Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko obvinil Severoatlantickou alianci, že v blízkosti běloruských hranic hromadí útočné síly. Podle státní agentury BelTA zároveň prohlásil, že Západ využívá migranty jako prostředek k zadržování běloruské armády pro případ konfliktu Ukrajiny s Ruskem, v němž by Bělorusko „nezůstalo stranou“.
NATO hromadí síly v blízkosti běloruských hranic, tvrdí Lukašenko
Lukašenko při poradě na ministerstvu obrany podle agentury řekl, že si Aliance připravuje přístupové cesty k běloruským hranicím a „provádí rozsáhlá cvičení s přemísťováním dodatečných sil“ k běloruské hranici. V této souvislosti tvrdil, že vojáků aliančních sil tam „jsou už desítky tisíc“ a že „za tím musí něco být“.
Varšava už dříve informovala, že Polsko kvůli náporu migrantů posílilo ochranu hranice s Běloruskem o patnáct tisíc vojáků. Severoatlantická aliance se už v roce 2016 v reakci na anexi ukrajinského Krymu Ruskem rozhodla posílit své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů v Polsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku.
Dohromady je podle březnových údajů NATO v těchto praporech asi pět tisíc příslušníků armád dvou desítek členských zemí. Čeští vojáci jsou přítomni v Litvě, kde aktuálně zajišťují pozemní protivzdušnou obranu, a v Lotyšsku, kde od července působí ženisté.
Běloruský ministr obrany Viktar Chrenin na poradě s Lukašenkem hovořil také o „militarizaci regionu“ Západem a „zvyšování útočného potenciálu v blízkosti našich hranic“, ale jako příklad uvedl vytváření polské 18. mechanizované divize či polské nákupy tanků Abrams, protiletadlových raket Patriot, raketometů Himars a letounů F-35, vyzbrojených střelami s plochou dráhou letu.
V Lotyšsku od úterý jednají ministři obrany členských zemí NATO. Především evropské spojence zneklidnila migrační krize na polsko-běloruských hranicích, podle nich Lukašenkovým režimem uměle vyvolaná. Aliance v posledních letech svou vojenskou přítomnost v Pobaltí a Polsku navýšila, důvodem byly především obavy ze stále méně předvídatelných kroků Moskvy.
„Plán našich nepřátel“
„Za tím něco musí být,“ vztyčil varovně prst autoritářský vůdce, který v posledním roce zintenzivnil kroky k pevnějšímu spojení s Ruskem. Podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mu pomohla udržet se u moci a tvrdě zakročit proti opozici a potlačit vlnu protestů po loňských prezidentských volbách. Lidé demonstrovali proti vyhlášení Lukašenka vítězem, které opozice a velká část veřejnosti odmítly jako podvodné. Tento výsledek neuznaly ani Evropská unie a USA.
„Ještě to všechno neznáme úplně, ale dokážeme si představit plán našich protivníků. Dnes můžeme přímo říci – našich nepřátel,“ citovala BelTA další výroky Lukašenka na poradě.
Běloruský vůdce dal přitom najevo, že v případném konfliktu Ruska s Ukrajinou „Bělorusko nezůstane stranou“. Obvinil západní země, že využily migranty snažící se přejít přes Bělorusko do EU k „řešení svých vnitřních problémů a k tomu, aby nás držely v napětí. Velice dobře chápou, že pokud se Ukrajina pokusí rozpoutat konflikt s Ruskem, Bělorusko nezůstane stranou. Proto musí být běloruská armáda zadržena, připoutaná na západních hranicích (Lotyšsko, Litva, Polsko) a na jihu s posílením ukrajinské hranice“.
Východní křídlo posíleno po anexi Krymu
Severoatlantická aliance se v roce 2016 v reakci na anexi ukrajinského Krymu Ruskem rozhodla posílit své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů v Polsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku. Základ praporu v Polsku tvoří američtí vojáci, v Estonsku Britové, Kanaďané v Lotyšsku a Němci v Litvě.
Celkem je podle březnových údajů NATO v těchto praporech kolem pěti tisíc příslušníků armád dvou desítek členských zemí. Čeští vojáci jsou přítomní v Litvě, kde aktuálně zajišťují pozemní protivzdušnou obranu, a v Lotyšsku, kde od července působí ženisté.
Polský prezident Andrzej Duda minulý týden požádal generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga o zvýšení počtu vojáků u východních hranic NATO v souvislosti s ruskou aktivitou poblíž ukrajinského území. Jejich jednání se týkalo mimo jiné i napjaté situace kolem migrantů na polské hranici s Běloruskem, k čemuž Stoltenberg řekl, že Varšava situaci zvládá sama, a NATO proto momentálně žádnou společnou akci nechystá.
