Nejméně devatenáct lidí přišlo o život a desítky dalších byly zraněny při dvou útocích v Kolumbii, které tamní úřady připisují odštěpeneckým skupinám z bývalého gerilového uskupení Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), uvedly agentura Reuters a zpravodajský server CNN.
Dříve agentura AFP informovala o pěti obětech a 36 raněných při atentátu spáchaném za pomoci vozu naplněného trhavinami před vojenskou leteckou základnou ve třetím největším kolumbijském městě Cali. Radnice mezitím podle Reuters bilanci obětí zvýšila na šest mrtvých a 71 zraněných.
O několik hodin dříve byl u města Amalfi na severu Kolumbie sestřelen policejní vrtulník během operace proti úrodě koky a v troskách stroje zahynulo dvanáct policistů.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro z útoků obvinil odštěpenecké frakce FARC, které odmítly mírovou dohodu z roku 2016 o ukončení bojů. Ty si během let vyžádaly více než 450 tisíc obětí. Starosta Cali Alejandro Eder v komuniké popsal explozi na rušné ulici před základnou jako „narkoteroristický útok“.
Policie evakuovala několik budov a školu v okolí. Na sociálních sítích kolují snímky zachycující lidi ležící na zemi, ošetřované záchranáři, hořící nákladní auto, několik poškozených vozidel a mnoho rozbitých oken, vylíčila AFP. „U letecké základny došlo k obrovské explozi,“ řekl agentuře očitý svědek Hector Fabio Bolanos. Tvrdil, že viděl na zemi ležet mnoho zraněných. „Mezi lidmi na ulici byli mrtví,“ popsal další svědek Alexis Atizabal.
Bezprostředně po atentátu v Cali nebylo jasné, která z ozbrojených skupin působících v Kolumbii stála za bombovým útokem. V červnu se odštěpenecká skupina FARC, Estado Mayor Central (EMC), přihlásila k odpovědnosti za sérii bombových a střeleckých útoků v Cali a okolí, při nichž zahynulo sedm lidí, pět civilistů a dva policisté, připomněla AFP.
FARC byla největší gerilou v Kolumbii. V roce 2016 s ní uzavřel mírovou dohodu tehdejší prezident Juan Manuel Santos a většina jejích členů se v roce 2017 vzdala zbraní. Z FARC poté vznikla politická strana, která dostala na základě mírové dohody i několik křesel v parlamentu. Povstalecké uskupení EMC založili bývalí příslušníci FARC, kteří nesouhlasili s dohodou o ukončení bojů. Své aktivity uskupení financuje mimo jiné z obchodování s kokainem.
