Rada bezpečnosti OSN schválila novou misi proti gangům na Haiti

Rada bezpečnosti OSN v úterý schválila novou misi pro potírání kriminálních gangů na Haiti, jež má být dvakrát větší než ta, která již na ostrovním státě působí. Vedle policistů budou moci v misi sloužit i vojáci. Současná mezinárodní policejní pomoc na Haiti doposud nedokázala výrazněji omezit rozrůstání zločineckých organizací, které kontrolují větší část haitského hlavního města Port-au-Prince i jeho blízkého okolí, píší agentury.

Vznik nové mise navrhly Spojené státy a Panama. Pro hlasovalo dvanáct členů Rady bezpečnosti OSN, tři členové – včetně Ruska a Číny – se zdrželi. Schválený návrh počítá s mandátem nové mise na dvanáct měsíců.

Předchozí policejní misi Rada bezpečnosti OSN schválila v roce 2023, dlouho však trvalo, než se ji podařilo skutečně nasadit na Haiti. Stalo se tak především díky příspěvku Keni, jejíž policisté tvoří většinu z přibližně tisícového mezinárodního kontingentu působícího na Haiti. Původně přitom měla mít mise až 2500 příslušníků. Nová mise může mít až 5500 členů.

I nová mise bude závislá na dobrovolných příspěvcích zemí, které se jí budou chtít účastnit. Je tedy otázkou, zda se podaří počet příslušníků výrazně navýšit.

Experti současnou misi kritizovali za to, že k zlepšení bezpečnostní situace na Haiti pomohla jen málo. „Mezinárodní společenství nedokázalo poskytnout misi, která by byla vhodná pro dosažení svých cílů,“ uvedl americký vyslanec při OSN Mike Waltz. Ruští a čínští zástupci vyjadřovali obavy, že by nová mise mohla posloužit k jiným než uvedeným účelům.

Kriminální gangy na Haiti kontrolují většinu území hlavního města a v posledních měsících se území pod jejich kontrolou dále rozšířilo. Zločinecké skupiny využívají toho, že místní policie je špatně vybavená a vycvičená a státní instituce jsou velmi oslabené kvůli dlouhotrvající politické krizi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 52 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Letiště v Bratislavě a v Budapešti kvůli namrzajícímu dešti přerušila provoz. Přistávací a odletové dráhy pokryla ledovka. Nepříznivé počasí postihlo také letiště v Praze a ve Vídni, rakouské letiště Schwechat je po několikahodinové uzavírce opět v provozu. Pozemní dopravu led komplikuje kromě Slovenska a Rakouska také na východě Německa nebo v Maďarsku. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají výrazné zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 1 hhodinou

Dva státy USA žalují Trumpovu vládu kvůli ICE

Americké státy Minnesota a Illinois podaly žaloby na vládu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům na svém území. Informovaly o tom agentury Reuters a AP, podle kterých státy nasazení federálních jednotek označily za protiústavní a za nebezpečné použití síly. Napětí mezi vládami států a federálními úřady vzrostlo minulý týden poté, co v Minneapolisu zastřelil agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) 37letou Rennee Goodovou.
před 1 hhodinou

Při protestech v Íránu zemřely dva tisíce lidí, řekl tamní činitel

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Oběti na životech přičetl „teroristům“. Íránci od konce prosince demonstrují proti tamní diktatuře především kvůli ekonomickým potížím. Režim odpojil zemi od internetu, informací o protestech je tak málo. Organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu v pondělí sdělila, že režim demonstrace tvrdě potlačil a zemřelo nejméně 648 demonstrantů, obětí však může být až šest tisíc. Podle některých odhadů jich je ještě mnohem víc.
11:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 6 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...