Polsko od ledna přebírá od Maďarska předsednictví Rady Evropské unie. Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že jejich předsednictví bude ve znamení široce pojaté bezpečnosti. Také míní, že sedmadvacítku možná čeká přelom ve válce na Ukrajině. Zatímco Maďarsko, od něhož Poláci předsednictví přebírají, se dočkalo jisté izolace, Varšava může být v některých agendách lídrem.
„Mnoho se změnilo.“ Co připravují Poláci ve vedení EU?
Události: Předsednictví v Radě EU se ujímá Polsko (zdroj: ČT24)
Šestiměsíční program polského vedení poznamená příchod nových komisařů i návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, stejně jako tříleté výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Možná i proto Tusk na začátku prosince řekl, že Evropa musí být víc „egoistická“ v době, kdy čelí nebezpečí i konkurenci zvenčí. Prokázat by tak prý měla vnitřní solidaritu.
Zásadním tématem má být bezpečnost. Polsko chce prý podporovat všechny její dimenze, ať již jde o vnější, vnitřní, informační, ekonomickou, energetickou, potravinovou, nebo zdravotní bezpečnost, připomíná Euronews. Spojitost to má samozřejmě s válkou Ruska proti Ukrajině.
„Pokračující ozbrojená agrese Ruska proti Ukrajině ohrožuje bezpečnost celého kontinentu, je to také válka proti principům a hodnotám, které představuje Evropská unie,“ píše se na stránkách polského předsednictví.
Polský ministr financí Andrzej Domański byl v polovině prosince konkrétnější. Země se prý chce v první polovině roku zaměřit na společné financování armád a koordinaci armádních investic. „Evropa musí brát hrozbu z východu, z Ruska, vážně. Nebudeme se vracet k běžnému chodu věcí. Mnoho se změnilo,“ naznačil směřování polského předsednictví ministr.
Modernizace armády
Evropská komise odhaduje, že Unie ze společných peněz investuje do obrany v příštích deseti letech nejméně 500 miliard eur (12,6 bilionu korun). Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová také považuje otázku obrany za jednu z priorit, ostatně ve svém exekutivním týmu nově vyčlenila post komisaře pro obranu. Část států je však přesvědčena, že by EU neměla budovat společnou armádu a zdvojovat roli Severoatlantické aliance.
Ať už se v této oblasti podaří Polsku učinit posun, jedná se o zemi, která sama výrazně investuje do modernizace armády. Na obranu vyčleňuje největší část svého HDP ze všech členských zemí Severoatlantické aliance. Letos to bylo 4,2 procenta HDP, příští rok to bude 4,7 procenta HDP.
Za polského předsednictví by se měl dokončit také šestnáctý soubor sankcí proti Rusku. Jeho přijetí se očekává na konci února a podle některých zdrojů by měl být velmi tvrdý. Politico spekuluje, že by se sankce mohly týkat obchodování dceřiných společností unijních firem s ruskou stranou, pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru, stejně tak otázky surovin jako ropy a plynu.
První pololetí příštího roku Evropu možná „čekají přelomové události ohledně války a míru na východ od naší hranice“, uvedl také Tusk. Předchozí maďarské předsednictví definovaly také výjezdy premiéra Viktora Orbána do Kyjeva, Moskvy i Pekingu, o nichž mluvil jako o „mírovém turné“, někteří lídři EU to však brali jako prázdná gesta bez efektu.
Splněným maďarským cílem však bylo například rozšíření Schengenu o Rumunsko a Bulharsko. Je možné, že během polského předsednictví bude dokončen takzvaný screening Ukrajiny, která společně s Moldavskem letos zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii.
Nový evropský lídr?
Podle webu Euractiv se bude Varšava snažit udržet silné vazby se Spojenými státy, jakkoliv se příliš nedá očekávat, že by Tusk „svému jmenovci“ Trumpovi výrazně ustupoval. Web také hovoří o tom, že politické krize, které zachvátily Německo a Francii, činí předsednickou roli Polska ještě důležitější a staví ho do role přirozeného lídra EU.
„Jelikož Německo ani Francie nemají plně funkční vlády, což se v nadcházejících měsících pravděpodobně nezmění, je to Polsko, kdo má šanci stát se skutečným lídrem Evropy,“ řekl Euractivu politický marketér Miroslaw Oczkoś. O Trumpovi je však známo, že preferuje přímé jednání se zeměmi EU než se zástupci Unie, připomíná zase Politico.
Tusk byl premiérem i v roce 2011, kdy Polsko předsedalo Radě naposledy, o tři roky později se sám stal předsedou Evropské rady. V Polsku se nyní během předsednictví budou konat prezidentské volby, v nichž se bude vybírat nástupce Andrzeje Dudy z Práva a spravedlnosti, který už mandát nemůže opakovat. Čeká se tak tvrdý boj právě mezi touto opoziční stranou a vládnoucí Tuskovou Občanskou koalicí.
