Krize

Libanon čelí obnovené hrozbě války s Izraelem i hlubokým vnitřním problémům. Jedním z nich jsou zhoršující se podmínky uprchlíků, kteří tvoří až čtvrtinu obyvatel země. Po sérii několika krizí libanonský stát de facto zbankrotoval a přestal poskytovat většinu veřejných služeb. To se negativně projevilo zejména v nejchudších oblastech. Podle expertů hrozí spuštění další migrační vlny. Předcházet jí pomáhá zahraniční pomoc, a to včetně té z tuzemska. Česko pomohlo darem v hodnotě zhruba pěti milionů korun nemocnici ve vesnici Mašgara. Stát si od toho slibuje posílení stability oblasti obývané zčásti i uprchlíky ze sousední Sýrie. Nemocnice, která je spádovou pro šedesát tisíc lidí, je téměř plně závislá na zahraničních dárcích.

V Budapešti vrcholí spor o městský rozpočet. Vedení tvrdí, že docházejí peníze a hrozí kolaps dopravy či veřejných služeb. Primátor Gergely Karácsony tvrdí, že na vině je vláda, která údajně nevrací dlužné částky. Kabinet to odmítá a obviňuje magistrát. Ve čtvrtek ale slíbil pomoc, pokud bude potřeba.

Téměř rok funguje na jihu Moravy speciální tým krizových školních interventů. Od září jej oficiálně financuje kraj. O komplexní bezplatnou pomoc může při tragických událostech požádat každý ředitel jihomoravské školy. Ministerstvo vnitra společně s resortem školství plánují po vzoru Jihomoravského kraje vytvořit v rámci programu Bezpečné dětství tři podobné celorepublikové týmy financované ze státního rozpočtu. Různým způsobem už pracují takové skupiny i v dalších regionech.

Čínský premiér Li Čchiang nemá v plánu setkat se s japonskou premiérkou Sanae Takaičiovou na summitu G20 v Jižní Africe, aby jednali o diplomatické krizi. Tu vyvolalo vyjádření Takaičiové k Tchaj-wanu. Při rozpravě v parlamentu připustila, že čínský útok by ohrozil Japonsko a mohl by vyvolat reakci armády. Peking kvůli tomu uvalil na Tokio trestná opatření a chce situaci řešit v OSN.

Íránské úřady varují, že v Teheránu hrozí během pár týdnů „den nula“, kdy vyschnou kohoutky. Za krizí stojí změny klimatu, špatné hospodaření i nedávná válka s Izraelem. Islámská republika začala s oséváním mraků a zvažuje využití odsolené vody z Perského zálivu. Obě řešení jsou ale pro skomírající ekonomiku nákladná. Podle expertů může krize vyústit i v pád režimu.

Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.

Írán v posledních šesti letech sužují silná sucha. Hladina vody v teheránských nádržích klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Agentura Reuters upozornila, že pokud bude situace přetrvávat, z teheránské metropole se stane neobyvatelné místo. Podle médií hrozí kvůli nedostatku vody navíc násilné protesty a nepokoje. Krize nabývá na síle i z důvodu západních sankcí uvalených na Írán, kvůli kterým se země ocitla v silné ekonomické krizi.

Sociální demokracie (SOCDEM), kdysi mocná strana se stopadesátiletou tradicí, zažívá jednu z nejhorších krizí za dobu své existence. Trápí ji obrovský úbytek členů, nezájem voličů a téměř rozprodaný majetek. Zbylí skalní sociální demokraté vkládají naděje do nadcházejícího sjezdu, který se bude konat 22. listopadu.

Peruánské protivládní protesty, vedené příslušníky takzvané generace Z, přes měsíc otřásají Limou i dalšími městy. Po pádu neoblíbené prezidentky Diny Boluarteové zemi dočasně vede José Jerí, který na rostoucí vlnu demonstrací a vysokou kriminalitu reagoval vyhlášením dočasného výjimečného stavu. Lidé v ulicích nyní požadují i jeho rezignaci a „nový začátek“. Zásahy bezpečnostních složek si dosud vyžádaly minimálně stovku zraněných a vyšetřuje se první úmrtí účastníka demonstrace. Peru tak před dubnovými volbami čelí pokračující politické krizi a nedůvěře ve stát.

Prezidentské volby v Bolívii vyhrál křesťanskodemokratický senátor Rodrigo Paz. Po sečtení 97 procent okrsků z nedělních voleb získal téměř 55 procent hlasů, zatímco bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez obdržel 45 procent. Podle bolivijských médií o tom informoval nejvyšší volební tribunál s tím, že Pazovo vítězství je „nezvratné“.

Vůdce vojenského převratu na Madagaskaru plukovník Michael Randrianirina oznámil, že převezme funkci prezidenta ostrovní země. Stane se tak podle něj na základě výzvy ústavního soudu, sdělil agentuře AP. Dosavadní prezident Andry Rajoelina v neděli uprchl ze země.

Rusko se po sérii ukrajinských útoků na rafinerie potýká s nedostatkem paliva. I podle oficiálních médií je v zemi kritická situace, na čerpacích stanicích se tvoří dlouhé fronty, v řadě oblastí platí omezení prodeje a některé benzinové pumpy jsou zcela na suchu. Ukrajinské drony řadu rafinerií vyřadily z provozu nebo omezily jejich kapacitu. Místní úřady se připravují na dovoz pohonných hmot z Asie, píše Moscow Times.

Čím propojenější a komplexnější je digitální svět, tím snadněji ohrozitelným se stává, tvrdí kanadský vědec Dean Curran, který se na systémovou zranitelnost kyberprostoru specializuje. Umělá inteligence podle něj rozsah této hrozby jen zvyšuje.

Rada bezpečnosti OSN v úterý schválila novou misi pro potírání kriminálních gangů na Haiti, jež má být dvakrát větší než ta, která již na ostrovním státě působí. Vedle policistů budou moci v misi sloužit i vojáci. Současná mezinárodní policejní pomoc na Haiti doposud nedokázala výrazněji omezit rozrůstání zločineckých organizací, které kontrolují větší část haitského hlavního města Port-au-Prince i jeho blízkého okolí, píší agentury.

Úřady v madagaskarské metropoli Antananarivo od čtvrtečního večera do pátečního rána vyhlásily zákaz vycházení poté, co protesty proti častým výpadkům proudu a nedostatku vody přerostly v násilnosti. Informovaly o tom agentury Reuters a AP.

Mohutné sociální nepokoje, které vedly minulý týden k pádu nepálské vlády, sledovala s obavami Čína. Komunistická velmoc v posledních letech k nelibosti Indie prohlubuje vztahy se zeměmi jižní Asie. Nestabilní Nepál teď ale ohrožuje strategický čínský projekt Pásu a stezky.

Věta bývalé německé kancléřky Angely Merkelové „Zvládneme to“ před deseti lety rezonovala celou Evropou. Stala se symbolem německé migrační politiky a pro mnohé i symbolem jejího selhání.

Od září bude novým ředitelem Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Jiří Horáček. Zaměřit se chce na zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u kterých přibývají diagnózy jako sebepoškozování nebo hraniční porucha osobnosti. „Česká společnost na tom není dobře, situace je vážná a volá po koordinované akci,“ upozornil Horáček v pořadu Události, komentáře moderovaném Danielem Takáčem.

Mladí Číňané stále častěji platí firmám za to, aby mohli předstírat, že u nich pracují. Za bizarním trendem stojí podle serveru BBC News stagnující čínská ekonomika a pracovní trh. Část vyhořelé mládeže, která dlouhodobě nemůže najít zaměstnání, si dala přezdívku „krysí lidé“. Tito frustrovaní Číňané tráví celé dny doma.

Afghánská metropole by se mohla brzy stát vůbec prvním moderním hlavním městem, které se ocitne bez vody. Píše to americká stanice CNN. Podle expertů je na vině nárůst populace, změny klimatu i plýtvání. Hladina podzemní vody v Kábulu už klesla o desítky metrů. Podle nevládní organizace Mercy Corps by krize mohla vést k ekonomickému kolapsu.

Koalice polského premiéra Donalda Tuska vstřebává porážku z prezidentských voleb a čelí poklesu preferencí. Premiér už oznámil rekonstrukci, to se ale nelíbí menším koaličním stranám. Předseda jedné z nich se dokonce potají sešel s lídrem opozice kvůli možné budoucí spolupráci. V koalici za to sklidil tvrdou kritiku.

Vyšetřování pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v Česku bude trvat několik týdnů. Kromě provozovatele přenosové soustavy ČEPS a distributorů se do něj zapojí také další experti, například z Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) nebo odborníci na posouzení konkrétní techniky. ČEPS také kvůli prevenci chystá kontrolu termovizí vybraných elektrických vedení, informovala v pondělí mluvčí ČEPSu Hana Klímová. Část podnikatelů žádá po vládě kompenzace škod, které jim kvůli události vznikly.

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.