Tusk kvůli situaci na běloruské hranici žádá EU o pozastavení práva na azyl

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

„Nebudeme respektovat ani uplatňovat žádnou evropskou myšlenku, která (...) narušuje naši bezpečnost. Mám na mysli pakt o migraci a kontext přistěhovalectví,“ řekl Tusk, jenž býval i předsedou Evropské rady. „Chceme, aby do Polska přicházeli lidé, kteří chtějí platit daně a integrovat se do polské společnosti. To jsou lidé, kteří si zaslouží respekt, úctu. Musejí přijmout polské normy a zvyky,“ řekl.

Tusk hovořil ve Varšavě na sjezdu Občanské platformy, která je největší stranou polské koaliční vlády. „Máme velkou knihu negativních zkušeností ze západních zemí. Přilákaly spoustu přistěhovalců. V určitém okamžiku přehlédli aspekt integrace," dodal.

Téma migrace v Polsku nabralo na síle v roce 2021, kdy se tisíce lidí, především z Blízkého východu a z Afriky, začaly pokoušet nelegálně překračovat hranice s Běloruskem. Varšava a Evropská unie tehdy označily za viníky nastalé krize Minsk a jeho spojence Rusko, které migranty do země nalákaly, zprostředkovaly jim cestu a poté je běloruské složky i násilím nutily překročit vnější hranice EU. Tyto země vinu odmítly.

Právo na azyl se zneužívá, řekl Tusk

„Musíme znovu získat stoprocentní kontrolu nad tím, kdo do Polska přijíždí,“ řekl Tusk. Jedním z prvků migrační strategie bude podle něj i „dočasné územní pozastavení práva na azyl.“

Právo na azyl se podle Tuska zneužívá. „Je to proto, že velmi dobře víme, jak je využívá (běloruský vládce Alexandr) Lukašenko, (ruský vládce Vladimir) Putin... pašeráky lidí, obchodníky s lidmi, jak je toto právo na azyl zneužíváno přesně proti jeho podstatě,“ uvedl polský premiér.

Tvrdý postoj k migraci má v Polsku podporu, výhrady mají aktivisté

Tusk měl v sobotu představit dlouhodobou migrační strategii. Nakonec ji ale představí až v úterý, kdy uplyne rok od voleb, které jeho stranu vynesly k moci. Strategie se bude jmenovat „Převzít zpět kontrolu, zajistit bezpečnost.“

Premiérův plán podle serveru Onet.pl kritizovala zakladatelka humanitární organizace Polská humanitární akce Janina Ochojská. „Pokud premiér něco takového vyhlásí, znamená to, že tím zároveň pozastavuje platnost ženevské úmluvy, úmluvy o lidských právech a mnoha dalších úmluv a práv. Znamená to, že v Polsku nebudou platit?“ ptá se Ochojská, která je zároveň bývalou poslankyní Evropského parlamentu.

Ke kritice se připojily také další neziskové organizace. „Nikdy jsem Donalda Tuska nepovažovala za šampiona v oblasti lidských práv, ale toto je nové dno,“ prohlásila Malgorzata Szulekaová, členka vedení Helsinské nadace pro lidská práva (HFHR) sídlící ve Varšavě. „Na hranicích je humanitární krize, je to ale také otevřená migrační trasa. Musíme najít prostor pro rozumnou diskusi, která nebude tak populistická,“ dodala.

Marysia Zlonkiewiczová z organizace Grupa Granica, která pomáhá migrantům na hranicích, označila pozastavení práva na azyl za protiústavní krok, který uvrhne migranty do rukou pašeráků lidí. „Premiér Donald Tusk porušuje ústavu, kterou se zavázal bránit,“ podotkla.

Liberál Tusk od nástupu do funkce premiéra loni v prosinci prosazuje tvrdou politiku vůči migraci, což je strategie, která si získala širokou podporu veřejnosti. Znepokojila ale aktivisty, kteří doufali, že nový premiér opustí přístup předchozí národovecké konzervativní vlády. V červenci polský parlament schválil zákon, který bezpečnostním složkám usnadnil použití zbraní proti migrantům na hranicích s Běloruskem.

Na téma migrace došlo i na společném středečním jednání polské a české vlády v Praze. Oba kabinety společně vyzvaly k přísnější evropské migrační politice a vyslovily se pro „přísnější a odlišnou verzi migračního paktu EU“, který má vstoupit v platnost v roce 2026. Volají po lepší ochraně vnějších hranic EU a zároveň kritizují obnovení vnitřních hranic, jak to učinilo Německo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 21 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 52 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...