Rada EU

Maďarsko začalo předsedat Radě Evropské unie. Budapešť se chce zaměřit na posílení konkurenceschopnosti unijního trhu, rozvoj obranného průmyslu či boj s nelegální migrací. Maďarské vedení budí v Bruselu obavy, pro prosazování své agendy bude mít ale vláda premiéra Viktora Orbána spíše omezený prostor. Za heslo předsednictví si Maďaři zvolili výzvu: Udělejme Evropu znovu skvělou. Napodobili tak motto amerického exprezidenta Donalda Trumpa.

Velvyslanci zemí EU se v Bruselu shodli na vyjednávacích rámcích pro věcné zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference s oběma zeměmi je předběžně plánována na 25. června, informovalo stálé zastoupení Česka při EU. Shodu musí ještě formálně potvrdit členské státy. Podle diplomatických zdrojů se tak stane na jednání unijních ministrů financí příští pátek v Lucemburku.

Evropský parlament (EP) je přímo volenou institucí Evropské unie, která reprezentuje zájmy občanů jednotlivých členských států. Podílí se na schvalování směrnic a nařízení, tedy evropských norem, musí odsouhlasit rozpočet Evropské unie a má i řadu významných kontrolních funkcí – schvaluje Evropskou komisi, kterou může také odvolat. O všech 720 poslancích rozhodnou volby, které se v členských státech konají od 6. do 9. června. V Česku budou volební místnosti otevřeny v pátek 7. a v sobotu 8. června.

Americká herečka Scarlett Johanssonová obvinila společnost OpenAI, že vytvořila hlas pro svou umělou inteligenci (AI) ChatGPT, který zněl „strašidelně podobně“ jako její. Stalo se to poté, co sama odmítla chatbota namluvit. Johanssonová to uvedla v prohlášení zveřejněném několik hodin poté, co společnost zabývající se umělou inteligencí oznámila, že hlas nazvaný Sky stahuje. Podobné spory vedou ke snahám celý obor umělé inteligence více kontrolovat – jako první to nyní udělala Evropská unie.

Státy EU potvrdily shodu na tom, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě budou využity k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci země, která se už více než dva roky brání plnohodnotné ruské vojenské agresi. Informovalo o tom Stálé zastoupení ČR při EU. Roční výnosy mají činit až tři miliardy eur (zhruba 74 miliard korun).

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že v Polsku již neexistuje riziko vážného porušení zásad právního státu. Evropská unie proto ukončí řízení kvůli stavu vlády, kterému Varšava čelila více než šest let. Takzvaná procedura podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii byla proti Polsku spuštěna v roce 2017. Evropská komise kritizovala zejména zásahy předchozí polské vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) do justice a zmrazila kvůli tomu Varšavě miliardy z unijních fondů.

V roce 2004 vstoupilo Česko do jiné Evropské unie, než jaké je dnes členem. Unijní instituce posílily, vznikla společná diplomacie, změnilo se postavení bloku ve světě i výzvy, kterým musí čelit. Důraz se z ekonomických a sociálních témat přesunul k bezpečnosti a klimatu. Česko se na této proměně už mohlo podílet.

Návrhy Evropské komise vycházející vstříc zemědělcům Praha podporuje, je to ale jen začátek, musíme být ambicióznější, uvedl na jednání v Bruselu český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Česko podle něj podporuje také volný obchod s Ukrajinou, o jehož prodloužení se nyní rovněž jedná. Mezi citlivé produkty, jejichž ochrana má být posílena, chce ale zařadit i pšenici a ječmen.

Obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu, by měla postihnout vyšší cla. Navrhla to Evropská komise, zvýšení ještě musejí kvalifikovanou většinou schválit členské státy prostřednictvím Rady EU. Patrně k tomu dojde brzy.

O budoucnosti a podpoře jaderné energetiky ve čtvrtek diskutovali vrcholní politici na prvním světovém summitu k jaderné energii, který uspořádala Belgie a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Názory na to, zda tyto zdroje využívat, či ne, se napříč Evropou velmi liší. Zlom v této otázce přinesla zejména rusko-ukrajinská válka a s ní spojená energetická krize. Řada zemí je odstavuje, jiné, v čele s Francií, budují nové kapacity. Zakázky se ale často výrazně zpožďují a prodražují, což může zhatit snahy států dosáhnout s pomocí jádra klimatických cílů i větší energetické nezávislosti.

Státy EU se shodly na pravidlech, která otevírají cestu k využití zisků ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky na podporu Ukrajiny. Ta by měla být součástí třináctého unijního sankčního balíčku. Aktiva v hodnotě zhruba 200 miliard eur (bezmála pět bilionů korun) jsou držena v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. To a další střediska budou muset dodržovat omezení.

Maďarsko je otevřeno tomu, aby EU na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši padesáti miliard eur (1,2 bilionu korun) použila peníze ze svého rozpočtu. Na sociální síti X to napsal Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Budapešť chce ale podle něho mít možnost své rozhodnutí později změnit. Vysoce postavený unijní činitel popřel zprávy deníku Financial Times, podle něhož se v Bruselu debatuje o finančním nátlaku na Maďarsko s cílem přinutit ho k souhlasu s balíkem pomoci pro Kyjev.

Členské státy Evropské unie odsouhlasily připojení k Istanbulské úmluvě, která zavádí zákonná pravidla pro ochranu žen před různými formami násilí. Česko patří k menšině zemí, které úmluvu dosud neratifikovaly. Podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka bude závazná pouze ve věcech spadajících do pravomoci EU.

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na úterý dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla, které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Nástroj je navržen jako doplněk unijního systému emisních povolenek a má srovnat cenu emisí pro zahraniční výrobce s tou uvalenou na společnosti v Unii.

Členské státy Evropské unie se shodly na plánu, který má omezit spotřebu zemního plynu a stanovit podmínky pro vyhlašování plynové nouze. Návrh počítá se snížením teploty ve veřejných budovách na 19 stupňů Celsia a v domácnostech se snížením o jeden stupeň Celsia. Plán má snížit riziko plynoucí z možného úplného přerušení dodávek ruského plynu do EU.

Úkolem českého předsednictví v Radě EU bude co nejvíce utlumit dopady nadcházejících hrozeb, například energetické či potravinové krize. Právě evropská spolupráce je pro řešení velkých výzev klíčová, věří místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). O výzvách, které českou vládu v čele Unie čekají, hovořili v Událostech, komentářích.

Předsednictví v Radě Evropské unie přešlo na půl roku na Česko. Na slavnostní zahájení do Litomyšle po poledni dorazili čeští ministři včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a před jednou odpoledne také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová následovaná dalšími komisaři. Potom začalo společné jednání české vlády a Komise. Fiala očekává, že následujících šest měsíců bude těžkých, za zásadní považuje zajištění dostupné energie a pomoc Ukrajině.

České předsednictví Evropské unie je obrovskou výzvou, sedmadvacítka čelí řadě problémů, shodují se současní i bývalí čeští politici. I když předsednická role je hlavně moderátorská, naskýtá příležitost se v Evropě výrazně ukázat a prosadit i některé vlastní zájmy.

Česko se ujímá předsednictví Rady Evropské unie. Příštích šest měsíců bude mít kabinet Petra Fialy (ODS) zásadní vliv na evropskou politiku, diskutované normy, směřování evropského bloku i řešení celé řady výzev.

Priority českého předsednictví v zemědělství budou potravinová bezpečnost, snižování spotřeby pesticidů nebo prevence odlesňování a podpora lesnictví. České předsednictví by se také mělo zabývat rybolovem a označováním potravin. Na setkání s novináři to ve čtvrtek řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Předsednictví bude podle něj také poznamenané válkou na Ukrajině.

Do začátku českého předsednictví Radě EU zbývá měsíc a půl. Vedle politiků a diplomatů, kteří povedou jednání, se na samotné zahájení chystá také Brusel. A to prostřednictvím československé sportovní legendy Emila Zátopka.

Česko potřebuje, aby Evropa považovala jádro za čistý zdroj energie, řekl premiér Petr Fiala (ODS) předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Ten do Strakovy akademie zavítal, aby diskutoval přípravy českého předsednictví v Radě Evropské unie, jehož se Praha ujme v červenci. Fiala také předeslal, že jeho kabinet je připraven přidat peníze do rozpočtu předsednictví, bude-li to potřeba.

Evropská unie by se v rámci posílení své globální role měla aktivně snažit o dialog s Ruskem a evropské země se jej musí účastnit. Shodli se na tom francouzský prezident Emmanuel Macron s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Sedmadvacítka bude podle nich během začínajícího půlroku francouzského předsednictví pracovat mimo jiné na posílení vlastní obranné soběstačnosti.