Spojené státy jsou najednou země, kam nikdo nechce, řekl nobelista Ambros

57 minut
Hyde Park Civilizace s Victorem Ambrosem
Zdroj: ČT24

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl laureát Nobelovy ceny za medicínu Victor Ambros. Kromě vzpomínek na svou kariéru hovořil také o budoucnosti vědy ve Spojených státech.

„Po (loňských) volbách jsem si myslel – a říkal jsem to lidem – že tohle bude zkouška pro celou zemi a uvidíme, jak to zvládneme. Ale vůbec jsem si neuměl představit, jak drastická ta změna bude,“ komentoval současnou situaci v USA a americké vědě Ambros.

Politická situace, která nastala v zemi po zvolení Donalda Trumpa prezidentem, má podle něj silné dopady i na vědu. „Nejdřív jsem si myslel, že ti lidi jsou prostě neschopní, že nevědí, co dělají. A říkal jsem si, že možná bychom mohli zajistit, že nás ta administrativa začne poslouchat, když jim říkáme ne, tohle je špatně, tohle nebude fungovat.“

A právě v tom se zmýlil, přiznává dnes. „Během těch měsíců jsem si uvědomil na základě toho, co dělají, že ne. Že to dělají schválně,“ řekl muž, který objevil mikroRNA a popsal její roli v genetice. „Tihle lidi naprosto záměrně rozebírají celou vědu ve Spojených státech, a to navzdory tomu, nebo možná právě proto, že jsme byli světovým lídrem a lidi chtěli jezdit do Spojených států z celého světa.“

Podle Ambrose celý svět Americe vědu záviděl, mladí i zkušenější experti chtěli v týmech v USA pracovat. Viděl to i na svém vlastním týmu, kde byla polovina členů ze zahraničí. „A najednou jsme země, kam nikdo nechce, a spousta lidí má pocit, že musí odejít, protože se bojí,“ popisuje vědec změnu, která se odehrála během několika měsíců.

Problémem podle něj dnes je už i pouhá komunikace. „My už se obáváme říct, co si myslíme o situaci ve Spojených státech,“ konstatuje Ambros.

Vznik fašistického státu

Ambrosova rodina pochází z východní Evropy, jeho otec se narodil ve Vilniusu a po druhé světové válce uprchl z Polska za oceán. Samotný vědec současnou situaci v USA srovnává s tím, jak vznikal fašismus v Evropě. „Tohle je úplně přesně podle příručky, jak vytvořit fašistický stát. Oni jedou podle příručky, oni ji vlastně napsali – jmenuje se to Projekt 2025. A je to naprosto otevřeně, záměrně, neskrývaně fašistický projekt,“ prohlásil vědec.

Cítí mezi vědci obavy a strach, protože kroky k potlačení vědeckého přístupu jsou velmi viditelné. „Oni konkrétně řekli, kde mohou ublížit. Řekli: Můžeme vám zastavit financování, můžeme vás sebrat na ulici a nikdo nebude vědět, kde jste.“ Podle Ambrose se vědci z jiných zemí působící v USA pravděpodobně bojí mnohem víc než on sám.

„Oni teď dělají rozhodnutí, kterými v podstatě do každé úrovně agentury, která financuje vědu, zavedou své aparáty, což napodobuje sovětskou vědu. Nechci urazit nikoho, kdo je fanoušek sovětské vědy, ale z té prakticky nic nevylezlo,“ doplňuje. USA podle něj teď tento model napodobují a možná s podobným výsledkem: „Bojím se, že si takhle ve Spojených státech nejenže vyčerpáme kapacity, ale my si ‚otrávíme studnu‘,“ dodává Ambros.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 17 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...