Spojené státy jsou najednou země, kam nikdo nechce, řekl nobelista Ambros

Nahrávám video

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl laureát Nobelovy ceny za medicínu Victor Ambros. Kromě vzpomínek na svou kariéru hovořil také o budoucnosti vědy ve Spojených státech.

„Po (loňských) volbách jsem si myslel – a říkal jsem to lidem – že tohle bude zkouška pro celou zemi a uvidíme, jak to zvládneme. Ale vůbec jsem si neuměl představit, jak drastická ta změna bude,“ komentoval současnou situaci v USA a americké vědě Ambros.

Politická situace, která nastala v zemi po zvolení Donalda Trumpa prezidentem, má podle něj silné dopady i na vědu. „Nejdřív jsem si myslel, že ti lidi jsou prostě neschopní, že nevědí, co dělají. A říkal jsem si, že možná bychom mohli zajistit, že nás ta administrativa začne poslouchat, když jim říkáme ne, tohle je špatně, tohle nebude fungovat.“

A právě v tom se zmýlil, přiznává dnes. „Během těch měsíců jsem si uvědomil na základě toho, co dělají, že ne. Že to dělají schválně,“ řekl muž, který objevil mikroRNA a popsal její roli v genetice. „Tihle lidi naprosto záměrně rozebírají celou vědu ve Spojených státech, a to navzdory tomu, nebo možná právě proto, že jsme byli světovým lídrem a lidi chtěli jezdit do Spojených států z celého světa.“

Podle Ambrose celý svět Americe vědu záviděl, mladí i zkušenější experti chtěli v týmech v USA pracovat. Viděl to i na svém vlastním týmu, kde byla polovina členů ze zahraničí. „A najednou jsme země, kam nikdo nechce, a spousta lidí má pocit, že musí odejít, protože se bojí,“ popisuje vědec změnu, která se odehrála během několika měsíců.

Problémem podle něj dnes je už i pouhá komunikace. „My už se obáváme říct, co si myslíme o situaci ve Spojených státech,“ konstatuje Ambros.

Vznik fašistického státu

Ambrosova rodina pochází z východní Evropy, jeho otec se narodil ve Vilniusu a po druhé světové válce uprchl z Polska za oceán. Samotný vědec současnou situaci v USA srovnává s tím, jak vznikal fašismus v Evropě. „Tohle je úplně přesně podle příručky, jak vytvořit fašistický stát. Oni jedou podle příručky, oni ji vlastně napsali – jmenuje se to Projekt 2025. A je to naprosto otevřeně, záměrně, neskrývaně fašistický projekt,“ prohlásil vědec.

Cítí mezi vědci obavy a strach, protože kroky k potlačení vědeckého přístupu jsou velmi viditelné. „Oni konkrétně řekli, kde mohou ublížit. Řekli: Můžeme vám zastavit financování, můžeme vás sebrat na ulici a nikdo nebude vědět, kde jste.“ Podle Ambrose se vědci z jiných zemí působící v USA pravděpodobně bojí mnohem víc než on sám.

„Oni teď dělají rozhodnutí, kterými v podstatě do každé úrovně agentury, která financuje vědu, zavedou své aparáty, což napodobuje sovětskou vědu. Nechci urazit nikoho, kdo je fanoušek sovětské vědy, ale z té prakticky nic nevylezlo,“ doplňuje. USA podle něj teď tento model napodobují a možná s podobným výsledkem: „Bojím se, že si takhle ve Spojených státech nejenže vyčerpáme kapacity, ale my si ‚otrávíme studnu‘,“ dodává Ambros.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 20 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...