Polsko strana 3 z 5

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) od 15. března dočasně uzavře jedenáct turistických cest. Opatření, které souvisí s vyhlášením osmi klidových území a s ochranou citlivých druhů živočichů, potrvá do 31. května. V terénu budou uvedené úseky zřetelně označeny cedulí s textem: „Zákaz vstupu z důvodu ochrany přírody od 15. 3. do 31. 5.“ Správa KRNAP k tomuto opatření přistupuje už čtvrtým rokem.

Slibovaná liberalizace potratů v Polsku se zatím nekoná. Prezident Andrzej Duda nepodepsal zákon, který měl ženám zpřístupnit takzvanou „pilulku po“ bez receptu. Normu označil za nebezpečnou. Koalice nemá k přehlasování veta dost hlasů. Sama se navíc měsíc před regionálními volbami dohodla, že kvůli vnitřním sporům další projednávání potratové legislativy odloží.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski rozhodl o odvolání více než padesáti velvyslanců jmenovaných za předchozí vlády národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Jím vedený resort ve středu uvedl, že jde o snahu nynější proevropské vlády vylepšit práci polských zahraničních misí v náročných časech. Prezident Andrzej Duda, který je spojencem PiS, upozornil, že nelze odvolat ani povolat žádného velvyslance bez podpisu hlavy státu.

Polský správní soud zrušil platnost posouzení vlivu těžby v Dole Turów na životní prostředí, které umožnilo prodloužení prací v dole poblíž hranic s Českem. Rozhodnutí však podle soudu není důvodem k zastavení těžby, informovala agentura PAP. Ekologické organizace rozhodnutí, které je zatím nepravomocné, přivítaly. Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil, že se dopadům těžby v dole Turów bude znovu věnovat.

Americký prezident Joe Biden přivítal v Bílém domě dvojici zástupců Polska – prezidenta Andrzeje Dudu a premiéra Donalda Tuska. Setkání proběhlo v den 25. výročí vstupu Polska do NATO, navíc během intenzivní obranné spolupráce mezi Washingtonem a Varšavou. Polští politici po jednání s šéfem Bílého domu uvedli, že hovořili hlavně o bezpečnosti a situaci na Ukrajině, která se brání ruské vojenské agresi. Americká vláda už oznámila, že schválila možné prodeje zbraní Polsku v objemu miliard dolarů.

Vstup Česka a dalších zemí do NATO bylo to nejlepší, co se mohlo stát, míní bývalý americký prezident Bill Clinton. Řekl to na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která připomíná 25. výročí vstupu Česka do Aliance. Rozšíření organizace bylo podle něj dobrou investicí.

Česko si zaslouží uznání za zprostředkování nákupu vojenské munice pro válkou zasaženou Ukrajinu, ale bylo by lepší, kdyby to nebyla veřejná informace, uvedl v rozhovoru pro ČT bývalý americký velvyslanec v Polsku a analytik Atlantic Council Daniel Fried. Hovořil také o roli bývalého amerického prezidenta Billa Clintona při rozšíření NATO či o situaci v současném Maďarsku.

Papež František v rozhovoru se švýcarskou televizní stanicí nevyzýval Ukrajinu ke kapitulaci, ale spíše volal po příměří a odvaze zahájit jednání, vysvětlil v neděli podle agentury ANSA mluvčí Vatikánu Matteo Bruni. Papež ve zmíněném rozhovoru hovořil o potřebě vyvěsit „bílou vlajku“. Interview má být odvysíláno až 20. března, agentura Reuters ale už v sobotu část zveřejnila. Proti papežovým výrokům se v neděli ostře vymezil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.

Policisté navrhli obžalovat pětašedesátiletého řidiče polského kamionu za loňský střet s vlakem na přejezdu v olomoucké části Bělidla. Za obecné ohrožení z nedbalosti mu hrozí až osm let vězení. Kamion při říjnovém střetu narazil do palivové nádrže vlakové soupravy a vozy vzápětí pohltil mohutný požár. Při srážce bylo několik lidí lehce zraněno. Škodu policie vyčíslila na více než třicet milionů korun. Nehoda se stala na přejezdu zabezpečeném světelnou signalizací bez závor, která podle inspekce byla v době kolize v činnosti.

Prezident Petr Pavel byl během prvního roku ve funkci poměrně aktivní za hranicemi. Absolvoval celkem dvacet návštěv cizích zemí. Se sousedními státy se snažil posilovat tradičně vřelé vztahy, na Ukrajině pak podpořit národ, který už přes dva roky čelí plnohodnotné ruské invazi. Pomoc Kyjevu se stala hlavním tématem prezidenta v řadě klíčových projevů ve světě, ať už byl zrovna v Německu nebo hovořil na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Pavel za hranicemi také opakovaně varoval před mocenskými ambicemi Ruska a Číny.

„Vzhledem k chování pana premiéra Fica nebylo vyhnutí,“ říká k postoji české vlády vůči slovenskému kabinetu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Domnívá se, že kabinet nemohl legitimizovat výroky a chování slovenského premiéra Roberta Fica. Věří však, že se nadstandardní vztahy obou zemí budou nadále rozvíjet. „Přestaňme už mentorovat Slováky, přestaňme si říkat, co je pro ně dobré nebo ne,“ reagoval předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO). Obě vlády si prý měly neshody vyříkat, uvedl v Událostech, komentářích.

Polská vláda učinila první krok ke změně u ústavního soudu. Strana premiéra Donalda Tuska dlouhodobě označuje tribunál za zpolitizovaný a poplatný současné opozici. Koalice proto v parlamentu přijala usnesení, kterým vyzvala soudce k rezignaci a jejich předsedkyni označila za nelegální. Pravicové strany mluví o porušování práva.

Ve Varšavě opět demonstrovali polští zemědělci, kteří se bouří proti klimatické politice Evropské unie a proti dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Při střetech s farmáři u sídla parlamentu bylo zraněno několik policistů, asi dvanáct lidí bylo zadrženo, sdělila policie. Protestující také pálili pneumatiky, vlajky EU i rakev s nápisem Rolník. Demonstrace mají trvat do pátku.

Nová polská vláda premiéra Donalda Tuska plánuje uznat slezštinu za regionální jazyk. Už příští rok by se tak mohla objevit ve školních osnovách či na úřadech. Po kašubštině, jíž se hovoří převážně na severu Polska, by tak mohla být druhou řečí s podobným statusem. Podobné snahy už země v minulosti zažila, Varšava se však po konci druhé světové války obávala možného separatismu.

Průměrný čistý roční příjem v Česku odpovídá zhruba dvěma třetinám evropského průměru. Češi tím ze starších unijních zemí předstihli Portugalce i Řeky. V roce 2004, kdy země do Evropské unie vstupovala, šlo o jednu třetinu průměru. Kupní síla lidí v Česku je v rámci společenství nicméně desátá nejslabší. V roce 2022 si tuzemští obyvatelé mohli pořídit zhruba o pětinu zboží méně než průměrný obyvatel Unie. Vyplývá to z údajů Eurostatu, instituce čísla za loňský rok zatím nezveřejnila.

V centru Štětína odpoledne najel řidič do skupiny lidí čekajících na tramvaj, následně ujel asi kilometr a způsobil dopravní nehodu. Zraněných je podle polských médií nejméně devatenáct, z toho dva vážně. Policie zadržela jako pachatele 33letého Poláka, který je obyvatelem Štětína. Podle hasičů velmi pravděpodobně najel do lidí úmyslně, vyšetřovatelé ale případ nevyšetřují jako terorismus.

Putin blafuje, zastrašuje nás a snaží se oslabit naši pomoc Ukrajině, uvedl v pořadu Události, komentáře poradce prezidenta a diplomat Petr Kolář, když hodnotil výrok ruského vůdce. Ten ve čtvrtek varoval, že země NATO budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky. Také europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) soudí, že Putin se neustále snaží strašit západní spojence Kyjeva, aby mu neposkytovali dostatečnou podporu. Poslanec Radek Vondráček (ANO) věří, že je to z ruské strany jen obvyklá rétorika.

Účastníci pondělní pařížské konference zabývající se další pomocí Ukrajině se shodli, že členské státy Evropské unie nebo Severoatlantická aliance žádné vojáky do Ruskem napadené země nevyšlou. V úterý to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. K vyslání vojáků NATO na Ukrajinu se později odmítavě vyjádřili také polský prezident, americký prezident i generální tajemník Aliance. Stejný názor vyjádřili i premiéři zemí V4. Naopak Litva nevyloučila, že by na Ukrajinu mohli být vysláni litevští vojáci.

Premiéři všech zemí Visegrádské skupiny se shodují, že ruská agrese proti Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva a že Ukrajina potřebuje pomoc. Po summitu V4 v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Země V4 se podle něj liší v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na formy pomoci, které jsou ochotny napadené zemi poskytovat. Česko a Polsko poskytují Ukrajině i vojenskou pomoc, Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí, ale jsou připraveny se podílet humanitárně či finančně.

Členové Visegrádské skupiny (V4) v debatě o podpoře Ukrajiny stojí na rozdílných stranách barikády. Protichůdné postoje však neznamenají konec spolupráce, která dovedla Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko do evropských integračních struktur. Jejich hlas však už nezní tak silně jako dřív, míní experti.

Výroky slovenského premiéra Roberta Fica vyřčené v souvislosti s druhým výročím plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se nepochybně projeví uvnitř visegrádské čtyřky. Před úterním summitem V4 v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Fico ve svých vyjádřeních převzal i některé narativy, které šíří ruská propaganda. Fiala zdůraznil, že jeho názory jsou přesně opačné, ale že jednat v rámci V4 je třeba. Jen další dění podle něj ukáže, zda se formát V4 přežil. Podobně se vyjádřil i polský premiér Donald Tusk.

Písničkář Jaroslav Hutka si myslí, že Rusko se nezměnilo, a v demokracii země pod vedením Vladimira Putina nevěří. V Interview ČT24 také řekl, že Ukrajina prohrát nemůže, jde ale o to, aby Západ dál pokračoval s dodávkami zbraní. Myslí si ale, že „Putin je v kaši“, což zpívá i ve své písni Ukrajina. Rusko svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu zahájilo před dvěma lety, 24. února 2022.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.