Tusk kvůli situaci na běloruské hranici žádá EU o pozastavení práva na azyl

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

„Nebudeme respektovat ani uplatňovat žádnou evropskou myšlenku, která (...) narušuje naši bezpečnost. Mám na mysli pakt o migraci a kontext přistěhovalectví,“ řekl Tusk, jenž býval i předsedou Evropské rady. „Chceme, aby do Polska přicházeli lidé, kteří chtějí platit daně a integrovat se do polské společnosti. To jsou lidé, kteří si zaslouží respekt, úctu. Musejí přijmout polské normy a zvyky,“ řekl.

Tusk hovořil ve Varšavě na sjezdu Občanské platformy, která je největší stranou polské koaliční vlády. „Máme velkou knihu negativních zkušeností ze západních zemí. Přilákaly spoustu přistěhovalců. V určitém okamžiku přehlédli aspekt integrace," dodal.

Téma migrace v Polsku nabralo na síle v roce 2021, kdy se tisíce lidí, především z Blízkého východu a z Afriky, začaly pokoušet nelegálně překračovat hranice s Běloruskem. Varšava a Evropská unie tehdy označily za viníky nastalé krize Minsk a jeho spojence Rusko, které migranty do země nalákaly, zprostředkovaly jim cestu a poté je běloruské složky i násilím nutily překročit vnější hranice EU. Tyto země vinu odmítly.

Právo na azyl se zneužívá, řekl Tusk

„Musíme znovu získat stoprocentní kontrolu nad tím, kdo do Polska přijíždí,“ řekl Tusk. Jedním z prvků migrační strategie bude podle něj i „dočasné územní pozastavení práva na azyl.“

Právo na azyl se podle Tuska zneužívá. „Je to proto, že velmi dobře víme, jak je využívá (běloruský vládce Alexandr) Lukašenko, (ruský vládce Vladimir) Putin... pašeráky lidí, obchodníky s lidmi, jak je toto právo na azyl zneužíváno přesně proti jeho podstatě,“ uvedl polský premiér.

Tvrdý postoj k migraci má v Polsku podporu, výhrady mají aktivisté

Tusk měl v sobotu představit dlouhodobou migrační strategii. Nakonec ji ale představí až v úterý, kdy uplyne rok od voleb, které jeho stranu vynesly k moci. Strategie se bude jmenovat „Převzít zpět kontrolu, zajistit bezpečnost.“

Premiérův plán podle serveru Onet.pl kritizovala zakladatelka humanitární organizace Polská humanitární akce Janina Ochojská. „Pokud premiér něco takového vyhlásí, znamená to, že tím zároveň pozastavuje platnost ženevské úmluvy, úmluvy o lidských právech a mnoha dalších úmluv a práv. Znamená to, že v Polsku nebudou platit?“ ptá se Ochojská, která je zároveň bývalou poslankyní Evropského parlamentu.

Ke kritice se připojily také další neziskové organizace. „Nikdy jsem Donalda Tuska nepovažovala za šampiona v oblasti lidských práv, ale toto je nové dno,“ prohlásila Malgorzata Szulekaová, členka vedení Helsinské nadace pro lidská práva (HFHR) sídlící ve Varšavě. „Na hranicích je humanitární krize, je to ale také otevřená migrační trasa. Musíme najít prostor pro rozumnou diskusi, která nebude tak populistická,“ dodala.

Marysia Zlonkiewiczová z organizace Grupa Granica, která pomáhá migrantům na hranicích, označila pozastavení práva na azyl za protiústavní krok, který uvrhne migranty do rukou pašeráků lidí. „Premiér Donald Tusk porušuje ústavu, kterou se zavázal bránit,“ podotkla.

Liberál Tusk od nástupu do funkce premiéra loni v prosinci prosazuje tvrdou politiku vůči migraci, což je strategie, která si získala širokou podporu veřejnosti. Znepokojila ale aktivisty, kteří doufali, že nový premiér opustí přístup předchozí národovecké konzervativní vlády. V červenci polský parlament schválil zákon, který bezpečnostním složkám usnadnil použití zbraní proti migrantům na hranicích s Běloruskem.

Na téma migrace došlo i na společném středečním jednání polské a české vlády v Praze. Oba kabinety společně vyzvaly k přísnější evropské migrační politice a vyslovily se pro „přísnější a odlišnou verzi migračního paktu EU“, který má vstoupit v platnost v roce 2026. Volají po lepší ochraně vnějších hranic EU a zároveň kritizují obnovení vnitřních hranic, jak to učinilo Německo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvlivnějších britských umělců 20. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
před 1 mminutou

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 21 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 21 mminutami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 44 mminutami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 1 hhodinou

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 1 hhodinou

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 3 hhodinami
Načítání...