Kolumbie chce vykupovat koku, kterou gangy používají na kokain

Kolumbie vytáhla do boje proti drogovým kartelům distribuujícím kokain. Prezident země Gustav Petro minulý měsíc oznámil, že vláda začne od zemědělců vykupovat koku, z níž se droga vyrábí. Podle španělského deníku El País tak v Kolumbii výrazně vzrostly ceny, za něž drogové gangy od domorodých pěstitelů vykupují pastu z koky. Podle serveru ale záměr vlády může způsobit více škody než užitku.

„Místo 1,6 milionu pesos (zhruba 8700 korun) za kilo pasty nám nabídli už 3,8 milionu (zhruba 20 500 korun),“ řekl deníku El País kolumbijský pěstitel koky s odkazem na ozbrojené skupiny, které koku od místních zemědělců vykupují. Z pasty se pak vyrábí kokain. Podle španělského deníku nárůst ceny souvisí s oznámením vlády o výkupu koky v oblasti Cauca. Přitom kolumbijská vláda zatím neoznámila, za jakou cenu bude koku vykupovat.

Začátkem tohoto měsíce ale už ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo dekret o připravované regulaci legálního pěstování koky a jejího použití k průmyslovým a vědeckým účelům, což by měly mít na starosti státní firmy.

Nyní mohou v Kolumbii koku pěstovat jen domorodí obyvatelé, kteří ji používají kvůli jejím léčivým účinkům a smí ji distribuovat jen na svém území. Listy keře, jehož botanický název je rudodřev koka, se používají k výrobě drog, ale také jsou tisíce let součástí jídelníčku obyvatel vysokohorských oblastí And. Koka pomáhá zahánět únavu a hlad, dodává energii a obsahuje i některé důležité prvky, například vápník.

Co se zabavenou surovinou?

Záměr kolumbijské vlády na výkup koky, jímž chce bojovat proti jejímu nelegálnímu využití, ovšem část expertů kritizuje. Upozorňují třeba na to, co bude vláda s kokou dělat. „Kolumbie nemá vnitřní trh pro alternativní využití koky, jako například Peru či Bolívie,“ uvedl pro místní deník El Tiempo expert na tuto problematiku Lucas Marín.

Dalším problémem by mohla být bezpečnost domorodých pěstitelů. „Těm, kteří by koku prodávali státu, a ne gangům, by hrozilo vážné riziko,“ míní María Alejandra Vélezová z kolumbijského centra pro výzkum bezpečnosti a boje proti obchodu s drogami (Cesed).

Kolumbie loni vyprodukovala opět rekordní množství koky. Podle zprávy Úřadu OSN proti drogám a zločinu (UNODC), zveřejněné minulý měsíc, se v této jihoamerické zemi loni zvětšila plocha, na níž se koka pěstuje, o deset procent na 253 tisíc hektarů. A kolumbijská potenciální produkce kokainu se loni meziročně zvýšila o 53 procent na 2660 tun, čímž držela rostoucí trend, který trvá už deset let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
před 1 mminutou

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 30 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 48 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...