Polsko

Česko a Polsko tím, že nedovolují cizincům z Evropské unie vstupovat do politických stran, porušují unijní právo, rozhodl Soudní dvůr EU. Obě země zažalovala Evropská komise s tím, že státy tak omezují právo cizinců kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané. Jestliže země odmítnou nápravu, má Komise možnost soud požádat, aby jim udělil vysoké pokuty. České ministerstvo vnitra se s rozhodnutím seznámí a zváží, zda bude třeba upravit legislativu.

Ukrajina v noci na neděli čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku otevřené ruské invaze v únoru 2022, řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Ministr energetiky Herman Haluščenko uvedl, že cílem byly objekty sloužící k výrobě a distribuci energie po celé zemi. Údery si vyžádaly celkem devět životů, informovala agentura AFP. Média pak v neděli večer napsala, že Rusové udeřili na město Sumy, přičemž zahynulo nejméně deset lidí včetně dvou dětí. Dalších 52 lidí podle agentury Reuters utrpělo zranění.

Polsko pokračuje v posilování východního křídla NATO. Na hranici s Běloruskem, spojencem Ruska, staví rozsáhlá vojenská opevnění. Opatření mají zkomplikovat případný vojenský vpád podobný tomu, jaký před více než dvěma lety zažila Ukrajina, a Varšava na ně dá v příštích letech v přepočtu šedesát miliard korun. Zároveň dokončuje modernizaci opatření, která mají bránit vstupu migrantů z Běloruska dále do Evropy.

Polská protikorupční policie CBA v souvislosti s kauzou falešných vysokoškolských diplomů ve čtvrtek zadržela starostu dolnoslezské Vratislavi Jacka Sutryka. Ten v roce 2020 získal titul MBA na soukromé univerzitě Collegium Humanum, po které je kauza pojmenovaná. Mluvčí vratislavské radnice podle agentury PAP odmítla zadržení komentovat.

Kanadští poslanci svolali na konci října zasedání Stálého výboru pro veřejnou bezpečnost a obranu, aby projednali dopad ruských dezinformací na kanadské informační prostředí. Ačkoli svědectví o dezinformacích nejsou v zemi ničím novým, toto zasedání si získalo značnou pozornost poté, co bývalý ministr a významný politik z Konzervativní strany Chris Alexander obvinil známého novináře Davida Puglieseho z listu Ottawa Citizen, že pracoval pro sovětské – a následně potenciálně pro ruské – zpravodajské služby.

Česko patří v Evropské unii mezi státy s nejvyšším počtem vězňů na sto tisíc obyvatel, hůř jsou na tom jen Maďarsko a Polsko. Podle advokáta, odborníka na trestní právo a vysokoškolského pedagoga Tomáše Gřivny je problém jak v systému trestání, tak ve vysoké recidivě. Pomoci snížit počet vězňů by mohla vládou schválená novela trestního zákoníku. Gřivna ale neočekává, že by výraznějším způsobem přispěla k celkovému snížení počtu vězněných osob.

Energetická skupina ČEZ vydělala v prvních třech čtvrtletích letošního roku 23,4 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o 6,4 miliardy. K poklesu přispěl zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a také nižší výnosy z těžby. Provozní zisk společnosti naopak vzrostl na sto miliard, vyplývá z údajů, které v úterý společnost zveřejnila. Vedení podniku zároveň navýšilo svá očekávání celoročního provozního zisku EBITDA na 126 až 130 miliard, očištěný čistý zisk pak předpokládá na úrovni 26 až 30 miliard korun.

Tuzemští řidiči by se letos měli dočkat historicky největšího počtu nově zprovozněných kilometrů dálnic. V roce 1989 měřily dálnice a rychlostní silnice 544 kilometrů. Na začátku letošního roku to bylo zhruba 1380 kilometrů. Stavební firmy nyní pracují přibližně na 250 kilometrech.

Ceny másla v tuzemských obchodech stoupají již několik měsíců v řadě, přičemž výrazněji podražilo v září a říjnu. Čtvrtkilové balení stojí podle statistiků už zhruba sedmdesát korun. Podobný trend se však před koncem roku a vánočními svátky objevuje pravidelně.

Ruský vliv zasahoval i do nejvyšších pater politiky, naznačuje zpráva polské parlamentní komise. Ta má za úkol prošetřit zasahování Ruska a Běloruska do dění v zemi za posledních více než 20 let. Polští pohraničníci třeba letos zadrželi už 300 pašeráků lidí, kteří z Běloruska převáděli ilegální migranty. Jejich počty i tak nadále rostou.

Po dvaceti letech zamířil do polského Sejmu návrh zákona o registrovaném partnerství. Předchozí pokusy o jeho přijetí selhaly. Vládní norma by dala partnerům včetně stejnopohlavních párů právo dědit, mít společný majetek i příjmení. Naopak s adopcí dětí nepočítá. Přesto není jisté, že začne platit, jelikož rozpory vyvolává i uvnitř samotné koalice.

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Polská vláda Donalda Tuska po roce u moci oznámila novou migrační strategii, která předpokládá mimo jiné i dočasné pozastavení práva na azyl. Premiér současně odmítl unijní migrační pakt, což kritizovali aktivisté i opozice. Proti Tuskovým plánům se postavil i polský prezident Andrzej Duda z konzervativní strany Právo a spravedlnost.

Zářijové záplavy v Olomouckém kraji mají druhou potvrzenou oběť. Totožnost sedmadvacetileté ženy z Jesenicka, jejíž tělo bylo nalezeno v Polsku, potvrdila analýza DNA. Ve středu o tom informovala mluvčí policie Ivana Skoupilová. Žena zůstala společně s dalšími dvěma muži ve vozidle, které 14. září strhla rozbouřená řeka Staříč v obci Lipová-lázně. Ani jednoho z pohřešovaných mužů se dosud nalézt nepodařilo. V celém Česku tak počet potvrzených obětí zářijových povodní stoupl na šest.

Boj proti nelegální migraci má pro Slovensko, Maďarsko a Srbsko absolutní prioritu, zásadní je pro ně ochrana vnějších hranic Evropské unie (EU). Společné stanovisko sdělil po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem šéf slovenské vlády Robert Fico.

Srbský prezident Aleksandar Vučić nepřijede na summit rozvíjejících se ekonomik BRICS, který v úterý začíná v ruské Kazani. Vyšle za sebe náhradu. Kremelskému vládci Vladimiru Putinovi to řekl v telefonickém rozhovoru, napsala média s odvoláním na Vučičovo vyjádření v srbské televizi. Ruský deník Kommersant připomněl, že ve dnech 23. a 24. října má být v Bělehradu na návštěvě polský premiér Donald Tusk.

Padesát tisíc korun. Tolik činí dar pro každou rodinu, které povodně zničily obytnou část domova. Takových rodin je přes 3800 a humanitární organizace mezi ně rozdělují na dvě stě milionů. Shromáždily je z darů zaslaných po zářijové pohromě, která poničila města a vesnice například na Jesenicku. Měsíc po povodních zasažené oblasti stále trápí řada problémů. Ať už se jedná o přetíženost techniků a kominíků, nebo o vážně poškozenou infrastrukturu.

Škody, které po povodních nahlásili zemědělci, zatím přesáhly půl miliardy korun. Největší ztráty utrpěla rostlinná výroba – škody evidují téměř dvě třetiny podniků. Voda zničila část úrody, zejména cukrovou řepu, kukuřici a brambory. Na některých pozemcích je půda stále podmáčená a technika nemůže do polí vyjet. V nejvíce postižených oblastech zemědělci přišli téměř o vše a problémem je i založení ozimů nebo setí obilovin. Ministerstvo zemědělství slibuje úlevy. Spolu s Polskem také požádá o pomoc Evropskou unii.

Bohumín na Karvinsku po povodních znovu usiluje o odstranění nelegálního odpadu, který do města navezla ze sousedního Polska organizovaná zločinecká skupina. Už pátým rokem je ve městě nelegálně uskladněno několik set tun chemikálií a dalšího odpadu. Radnice doufá, že prodloužený stav nebezpečí by bylo možné využít k odstranění tohoto odpadu. Stav nebezpečí je v části kraje včetně Bohumína prodloužený do 13. listopadu.

V Praze v neděli začala konference Forum 2000 s podtitulem „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. Potrvá do úterý. Dorazila na ni tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Přivítal ji předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jako první vystoupil kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Zmínil tisíce politických vězňů v ruských věznicích i svou vizi mírového a demokratického Ruska.

Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský ocenil vymezení se Ústavního soudu (ÚS) vůči argumentaci vlády, že zvýšení platů politiků je navázané na rozhodnutí ÚS o výdělcích soudců. Dochází k vyjasňování pravomocí, řekl Landovský v pořadu Otázky Václava Moravce. Dalšími hosty byli ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a předsedkyně KSČM a europoslankyně za koalici Stačilo! Kateřina Konečná. Diskuze se dotkla i migrace, polského předsednictví v Radě Evropské unie nebo změn ve vládě.

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo stavbu jedenadvacetikilometrového úseku dálnice D11 mezi Trutnovem a Královcem na státní hranici s Polskem. Stavba za 11,7 miliardy korun bez DPH s dvaceti osmi mosty, dvěma tunely a třemi mimoúrovňovými křižovatkami je největší dálniční stavbou v historii ŘSD. Do provozu by měla jít v roce 2028.

Pokud chce být Evropská unie (EU) konkurenceschopným hráčem vůči gigantům, jako je Amerika nebo Čína, měla by fungovat jako půlmiliardový celek, řekl v Událostech, komentářích ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO) není Evropa konkurenceschopná například kvůli vysokým cenám energií. Dvořák i Kovařík se shodli na tom, že v rámci EU je potřeba investovat do dopravní infrastruktury, ministr zmínil důležitost investic, ze kterých se peníze vrátí.