Varšava

Diverzní akce v Polsku inspirované nebo přímo organizované ruskými tajnými službami v poslední době překročily kritickou hranici, a lze proto mluvit o státním terorismu, řekl polský premiér Donald Tusk. V projevu v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu, také uvedl, že cílem těchto aktivit je destabilizovat polský stát v jeho základech.

Ruští aktivisté napadli v neděli v Petrohradu polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se dvanáctým rokem brání ruské agresi, uvedl server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.

Polské ministerstvo zahraničí předalo běloruským diplomatům nótu požadující vydání dvou podezřelých z víkendové sabotáže na polské železnici sloužící mimo jiné k přepravě zbraní na Ukrajinu, uvedla agentura PAP s odvoláním na mluvčího polské diplomacie. Běloruský chargé d'affaires podle mluvčího nótu převzal ve středu.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

Polský prezident Karol Nawrocki se od svého nástupu do funkce opakovaně dostal do střetu s tamní vládou. V týdnu se navíc osobně zúčastnil kontroverzního pochodu nacionalistů. Nawrockého ambice podle experta míří k vytvoření velké pravicové strany.

V jihopolských Katovicích byli zadrženi muž a žena z Ukrajiny, kteří jsou podezřelí, že podle pokynů cizí tajné služby sháněli informace o vojácích polské armády a kritické infrastruktuře. Na sociální síti X o tom informoval mluvčí vládního koordinátora tajných služeb Jacek Dobrzyński. Polští představitelé obviňují Rusko a Bělorusko, že stojí za rostoucím počtem případů sabotáží, s nimiž se Polsko v posledních letech potýká.

Letiště v litevském Vilniusu ve středu brzy ráno obnovilo provoz poté, co bylo v úterý večer uzavřeno, když se v jeho vzdušném prostoru vyskytly desítky malých balonů pašeráků z Běloruska. S odvoláním na tiskovou zprávu letiště to píše agentura Reuters. Letiště se kvůli stejnému incidentu uzavřelo i před dvěma týdny.

Stále více polských měst zavádí zákaz nočního prodeje alkoholu v obchodech či na čerpacích stanicích. Jako poslední se přidala Vratislav, v nadcházejících týdnech stejné opatření v centru vyzkouší také Varšava. Samosprávy argumentují například rušením nočního klidu, přílišnou konzumací návykových látek nebo vysokou kriminalitou. Večer mezi desátou a jedenáctou hodinou je prodej alkoholu nejintenzivnější – tvoří přes osmnáct procent všech nákupů ve večerkách a na čerpacích stanicích. Poláci se alkoholu nevyhýbají, jen za loňský rok v průměru nakoupili šestnáct a půl milionu lahví a plechovek piva denně. Pro státní kasu to ale znamená i roční výdaje v přepočtu přes bilion korun.

Francouzská justice bude soudit čínského kapitána lodi z takzvané ruské stínové flotily, kterou francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Plavidlo se podle agentury Reuters pohybovalo kolem Dánska během nedávných přeletů dronů, jež vedly k uzavření několika letišť v zemi. Agentura napsala, že loď mohla být do incidentů zapojena. Kodaň ani Paříž se k tomuto podezření nevyjádřily.

Polsko se chce stát členem G20 – skupiny dvaceti největších ekonomik světa. Varšava to odůvodňuje tím, že země nově patří ke dvěma desítkám států, jejichž HDP překročilo bilion amerických dolarů. Polsko navíc patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám posledních třiceti let. Hospodářství sousední země se ale potýká i s řadou výzev a podle odborníků pozvánku do G20 v blízké době čekat nemůže.

Běloruský resort zahraničí prohlásil za nežádoucí osobu českého diplomata, který musí do 72 hodin opustit zemi. V pátek to napsala běloruská státní tisková agentura Belta, dle které tím Minsk reaguje na dřívější vyhoštění běloruského diplomata z Česka. Tuzemská diplomacie tehdy uvedla, že dotyčný pracuje pro tajnou službu. Minsk krok označil za neopodstatněný a politicky motivovaný. Praha vyhoštění svého diplomata potvrdila, věc ale nechce dále komentovat.

V Polsku roste zájem o cestování vlakem. Loni železnice využil rekordní počet cestujících, největší polský dopravce – PKP Intercity – přepravil téměř osmdesát milionů lidí. Od roku 2022 se počet cestujících zvýšil téměř o třetinu. A růst pokračuje i letos – za první polovinu roku dráhy hlásí o devět procent více pasažérů než za stejné období v loňském roce. Dopravní síť se také otevírá komerčním subjektům. Česká firma RegioJet jako první například nově narušuje monopol státního dopravce na frekventované trase mezi Varšavou a Krakovem, postupně přidá i další spoje.

Polské úřady v úterý upřesnily, že kvůli přeletu dronu nad vládními budovami ve Varšavě zadržely v pondělí večer mladou Bělorusku a občana Ukrajiny. Původně premiér Donald Tusk informoval o zadržení dvou běloruských občanů poté, co dron zneškodnila vládní ochranka. Není jasné, čím byly nepřesné informace šéfa vlády způsobeny, poznamenala agentura AP.

Polská státní ochranná služba (SOP) zneškodnila dron, který létal nad citlivými vládními objekty, uvedl premiér Donald Tusk na síti X. V souvislosti s incidentem byli zadrženi dva běloruští občané. Policie okolnosti vyšetřuje. Událost se odehrála okolo 19. hodiny.

Pohyb ruských dronů nad Polskem je naprosto bezprecedentní krok, zhodnotil místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Vyzval k tvrdé reakci ze strany NATO – pokud se nic nestane, vyloží si to prý Moskva jako slabost. Člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD) připustil závažnost incidentu, pro vojenskou pomoc Polsku, pokud by o ni požádalo, by ruku nezvedl. Debatou v Událostech, komentářích provázela Jana Peroutková.

Varšava ve středu po narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony požádala o aktivaci článku 4 smlouvy NATO. Ten hovoří o konzultacích v případě ohrožení bezpečnosti členské země. V minulosti jej opakovaně využilo Turecko, aktivován byl ale i po velké ruské invazi na Ukrajinu. Klíčový článek 5 o vzájemné obraně dosud aktivovaly pouze Spojené státy, a to po teroristických útocích z 11. září.

Při ruských útocích na Ukrajinu v noci opakovaně narušily polský vzdušný prostor drony. Polsko zatím po nočním incidentu nalezlo trosky šestnácti ruských dronů, uvedla ve středu večer mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Většinu bezpilotních strojů objevili vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí na východě země, dva drony ale dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy.

Nový polský prezident Karol Nawrocki se na společném zasedání dolní a horní komory parlamentu oficiálně ujal úřadu, když složil přísahu. V prezidentském paláci ve Varšavě vystřídá Andrzeje Dudu, který stejně jako on nemá blízko k současné vládě Donalda Tuska. Nawrocki ve svém prvním projevu jako hlava státu řekl, že bude hlasem obyvatel, kteří chtějí suverénní Polsko, a odmítl přijetí eura.

V Praze bude od příštího roku sídlit vedení jednoho z kontingentů Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Bude řídit činnost stovek policistů agentury působících zejména na letištích v deseti zemích, které nemají vnější pozemní hranici s nečlenskými státy EU. Kontingent vznikl letos v lednu, jeho vedení je v tuzemském hlavním městě zatím dočasně.

Bývalý policejní prezident Vladislav Husák se letos v dubnu stal styčným důstojníkem české policie u agentury Evropské unie Frontex (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž), uvedl server Seznam Zprávy. Jedná se o nově zřízený post, výši platu odmítla policie zveřejnit. Husák se do výběrového řízení na funkci přihlásil jako jediný, řekl serveru mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Exšéf policie musel v minulosti opustit několik postů po aférách například s rychlou jízdou nebo účastí na večírku za pandemie.

Polského prezidenta Andrzeje Dudu v srpnu vystřídá Karol Nawrocki. Během deseti let v čele země se Duda stal jednou z nejvýraznějších současných politických osobností východní Evropy, které naslouchal Brusel i Washington. Za svůj pragmatický přístup ke kremelské hrozbě a aktivní pomoci Ukrajině čelící ruské agresi si vysloužil mezinárodní uznání. V domácí politice se nicméně nedokázal zbavit nálepky politika stranícího konzervativcům.

Nové reciproční hraniční kontroly, které Polsko zavádí od půlnoci, potrvají nejméně třicet dní. Pohraniční stráž doplní pět tisíc vojáků. Opatření se dotkne i hranic s Litvou. Vládu k němu vedou rostoucí obavy z nelegální migrace a napětí na domácí politické scéně.

Polské prezidentské volby vyhrál kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. Po sečtení sta procent okrsků má Nawrocki 10 606 628 hlasů (50,89 procenta), liberálního kandidáta vládní Občanské koalice Rafala Trzaskowského volilo 10 237 177 lidí (49,11 procenta), píší polská média. Nawrocki v prezidentském úřadě nahradí jiného představitele PiS Andrzeje Dudu.

Ve druhém kole polských prezidentských voleb zvítězil podle zpřesněných odhadů kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. Podle dat agentury IPSOS získal 50,7 procenta hlasů. Kandidát vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski je aktuálně druhý se 49,3 procenta. Původní odhady jej však označovaly za vítěze. Další data mají být známá v průběhu noci na pondělí. Výsledek však nemusí být s ohledem na statistickou chybu konečný. Volební účast se podle prvotních dat pohybuje okolo 72 procent.