Polsko strana 3 z 5

Rusko vyslalo v noci na středu na Ukrajinu 48 raket a 470 dronů, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Ternopilu na západě země zemřelo dvacet šest lidí, uvedla Ukrajinska pravda. Polsko aktivovalo stíhačky, píše agentura Reuters. Drony zasáhly i Charkov, který hlásí 46 zraněných včetně dvou dětí.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

Polské ministerstvo zahraničí doporučilo polským občanům vyhnout se nyní cestám do Česka. Varování vydalo kvůli vysokému počtu případů onemocnění žloutenkou typu A v tuzemsku, informovala ve středu agentura PAP s tím, že pokud se Poláci přesto k cestě do Česka rozhodnou, měli by dodržovat zvýšená hygienická opatření, vyhnout se pití vody z kohoutků i jídlu s neověřeným původem.

Městský soud v Praze potrestal dva cizince, kteří loni v hlavním městě ukradli nebo se snažili ukrást osmnáct vozidel značek Toyota a Lexus. Soud oběma uložil pětiletý trest vězení, vyhoštění na deset let a propadnutí věcí. Rozsudek je pravomocný, řekl České televizi mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Odsouzená dvojice odvážela odcizená auta do Polska, odkud oba pocházejí. Měli způsobit škodu ve výši patnácti milionů korun.

Vojáci NATO z USA, Velké Británie a Rumunska se připojili ke svým polským kolegům ve cvičení dovedností v boji proti dronům. Polsko a další země na východním křídle NATO zaznamenaly v posledních měsících několik vpádů ruských dronů, z nichž některé byly sestřeleny. Sestřelování levně vyrobených dronů drahými protivzdušnými raketami však představuje velkou výzvu pro státy NATO, které se obávají vyčerpání zásob. Jednou z možností jsou stíhací drony. Tyto drony, které se odpalují z pneumatického odpalovacího zařízení, mají za úkol zachytit a sestřelit přilétající drony. Stíhací systém stojí jen desetinu ceny dronu typu Šáhed, který je hlavním nástrojem ruských útoků na Ukrajině.

Výbuch, který o víkendu poškodil železniční trať v Polsku na trase mezi Varšavou a Lublinem, si zřejmě objednaly ruské tajné služby, uvedl v úterý mluvčí polského ministra pro zvláštní služby. Premiér Donald Tusk později dodal, že podezřelé jsou dvě osoby s ukrajinským občanstvím v ruských službách. Hned po sabotáži odcestovali z Polska, uvedl. Útok dříve označil za „bezprecedentní“, podle něj mohl skončit tragédií. Nikdo nebyl zraněn.

Železniční trať mezi Varšavou a Lublinem na východě Polska zničil výbuch, uvedl v pondělí premiér Donald Tusk. Podle něj se jedná o akt sabotáže. Polská prokuratura zahájila vyšetřování sabotážních a teroristických činů proti železnici spáchaných pro cizí rozvědky, napsala agentura PAP. Již v neděli Tusk k incidentu uvedl, že nikdo nebyl zraněn.

V Polsku se mění podpora ukrajinským uprchlíkům. V zemi s 37 miliony obyvatel jich žije přes milion. Od listopadu pro ně platí nová pravidla. Nově mají například nárok na sociální dávky, pouze pokud pracují. To se podařilo 78 procentům Ukrajinců, kteří tak významně přispívají místní ekonomice.

Polský prezident Karol Nawrocki se od svého nástupu do funkce opakovaně dostal do střetu s tamní vládou. V týdnu se navíc osobně zúčastnil kontroverzního pochodu nacionalistů. Nawrockého ambice podle experta míří k vytvoření velké pravicové strany.

Ani dva měsíce od průniku ruských bezpilotních letounů není stoprocentně jasné, co způsobilo poničení domu v obci Wyryki na východě Polska. Budova se bude muset nejspíš zbourat. Samotná země se navíc čím dál častěji potýká s různými provokacemi ze strany Ruska.

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.

Polsko porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech, když v roce 2020 drasticky omezilo přístup k potratům včetně těch u postižených plodů, rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Částečně vyhověl stížnosti ženy, kterou podala po rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu potratů.

Polsko požádalo Evropskou komisi o úplné vyjmutí z mechanismu solidarity v migračním paktu Evropské unie, a to kvůli tlaku na hranicích a přijetí uprchlíků z Ukrajiny, napsala ve středu agentura PAP s odvoláním na mluvčí polského ministerstva vnitra. O osvobození Česka od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace požádal ve středu EK také český ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN).

Ministerstvo vnitra požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad tak reaguje na zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Komise spadá Česko kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.

Ve velkochovu kachen ve Valdíkově na Třebíčsku se vyskytla ptačí chřipka, potvrdily laboratorní testy. V chovu se kvůli nákaze bude muset utratit osmnáct tisíc mladých týdenních a zhruba 2500 vykrmených kachen. Utrácení začne ve středu ráno, uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Nákaza se vyskytla i v dalším chovu drůbeže v Lanškrouně na Orlickoústecku, který čítá asi 55 tisíc nosnic. Zaměstnanci firmy Mach Drůbež a hasiči tam s likvidací začnou ve čtvrtek.

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.

Opakované porušování vzdušného prostoru zemí NATO ze strany Ruska by nemělo být donekonečna tolerováno, sdělil v úterý prezident Petr Pavel při diskusi se studenty středních škol Karlovarského kraje. Soudí, že je třeba adekvátní odpověď a Moskvě ukázat sílu. Český prezident a někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance studentům také řekl, že v navrženém programu vznikající vlády mu chybí zmínky o bezpečnosti.

Polsko zvyšuje výdaje na obranu, z čehož krom tamní armády profitují i některá města. Třeba Stalowa Wola na jihovýchodě země hlásí přibývající pracovní místa. Tamní zbrojovka v týdnu podepsala dohodu na výrobu amerických převodovek do tanků nebo obrněných transportérů. Aktuální příliv investic by se podle vedení města měl v nadcházejících letech projevit i na změnách v dopravě, vzdělávání nebo ve veřejných službách.

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.

„Pravděpodobný scénář je, že se teď vytvoří formát V3 plus jedna,“ odhadnul ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) osud Visegrádské skupiny. Maďarský premiér Viktor Orbán dle něj sní o vytvoření „antiukrajinské ruské trojky“ – Česka, Maďarska a Slovenska, mimo Polska. To dle něj má pevný a jednoznačný postoj vůči Moskvě. Dle poslance Miroslava Ševčíka (za SPD) se ale situace v Polsku mění, poukázal na zvolení prezidenta Karola Nawrockého. Zmínil také potřebu vzájemné spolupráce se Slovenskem v rámci budoucí vlády. Jejich debatu moderoval v Událostech, komentářích Martin Řezníček.

Novým generálním ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) se stane Čech Petr Klement. O rozhodnutí Evropské komise informovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Klement byl dosud náměstkem evropské nejvyšší žalobkyně. Jde o historicky první případ, kdy se do čela protikorupčního úřadu postaví zástupce Česka.

Česká pošta začala do domácností roznášet příručky, které vysvětlují, jak se připravit na mimořádné situace typu povodní, tornád, požárů nebo výpadků základních služeb. Ministerstvo vnitra jich nechalo vytisknout přes pět milionů. Pošta je má roznést do všech domácností. Jde zatím o největší informační kampaň státu zaměřenou na zvýšení připravenosti obyvatel na krizové situace.

Uříznou jí hlavu – a vyroste jí nová. Rozříznou ji podélně na dvě půlky – a z každé vyroste zdravý nový červ. Ploštěnka Stenostomum brevipharyngium (české jméno nemá) je přes své mikroskopické rozměry jedním z nejpodivnějších tvorů v přírodě. Její regenerační schopnosti vědcům vyráží dech. A teď o ní zjistili něco, co zatím v přírodě nikdy nepozorovali.

Ze zákopů do Evropy je název nové knihy polského ministra zahraničí a jednoho z nejhlasitějších kritiků Ruska a jeho imperiálních ambicí Radoslawa Sikorského. Popisuje v ní přes tři dekády svých zkušeností. Od role válečného reportéra, přes europoslance až po šéfa polské diplomacie. I tato nová publikace ukazuje, že aktuálně Sikorski patří k těm nejviditelnějším polským politikům.