Varšava strana 2 z 5

Polský Sejm, dolní komora parlamentu, pověřil Donalda Tuska sestavením nové vlády. Pro hlasovalo 248 poslanců, 201 bylo proti. Tusk potvrdil, že v úterý znovu předstoupí před poslance, aby požádal o důvěru pro svou vládu. Kabinet polského premiéra Mateusze Morawieckého z národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) po své bezmála dvoutýdenní vládě končí. Morawieckého vláda v pondělí důvěru Sejmu nezískala. Pro kabinet hlasovalo 190 poslanců, proti bylo 266 hlasů.

Jízdní řád pro rok 2024, který začíná platit už tuto neděli 10. prosince, není na českých kolejích nijak revoluční. Z pohledu cestujících přijdou největší novinky až později během příštího roku, kdy by se mělo postupně objevit výrazné množství nových vlaků pro dálkové i regionální spoje. Přesto ale není nový jízdní řád jen kopií toho starého. Na dvou tratích se střídají dopravci, mění se trasy některých dálkových vlaků a poněkud řídne provoz na vybraných lokálkách. Dopravu významně ovlivní také výluky. Až do března nepojedou každé pondělí mezistátní spoje do Německa, od března začne půlroční uzavírka hlavní trati na Vysočině.

Polsko v pondělí otevřelo jeden hraniční přechod pro průjezd prázdných kamionů z Ukrajiny. Jde o první z opatření, která mají pomoci uvolnit ukrajinsko-polskou hranici zablokovanou v důsledku protestů polských řidičů. Ti si stěžují, že ztrácejí zakázky ve prospěch levnějších ukrajinských firem, jež převážejí zboží v rámci EU, nikoli pouze mezi blokem a Ukrajinou. Kvůli blokádě uvázly na hranicích tisíce nákladních vozidel v kilometrových kolonách. K protestu se minulý týden připojilo i Slovensko. Pro Kyjev to znamená vážný problém, protože válka mu komplikuje převoz zboží námořní cestou.

Nová polská vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého z národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) složila přísahu do rukou prezidenta Andrzeje Dudy. Očekává se však, že tento kabinet v prosinci skončí, protože podle všeho nezíská podporu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, kde PiS je sice nejsilnější stranou, ale po říjnových volbách přišlo o většinu. Pokud v Sejmu podporu opravdu nezíská, stane se novým premiérem šéf dosavadní opozice Donald Tusk.

Polsko si v sobotu připomíná 105 let od opětovného získání nezávislosti, které se dočkalo po více než staletí, kdy byla země rozdělena mezi Rusko, Rakousko-Uhersko a Prusko. Do ulic Varšavy tak vyšli lidé v rámci Pochodu nezávislosti, který už několik let pořádá polská krajní pravice. Mnozí účastníci drželi červenobílé vlajky, jiní zapalovali světlice. Organizátoři hovoří o „největším vlasteneckém shromáždění v Evropě“, oficiální informace k účasti ale chybí.

Kvůli rostoucímu počtu migrantů zavede Česko od středy kontroly na hranicích se Slovenskem. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) budou namátkové a po celé délce hranice. Česko koordinuje krok s Polskem, které oznámilo obdobné opatření. Později avizovalo stejný záměr také Rakousko. Slovenský premiér Ľudovít Ódor vyzval k evropskému řešení, jeho kabinet o reakci rozhodne ve středu.

Stovky tisíc lidí se účastnily protivládní demonstrace v centru Varšavy. Podle radnice města dorazil protestovat zhruba milion lidí. Opoziční lídr Donald Tusk z liberální Občanské platformy (PO) svolal „Pochod milionu srdcí“ dva týdny před parlamentními volbami. Vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) v neděli pořádala vlastní masovou předvolební akci v Katovicích nazvanou „Bezpečné Polsko“.

Do hlasování o novém složení polského parlamentu zbývá osmnáct dní a v kampani se vyostřují spory o migraci nebo se diskutuje o vztazích s Ukrajinou. Letošní volby zároveň experti označují za nejvyhrocenější v historii. Klíčovým tématem je zpomalující tempo hospodářství a inflace, která tlačí na ceny zboží i služeb.

Nápor migrantů na polsko-běloruskou hranici slábne. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli analytik a blogger Andrej Poleščuk s komentátorem serveru Echo24 Ondřejem Šmigolem. Podle Poleščuka jsou Poláci v obtížně patové situaci, kdy mají umožnit běžencům zažádat o azyl, současně ale potřebují chránit hranice Schengenu. Klíčové je, aby si pohraničníci zachovali lidský přístup, míní analytik. Šmigol zdůraznil, že migranti překračují bariéru nelegálně. Varšava podle něj svého tvrdého postupu z minulých let nelituje.

Polsko kvůli nárůstu nelegální migrace zavede kontroly vozidel na hraničních přechodech se Slovenskem, uvedl podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Podobná opatření může Varšava zavést do budoucna také na hranicích s Německem, uvedla stanice Polsat News s odkazem na mluvčího polské vlády. Varšava a Berlín už dříve uvedly, že hodlají ohledně situace na hranicích brzy jednat. Kvůli migraci jedná Německo o opatřeních na hranicích i s Českem.

Do parlamentních voleb v Polsku zbývá jednadvacet dní. Náskok si drží vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Průzkumy ale ukazují, že většina v Sejmu bude záviset na každém získaném mandátu. Šéf PiS Jaroslaw Kaczyński chce letos místo Varšavy kandidovat ve Svatokřížském vojvodství, tradiční baště strany.

Kampaň před polskými parlamentními volbami rozbouřila aféra s vízy. Polské konzuláty v Africe a Asii měly vydávaly urychleně dokumenty migrantům za nemalé úplatky. Zatímco vláda tvrdí, že šlo jen o pár stovek případů, podle opozice šlo o statisíce. Migrace a ochrana hranic jsou přitom jedním z ústředních témat kampaně vládní strany Právo a spravedlnost, která se uchází o třetí volební období u moci. Kauza ale zřejmě opozici nenahraje. Voliče, zvláště pak odpůrce migrace, spíše odradí k volebním urnám vyrazit.

Polsko již nedodává zbraně Ukrajině, protože vyzbrojuje vlastní armádu. V době pokračujícího sporu o vývoz ukrajinského obilí to ve středu uvedla kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého. Polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin ve čtvrtek řekl, že Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy si mnozí výrok premiéra interpretovali nejhůře, jak to jen šlo.

Polsko od neděle zakáže vjezd automobilům s ruskou poznávací značkou, informoval podle médií polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. Stejný krok v předchozích dnech oznámily i Finsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko.

Polské ministerstvo zahraničí propustilo šéfa právního oddělení, vypovědělo smlouvy externím firmám přijímajícím žádosti o polská víza a nařídilo mimořádnou kontrolu v konzulárním oddělení resortu. V pátek o tom informovalo vedení ministerstva, kterého se dotkla v posledních týdnech aféra kolem udělování víz za úplatu ve zrychleném režimu a bez náležitých prověrek.

Varšavský správní soud ve čtvrtek oznámil, že přerušuje řízení ohledně Dolu Turów, ve kterém se ekologické organizace domáhaly zrušení rozhodnutí umožňujícího těžbu. Informovala o tom polská média. Podle nich to znamená, že v těžbě hnědého uhlí v dole se může přinejmenším prozatím pokračovat. O Turów vedlo s Polskem spor i Česko, a to kvůli dopadům těžby na spodní vody. Tento spor urovnala loni v únoru mezistátní dohoda, podepsaná šéfy vlád obou zemí.

Kvůli neoprávněnému použití nouzových rádiových signálů se v úterý v Polsku zastavilo 25 vlaků. S odvoláním na polské dráhy PKP PLK o tom informuje server Interia nebo TVN 24. Vlaková doprava byla narušena ve čtyřech vojvodstvích – Lodžském, Mazovském, Opolském a Pomořanském. Jde zatím o poslední ze série podobných incidentů, které se v Polsku odehrály. Případy vyšetřuje i kontrarozvědka ABW.

V Polsku za poslední dekádu skoro desetinásobně přibylo cizinců ze zemí mimo Evropu – pracuje jich tam jeden a čtvrt milionu. Konzervativní vláda sice používá protiimigrační rétoriku, ale paradoxně chtěla podmínky pro zaměstnance z ciziny ještě víc zmírnit. Nakonec od toho před volbami ustoupila.

Varšava si připomíná Den polské armády přehlídkou, které se v metropoli účastní na dva tisíce vojáků, dvě stovky kusů vojenské techniky a 92 letadel, včetně nově pořízených západních zbraní. Podle listu Rzeczpospolita jsou v ulicích například tanky Abrams nebo raketomety HIMARS. Součástí vojenského defilé, které je u příležitosti tohoto dne prvním od roku 2019, jsou i zahraniční vojáci například ze Spojených států, Británie, Rumunska nebo Chorvatska, napsala stanice TVN 24 na svém webu.

Polsko rozmístí poblíž hranic s Běloruskem kolem deseti tisíc vojáků. Varšava tak chce odradit agresora od případného útoku, řekl rozhlasové stanici Polskie Radio ministr obrany Mariusz Blaszczak. O zvyšování počtu vojáků, kteří mají podpořit pohraniční stráž u hranic s Běloruskem, informovali polští činitelé už dříve. Varšava tyto kroky podle prohlášení činí v souvislosti s nárůstem migrace a přítomností ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Bělorusku.

Polsko vyšle další dva tisíce vojáků na hranici s Běloruskem. Je to dvojnásobek toho, co původně žádala pohraniční stráž kvůli zvýšené migraci. Varšava a EU dříve obvinily Minsk, že běžence využil jako hybridní zbraň. V poslední době se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která má podle polského premiéra Mateusze Morawieckého za cíl destabilizovat situaci na východním křídle NATO. Rusko v reakci na „militarizaci Polska“ oznámilo posílení svých vojsk u západních hranic.

Polská justice učinila další krok ohledně pokračování těžby v hnědouhelném Dole Turów. Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí varšavského soudu, který v květnu povolení k těžbě pozastavil kvůli tomu, že by další práce měly značný dopad na životní prostředí. Verdikt tehdy vyvolal kritiku vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) má Česko díky dohodě s Varšavou dostatečné garance, že těžba životní prostředí v tuzemsku nepoškodí.

Novým českým velvyslancem v Polsku by se měl stát prorektor Masarykovy univerzity Břetislav Dančák. S odkazem na tři zdroje z diplomatického prostředí o tom informoval server Seznam Zprávy, podle kterého vyslání dlouholetého spolupracovníka premiéra Petra Fialy (ODS) již schválila vláda. Funkce velvyslance ve Varšavě není obsazená od únorového náhlého úmrtí Jakuba Dürra.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli společně se svým polským protějškem Andrzejem Dudou ve městě Luck na západě Ukrajiny uctili památku obětí masakru na Volyni z druhé světové války, který dodnes zatěžuje vztahy obou zemí. Státníci to oznámili na sociálních sítích. Prezidenti se zúčastnili bohoslužby v katedrále svatého Petra a Pavla, informovala ukrajinská stanice Suspilne.