Gangy

Haitský premiér shání v zahraničí další pomoc pro zlepšení bezpečnostní situace v zemi. Na cestu se vydal krátce poté, co jeden z místních gangů zavraždil sedmdesát lidí včetně dětí. Kvůli násilnostem už opustilo své domovy na sedm set tisíc obyvatel státu v Karibiku. Polovina populace navíc podle OSN trpí hlady.

Britské úřady si nevědí rady s přeplněnými věznicemi. Rozhodly se proto zkrátit dobu, po níž je možné odsouzené předčasně propustit na svobodu. Věří, že to káznicím uleví a podaří se v nich znovu nastolit pořádek. Plán ale od začátku naráží na potíže.

Brusel už není jen městem krajky a pralinek. Obyvatelé stále častěji pociťují i jeho stinné stránky. V posledních měsících se evropská metropole potýká s násilným řáděním drogových gangů. V ulicích se opakovaně střílelo. Mafie ke svým aktivitám využívá lidi na okraji společnosti a stále častěji také nezletilé. Město posiluje policejní hlídky i prevenci. V únoru se dokonce střílelo čtyřikrát za čtyři dny. V hlavním městě Evropy se rozmáhá drogová kriminalita.

Explozi granátu, ke které došlo před dvaceti lety v centru Prahy, unikl vlivný izraelský podnikatel jen o vlásek. Pokus o atentát přežil, zranění si ale odneslo sedmnáct lidí, převážně turistů. Rok 2004 byl co do počtu výbuchů na veřejných místech rekordní.

Teroristická skupina Hamás přijala americký návrh dál jednat o příměří s Izraelem, sdělil agentuře Reuters člen palestinského hnutí. Jedním z důvodů obratu může být i odpor mezi obyvateli Pásma Gazy, který uprostřed izraelských útoků, válečného chaosu a mocenského vakua značně narůstá. Palestince v enklávě trápí také vysoké ceny potravin.

Kvůli konfliktu s ozbrojenými gangy, které ochromily obchodní cesty, čelí Haiti humanitární krizi. Zhoršená dostupnost zboží a násilí gangů vedly k tomu, že téměř polovina obyvatelstva trpí nedostatkem potravin. OSN a další organizace se snaží poskytovat humanitární pomoc, ale střelba a nepokoje často narušují jejich snahy. Navzdory příjezdu mezinárodních jednotek zůstává budoucnost nejistá a obyvatelé naléhavě volají po bezpečnosti a stabilitě, aby mohli znovu plnohodnotně žít a pracovat.

Na Haiti dorazili tento týden první ze 450 keňských policistů, kteří povedou mezinárodní sbor a pomohou obnovit pořádek. V karibské zemi otřesené dekádami nestability začalo násilí prudce eskalovat před třemi roky po atentátu na prezidenta Jovenela Moïseho. Pro Keňu operace začíná v nevhodný okamžik, sama se totiž potýká s protesty veřejnosti.

V americkém New Yorku hrozí zákaz nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy. Obnovením tohoto nařízení guvernérka státu hodlá ukončit výtržnictví a zločiny, ke kterým dochází „pod rouškou anonymity“. Debatu o zákazu odstartovaly mimo jiné nedávné propalestinské demonstrace, kdy měli někteří maskovaní protestující vykřikovat nenávistná hesla.

Haitská vláda v úterý zveřejnila dekret, v němž jmenovala členy přechodné rady, která má převzít moc v zemi. Podle agentury Reuters se tím země zmítaná násilím přiblížila k politické stabilitě poté, co premiér Ariel Henry minulý měsíc oznámil svou rezignaci a zanechal po sobě mocenské vakuum.

Nejméně 53 tisíc lidí uteklo z haitské metropole za poslední tři týdny. Obyvatelé Port-au-Prince prchají před neutichajícími násilnostmi, které tam rozpoutaly zločinecké gangy. Politická a bezpečnostní krize v jedné z nejchudších zemí světa nemá konce. Naposledy ozbrojenci vyrabovali národní knihovnu.

Porušování lidských práv na Haiti dosáhlo podle OSN zcela nebývalé míry. Vinu nese chaos vyprovokovaný zločineckými gangy. Jejich přestřelky s policií tentokrát ohrožovaly lidi v okolí prezidentského paláce. Zůstalo po nich nejméně pět mrtvých civilistů. Zahraniční vlády proto pokračují v evakuaci svých občanů z ostrova. Politické řešení současné krize přitom zůstává v nedohlednu.

Situace na Haiti je chaos, který svět neviděl od rozpadu Somálska v devadesátých letech, míní iberoamerikanista Radek Buben z Univerzity Karlovy. Gangy bojují proti policii i mezi sebou navzájem, věnují se kriminální činnosti od únosů po obchod s drogami a zároveň udržují kontakt s politickými elitami v zemi, přiblížil v Událostech, komentářích. Současný stav je podle architekta Petra Vacka z organizace Praga-Haiti „kulminací předcházejících událostí“.

Haitský premiér Ariel Henry oznámil, že rezignuje a předá moc přechodné vládě, která tuto karibskou zemi dovede k volbám. K tomuto kroku přistoupil po pondělním zasedání Karibského společenství (Caricom), jehož se účastnil i americký ministr zahraničí Antony Blinken a které jednalo o krizové situaci na Haiti. V zemi se koncem února proti vládě vzbouřily gangy, které už několik let ovládají její části. Podle televize CNN hodlá Henry zůstat v úřadu až do jmenování přechodné vlády. Americké ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že očekává do dvou dnů na Haiti vytvoření dočasné rady, která posléze jmenuje premiéra přechodného kabinetu. Podle agentury Reuters ale není jasné, jak rychle k tomu dojde, jelikož na Haiti je stále nepřehledná situace.

Silná střelba a nepokoje se přiblížily k sídlu haitského prezidenta v samém srdci Port-au-Prince. Násilí rozpoutaly gangy usilující o svržení vlády. Jejich členové také brání premiérovi v návratu do vlasti. I proto, že nesplnil slib o uspořádání voleb a rozdělení moci. K zásadním politickým změnám ho vyzvaly i Spojené státy americké.

Haitská vláda v neděli večer kvůli stále se zhoršující bezpečnostní situaci vyhlásila výjimečný stav v hlavním městě Port-au-Prince a jeho okolí. Platit bude nejméně tři dny. O víkendu gangy zaútočily na dvě věznice, z té největší v haitské metropoli uteklo několik tisíc vězňů. Podle agentury AFP během víkendu zemřelo nejméně deset lidí. Ozbrojenci žádají rezignaci premiéra Ariela Henryho, který minulý týden z Haiti odletěl, aby dojednal vyslání mezinárodních jednotek.

Občané středoamerického Salvadoru jdou 4. února volit prezidenta, viceprezidenta a zákonodárný sbor. Očekává se, že post hlavy státu obhájí už v prvním kole Nayib Bukele a jeho strana v Národním shromáždění zřejmě ještě posílí. Mileniálský autoritarismus „nejvíc cool diktátora“, jak sám sebe Bukele nazval, má totiž značný úspěch u většiny Salvadorců, kteří se za jeho vlády po dekádách útrap cítí v bezpečí před násilnými gangy. Proto i státníci některých okolních zemí bojujících s kriminalitou v „bukelismu“ spatřují inspiraci. Kritici však upozorňují na devalvaci lidskoprávní oblasti, prosakující důkazy o dohodě s mocnými gangy či ekonomické problémy.

Policie, ozbrojené síly a vězeňská služba v Ekvádoru osvobodila 178 dozorců a dalších zaměstnanců věznic, které drželi vzbouření vězni jako rukojmí. Vězni ovládali od pondělí sedm ekvádorských věznic, v sobotu došlo k ozbrojeným bojům v několika dalších. Vězeňská služba oznámila, že začne vyšetřovat, kdo za vězeňské vzpoury a zajetí dozorců zodpovídá.

V ekvádorském hlavním městě Quito vybuchlo několik náloží a na východě země zemřeli při žhářském útoku dva lidé. Situace je nadále velmi napjatá ve věznicích, kde vězni zadržují na 180 dozorců a zaměstnanců. Vlna násilí vypukla na konci minulého týdne. Prezident Daniel Noboa v úterý vyhlásil stav vnitřního ozbrojeného konfliktu.

Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.

Přesně deset let už je ve Venezuele u moci Nicolás Maduro. Za vlády tohoto bývalého řidiče autobusu a odborového předáka se země propadla do hluboké hospodářské krize, která vedla k chaosu, prudkému nárůstu kriminality i hladu. Za poslední dekádu kvůli tomu z Venezuely uprchlo přes 7 milionů lidí, včetně části opozice, kterou Maduro tvrdě potírá.

Mexiko chce vyšetřit a tvrdě potrestat viníky čtvrteční tragické nehody, při které na dálnici na jihu země zemřelo 54 migrantů. Ti se vydali do rukou pašeráků a směřovali do Spojených států. Mezinárodní tým policistů hned z několika zemí má za cíl rozbít gangy, které migranty pašují.

Gang ve středním Mexiku se ve středu pomocí několika aut proboural do věznice a uprchl odtamtud s devíti trestanci. Informovala o tom agentura AP, podle které šlo o jednu z nejdramatičtějších událostí tohoto druhu, jaké Mexiko v posledních letech zažilo.

Řada míst ve Spojených státech se v poslední době potýká s nárůstem organizovaných hromadných krádeží v obchodech. Gangy až několika desítek zlodějů stále častěji útočí povětšinou na luxusní obchody či lékárny a odnášejí si velké množství zboží, které podle expertů pak zpravidla prodávají na internetu. Za nárůstem tohoto typu kriminality zřejmě do značné míry stojí pandemie, která přivedla více lidí k nakupování on-line, píše zpravodajský server CBS News.

Nedostupnost pitné vody a jídla, neexistující kanalizační systém, chabá zdravotní péče a nadměrné čerpání přírodních zdrojů patří mezi nejvýraznější problémy karibského Haiti, rozhodně však nejsou jediné. Země, která se stále ještě nevzpamatovala z ničivého zemětřesení v roce 2010, teď čelí krizi po zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho. Po jeho smrti v zemi roste násilí živené rozdělením obyvatel na malou skupinu movitých elit a velkou skupinu chudých uvězněných v městských slumech nebo na farmách s neúrodnou půdou. Situace využívají kriminální gangy, jeden z jejich vůdců chystá revoluci.