Nový polský prezident Karol Nawrocki se na společném zasedání dolní a horní komory parlamentu oficiálně ujal úřadu, když složil přísahu. V prezidentském paláci ve Varšavě vystřídá Andrzeje Dudu, který stejně jako on nemá blízko k současné vládě Donalda Tuska. Nawrocki ve svém prvním projevu jako hlava státu řekl, že bude hlasem obyvatel, kteří chtějí suverénní Polsko, a odmítl přijetí eura.
Inaugurace začala v 10:00. Nawrocki na úvod složil přísahu a přednesl svůj první prezidentský projev v parlamentu. „(Budu) hlasem těch, kteří chtějí suverénní Polsko, které je v Evropské unii, ale není Evropskou unií. Je Polskem a zůstane Polskem,“ prohlásil.
V projevu ujistil, že bude podporovat vztahy v rámci evropské sedmadvacítky, ale vyslovil se proti tomu, aby EU odebírala jeho zemi kompetence. Nesouhlasí ani s tím, aby Varšava přijala euro. Agentura Reuters v této souvislosti poznamenala, že v Polsku žádná strana v dohledné budoucnosti vstup do eurozóny nenavrhuje.
Nový prezident chce, aby se polská armáda stala největší silou Severoatlantické aliance z členských zemí EU, a hodlá podporovat vztahy s USA i NATO.
Podle zpravodaje ČT Andrease Papadopulose Nawrocki kritizoval také Tuskovu vládu s tím, že neplní své předvolební sliby, a rovněž zmínil, že v polských školách by se mělo hovořit pouze polsky.
Nawrocki chce změnit ústavu
Nawrocki v projevu také prohlásil, že chce do roku 2030 změnit ústavu. Neupřesnil sice, o jaké změny v základním zákonu země usiluje, ale vyzval k omezení oblastí, které může ovlivňovat Evropská unie, napsala agentura Reuters.
Dodala, že opoziční národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) obviňuje premiéra Tuska z podkopávání ústavy v jeho snaze zrušit justiční reformy, které za své vlády zavedla strana PiS a které podle Evropské unie narušují demokratické normy. PiS tvrdí, že díky nim je systém spravedlivější a efektivnější. Změna ústavy vyžaduje dvoutřetinovou většinu v parlamentu.
Po projevu se nová hlava státu zúčastnila mše. Na závěr se plánuje setkat s občany a poděkovat jim za podporu.
Dvaačtyřicetiletý historik Nawrocki s podporou PiS vyhrál v červnu druhé kolo prezidentských voleb proti kandidátovi vládní Občanské koalice (KO) a starostovi Varšavy Rafalu Trzaskowskému. V kampani kritizoval stávající vládu, požadoval výrazné státní zásahy do ekonomiky, upevnění vazeb na katolickou církev a zachování přísných zákonů o potratech.
V zahraniční politice je Nawrocki pro zachování podpory sousední Ukrajině, která se brání ruské agresi, kritizuje ale pomoc poskytovanou uprchlíkům. Zároveň nesouhlasí se vstupem Ukrajiny do NATO. Nový polský prezident je proti posilování vztahů s EU, naopak podporuje silnější spolupráci se Spojenými státy. Jeho vzorem je americký prezident Donald Trump, se kterým se dva týdny před prvním kolem voleb setkal v Bílém domě.
Podle politologa se klíčové priority Nawrockého teprve ukážou
„Je politickým nováčkem, takže teprve asi uvidíme, co jsou klíčové politické priority, které chce zastávat,“ sdělil o Nawrockém ještě před projevem politolog z Metropolitní univerzity Praha Ladislav Cabada, podle něhož je o nové polské hlavě státu mnoho informací jako o člověku. „Je zcela zjevně velmi konzervativně založený. Je to osoba, která přišla z prostředí, které stojí na pomezí akademického a politického světa,“ řekl a připomněl, že Nawrocki reprezentoval Polský ústav národní paměti.
Podstatnou otázkou je i to, jak bude nový prezident koexistovat s Tuskovou vládou. Analytici oslovení agenturou AFP míní, že se vztahy mezi kabinetem a prezidentským úřadem po příchodu Nawrockého pravděpodobně ještě zhorší. Podle Cabady je totiž zjevné, že Nawrocki má s některými členy kabinetu „lepší vztahy než s jinými“. To podle politologa ostatně platí i pro premiéra, kterého nový prezident „zjevně nemá rád ani lidsky“.
„Já si myslím, že klíčové je to, že se ujímá prezidentského úřadu člověk, který je výrazně orientován na polské nacionalistické kruhy,“ sdělil komentátor webu Deník.cz Luboš Palata, podle něhož bude Nawrocki vůči současné vládě ještě tvrdší, než byl odcházející prezident Duda.
Cabada sdělil, že politologové se sice úplně neshodují v tom, jak polský politický systém klasifikovat, nicméně je pravdou, že role hlavy státu v zemi je tradičně silnější než v českém politickém systému. „Klíčový nástroj, který prezident má, je veto. Pokud chcete přehlasovat veto prezidenta na návrh zákona, potřebujete získat tři pětiny členů dolní komory, což pro tu současnou vládu může být a pravděpodobně bude poměrně velký problém,“ vysvětlil.
Politolog zároveň dodal, že polský prezident může přicházet i se svými vlastními legislativními návrhy. „A Nawrocki již dává najevo, že bude velmi aktivní,“ upozornil Cabada, podle něhož nelze vyloučit, že bude docházet k určitým „transakcím“. „Že se provládní většina a prezident dohodnou na tom, že si vzájemně dají podporu návrhů, s nimiž sice úplně nesouhlasí, ale současně vnímají, že podpora protinávrhu jim umožní prosadit i něco z jejich vlastního programu,“ nastínil.
