Tusk kvůli situaci na běloruské hranici žádá EU o pozastavení práva na azyl

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

„Nebudeme respektovat ani uplatňovat žádnou evropskou myšlenku, která (...) narušuje naši bezpečnost. Mám na mysli pakt o migraci a kontext přistěhovalectví,“ řekl Tusk, jenž býval i předsedou Evropské rady. „Chceme, aby do Polska přicházeli lidé, kteří chtějí platit daně a integrovat se do polské společnosti. To jsou lidé, kteří si zaslouží respekt, úctu. Musejí přijmout polské normy a zvyky,“ řekl.

Tusk hovořil ve Varšavě na sjezdu Občanské platformy, která je největší stranou polské koaliční vlády. „Máme velkou knihu negativních zkušeností ze západních zemí. Přilákaly spoustu přistěhovalců. V určitém okamžiku přehlédli aspekt integrace," dodal.

Téma migrace v Polsku nabralo na síle v roce 2021, kdy se tisíce lidí, především z Blízkého východu a z Afriky, začaly pokoušet nelegálně překračovat hranice s Běloruskem. Varšava a Evropská unie tehdy označily za viníky nastalé krize Minsk a jeho spojence Rusko, které migranty do země nalákaly, zprostředkovaly jim cestu a poté je běloruské složky i násilím nutily překročit vnější hranice EU. Tyto země vinu odmítly.

Právo na azyl se zneužívá, řekl Tusk

„Musíme znovu získat stoprocentní kontrolu nad tím, kdo do Polska přijíždí,“ řekl Tusk. Jedním z prvků migrační strategie bude podle něj i „dočasné územní pozastavení práva na azyl.“

Právo na azyl se podle Tuska zneužívá. „Je to proto, že velmi dobře víme, jak je využívá (běloruský vládce Alexandr) Lukašenko, (ruský vládce Vladimir) Putin... pašeráky lidí, obchodníky s lidmi, jak je toto právo na azyl zneužíváno přesně proti jeho podstatě,“ uvedl polský premiér.

Tvrdý postoj k migraci má v Polsku podporu, výhrady mají aktivisté

Tusk měl v sobotu představit dlouhodobou migrační strategii. Nakonec ji ale představí až v úterý, kdy uplyne rok od voleb, které jeho stranu vynesly k moci. Strategie se bude jmenovat „Převzít zpět kontrolu, zajistit bezpečnost.“

Premiérův plán podle serveru Onet.pl kritizovala zakladatelka humanitární organizace Polská humanitární akce Janina Ochojská. „Pokud premiér něco takového vyhlásí, znamená to, že tím zároveň pozastavuje platnost ženevské úmluvy, úmluvy o lidských právech a mnoha dalších úmluv a práv. Znamená to, že v Polsku nebudou platit?“ ptá se Ochojská, která je zároveň bývalou poslankyní Evropského parlamentu.

Ke kritice se připojily také další neziskové organizace. „Nikdy jsem Donalda Tuska nepovažovala za šampiona v oblasti lidských práv, ale toto je nové dno,“ prohlásila Malgorzata Szulekaová, členka vedení Helsinské nadace pro lidská práva (HFHR) sídlící ve Varšavě. „Na hranicích je humanitární krize, je to ale také otevřená migrační trasa. Musíme najít prostor pro rozumnou diskusi, která nebude tak populistická,“ dodala.

Marysia Zlonkiewiczová z organizace Grupa Granica, která pomáhá migrantům na hranicích, označila pozastavení práva na azyl za protiústavní krok, který uvrhne migranty do rukou pašeráků lidí. „Premiér Donald Tusk porušuje ústavu, kterou se zavázal bránit,“ podotkla.

Liberál Tusk od nástupu do funkce premiéra loni v prosinci prosazuje tvrdou politiku vůči migraci, což je strategie, která si získala širokou podporu veřejnosti. Znepokojila ale aktivisty, kteří doufali, že nový premiér opustí přístup předchozí národovecké konzervativní vlády. V červenci polský parlament schválil zákon, který bezpečnostním složkám usnadnil použití zbraní proti migrantům na hranicích s Běloruskem.

Na téma migrace došlo i na společném středečním jednání polské a české vlády v Praze. Oba kabinety společně vyzvaly k přísnější evropské migrační politice a vyslovily se pro „přísnější a odlišnou verzi migračního paktu EU“, který má vstoupit v platnost v roce 2026. Volají po lepší ochraně vnějších hranic EU a zároveň kritizují obnovení vnitřních hranic, jak to učinilo Německo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 9 mminutami

Američtí demokraté zveřejnili další snímky z Epsteinovy kauzy

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů zveřejnili další fotografie ke kauze odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Na snímcích jsou mimo jiné český pas jisté ženy, jejíž údaje jsou začerněné, nebo slovenský diplomat a současný poradce premiéra Roberta Fica (Smer) Miroslav Lajčák. Zesnulý finančník Epstein udržoval úzké vazby mimo jiné na současného prezidenta USA Donalda Trumpa, někdejší hlavu státu Billa Clintona či britského prince Andrewa.
před 4 hhodinami

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 8 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 10 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 12 hhodinami
Načítání...