Spojené státy jsou najednou země, kam nikdo nechce, řekl nobelista Ambros

Nahrávám video

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl laureát Nobelovy ceny za medicínu Victor Ambros. Kromě vzpomínek na svou kariéru hovořil také o budoucnosti vědy ve Spojených státech.

„Po (loňských) volbách jsem si myslel – a říkal jsem to lidem – že tohle bude zkouška pro celou zemi a uvidíme, jak to zvládneme. Ale vůbec jsem si neuměl představit, jak drastická ta změna bude,“ komentoval současnou situaci v USA a americké vědě Ambros.

Politická situace, která nastala v zemi po zvolení Donalda Trumpa prezidentem, má podle něj silné dopady i na vědu. „Nejdřív jsem si myslel, že ti lidi jsou prostě neschopní, že nevědí, co dělají. A říkal jsem si, že možná bychom mohli zajistit, že nás ta administrativa začne poslouchat, když jim říkáme ne, tohle je špatně, tohle nebude fungovat.“

A právě v tom se zmýlil, přiznává dnes. „Během těch měsíců jsem si uvědomil na základě toho, co dělají, že ne. Že to dělají schválně,“ řekl muž, který objevil mikroRNA a popsal její roli v genetice. „Tihle lidi naprosto záměrně rozebírají celou vědu ve Spojených státech, a to navzdory tomu, nebo možná právě proto, že jsme byli světovým lídrem a lidi chtěli jezdit do Spojených států z celého světa.“

Podle Ambrose celý svět Americe vědu záviděl, mladí i zkušenější experti chtěli v týmech v USA pracovat. Viděl to i na svém vlastním týmu, kde byla polovina členů ze zahraničí. „A najednou jsme země, kam nikdo nechce, a spousta lidí má pocit, že musí odejít, protože se bojí,“ popisuje vědec změnu, která se odehrála během několika měsíců.

Problémem podle něj dnes je už i pouhá komunikace. „My už se obáváme říct, co si myslíme o situaci ve Spojených státech,“ konstatuje Ambros.

Vznik fašistického státu

Ambrosova rodina pochází z východní Evropy, jeho otec se narodil ve Vilniusu a po druhé světové válce uprchl z Polska za oceán. Samotný vědec současnou situaci v USA srovnává s tím, jak vznikal fašismus v Evropě. „Tohle je úplně přesně podle příručky, jak vytvořit fašistický stát. Oni jedou podle příručky, oni ji vlastně napsali – jmenuje se to Projekt 2025. A je to naprosto otevřeně, záměrně, neskrývaně fašistický projekt,“ prohlásil vědec.

Cítí mezi vědci obavy a strach, protože kroky k potlačení vědeckého přístupu jsou velmi viditelné. „Oni konkrétně řekli, kde mohou ublížit. Řekli: Můžeme vám zastavit financování, můžeme vás sebrat na ulici a nikdo nebude vědět, kde jste.“ Podle Ambrose se vědci z jiných zemí působící v USA pravděpodobně bojí mnohem víc než on sám.

„Oni teď dělají rozhodnutí, kterými v podstatě do každé úrovně agentury, která financuje vědu, zavedou své aparáty, což napodobuje sovětskou vědu. Nechci urazit nikoho, kdo je fanoušek sovětské vědy, ale z té prakticky nic nevylezlo,“ doplňuje. USA podle něj teď tento model napodobují a možná s podobným výsledkem: „Bojím se, že si takhle ve Spojených státech nejenže vyčerpáme kapacity, ale my si ‚otrávíme studnu‘,“ dodává Ambros.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 17 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...