Polsko strana 4 z 5

Francouzská justice bude soudit čínského kapitána lodi z takzvané ruské stínové flotily, kterou francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Plavidlo se podle agentury Reuters pohybovalo kolem Dánska během nedávných přeletů dronů, jež vedly k uzavření několika letišť v zemi. Agentura napsala, že loď mohla být do incidentů zapojena. Kodaň ani Paříž se k tomuto podezření nevyjádřily.

Více než čtvrt roku se do tuzemska nemohou dovážet paliva vyráběná z ruské ropy. Výjimka skončila v červnu. Řidiči by tak měli jezdit jen na benzín a naftu, které jsou zpracované z jiné ropy. Tedy na pohonné hmoty, které vyrábí tuzemské rafinerie nebo se dováží ze zahraničí. Právě jejich import z ostatních trhů roste.

Polsko prodlouží kontroly na hranicích s Německem a Litvou do 4. dubna 2026, oznámilo ve středu tamní ministerstvo vnitra podle agentury Reuters. Varšava kontroly poprvé zavedla v létě. Podobný krok dříve přijalo i Německo, jehož cílem bylo omezit nelegální migraci.

Rakousko zpřísňuje podmínky držení střelných zbraní, od středy na ně zájemci budou čekat déle, což umožní jejich lepší prověření. V budoucnu také stoupne minimální věk pro nákup zbraní. Vídeň se v reakci na červnový útok ve škole ve Štýrském Hradci odhodlala k nejhlubším změnám za poslední dekády. Jižní soused patří k zemím s největším množstvím zbraní mezi lidmi.

Organizace Globsec a Mezinárodní centrum boje proti terorismu (ICCT) zaznamenaly od roku 2022 v Evropě nejméně 110 sabotáží nebo pokusů o ně s potvrzenými vazbami na Rusko. Jedná se o fyzické útoky, například žhářství, do statistiky se naopak nepočítají kybernetické a informační operace. V Česku bylo útoků pět, informoval za Globsec Filip Nerad.

Ukrajina vysílá do Dánska vojenskou misi, jejímž úkolem bude při cvičení sdílet s partnery zkušenosti z boje proti dronům, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. Oznámení přichází den před neformálním summitem Evropské unie v Kodani, ve čtvrtek se v dánské metropoli navíc uskuteční schůzka Evropského politického společenství (EPC).

Reakce EU na ruské provokace musí být rozhodná, vzkázali evropští lídři po páteční schůzce východních zemí NATO, Dánska a eurokomisaře pro obranu, kde se řešila hlavně takzvaná zeď protidronové obrany. Podle odborného asistenta z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je NATO sice akceschopné, avšak ruské provokace se dle jeho názoru pohybují v „šedé zóně,“ a proto není zcela jasné, jak se s nimi vypořádat. Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou.

Reakce Evropské unie na provokace musí být rozhodná, Rusko testuje Unii i NATO, uvedl eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius, který v pátek diskutoval se zástupci několika států Evropské unie o obraně proti dronům podél celé východní hranice sedmadvacítky. Jednání se účastnili zástupci Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska. Pozvána byla rovněž Ukrajina. Vzhledem k dění v posledních dnech se připojilo také Dánsko a nakonec i Slovensko a Maďarsko.

Sedm unijních států bude v pátek řešit, jakým způsobem čelit hrozbě ruských dronových útoků. Jednání se zúčastní i Polsko, do jehož vzdušného prostoru Rusové před dvěma týdny pronikli. Stále přitom není jasné například to, co přesně poničilo budovu na východě země.

Dánská policie nemá indicie, že by spolu souvisely dronové incidenty na letištích v Kodani a Oslu. V Kodani drony, zřejmě ovládané kýmsi s dostatečnými zkušenostmi, přiletěly z různých směrů, uvedli podle agentury Reuters představitelé dánské policie. Zatím není jasné, kdo drony poslal, vyšetřování pokračuje. Norská policie sdělila, že je v kontaktu s dánskými kolegy, podrobnosti o incidentu v Oslu však zatím nezveřejnila.

„Bylo tady takové množství dronů nad Polskem, které opravdu nemůže indikovat nějakou poruchu nebo omyl,“ hodnotí narušení polského vzdušného prostoru ruskými bezpilotními letouny europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moskva dle něj testuje, jak daleko může v provokacích zajít. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SDP) soudí, že „nejsme schopni zjistit, jestli to je šlendrián – chyba navigace – nebo tam letěly vědomě“. Podle něj je nutné situaci monitorovat a přijmout eventuálně opatření, aby se to neopakovalo. Niedermayer také vyzval k navyšování výdajů na obranu v rámci evropských zemí NATO, dle Kotena je na místě projevit „určitou dávku zdrženlivosti“. O problematice Ruska i Blízkého východu diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Polsko se chce stát členem G20 – skupiny dvaceti největších ekonomik světa. Varšava to odůvodňuje tím, že země nově patří ke dvěma desítkám států, jejichž HDP překročilo bilion amerických dolarů. Polsko navíc patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám posledních třiceti let. Hospodářství sousední země se ale potýká i s řadou výzev a podle odborníků pozvánku do G20 v blízké době čekat nemůže.

Rada bezpečnosti OSN se na žádost Tallinu mimořádně zabývala pátečním narušením estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna před jednáním zopakoval, že Rusko dle něj a dalších států porušuje mezinárodní právo a vyzval ho, aby skoncovalo s „provokacemi“. Britská šéfka diplomacie Yvette Cooperová během schůze hovořila o risku ozbrojeného konfliktu s NATO. Spojené státy pak zopakovaly, že území členů Aliance hodlají chránit.

Los Emil, který se v posledních týdnech po putování Českem pohyboval po severním Rakousku, byl v pondělí ráno uspán, protože se nebezpečně přiblížil dálnici u hornorakouské obce Sattledt. Podle rakouských médií bylo poté zvíře naloženo na přívěs a transportováno do okresu Rohrbach na pomezí hranic Rakouska, Německa a Česka. Byl tak vypuštěn do volné přírody poblíž českého Národního parku Šumava, kde už je losí populace.

Nedávným narušením estonského vzdušného prostoru třemi ruskými stíhačkami se bude v pondělí na mimořádném zasedání zabývat Rada bezpečnosti OSN (RB OSN), uvedla v neděli podle agentury AFP estonská diplomacie, která o svolání orgánu požádala. V neděli také vzlétly stíhačky NATO ze základny v severním Německu k ruskému průzkumnému letounu nad Baltem.

Kvůli nedávnému narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami se prezident Petr Pavel nechal slyšet, že „Rusko zkouší, kam až může zajít“. Pokud by k podobným provokacím mělo docházet i nadále, je dle něj nutné přijmout i vojenské opatření – včetně možného sestřelu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) by šlo o adekvátní reakci. Aleš Juchelka (ANO) v Otázkách Václava Moravce zdůraznil důležitost členství Česka v NATO. Poslankyně SPD Lucie Šafránková by počkala na vyšetření toho, zda stíhačky nenarušily alianční prostor omylem.

Austrálie představila nový podmořský dron s názvem Ghost Shark neboli přízračný žralok, který má být nejmodernější zbraní tohoto typu na světě. Armáda ho bude moci využít na velmi dlouhé vzdálenosti, a to jak ke sledování, tak i k útokům. Canberra reaguje na sílící námořnictvo Číny, která rychle dohání spojence USA a jejíž ambice v Indo-Pacifiku rostou.

Polsko v sobotu ráno vyslalo svá a spojenecká letadla, aby zajistila bezpečnost polského vzdušného prostoru poté, co Rusko zahájilo letecké útoky na západě Ukrajiny poblíž polských hranic. Při ruských útocích na Ukrajinu během noci z pátku na sobotu byli nejméně tři lidé zabiti, desítky dalších utrpěly zranění, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Server Ukrajinska pravda píše, že Ukrajina v noci zasáhla přečerpávací stanice ruského ropovodu Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti Ruska.

Letošní léto potvrdilo, že Polsko je v čím dál větší oblibě u turistů z Česka. Jejich počet se za pět let zvýšil až o 140 procent. Například na sever v tomto roce nepřijelo z žádné jiné země více návštěvníků. Nejpopulárnější je oblast Trojměstí u Baltského moře. Přispěl k tomu i nový přímý vlakový spoj z Prahy do Gdyně či dálniční síť. Týdenní pobyt pro dvě osoby vyjde u polského moře navíc zhruba o třetinu levněji než v Chorvatsku.

Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla v prohlášení estonská vláda. O narušení estonského vzdušného prostoru informovaly také evropské a alianční zdroje. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského d’affaires, aby protestovalo. Země se také rozhodla požádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4, uvedl premiér Kristen Michal. Další ruské stíhačky porušily bezpečnou zónu polské plošiny v Baltu.

Evropská komise (EK) v novém, devatenáctém sankčním balíčku proti Moskvě navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích, informovala v pátek odpoledne předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy Evropské unie.

Běloruský resort zahraničí prohlásil za nežádoucí osobu českého diplomata, který musí do 72 hodin opustit zemi. V pátek to napsala běloruská státní tisková agentura Belta, dle které tím Minsk reaguje na dřívější vyhoštění běloruského diplomata z Česka. Tuzemská diplomacie tehdy uvedla, že dotyčný pracuje pro tajnou službu. Minsk krok označil za neopodstatněný a politicky motivovaný. Praha vyhoštění svého diplomata potvrdila, věc ale nechce dále komentovat.

V Polsku roste zájem o cestování vlakem. Loni železnice využil rekordní počet cestujících, největší polský dopravce – PKP Intercity – přepravil téměř osmdesát milionů lidí. Od roku 2022 se počet cestujících zvýšil téměř o třetinu. A růst pokračuje i letos – za první polovinu roku dráhy hlásí o devět procent více pasažérů než za stejné období v loňském roce. Dopravní síť se také otevírá komerčním subjektům. Česká firma RegioJet jako první například nově narušuje monopol státního dopravce na frekventované trase mezi Varšavou a Krakovem, postupně přidá i další spoje.

Polsko a Ukrajina vytvoří společnou operační skupinu pro bezpilotní systémy, v níž budou Ukrajinci školit své polské protějšky v boji proti dronům. Vyplývá to z prohlášení polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze a jeho ukrajinského protějšku Denyse Šmyhala. Ukrajina se už jedenáctým rokem brání ruské vojenské agresi, obě strany v boji hojně využívají právě bezpilotní letouny. Do Polska minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů.