Kolumbie chce vykupovat koku, kterou gangy používají na kokain

Kolumbie vytáhla do boje proti drogovým kartelům distribuujícím kokain. Prezident země Gustav Petro minulý měsíc oznámil, že vláda začne od zemědělců vykupovat koku, z níž se droga vyrábí. Podle španělského deníku El País tak v Kolumbii výrazně vzrostly ceny, za něž drogové gangy od domorodých pěstitelů vykupují pastu z koky. Podle serveru ale záměr vlády může způsobit více škody než užitku.

„Místo 1,6 milionu pesos (zhruba 8700 korun) za kilo pasty nám nabídli už 3,8 milionu (zhruba 20 500 korun),“ řekl deníku El País kolumbijský pěstitel koky s odkazem na ozbrojené skupiny, které koku od místních zemědělců vykupují. Z pasty se pak vyrábí kokain. Podle španělského deníku nárůst ceny souvisí s oznámením vlády o výkupu koky v oblasti Cauca. Přitom kolumbijská vláda zatím neoznámila, za jakou cenu bude koku vykupovat.

Začátkem tohoto měsíce ale už ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo dekret o připravované regulaci legálního pěstování koky a jejího použití k průmyslovým a vědeckým účelům, což by měly mít na starosti státní firmy.

Nyní mohou v Kolumbii koku pěstovat jen domorodí obyvatelé, kteří ji používají kvůli jejím léčivým účinkům a smí ji distribuovat jen na svém území. Listy keře, jehož botanický název je rudodřev koka, se používají k výrobě drog, ale také jsou tisíce let součástí jídelníčku obyvatel vysokohorských oblastí And. Koka pomáhá zahánět únavu a hlad, dodává energii a obsahuje i některé důležité prvky, například vápník.

Co se zabavenou surovinou?

Záměr kolumbijské vlády na výkup koky, jímž chce bojovat proti jejímu nelegálnímu využití, ovšem část expertů kritizuje. Upozorňují třeba na to, co bude vláda s kokou dělat. „Kolumbie nemá vnitřní trh pro alternativní využití koky, jako například Peru či Bolívie,“ uvedl pro místní deník El Tiempo expert na tuto problematiku Lucas Marín.

Dalším problémem by mohla být bezpečnost domorodých pěstitelů. „Těm, kteří by koku prodávali státu, a ne gangům, by hrozilo vážné riziko,“ míní María Alejandra Vélezová z kolumbijského centra pro výzkum bezpečnosti a boje proti obchodu s drogami (Cesed).

Kolumbie loni vyprodukovala opět rekordní množství koky. Podle zprávy Úřadu OSN proti drogám a zločinu (UNODC), zveřejněné minulý měsíc, se v této jihoamerické zemi loni zvětšila plocha, na níž se koka pěstuje, o deset procent na 253 tisíc hektarů. A kolumbijská potenciální produkce kokainu se loni meziročně zvýšila o 53 procent na 2660 tun, čímž držela rostoucí trend, který trvá už deset let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 6 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...