Rwandy a Konga a Rwanda by zřejmě měla problémy podporovat tyto milice, kdyby zaútočily na jiný stát,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
Právě teď

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
12:17Aktualizovánopřed 11 mminutami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
19:39Aktualizovánopřed 29 mminutami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 1 hhodinou

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 4 hhodinami

Lockheed bude vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot

Americký zbrojní koncern Lockheed Martin začne vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot. Firma to v pondělí oznámila na aerosalonu ve Farnborough u Londýna. Armády nyní hledají cenově dostupnější způsoby, jak čelit dronům a raketám, zatímco zavedení výrobci zbraní čelí rostoucí konkurenci start-upů, které vyvíjejí levné zbraně vyráběné ve velkých sériích.
před 5 hhodinami

Tréninkové centrum v Chang-čou simuluje tajfun i povodně

Tréninkové centrum na východě Číny v Chang-čou připravuje na přírodní katastrofy neobvyklým způsobem, píše agentura Reuters. Za 1599 jüanů (zhruba pět tisíc korun) mohou lidé podstoupit jednodenní výcvik pro případ tajfunu – simulátor dokáže vygenerovat přívalové deště s rychlostí větru až 165 kilometrů v hodině. Součástí výcviku je také simulace povodní. Centrum uvádí, že je prvním zařízením svého druhu na světě. Vědci upozorňují, že klimatické změny zvyšují náchylnost Číny k extrémnímu a ničivému počasí, doplňuje Reuters.
před 5 hhodinami

Na Moskevskou oblast letěly stovky ukrajinských dronů, tvrdí úřady

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci na pondělí sestřelilo 381 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským i Černým mořem. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin dříve na telegramu uvedl, že k Moskevské oblasti v noci mířilo přes 400 ukrajinských dronů a většinu z nich prý zneškodnila protivzdušná obrana ještě daleko od regionu. Kyjev se k tvrzení nevyjádřil. Také ruská strana v noci na pondělí zaútočila, na Ukrajinu vyslala celkem 94 bezpilotních letounů.
09:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.