Charita

Padesát tisíc korun. Tolik činí dar pro každou rodinu, které povodně zničily obytnou část domova. Takových rodin je přes 3800 a humanitární organizace mezi ně rozdělují na dvě stě milionů. Shromáždily je z darů zaslaných po zářijové pohromě, která poničila města a vesnice například na Jesenicku. Měsíc po povodních zasažené oblasti stále trápí řada problémů. Ať už se jedná o přetíženost techniků a kominíků, nebo o vážně poškozenou infrastrukturu.

Maďarské úřady začínají zavádět do praxe nový zákon, který se výrazně dotýká životů části ukrajinských uprchlíků. Legislativa, která vstoupila v platnost přesně před týdnem, zpřísňuje podmínky pro jejich přístup k hrazenému ubytování. Nyní jej mohou využít už jen ti z oblastí přímo postižených vojenskými operacemi, do nichž Maďarsko řadí 13 z celkem 24 ukrajinských oblastí, dále pak hlavní město Kyjev a Ruskem obsazený poloostrov Krym.

Čeští dárci v červenci poslali víc peněz na pomoc Ukrajině a podle charitativních organizací je důvodem i ruský úder na dětskou nemocnici v Kyjevě. „Po úderu na dětskou nemocnici jsme získali největší dar v historii Člověka v tísni – sto milionů korun,“ uvedl vedoucí fundraisingu Tomáš Vyhnálek. Podle dat z letošního února Češi přispěli na podporu napadené země už víc než sedm miliard. Terčem ruských útoků se stávají i samotné dodávky pomoci. Jak uvádí ministerstvo zahraničí, dva čeští občané už při nich zemřeli a další čtyři utrpěli zranění.

Policisté obvinili dva muže ve věku 33 a 28 let z podvodu, při kterém podle nich falešnou sbírkou vylákali dohromady skoro sedm milionů korun. Podvedených jsou skoro čtyři tisíce lidí z celého Česka, kteří chtěli pomoci například onkologicky nemocným dětem. Peníze pomáhali získat i zaměstnanci dvou call center, kteří obvolávali lidi a vůbec netušili, že jde o podvod. Oběma mužům hrozí až osm let vězení. Případ odhalili kriminalisté z oddělení hospodářské kriminality v Opavě.

Mohl by to být významný přelom v boji proti rakovině. Britské charitě Prevent Breast Cancer se podařil ve spolupráci s vědeckým týmem potenciálně průlomový objev ve výzkumu léčby rakoviny prsu: Povedlo se uchovat lidskou prsní tkáň ve zvláštním gelu po dobu nejméně týdne. To odborníkům pomůže lépe pochopit účinnost různých léků a také vyvíjet nové bez nutnosti testování na zvířatech.

Skončilo jarní kolo potravinové sbírky. Lidé v sobotu mohli ve vybraných obchodech znovu přispět na pomoc potřebným, kterých přibývá. Loni využilo služeb potravinových bank 400 tisíc lidí v nouzi, což je téměř o třetinu víc než rok předtím.

Oznámení britské princezny Kate, že trpí onkologickým onemocněním, přineslo nebývalý nárůst zájmu veřejnosti o charity zabývající se prevencí rakoviny. Lékaři věří, že více pozornosti vůči tomuto riziku pomůže zachránit mnoho životů. Tento vliv je cítit i v Česku.

Premiér Petr Fiala (ODS) při příležitosti dvou let od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu označil ruský režim za zrůdný. Podle něj je v zájmu Česka, aby neuspěl. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti uctění památky padlých Ukrajinců uvedl, že podpora napadené země je nutná, i když není zadarmo. Žádná podpora by podle něj Česko stála mnohem víc.

Ve věku 92 let ve Švédsku zemřel zakladatel a dlouholetý předseda Nadace Charty 77, jaderný fyzik František Janouch. Informovala o tom nadace, podle které Janouch patřil k nejvýznamnějším osobnostem veřejného a společenského života druhé poloviny 20. století. Byl také autorem mnoha vědeckých prací, členem mezinárodních vědeckých organizací a přednášel na řadě univerzit.

Začátkem ledna do ulic i letos vyšli tříkráloví koledníci. Peníze, které vybírají do zapečetěných kasiček, putují na charitní péči o lidi s handicapem, seniory nebo matky s dětmi v nouzi. Koleda má ale zároveň sloužit jako požehnání a přání všeho dobrého do nového roku. Sbírka potrvá do 14. ledna, v loňském roce vynesla víc než 161 milionů korun, což bylo nejvíc v její historii.

V předvánočním čase jsou lidé nejvíce štědří. Podle Fóra dárců podporují hlavně zavedené charitativní sbírky. Loni na veřejně prospěšné účely darovali přes patnáct miliard korun. Menší zájem teď evidují organizace v regionech.

V Česku udeřily silné mrazy. Spolu s nimi nastávají problémy hlavně pro lidi bez domova. Noclehárny jsou mnohde navíc právě kvůli velmi nízkým teplotám už plné. Organizace proto nabízejí takzvané teplé židle – tedy možnost přečkat noc sice vsedě, ale v teple.

Češi už nakoupili skoro tři tisíce nocleženek pro lidi bez domova. ČT to sdělila mluvčí projektu Nocleženka Tereza Melišová. V loňském roce jich lidé nakoupili skoro třicet tisíc. Díky projektu mohou lidé bez domova přespat v noclehárně, kde dostanou polévku a mohou tam vyhledat pomoc sociálního pracovníka. Noclehárny se otevírají 1. listopadu.

Obnošené oblečení, které lidé darují na charitu, může skončit až na tržnici v ugandské Kampale. Ze second handu se stal ve východní Africe výnosný byznys, který ale stojí v cestě rozvoji vlastního textilního průmyslu. Uganda se proto rozhodla, že dovoz starého oblečení zakáže. Učinila tak navzdory nátlaku Spojených států i tomu, že na vlastní výrobu jí chybí peníze.

Na Olomoucku přibývá rodin, které potřebují materiální pomoc, charita v Olomouci eviduje nárůst až o čtyřicet procent. Stále více lidí se dostává do situace, kdy jim po zaplacení všech účtů zůstane například na jídlo jen minimum peněz. Charita tak otevřela „obchůdek“, ve kterém si lidé sami vyberou, co potřebují. Doposud se rodinám pouze vydávaly potravinové balíčky bez možnosti výběru.

Broumovská diakonie vymyslela způsob, jak využít staré poničené oblečení. Z nevyužitého textilu, který charita dostává od lidí pro potřebné, chce po rozdrcení vyrábět stavební desky. Ty by potom mohly stavební firmy využívat například pro stavbu domů. Diakonie už na to má patent a shání peníze na nákup výrobní linky.

Sociálních bytů v Brně je podle ředitele brněnské diecézní charity Oldřicha Haičmana málo. Magistrát i radnice městských částí různými projekty pomáhají lidi bez přístřeší vracet do běžného života, zatím jde ale o jednotlivé případy. Například v Brně-Židenicích se podařilo najít byt pro ženu, která byla na ulici víc než dvacet let.

Rusko propustilo jedenáct ukrajinských válečných zajatců do Maďarska, kde čelili nátlaku, aby přijali maďarské občanství, a byli zastrašováni nepravdivými výroky, informovaly o tom deník The Kyiv Independent a Rádio Svobodná Evropa (RSE). Budapešť tvrdí, že transfer byl organizován výhradně mezi ruskou pravoslavnou církví a maďarskou charitou Maltézského řádu. Pět z jedenácti zajatců se již vrátilo na Ukrajinu.

Od tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku v sobotu uplynuly dva roky. Obce na Břeclavsku a Hodonínsku však stále nemají opravené vše, co živel zničil. Potřebují dále investovat do veřejných budov, vodovodů, komunikací či zeleně. V pátek ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo novou výzvu na obnovu majetku obcí a kraje. Čekání na výzvu však bylo podle starostů dlouhé. Navíc zatím nevědí, co dostanou z předešlé výzvy, řekl v sobotu ČTK starosta Lužic na Hodonínsku Tomáš Klásek (za KDU-ČSL).

Na vyplacení sociálních dávek čekají lidé v Česku mnohdy i několik měsíců. Těch, kteří je potřebují, totiž neustále přibývá, naopak zaměstnanců na úřadech práce je nedostatek. I proto mohou od února zájemci o pomoc volat na bezplatnou linku úřadu práce, kde zjistí, jak daleko je zpracování jejich žádosti, případně kdy mohou dávku očekávat. Podle ombudsmana Stanislava Křečka jsou úřady práce silně podfinancované.

Na pomoc Turecku a Sýrii, které zasáhlo ničivé zemětřesení, lidé v Česku zatím poslali humanitárním organizacím přes 53 milionů korun. Neštěstí si vyžádalo přes 17 tisíc obětí a desítky tisíc zraněných. Počty mrtvých a zraněných dále rostou, protože pod sutinami jsou stále lidé. Při jejich vyhledávání pomáhá i speciální tým hasičů z Česka.

Dobročinné sbírky patří mezi neodmyslitelné součásti Vánoc, neomezují se ale jen na sváteční čas. O soucitné a účastné povaze lidí v Česku jsme se mohli přesvědčit naposledy v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, předtím například při povodních v letech 2002 i 1997. Solidarita Čechů má však mnohem delší historii, ostatně nezisková humanitární organizace Charita byla založena už před sto lety. Pokud bychom ale šli ještě dál, narazili bychom na událost, která před 130 lety vyvolala mimořádnou vlnu pomoci.

Obyvatelé Česka přispěli přes charitativní organizace a veřejné sbírky na pomoc válkou postižené Ukrajině přes čtyři miliardy korun. Největší množství pomoci eviduje nezisková organizace Člověk v tísni, která na humanitární pomoc získala pětkrát víc peněz než minuý rok. Další peníze ale Češi poslali i na přímou vojenskou pomoc, ať už prostřednictvím sbírek ukrajinského velvyslanectví, nebo akce Dárek pro Putina. Oslovení zástupci charitativních organizací se shodují, že navzdory krizi byli Češi výjimečně solidární.

Ve Strahovském klášteře se konal čtvrtý a závěrečný Adventní koncert České televize. Lidé díky němu poslali na podporu dětí se svalovou dystrofií dva miliony šest set tisíc korun. Už teď je jasné, že letošní ročník zaznamenal rekord. Dárcovství se i přes obavy dařilo.