Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.

„Dnes je mi sedm let a mám rakovinu,“ říká malý holohlavý chlapec na dojemném videu. A prosí o peníze, které by mu zachránily život. Příběh sdílený na platformě YouTube oslovil spousty lidí, kteří na léčbu přispěli v přepočtu více než půlmilionem korun.

Jeho diagnóza byla pravdivá, příběh – a zřejmě i desítky dalších takových – ale vymyšlený, odhalilo pátrání britské veřejnoprávní stanice BBC.

Chlapec se jmenoval Khalil. Před natáčením mu jeho matka musela oholit hlavu, na ruku mu pak filmaři připevnili falešnou infuzi a celá rodina předstírala, že slaví jeho narozeniny. Proslov měl připravený, aby byl co nejpůsobivější.

Zneužité děti i rodiny

Tohle všechno jeho rodina udělala proto, že Khalil opravdu rakovinou trpěl a dostala slib, že vybrané peníze půjdou na jeho léčbu. Jenže nešly – dostal jen čtrnáct tisíc korun za natáčení a na rakovinu o rok později zemřel.

BBC našla během dva roky trvajícího vyšetřování dalších čtrnáct velmi podobných případů, které jsou zřejmě spojené s jednou skupinou podvodníků. Ti zneužili jak dárce peněz, tak i zoufalé rodiny dětí, které trpí rakovinou. Oslovovali je po celém světě. Žurnalisté tuto kampaň na Youtube zaznamenali před Vánocemi roku 2023, kdy jim reklamní systém nabídl několik velmi podobných videí dětí, které prosily o peníze, protože „se bojí zemřít“.

Novinářům se podařilo celkem s devíti rodinami hovořit. Celkem na jejich děti podvodníci vybrali asi osmdesát milionů korun – a nic z toho se k dětem ani jejich rodičům nedostalo. BBC získala také kontakt na člověka přímo ze skupiny, jež za podvodem stojí. Měla si vybírat děti, které působily jako co nejkrásnější, měly být ve věku mezi třemi a devíti lety a nesměly mít vlasy. Podvodníci si vypočítali, že právě na tyto děti vyberou nejvíc peněz.

Viníci a oběti

Podle BBC byl klíčovým hráčem v tomto podvodu Erez Hadari – izraelský občan žijící v Kanadě. Novináři se k němu dostali přes rodiny dětí, které našly velmi složitě pomocí metod pátrání v otevřených zdrojích neboli OSINT, tedy obrazovou analýzou videa, geolokací a programy na rozpoznávání obličejů. 

Například Khalila našli až na Filipínách, respektive jen jeho rodinu, chlapce mezitím rakovina připravila o život. Po natáčení vedeném „panem Erezem“ z Kanady, které zabralo nemocnému a tehdy už zřejmě umírajícímu hochovi přes dvanáct hodin, už se jim nikdy nikdo neozval. A než se ozvali novináři z BBC, myslela si Khalilova rodina, že se na něj nic nevybralo. „Kdybych věděla, kolik peněz na něj lidé dali… Nemůžu se ubránit myšlence, že by tady s námi Khalil ještě mohl být,“ řekla pro BBC chlapcova matka Aljin.

Další děti s rakovinou, které skupina kolem Ereze Hadariho zneužila, pocházejí z Kolumbie nebo Ukrajiny. Všude rodiče říkají stejný příběh: „Dostali jsme naději, ale žádné peníze.“

Když se pokoušeli najít nadaci, která měla peníze vybírat a pak je rodičům předat, nenašli nic. Nadace jako by se rozplynula.

Pomoc potřebným má smysl

Cílem vyšetřování BBC nebylo snížit podporu nemocných dětí. Naopak, dárci, kteří chtějí někomu pomoci, díky němu mohou získat více informací pro kvalitní rozhodování o tom, kam svou podporu směřovat.

Právě v době kolem Vánoc se v našem kulturním okruhu nejčastěji zvedá vlna solidarity, která pomáhá, ale současně se na ní mohou svézt i podvodníci.

Obecně se doporučuje vsadit při výběru spíše na rozum než na emoce. Platí, že je dobré zjistit, jaký typ organizace za sbírkou stojí – lepší je preferovat občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti nebo charity. A vždy organizace s dohledatelnou historií – nejen na stránkách samotného projektu, ale ideálně i v kvalitních nezávislých médiích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 7 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 10 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 12 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 12 hhodinami
Načítání...