Občanská koalice

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.

Ve volbách do Evropského parlamentu těsně zvítězila proevropská Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska, druhé skončilo národněkonzervativní Právo a spravedlnost (PiS). Vyplývá to z údajů zveřejněných polskou volební komisí. Portál Onet.pl píše, že Tuskovi se podařilo prolomit sérii volebních vítězství PiS, která trvala od roku 2014.

Polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) sice v nedělních regionálních a komunálních volbách získala nejvíce hlasů, vládnoucí proevropská Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska ovšem ovládla devět ze šestnácti vojvodství. Vyplývá to z konečných výsledků, které v pondělí pozdě večer zveřejnila volební komise.

Dolní komora polského parlamentu schválila novelu farmaceutického zákona, která liberalizuje přístup k nouzové postkoitální antikoncepci. Opatřit si pilulku po nechráněném sexu má být v budoucnu možné bez receptu. Ten má být nezbytný jen v případě dívek mladších 15 let. Koalice debatuje i o novele umožňující potraty. Jednotlivé strany mají ale na věc rozdílné názory.

Do polské politiky se vrátila kauza nelegálních odposlechů softwarem Pegasus. Způsobila nervozitu v bývalé vládní straně Právo a spravedlnost (PiS). Také část jejích politiků se totiž obává, že v minulosti nelegálním odposlechům čelila, a to ze strany vlastního vedení. Mezi sledovanými mohl podle médií být i tehdejší premiér Mateusz Morawiecki. K věci se v pondělí poprvé sešla speciální poslanecká vyšetřovací komise, která vznikla po nástupu nové vlády v čele s Občanskou koalicí.

Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz odvolal šéfy veřejnoprávní televize, rozhlasu i státní tiskové agentury. Jmenoval též nové správní rady, které povolaly nové vedení těchto médií. Zpravodajský televizní kanál TVP Info přerušil vysílání. Nové vedení televize TVP ve středu večer odvysílalo oznámení, že hlavní zpravodajskou relaci obnoví ve čtvrtek. Předchozí vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) používaly veřejnoprávní média jako nástroje své propagandy, připomněla agentura AP. Poslanci nyní opoziční PiS se shromáždili v sídle televizní stanice TVP, aby „bránili svobodu médií a demokracii“. Večer pak zorganizovali protest před sídlem televize.

Nová polská vláda premiéra Donalda Tuska se sešla na své první schůzi, na které schválila návrh rozpočtu na příští rok. Kabinet také předložil dolní komoře parlamentu usnesení předjímající změny v médiích veřejné služby, která se podle kritiků za posledních osm let dostala pod mimořádně silný vliv strany Právo a spravedlnost (PiS). Vláda už v minulých dnech oznámila, že odvolá šéfy pěti velkých tajných služeb. Rozpustila rovněž komisi zkoumající letecké neštěstí u Smolenska z roku 2010.

Polský Sejm, dolní komora parlamentu, pověřil Donalda Tuska sestavením nové vlády. Pro hlasovalo 248 poslanců, 201 bylo proti. Tusk potvrdil, že v úterý znovu předstoupí před poslance, aby požádal o důvěru pro svou vládu. Kabinet polského premiéra Mateusze Morawieckého z národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) po své bezmála dvoutýdenní vládě končí. Morawieckého vláda v pondělí důvěru Sejmu nezískala. Pro kabinet hlasovalo 190 poslanců, proti bylo 266 hlasů.

Donald Tusk, který se s největší pravděpodobností příští týden stane novým polským premiérem, v pátek potvrdil obsazení některých ministerstev ve své budoucí vládě. Na post ministra zahraničí se vrátí Radoslaw Sikorski, který polskou diplomacii vedl v letech 2007 až 2014. Důležité posty obsadí i šéfové koaličních stran.

Párům, které v Polsku nemohou přirozeně počít dítě, svitla naděje. Nová liberální většina v Sejmu ve středu schválila státní financování umělého oplodnění. Před osmi lety ho zrušila konzervativní vláda Práva a spravedlnosti (PiS). Podle odhadů to pro desítky tisíc párů znamenalo jedinou cestu – finančně náročnou proceduru in vitro.

Nová polská vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého z národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) složila přísahu do rukou prezidenta Andrzeje Dudy. Očekává se však, že tento kabinet v prosinci skončí, protože podle všeho nezíská podporu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, kde PiS je sice nejsilnější stranou, ale po říjnových volbách přišlo o většinu. Pokud v Sejmu podporu opravdu nezíská, stane se novým premiérem šéf dosavadní opozice Donald Tusk.

Šéfové stran, které chtějí vytvořit příští vládní koalici v Polsku, v pátek podepsali koaliční smlouvu. Podle lídra Občanské koalice (KO) Donalda Tuska jsou strany připravené převzít odpovědnost za Polsko. Prezident Andrzej Duda však tento týden pověřil sestavením vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).

Polský prezident Andrzej Duda v úterý podle dřívějšího oznámení prezidentské kanceláře zahájil povolební konzultace s politickými uskupeními o nové vládě. Hlava státu pozvala do prezidentského paláce jejich zástupce v pořadí podle výsledků hlasování. Schůzky mají trvat do středy. Trojice opozičních uskupení Občanská koalice, Třetí cesta a Nová levice před konzultacemi avizovala, že chce utvořit nový kabinet v čele s expremiérem Donaldem Tuskem.

Po sečtení více než 99 procent okrsků v nedělních volbách do polského Sejmu, dolní komory parlamentu, má vládnoucí národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) 35,7 procenta hlasů, opoziční Občanská koalice (KO) 30,43 procenta. Do dolní komory parlamentu se dostanou ještě tři uskupení. Sčítání hlasů postupuje pomalu, protože volby provázela mimořádná, až 74procentní účast, a zároveň s nimi se konalo i referendum.

Polské volby podle exit pollů vyhrála dosavadní vládní strana Právo a spravedlnost. Odhady výsledků jí ale v Sejmu nepřisuzují většinu, šanci skládat vládu by tak mohl mít lídr proevropské opozice a předseda Občanské koalice Donald Tusk. Po celé zemi se nyní sčítají hlasy, výsledky budou známy v pondělí, oficiálně až ve středu.

Polské město Wieruszów v Lodžském vojvodství leží mezi konzervativními a liberálními regiony. Před čtyřmi lety místní radnice uspořádala před parlamentními volbami hlasování nanečisto a výsledky se téměř shodovaly s těmi reálnými. I proto se Wieruszówu přezdívá Polsko v kostce. Letos se zde nanečisto volilo opět, informoval zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Poláci v neděli hlasovali v parlamentních volbách. Vybírali celkem 460 poslanců Sejmu, dolní komory parlamentu, a sto senátorů. Předvolební průzkumy předpovídaly vítězství Práva a spravedlnosti (PiS). Hlasovat mohlo přes 29 milionů lidí. Výsledky hlasování se očekávají v pondělí ráno, státní volební komise je zřejmě oficiálně vyhlásí v úterý.

Polská liberální opozice vyhlíží nadcházející parlamentní volby s nadějí. Po osmi letech vlády konzervativců z Práva a spravedlnosti (PiS) a jejich spojenců má totiž šanci převzít moc. Do čela vlády by se tak mohl vrátit Donald Tusk, předseda nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO). Čeká se však těsný souboj. A i kdyby se opozici podařilo dát dohromady vládní většinu, bude se muset vyrovnat především se svou vlastní nesourodostí.

Do hlasování o novém složení polského parlamentu zbývá osmnáct dní a v kampani se vyostřují spory o migraci nebo se diskutuje o vztazích s Ukrajinou. Letošní volby zároveň experti označují za nejvyhrocenější v historii. Klíčovým tématem je zpomalující tempo hospodářství a inflace, která tlačí na ceny zboží i služeb.

V Polsku odstartovala kampaň před podzimními volbami do Sejmu. Experti o ní hovoří jako o nejvyhrocenější v historii. Vládní Právo a spravedlnost v průzkumech doplácí na zdražování potravin a služeb, přesto stále drží roli favorita. Vedle liberální opozice sbírá čím dál víc hlasů i ta protiunijní.

Pět polských regionů může přijít o část peněz z unijních fondů. Evropské komisi vadí usnesení proti ideologii LGBT, která jejich zastupitelé v minulosti přijali. Brusel je považuje za diskriminační a žádá jejich stažení. Politici z konzervativní strany Právo a spravedlnost, kteří vojvodství ovládají, to odmítají – jde podle nich o nezávazná stanoviska.

Parlamentní volby v Polsku jasně vyhrála vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Po sečtení 99,5 procenta volebních obvodů získali konzervativci ve volbách do Sejmu 43,8 procenta hlasů. Opoziční Občanská koalice (KO) dostala 27,2 procenta hlasů. PiS tak zřejmě ještě vylepší svůj výsledek z předchozích voleb v roce 2015 a bude moci dál vládnout sama. Podle médií však ztratí většinu v Senátu. Volby podle dosavadních údajů provázela rekordní účast, nejvyšší od roku 1989.

Vládní strana Právo a spravedlnost míří v nedělních parlamentních volbách v Polsku k jasnému vítězství. Těží především ze sociální politiky, která poprvé po pádu komunismu významněji pomohla chudší části společnosti. To vykrádá elektorát levicové opozice, která se v průzkumech potácí na třetím místě. Druzí liberálové zase podle mnohých jen kritizují a nenabízejí důvěryhodný pozitivní program. Opozici nepomáhá ani spojování sil. Lidé v neděli rozhodují o novém složení obou komor parlamentu.

Polsko čekají o nadcházejícím víkendu parlamentní volby. Předvolební průzkumy předpovídají jasné vítězství strany Právo a spravedlnost (PiS), která má v Sejmu šanci obhájit většinu. S odstupem druhé místo patří Občanské koalici, třetí je svaz levicových stran. Kampani dominují sociální a daňová politika, v posledních dnech se mezi hlavní témata dostalo i zdravotnictví, které se dlouhodobě potýká s problémy.