Charita strana 2 z 5

Ve věku 92 let ve Švédsku zemřel zakladatel a dlouholetý předseda Nadace Charty 77, jaderný fyzik František Janouch. Informovala o tom nadace, podle které Janouch patřil k nejvýznamnějším osobnostem veřejného a společenského života druhé poloviny 20. století. Byl také autorem mnoha vědeckých prací, členem mezinárodních vědeckých organizací a přednášel na řadě univerzit.

Začátkem ledna do ulic i letos vyšli tříkráloví koledníci. Peníze, které vybírají do zapečetěných kasiček, putují na charitní péči o lidi s handicapem, seniory nebo matky s dětmi v nouzi. Koleda má ale zároveň sloužit jako požehnání a přání všeho dobrého do nového roku. Sbírka potrvá do 14. ledna, v loňském roce vynesla víc než 161 milionů korun, což bylo nejvíc v její historii.

V předvánočním čase jsou lidé nejvíce štědří. Podle Fóra dárců podporují hlavně zavedené charitativní sbírky. Loni na veřejně prospěšné účely darovali přes patnáct miliard korun. Menší zájem teď evidují organizace v regionech.

V Česku udeřily silné mrazy. Spolu s nimi nastávají problémy hlavně pro lidi bez domova. Noclehárny jsou mnohde navíc právě kvůli velmi nízkým teplotám už plné. Organizace proto nabízejí takzvané teplé židle – tedy možnost přečkat noc sice vsedě, ale v teple.

Češi už nakoupili skoro tři tisíce nocleženek pro lidi bez domova. ČT to sdělila mluvčí projektu Nocleženka Tereza Melišová. V loňském roce jich lidé nakoupili skoro třicet tisíc. Díky projektu mohou lidé bez domova přespat v noclehárně, kde dostanou polévku a mohou tam vyhledat pomoc sociálního pracovníka. Noclehárny se otevírají 1. listopadu.

Obnošené oblečení, které lidé darují na charitu, může skončit až na tržnici v ugandské Kampale. Ze second handu se stal ve východní Africe výnosný byznys, který ale stojí v cestě rozvoji vlastního textilního průmyslu. Uganda se proto rozhodla, že dovoz starého oblečení zakáže. Učinila tak navzdory nátlaku Spojených států i tomu, že na vlastní výrobu jí chybí peníze.

Na Olomoucku přibývá rodin, které potřebují materiální pomoc, charita v Olomouci eviduje nárůst až o čtyřicet procent. Stále více lidí se dostává do situace, kdy jim po zaplacení všech účtů zůstane například na jídlo jen minimum peněz. Charita tak otevřela „obchůdek“, ve kterém si lidé sami vyberou, co potřebují. Doposud se rodinám pouze vydávaly potravinové balíčky bez možnosti výběru.

Broumovská diakonie vymyslela způsob, jak využít staré poničené oblečení. Z nevyužitého textilu, který charita dostává od lidí pro potřebné, chce po rozdrcení vyrábět stavební desky. Ty by potom mohly stavební firmy využívat například pro stavbu domů. Diakonie už na to má patent a shání peníze na nákup výrobní linky.

Sociálních bytů v Brně je podle ředitele brněnské diecézní charity Oldřicha Haičmana málo. Magistrát i radnice městských částí různými projekty pomáhají lidi bez přístřeší vracet do běžného života, zatím jde ale o jednotlivé případy. Například v Brně-Židenicích se podařilo najít byt pro ženu, která byla na ulici víc než dvacet let.

Rusko propustilo jedenáct ukrajinských válečných zajatců do Maďarska, kde čelili nátlaku, aby přijali maďarské občanství, a byli zastrašováni nepravdivými výroky, informovaly o tom deník The Kyiv Independent a Rádio Svobodná Evropa (RSE). Budapešť tvrdí, že transfer byl organizován výhradně mezi ruskou pravoslavnou církví a maďarskou charitou Maltézského řádu. Pět z jedenácti zajatců se již vrátilo na Ukrajinu.

Od tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku v sobotu uplynuly dva roky. Obce na Břeclavsku a Hodonínsku však stále nemají opravené vše, co živel zničil. Potřebují dále investovat do veřejných budov, vodovodů, komunikací či zeleně. V pátek ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo novou výzvu na obnovu majetku obcí a kraje. Čekání na výzvu však bylo podle starostů dlouhé. Navíc zatím nevědí, co dostanou z předešlé výzvy, řekl v sobotu ČTK starosta Lužic na Hodonínsku Tomáš Klásek (za KDU-ČSL).

Na vyplacení sociálních dávek čekají lidé v Česku mnohdy i několik měsíců. Těch, kteří je potřebují, totiž neustále přibývá, naopak zaměstnanců na úřadech práce je nedostatek. I proto mohou od února zájemci o pomoc volat na bezplatnou linku úřadu práce, kde zjistí, jak daleko je zpracování jejich žádosti, případně kdy mohou dávku očekávat. Podle ombudsmana Stanislava Křečka jsou úřady práce silně podfinancované.

Na pomoc Turecku a Sýrii, které zasáhlo ničivé zemětřesení, lidé v Česku zatím poslali humanitárním organizacím přes 53 milionů korun. Neštěstí si vyžádalo přes 17 tisíc obětí a desítky tisíc zraněných. Počty mrtvých a zraněných dále rostou, protože pod sutinami jsou stále lidé. Při jejich vyhledávání pomáhá i speciální tým hasičů z Česka.

Dobročinné sbírky patří mezi neodmyslitelné součásti Vánoc, neomezují se ale jen na sváteční čas. O soucitné a účastné povaze lidí v Česku jsme se mohli přesvědčit naposledy v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, předtím například při povodních v letech 2002 i 1997. Solidarita Čechů má však mnohem delší historii, ostatně nezisková humanitární organizace Charita byla založena už před sto lety. Pokud bychom ale šli ještě dál, narazili bychom na událost, která před 130 lety vyvolala mimořádnou vlnu pomoci.

Obyvatelé Česka přispěli přes charitativní organizace a veřejné sbírky na pomoc válkou postižené Ukrajině přes čtyři miliardy korun. Největší množství pomoci eviduje nezisková organizace Člověk v tísni, která na humanitární pomoc získala pětkrát víc peněz než minuý rok. Další peníze ale Češi poslali i na přímou vojenskou pomoc, ať už prostřednictvím sbírek ukrajinského velvyslanectví, nebo akce Dárek pro Putina. Oslovení zástupci charitativních organizací se shodují, že navzdory krizi byli Češi výjimečně solidární.

Ve Strahovském klášteře se konal čtvrtý a závěrečný Adventní koncert České televize. Lidé díky němu poslali na podporu dětí se svalovou dystrofií dva miliony šest set tisíc korun. Už teď je jasné, že letošní ročník zaznamenal rekord. Dárcovství se i přes obavy dařilo.

Češi zatím letos poslali na pomoc druhým zhruba devět miliard korun. Bude mít na jejich další štědrost vliv ekonomická situace? Do jakých oblastí nejčastěji míří peníze dárců? A kde se vůbec bere ochota pomáhat druhým? Tím vším se zabývá nedělní speciál projektu Drahé Česko.

Rok 2022 bude podle předběžných statistik jedním z nejštědřejších. Česká televize zjistila, že Češi letos na charitu přispěli zatím kolem devíti miliard korun. Vybrané peníze šly nejčastěji na pomoc Ukrajině nebo požárem zasaženému Českému Švýcarsku. Češi ale přispívali i na tradiční projekty, jako jsou Nocleženka nebo Konto Bariéry.

Olomoucká arcidiecézní charita vyhlásila sbírku na pořízení generátorů k nouzové výrobě elektřiny pro Ukrajinu. Dlouhodobé výpadky elektřiny ohrožují životy zejména civilního obyvatelstva, a to napříč celou zemí. Charita požádala o zhruba 280 kusů generátorů.

Potravinová pomoc, azylové domy nebo nízkoprahová centra a další organizace poskytující podporu lidem v nouzi letos pozorují zvýšený zájem o některé své služby. Shodují se na tom ty, které ČT oslovila. Příčinou podle nich může být nejen nastupující zima, ale i růst cen energií. Další nárůst poptávky předpokládají v nadcházejících měsících.

V Česku přibývá lidí, kteří se rozhodnou sepsat závěť, v loňském roce jich bylo přes šestadvacet tisíc, jen jednotlivci ovšem myslí i na charitu. Změnit to chce Měsíc dobročinné závěti, který se koná už popáté.

Radnice ve Slavičíně na Zlínsku zahájila přestavbu strážního domku protileteckého krytu. Nově v něm zázemí najde tamní Charita. Ta dlouhodobě sídlí ve stísněných a nevyhovujících prostorech, které nenabízí soukromí příchozím klientům ani samotným pečovatelkám. Hotovo má být v říjnu.

Po roce od ničivého tornáda, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko loni 24. června, má už většina obyvatel střechu nad hlavou. V Moravské Nové Vsi dokončují opravy kostela, děti se vrátily do opravených škol. Energetici ale například ještě nedokončili ukládání rozvodů elektřiny pod zem. Obnova obcí potrvá podle starostů ještě minimálně pět let. Škody po tornádu dosáhly miliard korun, poničeno bylo na dvanáct set domů, šestinu bylo nutné zbourat. Na následky zranění způsobených tornádem zemřelo šest lidí.

Cílem ruských vojenských útoků na Donbase je oblast zcela zničit a vylidnit, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj hrozí, že oblast skončí jako těžce obléhaný Mariupol. Terčem útoků se podle ukrajinské armády stala i startovací dráha letiště v Oděse. Moskva tvrdí, že letectvo během soboty zabilo přes dvě stovky ukrajinských vojáků a zničilo 23 obrněných vozidel, informovala agentura Reuters s odkazem na prohlášení armády. Představitel Pentagonu agentuře AP řekl, že ruská operace má ve srovnání s původní představou Moskvy skluz. Francie zesílí vojenskou a humanitární pomoc, slíbil prezident Emmanuel Macron Zelenskému. Další podporu přislíbil i britský premiér Boris Johnson.