Spojené státy jsou najednou země, kam nikdo nechce, řekl nobelista Ambros

Nahrávám video

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl laureát Nobelovy ceny za medicínu Victor Ambros. Kromě vzpomínek na svou kariéru hovořil také o budoucnosti vědy ve Spojených státech.

„Po (loňských) volbách jsem si myslel – a říkal jsem to lidem – že tohle bude zkouška pro celou zemi a uvidíme, jak to zvládneme. Ale vůbec jsem si neuměl představit, jak drastická ta změna bude,“ komentoval současnou situaci v USA a americké vědě Ambros.

Politická situace, která nastala v zemi po zvolení Donalda Trumpa prezidentem, má podle něj silné dopady i na vědu. „Nejdřív jsem si myslel, že ti lidi jsou prostě neschopní, že nevědí, co dělají. A říkal jsem si, že možná bychom mohli zajistit, že nás ta administrativa začne poslouchat, když jim říkáme ne, tohle je špatně, tohle nebude fungovat.“

A právě v tom se zmýlil, přiznává dnes. „Během těch měsíců jsem si uvědomil na základě toho, co dělají, že ne. Že to dělají schválně,“ řekl muž, který objevil mikroRNA a popsal její roli v genetice. „Tihle lidi naprosto záměrně rozebírají celou vědu ve Spojených státech, a to navzdory tomu, nebo možná právě proto, že jsme byli světovým lídrem a lidi chtěli jezdit do Spojených států z celého světa.“

Podle Ambrose celý svět Americe vědu záviděl, mladí i zkušenější experti chtěli v týmech v USA pracovat. Viděl to i na svém vlastním týmu, kde byla polovina členů ze zahraničí. „A najednou jsme země, kam nikdo nechce, a spousta lidí má pocit, že musí odejít, protože se bojí,“ popisuje vědec změnu, která se odehrála během několika měsíců.

Problémem podle něj dnes je už i pouhá komunikace. „My už se obáváme říct, co si myslíme o situaci ve Spojených státech,“ konstatuje Ambros.

Vznik fašistického státu

Ambrosova rodina pochází z východní Evropy, jeho otec se narodil ve Vilniusu a po druhé světové válce uprchl z Polska za oceán. Samotný vědec současnou situaci v USA srovnává s tím, jak vznikal fašismus v Evropě. „Tohle je úplně přesně podle příručky, jak vytvořit fašistický stát. Oni jedou podle příručky, oni ji vlastně napsali – jmenuje se to Projekt 2025. A je to naprosto otevřeně, záměrně, neskrývaně fašistický projekt,“ prohlásil vědec.

Cítí mezi vědci obavy a strach, protože kroky k potlačení vědeckého přístupu jsou velmi viditelné. „Oni konkrétně řekli, kde mohou ublížit. Řekli: Můžeme vám zastavit financování, můžeme vás sebrat na ulici a nikdo nebude vědět, kde jste.“ Podle Ambrose se vědci z jiných zemí působící v USA pravděpodobně bojí mnohem víc než on sám.

„Oni teď dělají rozhodnutí, kterými v podstatě do každé úrovně agentury, která financuje vědu, zavedou své aparáty, což napodobuje sovětskou vědu. Nechci urazit nikoho, kdo je fanoušek sovětské vědy, ale z té prakticky nic nevylezlo,“ doplňuje. USA podle něj teď tento model napodobují a možná s podobným výsledkem: „Bojím se, že si takhle ve Spojených státech nejenže vyčerpáme kapacity, ale my si ‚otrávíme studnu‘,“ dodává Ambros.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.