Evropská komise představila dohody s Mercosurem a Mexikem

Evropská komise (EK) po řadě let vyjednávání představila dvě klíčové obchodní dohody, jednu s jihoamerickým sdružením Mercosur, které zahrnuje Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay, a druhou s Mexikem. Uzavření dohody o volném obchodu s Mercosurem loni v prosinci vyvolalo protesty zemědělců z řady zemí, kteří se obávají přílivu levných zemědělských produktů z oblasti. Dohoda by jim ale měla poskytnout záruky pro veškeré citlivé oblasti, uvedla EK.

Obě dohody vyžadují samostatné dvojí schválení. Zaprvé klasický legislativní proces, tedy schválení Evropským parlamentem a Radou EU, která zastupuje členské státy. Někteří europoslanci, zejména z Francie či Polska, se již předem nechali slyšet, že budou hlasovat proti. Dohody ale bude také ještě třeba ratifikovat všemi členskými státy Evropské unie, což může trvat několik let.

„Evropská komise předložila Radě EU své návrhy na podpis a uzavření Dohody o partnerství mezi EU a Mercosurem (EMPA) a Modernizované globální dohody mezi EU a Mexikem (MGA),“ uvedla Evropská komise. „V době rostoucí geopolitické nestability nás tyto dohody sbližují se strategicky důležitými partnery a poskytují společnou platformu pro posílení vzájemné důvěry a řešení společných globálních výzev,“ dodala.

Dohoda s Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí vytvoří podle EK největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než 700 miliony spotřebitelů.

Pro evropské firmy budou v oblasti platit mnohem nižší cla a nebudou muset čelit obchodním překážkám, se kterými se potýká většina ostatních zemí. Odhaduje se, že dohoda může zvýšit roční export EU do zemí Mercosuru až o 39 procent (49 miliard eur, více než bilion korun), což má podpořit více než 440 tisíc pracovních míst v celé Evropě.

Snížení jihoamerických cel na unijní výrobky

Cílem dohody je mimo jiné snížit jihoamerická cla na automobily, stroje a průmyslové produkty vyrobené v Unii a zároveň umožnit čtyřem zemím Mercosuru na oplátku prodávat do Evropy více zemědělského zboží.

„Dohody s Mercosurem a Mexikem jsou důležitými milníky pro ekonomickou budoucnost EU. Pokračujeme v diverzifikaci našeho obchodu, podporujeme nová partnerství a vytváříme nové obchodní příležitosti,“ informovala předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Celkový export EU do USA činí dvacet procent, zbylých osmdesát směřuje do ostatních zemí světa a právě na tyto obchodní vztahy se chce Unie více zaměřit a upevnit je. Firmy v členských zemích i celý zemědělsko-potravinářský sektor pocítí podle šéfky unijní exekutivy ihned výhody nižších cel a nižších nákladů, což přispěje k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst.

Očekává se rovněž, že vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU do Mercosuru vzroste téměř o padesát procent. Dohoda totiž snižuje vysoká cla například na víno a lihoviny (až o 35 procent), čokoládu (dvacet procent) a olivový olej (deset procent).

Francouzský a polský nesouhlas

Řada zemí EU v čele s Německem v paktu vidí otevření nového trhu pro export. Například Francie, největší producent hovězího masa v Unii, již dříve označila dohodu za „nepřijatelnou“. Obává se, že zejména příliv levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice způsobí velké ztráty francouzským zemědělcům. Svůj nesouhlas opakovaně vyjádřilo i Polsko. Právě v souvislosti s tím dohoda poskytuje důležité záruky pro veškeré citlivé oblasti v zemědělském sektoru, zdůrazňují unijní představitelé.

Eurokomisař Maroš Šefčovič na středeční tiskové konferenci v Bruselu rovněž zmínil, že v uplynulých měsících byli v kontaktu jak s jednotlivými členskými státy, tak právě i zástupci zemědělců, aby si vyslechli jejich obavy.

„Zaprvé (dohoda) omezuje preferenční dovoz zemědělsko-potravinářských produktů z Mercosuru na zlomek unijní produkce (například 1,5 procenta u hovězího masa a 1,3 procenta u drůbeže). Zadruhé zavádí robustní ochranná opatření chránící citlivé evropské produkty před jakýmkoli škodlivým nárůstem dovozu z Mercosuru,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

Další obavy panovaly ohledně standardů platných v latinskoamerických zemích. Dohoda s Mercosurem se proto zabývá rovněž i bezpečností potravin a dobrými životními podmínkami zvířat. „Veškeré produkty, které vstoupí na unijní trh, budou muset splňovat přísné podmínky,“ zdůraznil nejmenovaný vysoký představitel EU.

Nová dohoda s Mexikem by měla dále podpořit hospodářský růst a zvýšit konkurenceschopnost na obou stranách. Mexiko je druhým největším obchodním partnerem EU v Latinské Americe a původní dohoda pocházela z roku 2000.

„Mexiko je čistým dovozcem potravin, proto dohoda výrazně prospěje zemědělským vývozcům z EU,“ sdělila Evropská komise. Mimo jiné by měla být odstraněna zbývající cla na vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU do Mexika, jako jsou sýry, drůbež, vepřové maso, těstoviny, jablka, džemy, ale i čokoláda a víno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 54 mminutami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 1 hhodinou

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Státy EU a europarlament se neshodly na prodloužení „chat control“

Členské státy EU a Evropský parlament se nedohodly na prodloužení prozatímního nařízení, které má umožnit platformám dál dobrovolně skenovat komunikaci uživatelů kvůli dětské pornografii. Druhé kolo takzvaného trialogu se odehrálo v pondělí v Bruselu. Prozatímní nařízení přitom platí jen do 3. dubna a podle české europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) je tak pravděpodobné, že takzvaná „chat control“ vyprší bez náhrady a žádné skenování už nebude moci probíhat.
před 3 hhodinami

Zvěsti o Netanjahuově smrti a AI videích vyvrací analýza francouzské televize

Především na sociálních sítích se v posledních dnech šíří spekulace o údajném úmrtí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Rozvířily je zprávy o tom, že se premiér neúčastnil několika klíčových zasedání vládního kabinetu, dále přiživené pochybnostmi o autentičnosti videí na politikových účtech na sociálních sítích. Záběry podle některých hlasů působí jako vytvořené AI. Pořad Truth or Fake francouzské televize France 24 tyto spekulace vyvrací, upozornil ale, že v době generativní umělé inteligence je obtížné mít stoprocentní jistotu o autentičnosti videí.
před 3 hhodinami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...