Zemědělci

Letošní zima byla nadprůměrně teplá. V tuzemsku málo sněžilo i pršelo, a únor tak byl čtvrtým nejsušším od roku 1961. V jihovýchodních částech republiky spadla v porovnání s obvyklým množstvím jen pětina srážek. Sníh už leží jen v nejvyšších částech hor, a z jeho tání tak vody nepřibyde. Podle ministerstva zemědělství je ale v nádržích dostatečná zásoba pitné i užitkové vody a nedostatek zatím nehrozí.

V Česku už šestý den po sobě padají teplotní rekordy. Zaznamenali je na skoro polovině měřicích stanic. Na jihu Moravy dokonce naměřili přes dvacet a půl stupně. Rychleji se kvůli tomu probouzí i příroda. A jarní počasí uspíšilo i práce na polích. Zemědělci zasévají například sladovnický ječmen skoro o měsíc dříve. Vegetace je na Moravě aktuálně až o tři týdny ve vývoji napřed. V přírodě už kvetou první stromy. Kvůli teplému počasí se ale daří i škůdcům. Letos se objevili na polích a zahradách výrazně dříve. Zemědělci proto musí porosty pravidelně sledovat a také ošetřovat.

Větší volnost v teplotě vytápění či chlazení pro nemocnice, možnost výkupu soukromých pozemků pod vojenskými objekty státem nebo kompenzace pro lesníky jsou jen některé z novinek, které začnou platit od letošního března. Web ČT24 připravil jejich přehled.

Čeští farmáři a zemědělci se ve čtvrtek připojili k evropským protestům proti dovozu potravin ze zemí mimo Evropskou unii. Zemědělcům vadí zejména obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickými státy ze sdružení Mercosur a bezcelní dovozy z Ukrajiny, protože ve zmíněných zemích podle nich nemusí farmáři dodržovat přísné normy jako v EU. Hlavními organizátory protestů jsou Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že protesty ničemu neprospějí.

Tuzemští zemědělci budou ve čtvrtek ve všech regionech s výjimkou Prahy protestovat proti dovozu nekvalitních potravin ze třetích zemí do Evropy. Na silnice či hraniční přechody tak vyjede i těžká technika včetně traktorů či kombajnů. Redakce ČT24 připravila přehled míst, kde hodlají farmáři dát svoji nespokojenost najevo.

Zemědělci budou ve čtvrtek protestovat ve všech krajích se stovkami traktorů. Akce zaměřené proti dovozům ze zemí mimo EU začnou dopoledne, někteří farmáři vyjedou s technikou na silnice, další plánují demonstrace na náměstích nebo debaty, oznámili ve středu zástupci zemědělských organizací. Do Prahy farmáři nepřijedou. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v reakci na protesty řekl, že „mnoha důvodům“ nerozumí a že o akci předem nevěděl.

Německé politické strany uzavírají svou kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Mezi hlavní témata patřila ekonomika, která je už druhým rokem v recesi. I letos hrozí, že se bude její výkon opět propadat. Důvodem jsou stále vysoké ceny energií, byrokracie a nově i napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy.

Vědci z univerzity v italské Ferraře zkoumali, jak se vyvíjela pigmentace kůže, očí a vlasů Evropanů v průběhu posledních 45 tisíc let. Světlejší pigment se podle výzkumu objevoval postupně a nelineárně. Tmavá pleť přitom přetrvávala u mnoha populací až do doby měděné a železné.

Zemědělci v Letohradě na Orlickoústecku spustili automat na brambory. Ten zákazníkovi do tašky nasype požadovaný objem brambor. Automat udržuje bramborám i vhodnou teplotu mezi šesti a deseti stupni Celsia. Farmáři chtějí expandovat i do dalších měst. V minulosti Českem prošla i vlna mlékomatů. V roce 2010 jich v zemi byla více než stovka. Zájem spotřebitelů ale začal upadat.

Královéhradecký kraj nyní dokončuje virtuální tržiště, které propojí regionální potravináře se školními jídelnami a dalšími vývařovnami. Portál umožní jídelnám pohodlně objednávat suroviny od menších dodavatelů v okolí. O spolupráci totiž mají zájem jak zemědělci a potravináři, tak samotná stravovací zařízení.

Část zemědělců podala ústavní stížnost proti takzvaným redistributivním platbám. Ty podle nich zvýhodňují malé farmáře přerozdělováním dotací na prvních sto padesát hektarů půdy a způsobují tak nerovnováhu na trhu a diskriminují větší podniky. Zemědělci varují, že pokud Ústavní soud nerozhodne včas, může část podniků zkrachovat a situace se ještě zhorší. Ministr zemědělství si za systémem stojí.

Sněmovna schválila nový zákon o integračním sociálním podniku. Zákonodárci odsouhlasili také vládní novelu vysokoškolského zákona nebo novelu zákona o majetku České republiky. Kvůli sporům o úpravy nedokončili schvalování novely lex Ukrajina. Ve středu odpoledne poslanci začali projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok.

V centru Londýna protestovaly desetitisíce zemědělců či jejich příznivců proti vládnímu plánu na novou dědickou daň. Měly by ji zaplatit všechny farmy, jejichž hodnota je větší než jeden milion liber (třicet milionů korun). V zemi, kde se hospodářství předávají po celé generace, by to byl pro mnoho zemědělců problém. Někteří mluví o tom, že by pozemky museli rozprodávat.

Kolumbie vytáhla do boje proti drogovým kartelům distribuujícím kokain. Prezident země Gustav Petro minulý měsíc oznámil, že vláda začne od zemědělců vykupovat koku, z níž se droga vyrábí. Podle španělského deníku El País tak v Kolumbii výrazně vzrostly ceny, za něž drogové gangy od domorodých pěstitelů vykupují pastu z koky. Podle serveru ale záměr vlády může způsobit více škody než užitku.

Lepší předpověď počasí, kvalitnější satelitní snímky nebo datová analýza pro každého zemědělce. S tím vším pomáhá umělá inteligence, kterou vyvíjí vědci z ČVUT v rámci mezinárodního projektu. Ten podpořila i Evropská unie částkou šest milionů eur. Informace ze satelitních snímků můžou zemědělci využít například k tomu, aby se mohli lépe rozhodovat, která plodina bude na jejich poli výnosnější, nebo aby věděli, kdy přijdou jaké extrémy počasí, které můžou jejich úrodu ohrozit.

Agrárníci zasažení povodněmi nahlásili zemědělskému fondu škody ve výši více než 1,8 miliardy korun. Data nyní v řádu dnů vyhodnotí ministerstvo zemědělství a rozhodne, jak a kam směřovat pomoc. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a resortu zemědělství. Zasažené zemědělské podniky hlásí škody nejen na úrodě, ale také na zvířatech, strojích nebo lesních cestách.

Škody, které po povodních nahlásili zemědělci, zatím přesáhly půl miliardy korun. Největší ztráty utrpěla rostlinná výroba – škody evidují téměř dvě třetiny podniků. Voda zničila část úrody, zejména cukrovou řepu, kukuřici a brambory. Na některých pozemcích je půda stále podmáčená a technika nemůže do polí vyjet. V nejvíce postižených oblastech zemědělci přišli téměř o vše a problémem je i založení ozimů nebo setí obilovin. Ministerstvo zemědělství slibuje úlevy. Spolu s Polskem také požádá o pomoc Evropskou unii.

Když se řekne pravěká keramika, tak se archeologům většinou vybaví nádoby vytvářené zemědělci. Právě oni v nich uchovávali svou úrodu. Jenže brněnští vědci objevili na Slovensku keramiku, kterou téměř před osmi tisíci roky vyrobili tamní lovci.

V Charkovské oblasti na Ukrajině skončila sklizeň, ale ruští vojáci jsou nedaleko a nad hlavami ukrajinských sedláků létají rakety útočící armády. Střela před měsícem zasáhla i základnu jedné zemědělské firmy. Ještě před rokem její sýpky plnily stovky tun zrna. Dnes místo úrody mají rolníci pod střechou jen sutiny a spoušť. V Charkovské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajem Janem Řápkem.

Zemědělce stále trápí přílišná byrokracie a levné dovozy zemědělských komodit. V březnu vyjely do ulic tisíce traktorů. Na podzim se mohou protesty opakovat. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pořadu Zkraje farmáře ujistil, že vláda připravuje opatření v podobě novel zákona, které byrokracii sníží. Obrovským problémem je podle hostů pořadu také klimatická změna.

Minimální mzda se zřejmě zvýší do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce nejspíš budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora se poté neshodla na podpoře požadavku svého petičního výboru na rovné podmínky pro zemědělce.

Evropská komise uvolní 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy korun) na podporu zemědělců pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku a v dalších zemích. Pro tuzemské pěstitele ovoce vyčlení 15 milionů eur (asi 378 milionů korun), uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Další peníze poskytne Česko z národních zdrojů. Podle ministra jsou největší škody v ovocnářství. Informoval, že kompenzace se budou týkat zemědělců, u kterých byla škoda na více než polovině úrody.

Evropské zemědělce, včetně českých, čekají změny kvůli novým předpisům o obnově přírodní krajiny. I zemědělská půda bude muset podporovat rozmanitost. Podle odborníků to farmářům dlouhodobě pomůže, ti se ale obávají snížení výnosů.

Nízké výkupní ceny komodit, vysoké náklady a vysoká úroveň státních regulací. To jsou podle zjištění pořadu Bilance hlavní motivy nespokojenosti zemědělců. Jejich demonstrace se odehrávají v celé Evropě a nátlakové akce jsou úspěšné. Evropský parlament například na posledním zasedání zrušil řadu požadavků na ozelenění agrárnictví – opatření k ochraně přírody zůstanou dobrovolná. Přesto napětí v sektoru trvá, Agrární komora ČR dál vyjednává s vládou o několika požadavcích na zvýšení dotací nebo úlev. Reportér pořadu Filip Černý natáčel na českých i rakouských farmách, sledoval rozdílné přístupy k práci i krajině a mluvil také s reprezentanty velkých agrárních sdružení. Požadavky některých z nich nejsou ve vzájemném souladu – malí a velcí zemědělci stojí proti sobě.