Napadené Ukrajině projevili Češi během roku solidaritu. Směřovali tam finanční i materiální pomoc

Obyvatelé Česka přispěli přes charitativní organizace a veřejné sbírky na pomoc válkou postižené Ukrajině přes čtyři miliardy korun. Největší množství pomoci eviduje nezisková organizace Člověk v tísni, která na humanitární pomoc získala pětkrát víc peněz než minuý rok. Další peníze ale Češi poslali i na přímou vojenskou pomoc, ať už prostřednictvím sbírek ukrajinského velvyslanectví, nebo akce Dárek pro Putina. Oslovení zástupci charitativních organizací se shodují, že navzdory krizi byli Češi výjimečně solidární.

„Kdyby někdo všechny poslané peníze spočítal a vydělil počtem obyvatel, kteří žijí v České republice, tak je to fascinující zpráva o téhle zemi a já z toho mám obrovskou radost,“ uvedl organizátor kampaně Dárek pro Putina Martin Ondráček. Sbírky, které propaguje, financují vojenskou techniku, zmiňuje ale, že zájem Čechů přispívat na humanitární pomoc ve válečném konfliktu je dlouhodobě velký. 

Potvrzují to i statistiky hlavních sbírek humanitární a vojenské pomoci, podle kterých obyvatelé Česka po více než třech stovkách dnů války poslali na pomoc Ruskem napadené zemi okolo čtyř miliard korun. 

Na největší českou humanitární sbírku přispěli lidé prostřednictvím organizace Člověk v tísni od dopoledne 24. února přes dvě miliardy korun. „Válka na Ukrajině byla rozhodujícím faktorem, který ovlivnil chování dárců v tomto roce,“ potvrzuje ředitel oddělení fundraisingu Tomáš Vyhnálek.

Doplňuje, že peníze směřují hlavně na poskytování přímé humanitární pomoci, opravy škol a rodinných domů, pak na finanční příspěvky místním v bezvýchodné situaci a na psychologickou podporu v tamních školách a kolektivních centrech. 

„Od našich dárců získáme letos přibližně 2,35 miliardy, což je pětkrát více než loňský, do té doby rekordní, rok. Naprostá většina darů směrovala na SOS Ukrajina, konkrétně přes dvě miliardy v porovnání s celkovým objemem darů 2,35 miliardy,“ ilustruje Vyhnálek množství příspěvků. 

Výrazný nárůst v množství příspěvků eviduje také mezinárodní humanitární organizace ADRA, která jen v prvních dvou dnech války vybrala přes osm a půl milionu korun. „K půlce prosince dárci a dárkyně poslali do sbírky ADRA na pomoc lidem zasaženým válkou na Ukrajině přes 110 milionů korun,“ říká vedoucí komunikace a fundraisingu společnosti Ema Klementová. 

Díky finančním a materiálním darům podle ní organizace na Ukrajinu poslala přes tisíc tun materiální pomoci a podílí se na opravách domů zničených válkou nebo zajišťování jídla a pitné vody v nejpoškozenějších oblastech. V porovnání například s rekordní sbírkou na pomoc obcím poškozeným v souvislosti s tornádem na jižní Moravě v roce 2021 lidé poslali v prvním týdnu od vyhlášení sbírky na Ukrajinu o téměř devět milionů víc. 

Po prvních týdnech zájem o pomoc opadá

„I v tomto případě, stejně jako u jiných mimořádných událostí, platí, že největší vlna solidarity přichází v prvních dnech a týdnech a s časem postupně opadá,“ říká zástupkyně organizace s tím, že v prvním týdnu vybrali zhruba osmdesát procent všech dosud vybraných financí.

Klementová ale zmiňuje, že ochota pomáhat stoupá v období kolem Vánoc. „Lidé svým blízkým před Vánoci kupují dárcovské certifikáty, které pomáhají lidem v nouzi,“ dodává.

Optimisticky hodnotí letošní rok rovněž představitelé humanitární organizace Charita Česká republika, podle kterých zvedl konflikt na Ukrajině mezi lidmi mimořádnou solidaritu. 

„Letos lidé přispěli na činnost Charity ČR trojnásobnou částkou oproti roku 2021 a dvojnásobnou oproti roku 2020. Celkem šlo o více než 365 milionů korun. Z toho přes 190 milionů šlo přímo na pomoc válkou zasažené Ukrajině a jejím obyvatelům,“ ilustruje tiskový mluvčí Charity ČR Jan Oulík.

Příspěvky podle něj financují pomoc lidem na Ukrajině, ale i uprchlíkům v Česku a Moldavsku. 

Více peněz kvůli souvislosti s Ukrajinou v tomto roce už vybral také Český červený kříž, který podle vedoucí programového oddělení Miroslavy Jirůtkové od dárců na pomoc lidem na Ukrajině získal přes 320 milionů korun. 

Přes tragický kontext si solidaritu Čechů pochvaluje také mediální koordinátorka sbírky Paměti národa organizace Post Bellum Kristýna Bardová. Prostřednictvím organizace se dosud vybralo ve finančních darech téměř 382,5 milionu korun a bezmála 50 milionů v materiálních darech. 

„V první měsících války jsme posílali nejprve hlavně helmy a neprůstřelné vesty. Velkou část podpory tvořily polní lékárničky i nemocniční vybavení. Na Ukrajinu také posíláme průzkumné drony s nočním viděním. Před zimou jsme nakupovali teplé vybavení, spacáky, vojenské boty a stany,“ přikládá Bardová výčet cílené pomoci, která byla rozšířena i na vojenskou pomoc. V současnosti se snaží získat více peněz na generátory, hasicí auta a výbavu polních sanitek. 

Pomoc v boji

Jedním z nejvýraznějších počinů české nevládní pomoci je nebývale úspěšná sbírka na vojenskou pomoc Ukrajině. V prvních měsících války tak od lidí získalo ukrajinské velvyslanectví přes 1,3 miliardy korun. Úspěch tehdy ocenil rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Více než 220 tisíc dárců přispělo na účet velvyslanectví částku 1,363 miliardy českých korun. Více než 1,356 miliardy českých korun již bylo použito na nákup vojenského obranného materiálu pro ukrajinskou armádu,“ uvedla v půlce listopadu ambasáda. 

Už krátce po začátku okupace zveřejnilo velvyslanectví informaci, že lidé mohou posílat peníze na podporu ukrajinské armády na účet ambasády. „Největší částky na tento účet chodily během jara, kdy probíhaly boje o Kyjev,“ přiblížil chargé d’affaires ambasády Vitalij Usatyj.

Dalšímu nárůstu příspěvku na zbraně a munici pro Ukrajince ve válce vyzvalo prostřednictvím velvyslanectví několik na sobě nezávislých organizací v polovině srpna. K příležitosti připomenutí vpádu sovětských vojsk do Československa 21. srpna 1968 přišlo za jeden den na účet ukrajinské ambasády v Praze 24,2 milionu korun. 

Dárci tehdy nejčastěji posílali symbolický příspěvek končící číslem 68. Obvykle posílali 1968 korun, ale také dary ve výši 68 až 19 680 korun.

Posílení sbírky na sociálních sítích iniciovali také například advokát Petr Němec nebo sbírkový projekt Zbraně pro Ukrajinu, který v květnu spustil kampaň Dárek pro Putina. Za tímto projektem stojí podnikatel Dalibor Dědek. Za vybrané peníze nakupuje vojenský materiál ministerstvo obrany u českých výrobců a dodavatelů podle požadavků ukrajinské armády. Za kampaň získali organizátoři cenu Křišťálová lupa. 

Navzdory krizi štědrý rok

Celkově letos přispěli obyvatelé Česka na charitativní organizace více než devět miliard korun. Podle předběžných statistik tak rok 2022 patřil ze strany Češek a Čechů k jedněm z vůbec nejštědřejších, a to navzdory trvající energetické a inflační krizi. 

Kromě války na Ukrajině podle organizací nejvíc peněz od dárců směřovalo na pomoc požárem zasaženému národnímu parku České Švýcarsko

„Expertní odhad sbírkových financí na dobrou věc v České republice se nyní může pohybovat někde kolem devíti miliard korun,“ uvedla výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 8 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 9 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 13 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 16 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 21 hhodinami
Načítání...