Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.

„Dnes je mi sedm let a mám rakovinu,“ říká malý holohlavý chlapec na dojemném videu. A prosí o peníze, které by mu zachránily život. Příběh sdílený na platformě YouTube oslovil spousty lidí, kteří na léčbu přispěli v přepočtu více než půlmilionem korun.

Jeho diagnóza byla pravdivá, příběh – a zřejmě i desítky dalších takových – ale vymyšlený, odhalilo pátrání britské veřejnoprávní stanice BBC.

Chlapec se jmenoval Khalil. Před natáčením mu jeho matka musela oholit hlavu, na ruku mu pak filmaři připevnili falešnou infuzi a celá rodina předstírala, že slaví jeho narozeniny. Proslov měl připravený, aby byl co nejpůsobivější.

Zneužité děti i rodiny

Tohle všechno jeho rodina udělala proto, že Khalil opravdu rakovinou trpěl a dostala slib, že vybrané peníze půjdou na jeho léčbu. Jenže nešly – dostal jen čtrnáct tisíc korun za natáčení a na rakovinu o rok později zemřel.

BBC našla během dva roky trvajícího vyšetřování dalších čtrnáct velmi podobných případů, které jsou zřejmě spojené s jednou skupinou podvodníků. Ti zneužili jak dárce peněz, tak i zoufalé rodiny dětí, které trpí rakovinou. Oslovovali je po celém světě. Žurnalisté tuto kampaň na Youtube zaznamenali před Vánocemi roku 2023, kdy jim reklamní systém nabídl několik velmi podobných videí dětí, které prosily o peníze, protože „se bojí zemřít“.

Novinářům se podařilo celkem s devíti rodinami hovořit. Celkem na jejich děti podvodníci vybrali asi osmdesát milionů korun – a nic z toho se k dětem ani jejich rodičům nedostalo. BBC získala také kontakt na člověka přímo ze skupiny, jež za podvodem stojí. Měla si vybírat děti, které působily jako co nejkrásnější, měly být ve věku mezi třemi a devíti lety a nesměly mít vlasy. Podvodníci si vypočítali, že právě na tyto děti vyberou nejvíc peněz.

Viníci a oběti

Podle BBC byl klíčovým hráčem v tomto podvodu Erez Hadari – izraelský občan žijící v Kanadě. Novináři se k němu dostali přes rodiny dětí, které našly velmi složitě pomocí metod pátrání v otevřených zdrojích neboli OSINT, tedy obrazovou analýzou videa, geolokací a programy na rozpoznávání obličejů. 

Například Khalila našli až na Filipínách, respektive jen jeho rodinu, chlapce mezitím rakovina připravila o život. Po natáčení vedeném „panem Erezem“ z Kanady, které zabralo nemocnému a tehdy už zřejmě umírajícímu hochovi přes dvanáct hodin, už se jim nikdy nikdo neozval. A než se ozvali novináři z BBC, myslela si Khalilova rodina, že se na něj nic nevybralo. „Kdybych věděla, kolik peněz na něj lidé dali… Nemůžu se ubránit myšlence, že by tady s námi Khalil ještě mohl být,“ řekla pro BBC chlapcova matka Aljin.

Další děti s rakovinou, které skupina kolem Ereze Hadariho zneužila, pocházejí z Kolumbie nebo Ukrajiny. Všude rodiče říkají stejný příběh: „Dostali jsme naději, ale žádné peníze.“

Když se pokoušeli najít nadaci, která měla peníze vybírat a pak je rodičům předat, nenašli nic. Nadace jako by se rozplynula.

Pomoc potřebným má smysl

Cílem vyšetřování BBC nebylo snížit podporu nemocných dětí. Naopak, dárci, kteří chtějí někomu pomoci, díky němu mohou získat více informací pro kvalitní rozhodování o tom, kam svou podporu směřovat.

Právě v době kolem Vánoc se v našem kulturním okruhu nejčastěji zvedá vlna solidarity, která pomáhá, ale současně se na ní mohou svézt i podvodníci.

Obecně se doporučuje vsadit při výběru spíše na rozum než na emoce. Platí, že je dobré zjistit, jaký typ organizace za sbírkou stojí – lepší je preferovat občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti nebo charity. A vždy organizace s dohledatelnou historií – nejen na stránkách samotného projektu, ale ideálně i v kvalitních nezávislých médiích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 7 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...