Tusk kvůli situaci na běloruské hranici žádá EU o pozastavení práva na azyl

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

„Nebudeme respektovat ani uplatňovat žádnou evropskou myšlenku, která (...) narušuje naši bezpečnost. Mám na mysli pakt o migraci a kontext přistěhovalectví,“ řekl Tusk, jenž býval i předsedou Evropské rady. „Chceme, aby do Polska přicházeli lidé, kteří chtějí platit daně a integrovat se do polské společnosti. To jsou lidé, kteří si zaslouží respekt, úctu. Musejí přijmout polské normy a zvyky,“ řekl.

Tusk hovořil ve Varšavě na sjezdu Občanské platformy, která je největší stranou polské koaliční vlády. „Máme velkou knihu negativních zkušeností ze západních zemí. Přilákaly spoustu přistěhovalců. V určitém okamžiku přehlédli aspekt integrace," dodal.

Téma migrace v Polsku nabralo na síle v roce 2021, kdy se tisíce lidí, především z Blízkého východu a z Afriky, začaly pokoušet nelegálně překračovat hranice s Běloruskem. Varšava a Evropská unie tehdy označily za viníky nastalé krize Minsk a jeho spojence Rusko, které migranty do země nalákaly, zprostředkovaly jim cestu a poté je běloruské složky i násilím nutily překročit vnější hranice EU. Tyto země vinu odmítly.

Právo na azyl se zneužívá, řekl Tusk

„Musíme znovu získat stoprocentní kontrolu nad tím, kdo do Polska přijíždí,“ řekl Tusk. Jedním z prvků migrační strategie bude podle něj i „dočasné územní pozastavení práva na azyl.“

Právo na azyl se podle Tuska zneužívá. „Je to proto, že velmi dobře víme, jak je využívá (běloruský vládce Alexandr) Lukašenko, (ruský vládce Vladimir) Putin... pašeráky lidí, obchodníky s lidmi, jak je toto právo na azyl zneužíváno přesně proti jeho podstatě,“ uvedl polský premiér.

Tvrdý postoj k migraci má v Polsku podporu, výhrady mají aktivisté

Tusk měl v sobotu představit dlouhodobou migrační strategii. Nakonec ji ale představí až v úterý, kdy uplyne rok od voleb, které jeho stranu vynesly k moci. Strategie se bude jmenovat „Převzít zpět kontrolu, zajistit bezpečnost.“

Premiérův plán podle serveru Onet.pl kritizovala zakladatelka humanitární organizace Polská humanitární akce Janina Ochojská. „Pokud premiér něco takového vyhlásí, znamená to, že tím zároveň pozastavuje platnost ženevské úmluvy, úmluvy o lidských právech a mnoha dalších úmluv a práv. Znamená to, že v Polsku nebudou platit?“ ptá se Ochojská, která je zároveň bývalou poslankyní Evropského parlamentu.

Ke kritice se připojily také další neziskové organizace. „Nikdy jsem Donalda Tuska nepovažovala za šampiona v oblasti lidských práv, ale toto je nové dno,“ prohlásila Malgorzata Szulekaová, členka vedení Helsinské nadace pro lidská práva (HFHR) sídlící ve Varšavě. „Na hranicích je humanitární krize, je to ale také otevřená migrační trasa. Musíme najít prostor pro rozumnou diskusi, která nebude tak populistická,“ dodala.

Marysia Zlonkiewiczová z organizace Grupa Granica, která pomáhá migrantům na hranicích, označila pozastavení práva na azyl za protiústavní krok, který uvrhne migranty do rukou pašeráků lidí. „Premiér Donald Tusk porušuje ústavu, kterou se zavázal bránit,“ podotkla.

Liberál Tusk od nástupu do funkce premiéra loni v prosinci prosazuje tvrdou politiku vůči migraci, což je strategie, která si získala širokou podporu veřejnosti. Znepokojila ale aktivisty, kteří doufali, že nový premiér opustí přístup předchozí národovecké konzervativní vlády. V červenci polský parlament schválil zákon, který bezpečnostním složkám usnadnil použití zbraní proti migrantům na hranicích s Běloruskem.

Na téma migrace došlo i na společném středečním jednání polské a české vlády v Praze. Oba kabinety společně vyzvaly k přísnější evropské migrační politice a vyslovily se pro „přísnější a odlišnou verzi migračního paktu EU“, který má vstoupit v platnost v roce 2026. Volají po lepší ochraně vnějších hranic EU a zároveň kritizují obnovení vnitřních hranic, jak to učinilo Německo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 9 mminutami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 1 hhodinou

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 7 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 10 hhodinami
Načítání...