Polsko

Poláci budou přesně za měsíc volit nového prezidenta. V předvolebních průzkumech se ustálila trojice uchazečů s šancí na postup do druhého kola. S odstupem v nich vede nominant vládní Občanské koalice Rafał Trzaskowski. Kampani zatím dominuje téma národní bezpečnosti, mluví se ale i o amerických clech.

Do Česka poprvé v historii neproudí ruská ropa, rozšíření západního ropovodu TAL je hotové, řekl ve čtvrtek premiér Petr Fiala (ODS). Tuzemsko je tak po více než šedesáti letech nezávislé na ropovodu Družba. První zvýšené dodávky suroviny jiné provenience než ruské už dorazily z italského tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud zamíří do litvínovské rafinerie.

V Česku podražila vejce nejvýrazněji z celé EU, oproti loňsku o více než čtyřicet procent. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) za tím stojí nákazová situace v Evropě, členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) považuje za hlavní faktor náklady na energie. Podle předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé by cena vajec mohla po Velikonocích klesnout, uvedla v pořadu 90' ČT24 moderovaném Klárou Radilovou.

Vytvářet silná regionální spojenectví a v příštích letech nepolevovat ve zbrojení je podle brigádního generála ve výslužbě a bývalého šéfa polské národní bezpečnostní rady Jarosława Kraszewského receptem na věrohodné odstrašení Ruska. Tvrdí, že v krajním případě jsou země východního křídla NATO schopné se agresi ubránit i bez amerických vojáků. Do budoucna počítá s ještě masivnějším nasazením bojových dronů, jejichž vývojem a výrobou se po odchodu z armády v roce 2019 zabývá.

Polsko si připomnělo 85 let od takzvaného Katyňského masakru. V roce 1940 sovětská tajná policie povraždila v oblasti Katyně ležící nedaleko od Smolenska v nynějším Rusku na dvaadvacet tisíc polských důstojníků a příslušníků inteligence. Vinu Moskva od počátku svalovala na nacistické Německo. To ještě během druhé světové války, když okolí Katyně dobylo, exhumovalo část obětí. Kreml se k činu plně přiznal až v devadesátých letech. Polský premiér Donald Tusk během piety řekl, že stejné zlo, které před 85 lety vraždilo Poláky, v neděli zabíjelo v ukrajinském městě Sumy. „To zlo je tady stále přítomné a tak jako v minulosti, i dnes nás ohrožuje,“ prohlásil.

Polsko čeká příští rok poprvé celostátní vojenské cvičení. Účast na něm bude dobrovolná. Zapsat se budou moci i ženy a očekává se zájem až sta tisíc lidí. Cvičení budou probíhat buď jako série víkendových školení nebo jako měsíční výcvik v kasárnách. Polská armáda má nyní včetně rezervistů k dispozici na dvě stě tisíc lidí, podle Varšavy je to ale málo. Plán posledních dvou vlád počítá s navýšením až na tři sta tisíc. S rekrutací mají pomoci i náborové akce. Navyšovat stavy se ale armádě daří už pět let. Jen v minulém roce přišlo šestnáct tisíc zájemců. Vliv na to mělo i zvýšení platů o téměř pětinu.

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.

Před patnácti lety zahynula při letecké havárii u Smolenska polská elita. Tezi o výbuchu na palubě šířenou konzervativci vyvrátila předchozí vyšetřovací komise i mezinárodní experti, Smolensk ale dál rozděluje Polsko. Varšava kvůli tragédii nově obvinila desítky ruských soudních znalců. Podle prokurátora může jít o průlom.

Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až deseti tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského vládce Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině. V Polsku pak Američané oznámili „plánované přesunutí" svých vojáků z jedné z tamních vojenských základen jinam v rámci země.

Rusko v noci zaútočilo na Kyjev, jeden člověk zemřel a další tři jsou zranění, uvádí ukrajinská média. Ve městě byly slyšet výbuchy a zasahovala protivzdušná obrana. Ve třech čtvrtích vypukly požáry v nebytové zástavbě, oznámil starosta metropole Vitalij Klyčko. Celkový rozsah ruského vzdušného úderu zatím není znám. Rusové zaútočili také na jihoukrajinský Cherson, kde úřady hlásí jednoho mrtvého, a Mykolajiv.

Rafał Brzoska bývá od února označován jako polský Elon Musk. Postavil se do čela iniciativy, která chce odstraňovat absurdity a zjednodušit právní předpisy. Během tiskové konference se na něj s žádostí o radu „jak deregulovat“ obrátil sám premiér Donald Tusk, Brzoska přijal. Je zakladatelem a šéfem společnosti InPost, která je největším evropským provozovatelem výdejních boxů a logistických center. Jejím největším akcionářem je česká finanční skupina PPF. Rozhovor vedl zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Ruská agrese na Ukrajině a hrozba, že by se tam Rusko nemuselo zastavit, vedou jeho sousedy k intenzivnímu opevňování společné hranice. Nezůstávají jen u plotů a ostnatého drátu. Polsko, pobaltské státy a Finsko hodlají odstoupit od Ottawské úmluvy. To by jim umožnilo opět začít vyrábět, skladovat a využívat protipěchotní miny zejména na hranicích s Ruskem a Běloruskem.

Členové německé krajně pravicové skupiny Saští separatisté, která se podle úřadů připravovala na zhroucení moderního německého státu, nacvičovali ostrou střelbu v Česku a v Polsku, napsal v pátek německý časopis Der Spiegel. Ten se působení skupiny věnoval společně s rakouským deníkem Der Standard a investigativními novináři stanice MDR. Německá policie loni v listopadu zadržela osm členů skupiny, které viní z členství v teroristické organizaci.

Polští vědci prozkoumali vliv různých faktorů na vznik obezity. Zjistili, že významnou roli má i manželství, ale pouze pro jedno pohlaví.

Polsko zpřísní kontroly na hranicích se Slovenskem, Českem a Německem, aby se ochránilo před slintavkou a kulhavkou, oznámil premiér Donald Tusk. Zdůraznil, že nemoc se dosud v zemi nevyskytuje a že se vláda soustřeďuje na to, aby se do země ani nedostala. Kontroly na hranicích se třemi sousedními zeměmi proto mají být častější.

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.

Česko zahlcuje nelegálně přepravený odpad, je proto třeba posílit spolupráci mezi státy EU, zajistit větší koordinaci a efektivnější výměnu informací, vyzval Evropskou komisi ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Musíme dávat a dáváme jasně najevo, že nebudeme popelnicí Evropy,“ uvedl v Událostech, komentářích. Podle odbornice na toxické látky v životním prostředí Nikoly Jelínek z nevládní organizace Arnika je dlouhodobým řešením „posunutí systému nakládání s odpady“.

Do Česka už od 4. března neproudí ropovodem Družba surovina z Ruska. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) řekl ČT, že by se společnost Orlen, která v tuzemsku vlastní rafinerie, už neměla k odběru ruské ropy vrátit. Rozhodnutí je ale na polské firmě. Odstřižení od ruské ropy mělo podle vlády původně nastat v polovině roku – aktuální dění to může uspíšit. Více suroviny by se tak mělo do Česka dostávat přes evropský ropovod TAL.

I když stále dopadají na Ukrajinu ruské drony a střely a zabíjí civilní obyvatelstvo, Evropa už přemýšlí, jak po možném příměří zaručit Ukrajině bezpečnost. Jednou z uvažovaných variant je vyslání až deseti tisíc zahraničních vojáků. Také se ale třeba objevuje myšlenka, že by se na Ukrajinu vztahoval článek 5 Severoatlantické smlouvy. Řada evropských zemí v čele s Německem mezitím rapidně přidává ve zbrojení a Polsko a pobaltské země zvažují, že odstoupí od zákazu protipěchotních min. Tématu se věnovala Zóna ČT24.

Za žhářským útokem na obchod IKEA ve Vilniusu z loňského května stojí podle litevského prokurátora ruská vojenská rozvědka. Napsala to agentura Reuters s tím, že litevské úřady čin považují za terorismus. Údajně ho provedli dva ukrajinští občané, jeden z nich nezletilý. Jednoho z podezřelých zadržela policie v Polsku. Skupina měla mít na svědomí také žhářský útok v obchodním centru v Polsku.

Národní protidrogová centrála (NPC) stíhá pět lidí za pašování pervitinu z Polska do Ostravy a přes jižní Čechy do Rakouska. Všichni jsou ve vazbě, hrozí jim deset až 18 let vězení. Policie při razii na českém území zajistila 1,7 kilogramu metamfetaminu a jeden kilogram marihuany, uvedla mluvčí NPC Lucie Šmoldasová.

Ze škol podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiřího Hynka nevychází dostatek kvalifikovaných a technicky zdatných lidí. Vidí to jako největší budoucí problém evropského obranného průmyslu. Za přítěž označil v Interview ČT24 také zákazy a regulace, které vytvořila Evropská unie. USA se dle něj budou snažit získat evropské zakázky, ale kapacity na výrobu techniky tady jsou.

Polsko rozkrylo případ Ruskem placené sabotáže, obvinění si vyslechl běloruský občan Stěpan K. Prý na pokyn z Moskvy loni v dubnu zapálil hobbymarket na okraji Varšavy. Hrozí mu za to doživotí. Experti upozorňují, že případy sabotáží se stupňují – podle nich jsou jejich pachatelé nejčastěji najímáni přes sociální síť Telegram.

Polský prezident Andrzej Duda vyzval k rozmístění amerických jaderných zbraní na území Polska. Podle něj by se infrastruktura NATO měla 26 let po rozšíření směrem na východ také posunout tímto směrem. Země od příštího roku zavede systém vojenských školení pro civilisty. Na hranicích s Ruskem mezitím finišuje stavba prvního úseku vojenských opevnění.