Evropská komise představila dohody s Mercosurem a Mexikem

Evropská komise (EK) po řadě let vyjednávání představila dvě klíčové obchodní dohody, jednu s jihoamerickým sdružením Mercosur, které zahrnuje Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay, a druhou s Mexikem. Uzavření dohody o volném obchodu s Mercosurem loni v prosinci vyvolalo protesty zemědělců z řady zemí, kteří se obávají přílivu levných zemědělských produktů z oblasti. Dohoda by jim ale měla poskytnout záruky pro veškeré citlivé oblasti, uvedla EK.

Obě dohody vyžadují samostatné dvojí schválení. Zaprvé klasický legislativní proces, tedy schválení Evropským parlamentem a Radou EU, která zastupuje členské státy. Někteří europoslanci, zejména z Francie či Polska, se již předem nechali slyšet, že budou hlasovat proti. Dohody ale bude také ještě třeba ratifikovat všemi členskými státy Evropské unie, což může trvat několik let.

„Evropská komise předložila Radě EU své návrhy na podpis a uzavření Dohody o partnerství mezi EU a Mercosurem (EMPA) a Modernizované globální dohody mezi EU a Mexikem (MGA),“ uvedla Evropská komise. „V době rostoucí geopolitické nestability nás tyto dohody sbližují se strategicky důležitými partnery a poskytují společnou platformu pro posílení vzájemné důvěry a řešení společných globálních výzev,“ dodala.

Dohoda s Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí vytvoří podle EK největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než 700 miliony spotřebitelů.

Pro evropské firmy budou v oblasti platit mnohem nižší cla a nebudou muset čelit obchodním překážkám, se kterými se potýká většina ostatních zemí. Odhaduje se, že dohoda může zvýšit roční export EU do zemí Mercosuru až o 39 procent (49 miliard eur, více než bilion korun), což má podpořit více než 440 tisíc pracovních míst v celé Evropě.

Snížení jihoamerických cel na unijní výrobky

Cílem dohody je mimo jiné snížit jihoamerická cla na automobily, stroje a průmyslové produkty vyrobené v Unii a zároveň umožnit čtyřem zemím Mercosuru na oplátku prodávat do Evropy více zemědělského zboží.

„Dohody s Mercosurem a Mexikem jsou důležitými milníky pro ekonomickou budoucnost EU. Pokračujeme v diverzifikaci našeho obchodu, podporujeme nová partnerství a vytváříme nové obchodní příležitosti,“ informovala předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Celkový export EU do USA činí dvacet procent, zbylých osmdesát směřuje do ostatních zemí světa a právě na tyto obchodní vztahy se chce Unie více zaměřit a upevnit je. Firmy v členských zemích i celý zemědělsko-potravinářský sektor pocítí podle šéfky unijní exekutivy ihned výhody nižších cel a nižších nákladů, což přispěje k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst.

Očekává se rovněž, že vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU do Mercosuru vzroste téměř o padesát procent. Dohoda totiž snižuje vysoká cla například na víno a lihoviny (až o 35 procent), čokoládu (dvacet procent) a olivový olej (deset procent).

Francouzský a polský nesouhlas

Řada zemí EU v čele s Německem v paktu vidí otevření nového trhu pro export. Například Francie, největší producent hovězího masa v Unii, již dříve označila dohodu za „nepřijatelnou“. Obává se, že zejména příliv levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice způsobí velké ztráty francouzským zemědělcům. Svůj nesouhlas opakovaně vyjádřilo i Polsko. Právě v souvislosti s tím dohoda poskytuje důležité záruky pro veškeré citlivé oblasti v zemědělském sektoru, zdůrazňují unijní představitelé.

Eurokomisař Maroš Šefčovič na středeční tiskové konferenci v Bruselu rovněž zmínil, že v uplynulých měsících byli v kontaktu jak s jednotlivými členskými státy, tak právě i zástupci zemědělců, aby si vyslechli jejich obavy.

„Zaprvé (dohoda) omezuje preferenční dovoz zemědělsko-potravinářských produktů z Mercosuru na zlomek unijní produkce (například 1,5 procenta u hovězího masa a 1,3 procenta u drůbeže). Zadruhé zavádí robustní ochranná opatření chránící citlivé evropské produkty před jakýmkoli škodlivým nárůstem dovozu z Mercosuru,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

Další obavy panovaly ohledně standardů platných v latinskoamerických zemích. Dohoda s Mercosurem se proto zabývá rovněž i bezpečností potravin a dobrými životními podmínkami zvířat. „Veškeré produkty, které vstoupí na unijní trh, budou muset splňovat přísné podmínky,“ zdůraznil nejmenovaný vysoký představitel EU.

Nová dohoda s Mexikem by měla dále podpořit hospodářský růst a zvýšit konkurenceschopnost na obou stranách. Mexiko je druhým největším obchodním partnerem EU v Latinské Americe a původní dohoda pocházela z roku 2000.

„Mexiko je čistým dovozcem potravin, proto dohoda výrazně prospěje zemědělským vývozcům z EU,“ sdělila Evropská komise. Mimo jiné by měla být odstraněna zbývající cla na vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU do Mexika, jako jsou sýry, drůbež, vepřové maso, těstoviny, jablka, džemy, ale i čokoláda a víno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 5 mminutami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 5 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 8 hhodinami

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému Lukoilu

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O čtvrtečním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.
před 9 hhodinami
Načítání...