TÉMA

Rada EU

EU se za dvacet let změnila. Je propojenější a čelí novým výzvám

V roce 2004 vstoupilo Česko do jiné Evropské unie, než jaké je dnes členem. Unijní instituce posílily, vznikla společná diplomacie, změnilo se postavení bloku ve světě i výzvy, kterým musí čelit. Důraz se z ekonomických a sociálních témat přesunul k bezpečnosti a klimatu. Česko se na této proměně už mohlo podílet.
včera|

Česko chce silněji chránit pšenici a ječmen, řekl Výborný

Návrhy Evropské komise vycházející vstříc zemědělcům Praha podporuje, je to ale jen začátek, musíme být ambicióznější, uvedl na jednání v Bruselu český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Česko podle něj podporuje také volný obchod s Ukrajinou, o jehož prodloužení se nyní rovněž jedná. Mezi citlivé produkty, jejichž ochrana má být posílena, chce ale zařadit i pšenici a ječmen.
26. 3. 2024Aktualizováno26. 3. 2024, 22:55|

Evropská komise navrhla vyšší cla na obiloviny z Ruska a Běloruska

Obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu, by měla postihnout vyšší cla. Navrhla to Evropská komise, zvýšení ještě musejí kvalifikovanou většinou schválit členské státy prostřednictvím Rady EU. Patrně k tomu dojde brzy.
22. 3. 2024Aktualizováno22. 3. 2024, 15:25|

Význam jaderné energetiky v Evropě roste. Rozvoj ale brzdí politické neshody i zpožďování projektů

O budoucnosti a podpoře jaderné energetiky ve čtvrtek diskutovali vrcholní politici na prvním světovém summitu k jaderné energii, který uspořádala Belgie a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Názory na to, zda tyto zdroje využívat, či ne, se napříč Evropou velmi liší. Zlom v této otázce přinesla zejména rusko-ukrajinská válka a s ní spojená energetická krize. Řada zemí je odstavuje, jiné, v čele s Francií, budují nové kapacity. Zakázky se ale často výrazně zpožďují a prodražují, což může zhatit snahy států dosáhnout s pomocí jádra klimatických cílů i větší energetické nezávislosti.
21. 3. 2024|

Zisky ze zmrazených ruských miliard v EU by mohly jít na Ukrajinu. Členské státy se shodly, jak to udělat

Státy EU se shodly na pravidlech, která otevírají cestu k využití zisků ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky na podporu Ukrajiny. Ta by měla být součástí třináctého unijního sankčního balíčku. Aktiva v hodnotě zhruba 200 miliard eur (bezmála pět bilionů korun) jsou držena v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. To a další střediska budou muset dodržovat omezení.
12. 2. 2024Aktualizováno12. 2. 2024, 20:11|

Maďarsko je otevřeno použití peněz EU na pomoc Kyjevu, řekl Orbánův poradce

Maďarsko je otevřeno tomu, aby EU na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši padesáti miliard eur (1,2 bilionu korun) použila peníze ze svého rozpočtu. Na sociální síti X to napsal Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Budapešť chce ale podle něho mít možnost své rozhodnutí později změnit. Vysoce postavený unijní činitel popřel zprávy deníku Financial Times, podle něhož se v Bruselu debatuje o finančním nátlaku na Maďarsko s cílem přinutit ho k souhlasu s balíkem pomoci pro Kyjev.
29. 1. 2024Aktualizováno29. 1. 2024, 21:11|

Země EU odsouhlasily připojení k Istanbulské úmluvě. Česko se zdrželo

Členské státy Evropské unie odsouhlasily připojení k Istanbulské úmluvě, která zavádí zákonná pravidla pro ochranu žen před různými formami násilí. Česko patří k menšině zemí, které úmluvu dosud neratifikovaly. Podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka bude závazná pouze ve věcech spadajících do pravomoci EU.
1. 6. 2023|

Evropští vyjednavači se dohodli na uhlíkovém clu, má přispět k nižším emisím

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na úterý dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla, které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Nástroj je navržen jako doplněk unijního systému emisních povolenek a má srovnat cenu emisí pro zahraniční výrobce s tou uvalenou na společnosti v Unii.
13. 12. 2022|

Sedmadvacítka se shodla na pravidlech pro omezení spotřeby plynu

Členské státy Evropské unie se shodly na plánu, který má omezit spotřebu zemního plynu a stanovit podmínky pro vyhlašování plynové nouze. Návrh počítá se snížením teploty ve veřejných budovách na 19 stupňů Celsia a v domácnostech se snížením o jeden stupeň Celsia. Plán má snížit riziko plynoucí z možného úplného přerušení dodávek ruského plynu do EU.
26. 7. 2022Aktualizováno26. 7. 2022, 22:02|

Energetická spolupráce bude klíčová, říká o předsednictví Lipavský. Dle Jourové nesmí mít krize vítěze a poražené

Úkolem českého předsednictví v Radě EU bude co nejvíce utlumit dopady nadcházejících hrozeb, například energetické či potravinové krize. Právě evropská spolupráce je pro řešení velkých výzev klíčová, věří místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). O výzvách, které českou vládu v čele Unie čekají, hovořili v Událostech, komentářích.
2. 7. 2022|

Nejdůležitější je zabývat se energetikou a Ukrajinou, shodli se Fiala s von der Leyenovou

Předsednictví v Radě Evropské unie přešlo na půl roku na Česko. Na slavnostní zahájení do Litomyšle po poledni dorazili čeští ministři včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a před jednou odpoledne také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová následovaná dalšími komisaři. Potom začalo společné jednání české vlády a Komise. Fiala očekává, že následujících šest měsíců bude těžkých, za zásadní považuje zajištění dostupné energie a pomoc Ukrajině.
1. 7. 2022Aktualizováno1. 7. 2022, 20:44|

Předsednická země nevede, ale moderuje. I tak může být silná a prosadit své zájmy, věří politici

České předsednictví Evropské unie je obrovskou výzvou, sedmadvacítka čelí řadě problémů, shodují se současní i bývalí čeští politici. I když předsednická role je hlavně moderátorská, naskýtá příležitost se v Evropě výrazně ukázat a prosadit i některé vlastní zájmy.
1. 7. 2022|

Česku začíná evropský úkol, v rámci předsednictví bude řešit Ukrajinu i ekonomické výzvy

Česko se ujímá předsednictví Rady Evropské unie. Příštích šest měsíců bude mít kabinet Petra Fialy (ODS) zásadní vliv na evropskou politiku, diskutované normy, směřování evropského bloku i řešení celé řady výzev.
1. 7. 2022|

Nekula varuje před hladomorem v Africe. EU má během českého předsednictví pomáhat

Priority českého předsednictví v zemědělství budou potravinová bezpečnost, snižování spotřeby pesticidů nebo prevence odlesňování a podpora lesnictví. České předsednictví by se také mělo zabývat rybolovem a označováním potravin. Na setkání s novináři to ve čtvrtek řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Předsednictví bude podle něj také poznamenané válkou na Ukrajině.
23. 6. 2022|

Na české předsednictví EU se chystá i Brusel. Připomene Emila Zátopka

Do začátku českého předsednictví Radě EU zbývá měsíc a půl. Vedle politiků a diplomatů, kteří povedou jednání, se na samotné zahájení chystá také Brusel. A to prostřednictvím československé sportovní legendy Emila Zátopka.
15. 5. 2022|

Potřebujeme jádro jako čistý zdroj, řekl Fiala předsedovi Evropské rady Michelovi

Česko potřebuje, aby Evropa považovala jádro za čistý zdroj energie, řekl premiér Petr Fiala (ODS) předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Ten do Strakovy akademie zavítal, aby diskutoval přípravy českého předsednictví v Radě Evropské unie, jehož se Praha ujme v červenci. Fiala také předeslal, že jeho kabinet je připraven přidat peníze do rozpočtu předsednictví, bude-li to potřeba.
13. 1. 2022Aktualizováno13. 1. 2022, 20:04|

EU se musí zapojit do dialogu s Ruskem a posílit vlastní obranu, shodli se Macron a von der Leyenová

Evropská unie by se v rámci posílení své globální role měla aktivně snažit o dialog s Ruskem a evropské země se jej musí účastnit. Shodli se na tom francouzský prezident Emmanuel Macron s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Sedmadvacítka bude podle nich během začínajícího půlroku francouzského předsednictví pracovat mimo jiné na posílení vlastní obranné soběstačnosti.
7. 1. 2022Aktualizováno7. 1. 2022, 18:44|