Polsko-běloruská hranice

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

Polské úřady pokračují v opevňování hranice s Běloruskem. Ještě počátkem května se ji snažilo denně překonat 250 ilegálních migrantů, které k ní přivezly běloruské úřady. Po instalaci plotů, žiletkového drátu a pohrození Pekingu, že Varšava uzavře jeden z klíčových železničních koridorů, přes nějž Čína vyváží zboží, se jejich počty podařilo snížit. Klesl však také počet turistů, na nichž jsou závislí mnozí místní podnikatelé.

Polský Senát ve čtvrtek schválil zákon, který vylučuje trestní odpovědnost příslušníků policie, pohraniční stráže a vojáků ozbrojených sil při použití donucovacích prostředků na polsko-běloruských hranicích. V pátek pak zmíněný zákon přijal Sejm, dolní komora polského parlamentu. Humanitární a nezisková organizace Lékaři bez hranic na to reagovala a mimo jiné varovala před možnými důsledky rostoucí militarizace. Opatření podle ní povedou ke zhoršení humanitární situace na hranicích. Za zacházení s migranty na hranici kritizuje Varšavu také Rada Evropy.

Po běloruské trase přichází do Evropské unie stále více migrantů – a tlak na polskou hranici roste. Tamní prokuratura nyní přehodnotila případ dvou vojáků, kteří začátkem června na výstrahu pálili proti běžencům. Už jim nehrozí propuštění a po dobu vyšetřování budou brát plný plat. Po incidentu začal na pomezí platit přísnější režim a vznikla nárazníková zóna. Evropská unie i Polsko obviňují Rusko a jeho spojence, že migraci podporují a používají proti Západu. Opatření ale rozdělují společnost a navíc kazí obchod v turisticky vyhledávané oblasti.

Migrační krize na hranici Evropské unie s Běloruskem se uklidnila, uvedla na jednání unijních ministrů vnitra ve Vilniusu eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová. Litva s Lotyšskem a Polskem čelily v uplynulých měsících náporu migrantů, které na západ posílá režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. V polsko-běloruském příhraničí, kam je vstup zásadně omezený, natáčel štáb České televize.

Do Německa se letos dostalo zhruba jedenáct tisíc migrantů, kteří zvolili cestu přes Bělorusko. Jedním z nich je i Iráčan Hajdár al-Mardžán, který ve Spolkové republice pobývá od konce října. V zemi požádal o azyl a sní o kariéře fotografa. K Braniborské bráně v Berlíně pro něj ale vedla dlouhá cesta.

Česko prozatím vojáky na polsko-běloruskou hranici nepošle, protože se tamní migrační situace stabilizovala. Informoval o tom ministr obrany v demisi Lubomír Metnar (za ANO). O stabilizaci na hranici ho dopisem i telefonicky informoval polský protějšek Mariusz Blaszczak.

Polští pohraničníci v pátek večer zadrželi 28 migrantů, kteří pronikli přes hranici s Běloruskem. Podle mluvčí pohraniční stráže Anny Michalské členové běloruských bezpečnostních složek polské pohraničníky oslňovali a házeli po nich kameny. Zadržené migranty Poláci dovedli zpátky na pohraniční linii.

Kabinet v demisi schválil návrh na vyslání až 150 vojáků na 180 dní na pomoc Polsku kvůli migrační krizi na hranicích s Běloruskem. Mandát nyní musí odsouhlasit poslanci i senátoři. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) očekává, že parlament misi schválí do konce příštího týdne. V tom dalším by první vojáci mohli vyjet. Akce bude stát zhruba 86 milionů korun z rozpočtu ministerstva obrany. Metnar to řekl na tiskové konferenci po jednání vlády. Jeho resort už předtím potvrdil, že Česko pošle především ženijní specialisty. Deník N upozornil na to, že součástí jednotky budou i průzkumníci.

Poté, co se loni v srpnu nechal Alexandr Lukašenko pošesté vyhlásit vítězem prezidentských voleb, čelil celé měsíce nebývale silným protestům. Demonstrace ale nakonec potlačil a zároveň zvýšil tlak na nevládní organizace a média za pomoci stovek domovních prohlídek a zatýkání novinářů i nepohodlných aktivistů. Ty sdružuje mimo jiné organizace Vjasna, jejíž předsedkyně Natalja Sacunkevičová musela odejít do exilu.

Polsko souhlasí s českou pomocí na běloruských hranicích, sdělilo české ministerstvo obrany. Nyní začnou jednání o konkrétních možnostech, jak by Česká republika mohla Polsku při zvládání migrační krize vypomoct. Odpověď Polska na oficiální nabídku prezidenta Miloše Zemana potvrdil i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Česká vláda je podle něj připravena s Poláky jednat o konkrétní formě pomoci, jako nejpravděpodobnější vidí vyslání armádních ženistů. Využití armády by vyžadovalo souhlas parlamentu.

Poloostrov Krym se právně i fakticky stal součástí Ruské federace po tamním referendu na jaře 2014, řekl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v rozhovoru, který v úterý zveřejnila ruská agentura RIA Novosti. Bělorusko, tradičně blízký spojenec Ruska, až dosud anexi ukrajinského poloostrova neuznávalo. Lukašenko zároveň slíbil vyřešit migrační krizi do konce roku.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko obvinil Severoatlantickou alianci, že v blízkosti běloruských hranic hromadí útočné síly. Podle státní agentury BelTA zároveň prohlásil, že Západ využívá migranty jako prostředek k zadržování běloruské armády pro případ konfliktu Ukrajiny s Ruskem, v němž by Bělorusko „nezůstalo stranou“.

Litva a Lotyšsko mají plnou podporu Evropské unie i Severoatlantické aliance v souvislosti s migrační krizí na východní vnější hranici EU. Prohlásili to po návštěvě těchto dvou pobaltských zemí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zmínili i Polsko. Zavázali se také k větší spolupráci v souvislosti s Běloruskem a posilováním ruské vojenské přítomnosti v blízkosti Ukrajiny.

Bělorusko pomůže v návratu domů těm migrantům na hranici s Polskem, kteří o to projeví zájem. Nebude je k tomu ale nutit, ani jim bránit v pokusech dostat se na Západ. Podle státní agentury BelTA to při páteční návštěvě migračního centra u hraničního přechodu Bruzhi řekl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.

Bělorusko oznámilo, že od začátku letošního roku zadrželo na 11 500 migrantů, z nichž přibližně pět tisíc ze země deportovalo. S odvoláním na šéfa běloruské Bezpečnostní rady Aljaksandra Valfoviče o tom  informovala státní agentura BelTA. Podle něj migrační krizi na polsko-běloruské hranici způsobil Západ. Polský prezident Andrzej Duda ve čtvrtek požádal generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga o navýšení počtu vojáků u východních hranic NATO v souvislosti s ruskou aktivitou poblíž ukrajinského území. Jednali i o napjaté situaci okolo migrantů.

Bělorusko a Polsko nesou vinu za „závažné porušování lidských práv“ migrantů a žadatelů o azyl na hranici mezi oběma zeměmi, uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Vlády obou zemí mají podle zprávy HRW, ze které citovala agentura AFP, za povinnost zabránit dalším úmrtím běženců tím, že zajistí pravidelný přístup humanitárních pracovníků k migrantům, kteří uvázli v pohraničí. Ukrajina zároveň zahájila speciální operaci, kdy posiluje ostrahu u hranice s Běloruskem, aby předešla krizi. Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala EU k důslednějším sankcím.

Český prezident Miloš Zeman nabídl Polsku vyslání českých vojáků na hranici s Běloruskem. Podle něj jsou připraveni k okamžitému přesunu. Pomoc s řešením migrační krize na polsko-běloruské hranici už dříve nabídl Varšavě i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). V úterý nabídku zopakoval během jednání předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny v Budapešti. Šéf polské vlády Mateusz Morawiecki o to ale podle Babiše zatím nepožádal. Ostatní státy V4, tedy Maďarsko, Slovensko i Česko, vyjádřily Polsku plnou podporu. Evropská unie oznámila, že hodlá  potrestat firmy přepravující migranty do Běloruska.

Na pomezí tří východoevropských států, kde se odehrává velký spor se vypravili Reportéři ČT Tereza Engelová a Tomáš Vlach. Migranty k hranicím Litvy, Lotyšska a Polska dovezl běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, nejspíš aby s ním Evropa začala jednat jako s rovnocenným partnerem.

Na 150 migrantů se v noci na pondělí neúspěšně pokusilo přejít hranici z Běloruska do Polska poblíž obce Dubicze Cerkiewne. Migranty při tom doprovázely běloruské bezpečnostní složky, uvedla polská hraniční stráž. Ta za celou neděli zaznamenala na polsko-běloruském pomezí bezmála 350 podobných pokusů.

Polsko zvažuje možnost uvalit na Bělorusko vážné sankce. V estonském Tallinnu to prohlásil předseda polské vlády Mateusz Morawiecki. Polská pohraniční stráž v neděli ráno informovala o dalších zmařených pokusech migrantů proniknout ilegálně z Běloruska do Polska. Podle běloruské pohraniční stráže polská strana projevila zájem o konstruktivní dialog.

Pokusy migrantů proniknout ilegálně přes hranici z Běloruska do Polska pokračovaly i v noci na sobotu, nově jde o snahy v menších skupinách. Rozhlasové stanici RMF to v sobotu ráno řekl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Běloruská pohraniční stráž podle státní agentury BelTA obvinila polské a litevské síly, že pokračují v násilném vytlačování migrantů do Běloruska. Za uplynulý den se to týkalo 490 lidí.

Polská pohraniční stráž za čtvrtek zaregistrovala 255 pokusů o nelegální překročení hranice. Na polské území se zkusily dostat i dvě velké skupiny migrantů – jedna podle pohraničníků čítala 500 a druhá padesát lidí. Ostraha hranic tvrdí, že byli agresivní. O situaci na hranici hovořil běloruský lídr Alexandr Lukašenko s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Lukašenko v rozhovoru pro BBC připustil, že běloruské síly pomáhaly migrantům přes hranice do Polska. Odmítl ale, že by Minsk běžence zval.

Běloruské úřady vyklidily provizorní tábory u hranice s Polskem, v nichž v uplynulých týdnech přebývaly tisíce migrantů z krizových oblastí snažící se dostat do Evropské unie. Uvedla to mluvčí polské pohraniční stráže a podle agentury Reuters to potvrdila i běloruská strana. Polský premiér Mateusz Morawiecki ještě předtím varoval před migrační krizí, pokud by Varšava a EU důrazně nezakročily. Běloruský režim navrhuje, aby EU přijala dva tisíce ze sedmi tisíc migrantů, kteří jsou podle jeho informací na jeho území.