Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.

„Dnes je mi sedm let a mám rakovinu,“ říká malý holohlavý chlapec na dojemném videu. A prosí o peníze, které by mu zachránily život. Příběh sdílený na platformě YouTube oslovil spousty lidí, kteří na léčbu přispěli v přepočtu více než půlmilionem korun.

Jeho diagnóza byla pravdivá, příběh – a zřejmě i desítky dalších takových – ale vymyšlený, odhalilo pátrání britské veřejnoprávní stanice BBC.

Chlapec se jmenoval Khalil. Před natáčením mu jeho matka musela oholit hlavu, na ruku mu pak filmaři připevnili falešnou infuzi a celá rodina předstírala, že slaví jeho narozeniny. Proslov měl připravený, aby byl co nejpůsobivější.

Zneužité děti i rodiny

Tohle všechno jeho rodina udělala proto, že Khalil opravdu rakovinou trpěl a dostala slib, že vybrané peníze půjdou na jeho léčbu. Jenže nešly – dostal jen čtrnáct tisíc korun za natáčení a na rakovinu o rok později zemřel.

BBC našla během dva roky trvajícího vyšetřování dalších čtrnáct velmi podobných případů, které jsou zřejmě spojené s jednou skupinou podvodníků. Ti zneužili jak dárce peněz, tak i zoufalé rodiny dětí, které trpí rakovinou. Oslovovali je po celém světě. Žurnalisté tuto kampaň na Youtube zaznamenali před Vánocemi roku 2023, kdy jim reklamní systém nabídl několik velmi podobných videí dětí, které prosily o peníze, protože „se bojí zemřít“.

Novinářům se podařilo celkem s devíti rodinami hovořit. Celkem na jejich děti podvodníci vybrali asi osmdesát milionů korun – a nic z toho se k dětem ani jejich rodičům nedostalo. BBC získala také kontakt na člověka přímo ze skupiny, jež za podvodem stojí. Měla si vybírat děti, které působily jako co nejkrásnější, měly být ve věku mezi třemi a devíti lety a nesměly mít vlasy. Podvodníci si vypočítali, že právě na tyto děti vyberou nejvíc peněz.

Viníci a oběti

Podle BBC byl klíčovým hráčem v tomto podvodu Erez Hadari – izraelský občan žijící v Kanadě. Novináři se k němu dostali přes rodiny dětí, které našly velmi složitě pomocí metod pátrání v otevřených zdrojích neboli OSINT, tedy obrazovou analýzou videa, geolokací a programy na rozpoznávání obličejů. 

Například Khalila našli až na Filipínách, respektive jen jeho rodinu, chlapce mezitím rakovina připravila o život. Po natáčení vedeném „panem Erezem“ z Kanady, které zabralo nemocnému a tehdy už zřejmě umírajícímu hochovi přes dvanáct hodin, už se jim nikdy nikdo neozval. A než se ozvali novináři z BBC, myslela si Khalilova rodina, že se na něj nic nevybralo. „Kdybych věděla, kolik peněz na něj lidé dali… Nemůžu se ubránit myšlence, že by tady s námi Khalil ještě mohl být,“ řekla pro BBC chlapcova matka Aljin.

Další děti s rakovinou, které skupina kolem Ereze Hadariho zneužila, pocházejí z Kolumbie nebo Ukrajiny. Všude rodiče říkají stejný příběh: „Dostali jsme naději, ale žádné peníze.“

Když se pokoušeli najít nadaci, která měla peníze vybírat a pak je rodičům předat, nenašli nic. Nadace jako by se rozplynula.

Pomoc potřebným má smysl

Cílem vyšetřování BBC nebylo snížit podporu nemocných dětí. Naopak, dárci, kteří chtějí někomu pomoci, díky němu mohou získat více informací pro kvalitní rozhodování o tom, kam svou podporu směřovat.

Právě v době kolem Vánoc se v našem kulturním okruhu nejčastěji zvedá vlna solidarity, která pomáhá, ale současně se na ní mohou svézt i podvodníci.

Obecně se doporučuje vsadit při výběru spíše na rozum než na emoce. Platí, že je dobré zjistit, jaký typ organizace za sbírkou stojí – lepší je preferovat občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti nebo charity. A vždy organizace s dohledatelnou historií – nejen na stránkách samotného projektu, ale ideálně i v kvalitních nezávislých médiích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.