Polsko strana 3 z 5

Odvolací soud v italské Boloni v pondělí nařídil vydání Ukrajince, který je podezřelý z účasti na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022, německým úřadům. Podle agentur to oznámil právník Ukrajince, který je považován za jednoho z osnovatelů útoku na plynovod považovaný za jeden ze symbolů někdejší energetické závislosti Evropy na Rusku.

Polsko ohlásilo výskyt katarální horečky ovcí v okrese nedaleko českých hranic. Podle agentury Reuters o tom informovala Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH). Toto virové onemocnění se šíří po Evropě včetně Česka, kam se po patnácti letech vrátilo v září loňského roku.

Polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS), která se chce vrátit do čela vlády, si na programové konferenci stanovila za cíl vylepšit stav veřejných financí nebo bránit zemi před vlivem Evropské unie. V předvolebních průzkumech ale zatím za stranami současného kabinetu zaostává. Nejsilnější vládní partaj volební mezidobí využívá k transformaci. Po 24 letech z polské politické scény mizí název Občanská platforma – se svými partnery se definitivně spojí pod názvem Občanská koalice.

Přesně před osmdesáti lety vznikla Organizace spojených národů (OSN). Chartu OSN sice už 26. června 1945 podepsalo padesát zemí, avšak oficiální vznik této mezinárodní organizace se datuje až ke 24. říjnu 1945, kdy Chartu ratifikovala většina signatářských států. OSN tak navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla po první světové válce v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

Katolická církev v Polsku ztrácí věřící i podporu společnosti jako celku. Důvěřuje jí pouhých pětatřicet procent lidí. Vadí jim provázanost instituce s politikou a podle mnohých neadekvátní reakce na některé problémy. Polská katolická církev čelila v posledních letech řadě skandálů, zejména v souvislosti s odhalením sexuálního zneužívání dětí. „Ještě v osmdesátých letech za komunismu církev pozitivně hodnotilo asi devadesát procent lidí, pak ale přišla debata o potratech,“ zmínil další problémové téma sociolog Krzysztof Koseła.

Další evropské země připravují úpravy zákonů o zásazích proti bezpilotním letounům. Mění je tak, aby armády mohly sestřelit neznámé drony nad kritickou infrastrukturou. Po Německu ke kroku přistoupí i Velká Británie – zatím se to bude týkat vojenských základen. Později by ale vojáci mohli zasahovat třeba i na letištích.

Prezident USA Donald Trump by se měl setkat v Budapešti se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I když termín není zatím vůbec jasný, na místu setkání je shoda. Maďarsko zve Putina do své země mezinárodnímu zatykači navzdory, ruský vůdce musí navíc v případě přeletu nad státem Evropské unie požádat o výjimku. Tu už odmítlo udělit Polsko. V minulosti však už ruským představitelům státy EU v žádosti vyhověly.

Polské bezpečnostní složky v posledních dnech v různých částech země zadržely osm lidí podezřelých z příprav sabotáží, uvedl polský premiér Donald Tusk. Varšava v minulosti opakovaně informovala o sabotážích nebo pokusech o ně, za nimiž podle ní stálo Rusko.

Prezidenti Polska a Litvy Karol Nawrocki a Gitanas Nauséda v pondělí otevřeli zrekonstruovaný úsek dálnice Via Baltica na polsko-litevském pomezí v takzvaném Suwalském koridoru, což je území mezi ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Oba prezidenti podle agentury AP označili novou dálnici za důležitou dopravní tepnu, která je významná i pro bezpečnost Pobaltí.

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl laureát Nobelovy ceny za medicínu Victor Ambros. Kromě vzpomínek na svou kariéru hovořil také o budoucnosti vědy ve Spojených státech.

Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný či vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Polský soud zamítl vydání Ukrajince podezřelého z podílu na poškození baltského plynovodu Nord Stream v roce 2022 do Německa. Podle polské tiskové agentury PAP také zrušil jeho vazbu. Policie zatkla Volodymyra Žuravlova na konci září poblíž Varšavy na základě evropského zatykače vydaného německým soudem. Polský premiér Donald Tusk označil rozhodnutí soudu za správné.

Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Po jednání ministrů obrany aliančních zemí to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Ministři debatovali nejen o další podpoře Kyjeva, ale i o navýšení výdajů na obranu či nedávných ruských narušeních evropského vzdušného prostoru.

Je to falešná chiméra, že V4 (země visegrádské čtyřky, Maďarsko, Slovensko, Polsko a Česko) může nyní v Evropě něco dokázat a Andrej Babiš (ANO) to velice záhy zjistí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr. za ODS). Reagoval tak na snahu hnutí ANO posílit roli V4 a zlepšit vzájemné vztahy. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem to Lipavský zdůvodnil i tím, že Slovensko a Maďarsko nepatří nyní k zemím, jež jsou v Evropě pozitivně vnímané.

Stále více polských měst zavádí zákaz nočního prodeje alkoholu v obchodech či na čerpacích stanicích. Jako poslední se přidala Vratislav, v nadcházejících týdnech stejné opatření v centru vyzkouší také Varšava. Samosprávy argumentují například rušením nočního klidu, přílišnou konzumací návykových látek nebo vysokou kriminalitou. Večer mezi desátou a jedenáctou hodinou je prodej alkoholu nejintenzivnější – tvoří přes osmnáct procent všech nákupů ve večerkách a na čerpacích stanicích. Poláci se alkoholu nevyhýbají, jen za loňský rok v průměru nakoupili šestnáct a půl milionu lahví a plechovek piva denně. Pro státní kasu to ale znamená i roční výdaje v přepočtu přes bilion korun.

Těžko říct, co všechno je pravda v životě oportunistického podvodníka Harryho Jelínka. Lze doložit, že nabízel falzifikáty a donášel gestapu, zatímco jen hochštaplerským vytahováním je nejspíš historka, se mu podařilo prodat hrad Karlštejn Američanům. Ke stoprocentně jistým informacím patří, že se narodil 14. října 1905 ve Vlašimi. Pouze v matrice nebyl zapsán jako Harry, ale Josef.

Polsko pokračuje v zabezpečování své hranice s Běloruskem. Do Evropské unie se přes ni pravidelně snaží nelegálně dostat běženci z Asie nebo Afriky. Jen za poslední týden pohraničníci zadrželi na 600 lidí, od začátku roku už přes 25 tisíc. Pohraniční stráž kvůli tomu nadále buduje další obranné prvky a vylepšuje infrastrukturu. Na bezpečnost hranice dohlíží přes šest tisíc vojáků. Polská vláda navzdory domácí i mezinárodní kritice omezila i právo na azyl a uvádí, že Moskva a Minsk běžence k hranici posílají záměrně. Obě země nicméně obvinění popírají.

Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla ve středu šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP). Evropa podle ní potřebuje cenově dostupný protidronový systém. Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí poškozování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňování voleb - je to hybridní válka, řekla von der Leyenová.

Poslanci Evropského parlamentu v úterý zamítli žádosti maďarských státních zástupců o zbavení poslanecké imunity lídra maďarské proevropské opozice Pétera Magyara a italské europoslankyně Ilarie Salisové. Hlasování o Magyarově imunitě vzbudilo pozornost vzhledem k tomu, že je kritikem maďarského premiéra Viktora Orbána a že se v zemi příští rok budou konat parlamentní volby. Naopak o imunitu přišli dva polští europoslanci, kteří ve své domovině čelí obvinění ze zneužití moci.

Kvůli hlášení o spatření dronu v blízkosti letiště v norském Oslu bylo letiště v ranních hodinách dočasně uzavřeno pro přílety. Provoz už byl obnoven, informovala agentura NTB.

Rusové zaútočili v noci na neděli na Ukrajinu stovkami dronů a desítkami raket, hlavní úder směřoval na západ země. Ve Lvovské oblasti zabil nálet čtyřčlennou rodinu, škody hlásí i Lvov, jehož část připravili Rusové o dodávky elektřiny. Vedení oblasti později dodalo, že šlo o největší ruský útok na region od začátku války. Nejméně jednu ženu zabil a dalších deset lidí zranil ruský útok na Záporoží na jihovýchodě země. Vzdušný poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině.

Hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše sice s velkým náskokem zvítězilo v parlamentních volbách, jednání o vytvoření vlády však budou obtížná a podoba budoucí vládní koalice je nejistá, píší servery Politico a The Economist. Podle prvně jmenovaného by rozhovory o sestavení vlády mohly trvat měsíce. Česko není Maďarsko – zavane nový vítr, bouře nehrozí, píší zase německojazyčná média.

Lidé se bojí vlků víc než většiny jiných zvířat. Ale nové studie ukazují, že tito predátoři se člověka obávají ještě mnohem více.

Vládní politici na Slovensku vyjádřili radost z vítězství hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše ve sněmovních volbách. Očekávají upevnění vztahů mezi Českem a Slovenskem, které poznamenalo loňské rozhodnutí dosluhující vlády Petra Fialy (ODS) přerušit s Bratislavou mezivládní konzultace. Maďarský premiér Viktor Orbán označil vítězství ANO jako velký krok pro Česko a dobrou zprávu pro Evropu.