Evropská komise představila dohody s Mercosurem a Mexikem

Evropská komise (EK) po řadě let vyjednávání představila dvě klíčové obchodní dohody, jednu s jihoamerickým sdružením Mercosur, které zahrnuje Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay, a druhou s Mexikem. Uzavření dohody o volném obchodu s Mercosurem loni v prosinci vyvolalo protesty zemědělců z řady zemí, kteří se obávají přílivu levných zemědělských produktů z oblasti. Dohoda by jim ale měla poskytnout záruky pro veškeré citlivé oblasti, uvedla EK.

Obě dohody vyžadují samostatné dvojí schválení. Zaprvé klasický legislativní proces, tedy schválení Evropským parlamentem a Radou EU, která zastupuje členské státy. Někteří europoslanci, zejména z Francie či Polska, se již předem nechali slyšet, že budou hlasovat proti. Dohody ale bude také ještě třeba ratifikovat všemi členskými státy Evropské unie, což může trvat několik let.

„Evropská komise předložila Radě EU své návrhy na podpis a uzavření Dohody o partnerství mezi EU a Mercosurem (EMPA) a Modernizované globální dohody mezi EU a Mexikem (MGA),“ uvedla Evropská komise. „V době rostoucí geopolitické nestability nás tyto dohody sbližují se strategicky důležitými partnery a poskytují společnou platformu pro posílení vzájemné důvěry a řešení společných globálních výzev,“ dodala.

Dohoda s Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí vytvoří podle EK největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než 700 miliony spotřebitelů.

Pro evropské firmy budou v oblasti platit mnohem nižší cla a nebudou muset čelit obchodním překážkám, se kterými se potýká většina ostatních zemí. Odhaduje se, že dohoda může zvýšit roční export EU do zemí Mercosuru až o 39 procent (49 miliard eur, více než bilion korun), což má podpořit více než 440 tisíc pracovních míst v celé Evropě.

Snížení jihoamerických cel na unijní výrobky

Cílem dohody je mimo jiné snížit jihoamerická cla na automobily, stroje a průmyslové produkty vyrobené v Unii a zároveň umožnit čtyřem zemím Mercosuru na oplátku prodávat do Evropy více zemědělského zboží.

„Dohody s Mercosurem a Mexikem jsou důležitými milníky pro ekonomickou budoucnost EU. Pokračujeme v diverzifikaci našeho obchodu, podporujeme nová partnerství a vytváříme nové obchodní příležitosti,“ informovala předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Celkový export EU do USA činí dvacet procent, zbylých osmdesát směřuje do ostatních zemí světa a právě na tyto obchodní vztahy se chce Unie více zaměřit a upevnit je. Firmy v členských zemích i celý zemědělsko-potravinářský sektor pocítí podle šéfky unijní exekutivy ihned výhody nižších cel a nižších nákladů, což přispěje k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst.

Očekává se rovněž, že vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU do Mercosuru vzroste téměř o padesát procent. Dohoda totiž snižuje vysoká cla například na víno a lihoviny (až o 35 procent), čokoládu (dvacet procent) a olivový olej (deset procent).

Francouzský a polský nesouhlas

Řada zemí EU v čele s Německem v paktu vidí otevření nového trhu pro export. Například Francie, největší producent hovězího masa v Unii, již dříve označila dohodu za „nepřijatelnou“. Obává se, že zejména příliv levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice způsobí velké ztráty francouzským zemědělcům. Svůj nesouhlas opakovaně vyjádřilo i Polsko. Právě v souvislosti s tím dohoda poskytuje důležité záruky pro veškeré citlivé oblasti v zemědělském sektoru, zdůrazňují unijní představitelé.

Eurokomisař Maroš Šefčovič na středeční tiskové konferenci v Bruselu rovněž zmínil, že v uplynulých měsících byli v kontaktu jak s jednotlivými členskými státy, tak právě i zástupci zemědělců, aby si vyslechli jejich obavy.

„Zaprvé (dohoda) omezuje preferenční dovoz zemědělsko-potravinářských produktů z Mercosuru na zlomek unijní produkce (například 1,5 procenta u hovězího masa a 1,3 procenta u drůbeže). Zadruhé zavádí robustní ochranná opatření chránící citlivé evropské produkty před jakýmkoli škodlivým nárůstem dovozu z Mercosuru,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

Další obavy panovaly ohledně standardů platných v latinskoamerických zemích. Dohoda s Mercosurem se proto zabývá rovněž i bezpečností potravin a dobrými životními podmínkami zvířat. „Veškeré produkty, které vstoupí na unijní trh, budou muset splňovat přísné podmínky,“ zdůraznil nejmenovaný vysoký představitel EU.

Nová dohoda s Mexikem by měla dále podpořit hospodářský růst a zvýšit konkurenceschopnost na obou stranách. Mexiko je druhým největším obchodním partnerem EU v Latinské Americe a původní dohoda pocházela z roku 2000.

„Mexiko je čistým dovozcem potravin, proto dohoda výrazně prospěje zemědělským vývozcům z EU,“ sdělila Evropská komise. Mimo jiné by měla být odstraněna zbývající cla na vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU do Mexika, jako jsou sýry, drůbež, vepřové maso, těstoviny, jablka, džemy, ale i čokoláda a víno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 34 mminutami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 49 mminutami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 59 mminutami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
08:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 5 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 7 hhodinami
Načítání...