Gangy

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že jeho země začala deportovat migranty podezřelé ze závažných zločinů. Z Krakova odletělo do Gruzie letadlo se sedmnácti Gruzínci ve věku od 25 do 58 let, provázenými polskými pohraničníky, uvedl mluvčí pohraniční stráže Andrzej Juzwiak podle agentury PAP.

Na hranici Myanmaru s Thajskem proběhla další velká razie proti centrům on-line podvodů provozovaných čínskými zločineckými gangy. Dosud se policii podařilo osvobodit kolem sedmi tisíc lidí. Podle OSN však ozbrojenci stále drží desítky tisíc dalších, které nalákali na lukrativní pracovní nabídky, aby je následně pod pohrůžkami nutili k otrocké práci a on-line podvodům. Podobné případy jsou čím dál častější v celé Asii, Africe nebo na Blízkém východě.

Polsko čelí vlně násilí ze strany zahraničních gangů, zvláště Gruzínců. Mají na svědomí vykradené banky, vydírání, loupežná přepadení. Nebezpečný a velmi násilný trend je podle polského ministerstva vnitra důsledkem nekontrolovaného přívalu migrantů z postsovětského prostoru.

Desítky ozbrojenců zaútočily na město Gana v severní Nigérii, kde unesly nejméně 46 lidí, včetně žen a dětí. Ozbrojenci, kteří nedělní útok podnikli na motocyklech, město ve státě Zamfara také drancovali, uvedli podle agentury Reuters představitelé místní komunity.

Haitský premiér shání v zahraničí další pomoc pro zlepšení bezpečnostní situace v zemi. Na cestu se vydal krátce poté, co jeden z místních gangů zavraždil sedmdesát lidí včetně dětí. Kvůli násilnostem už opustilo své domovy na sedm set tisíc obyvatel státu v Karibiku. Polovina populace navíc podle OSN trpí hlady.

Britské úřady si nevědí rady s přeplněnými věznicemi. Rozhodly se proto zkrátit dobu, po níž je možné odsouzené předčasně propustit na svobodu. Věří, že to káznicím uleví a podaří se v nich znovu nastolit pořádek. Plán ale od začátku naráží na potíže.

Brusel už není jen městem krajky a pralinek. Obyvatelé stále častěji pociťují i jeho stinné stránky. V posledních měsících se evropská metropole potýká s násilným řáděním drogových gangů. V ulicích se opakovaně střílelo. Mafie ke svým aktivitám využívá lidi na okraji společnosti a stále častěji také nezletilé. Město posiluje policejní hlídky i prevenci. V únoru se dokonce střílelo čtyřikrát za čtyři dny. V hlavním městě Evropy se rozmáhá drogová kriminalita.

Explozi granátu, ke které došlo před dvaceti lety v centru Prahy, unikl vlivný izraelský podnikatel jen o vlásek. Pokus o atentát přežil, zranění si ale odneslo sedmnáct lidí, převážně turistů. Rok 2004 byl co do počtu výbuchů na veřejných místech rekordní.

Teroristická skupina Hamás přijala americký návrh dál jednat o příměří s Izraelem, sdělil agentuře Reuters člen palestinského hnutí. Jedním z důvodů obratu může být i odpor mezi obyvateli Pásma Gazy, který uprostřed izraelských útoků, válečného chaosu a mocenského vakua značně narůstá. Palestince v enklávě trápí také vysoké ceny potravin.

Kvůli konfliktu s ozbrojenými gangy, které ochromily obchodní cesty, čelí Haiti humanitární krizi. Zhoršená dostupnost zboží a násilí gangů vedly k tomu, že téměř polovina obyvatelstva trpí nedostatkem potravin. OSN a další organizace se snaží poskytovat humanitární pomoc, ale střelba a nepokoje často narušují jejich snahy. Navzdory příjezdu mezinárodních jednotek zůstává budoucnost nejistá a obyvatelé naléhavě volají po bezpečnosti a stabilitě, aby mohli znovu plnohodnotně žít a pracovat.

Na Haiti dorazili tento týden první ze 450 keňských policistů, kteří povedou mezinárodní sbor a pomohou obnovit pořádek. V karibské zemi otřesené dekádami nestability začalo násilí prudce eskalovat před třemi roky po atentátu na prezidenta Jovenela Moïseho. Pro Keňu operace začíná v nevhodný okamžik, sama se totiž potýká s protesty veřejnosti.

V americkém New Yorku hrozí zákaz nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy. Obnovením tohoto nařízení guvernérka státu hodlá ukončit výtržnictví a zločiny, ke kterým dochází „pod rouškou anonymity“. Debatu o zákazu odstartovaly mimo jiné nedávné propalestinské demonstrace, kdy měli někteří maskovaní protestující vykřikovat nenávistná hesla.

Haitská vláda v úterý zveřejnila dekret, v němž jmenovala členy přechodné rady, která má převzít moc v zemi. Podle agentury Reuters se tím země zmítaná násilím přiblížila k politické stabilitě poté, co premiér Ariel Henry minulý měsíc oznámil svou rezignaci a zanechal po sobě mocenské vakuum.

Nejméně 53 tisíc lidí uteklo z haitské metropole za poslední tři týdny. Obyvatelé Port-au-Prince prchají před neutichajícími násilnostmi, které tam rozpoutaly zločinecké gangy. Politická a bezpečnostní krize v jedné z nejchudších zemí světa nemá konce. Naposledy ozbrojenci vyrabovali národní knihovnu.

Porušování lidských práv na Haiti dosáhlo podle OSN zcela nebývalé míry. Vinu nese chaos vyprovokovaný zločineckými gangy. Jejich přestřelky s policií tentokrát ohrožovaly lidi v okolí prezidentského paláce. Zůstalo po nich nejméně pět mrtvých civilistů. Zahraniční vlády proto pokračují v evakuaci svých občanů z ostrova. Politické řešení současné krize přitom zůstává v nedohlednu.

Situace na Haiti je chaos, který svět neviděl od rozpadu Somálska v devadesátých letech, míní iberoamerikanista Radek Buben z Univerzity Karlovy. Gangy bojují proti policii i mezi sebou navzájem, věnují se kriminální činnosti od únosů po obchod s drogami a zároveň udržují kontakt s politickými elitami v zemi, přiblížil v Událostech, komentářích. Současný stav je podle architekta Petra Vacka z organizace Praga-Haiti „kulminací předcházejících událostí“.

Haitský premiér Ariel Henry oznámil, že rezignuje a předá moc přechodné vládě, která tuto karibskou zemi dovede k volbám. K tomuto kroku přistoupil po pondělním zasedání Karibského společenství (Caricom), jehož se účastnil i americký ministr zahraničí Antony Blinken a které jednalo o krizové situaci na Haiti. V zemi se koncem února proti vládě vzbouřily gangy, které už několik let ovládají její části. Podle televize CNN hodlá Henry zůstat v úřadu až do jmenování přechodné vlády. Americké ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že očekává do dvou dnů na Haiti vytvoření dočasné rady, která posléze jmenuje premiéra přechodného kabinetu. Podle agentury Reuters ale není jasné, jak rychle k tomu dojde, jelikož na Haiti je stále nepřehledná situace.

Silná střelba a nepokoje se přiblížily k sídlu haitského prezidenta v samém srdci Port-au-Prince. Násilí rozpoutaly gangy usilující o svržení vlády. Jejich členové také brání premiérovi v návratu do vlasti. I proto, že nesplnil slib o uspořádání voleb a rozdělení moci. K zásadním politickým změnám ho vyzvaly i Spojené státy americké.

Haitská vláda v neděli večer kvůli stále se zhoršující bezpečnostní situaci vyhlásila výjimečný stav v hlavním městě Port-au-Prince a jeho okolí. Platit bude nejméně tři dny. O víkendu gangy zaútočily na dvě věznice, z té největší v haitské metropoli uteklo několik tisíc vězňů. Podle agentury AFP během víkendu zemřelo nejméně deset lidí. Ozbrojenci žádají rezignaci premiéra Ariela Henryho, který minulý týden z Haiti odletěl, aby dojednal vyslání mezinárodních jednotek.

Občané středoamerického Salvadoru jdou 4. února volit prezidenta, viceprezidenta a zákonodárný sbor. Očekává se, že post hlavy státu obhájí už v prvním kole Nayib Bukele a jeho strana v Národním shromáždění zřejmě ještě posílí. Mileniálský autoritarismus „nejvíc cool diktátora“, jak sám sebe Bukele nazval, má totiž značný úspěch u většiny Salvadorců, kteří se za jeho vlády po dekádách útrap cítí v bezpečí před násilnými gangy. Proto i státníci některých okolních zemí bojujících s kriminalitou v „bukelismu“ spatřují inspiraci. Kritici však upozorňují na devalvaci lidskoprávní oblasti, prosakující důkazy o dohodě s mocnými gangy či ekonomické problémy.

Policie, ozbrojené síly a vězeňská služba v Ekvádoru osvobodila 178 dozorců a dalších zaměstnanců věznic, které drželi vzbouření vězni jako rukojmí. Vězni ovládali od pondělí sedm ekvádorských věznic, v sobotu došlo k ozbrojeným bojům v několika dalších. Vězeňská služba oznámila, že začne vyšetřovat, kdo za vězeňské vzpoury a zajetí dozorců zodpovídá.

V ekvádorském hlavním městě Quito vybuchlo několik náloží a na východě země zemřeli při žhářském útoku dva lidé. Situace je nadále velmi napjatá ve věznicích, kde vězni zadržují na 180 dozorců a zaměstnanců. Vlna násilí vypukla na konci minulého týdne. Prezident Daniel Noboa v úterý vyhlásil stav vnitřního ozbrojeného konfliktu.

Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.

Přesně deset let už je ve Venezuele u moci Nicolás Maduro. Za vlády tohoto bývalého řidiče autobusu a odborového předáka se země propadla do hluboké hospodářské krize, která vedla k chaosu, prudkému nárůstu kriminality i hladu. Za poslední dekádu kvůli tomu z Venezuely uprchlo přes 7 milionů lidí, včetně části opozice, kterou Maduro tvrdě potírá.