Napadené Ukrajině projevili Češi během roku solidaritu. Směřovali tam finanční i materiální pomoc

Obyvatelé Česka přispěli přes charitativní organizace a veřejné sbírky na pomoc válkou postižené Ukrajině přes čtyři miliardy korun. Největší množství pomoci eviduje nezisková organizace Člověk v tísni, která na humanitární pomoc získala pětkrát víc peněz než minuý rok. Další peníze ale Češi poslali i na přímou vojenskou pomoc, ať už prostřednictvím sbírek ukrajinského velvyslanectví, nebo akce Dárek pro Putina. Oslovení zástupci charitativních organizací se shodují, že navzdory krizi byli Češi výjimečně solidární.

„Kdyby někdo všechny poslané peníze spočítal a vydělil počtem obyvatel, kteří žijí v České republice, tak je to fascinující zpráva o téhle zemi a já z toho mám obrovskou radost,“ uvedl organizátor kampaně Dárek pro Putina Martin Ondráček. Sbírky, které propaguje, financují vojenskou techniku, zmiňuje ale, že zájem Čechů přispívat na humanitární pomoc ve válečném konfliktu je dlouhodobě velký. 

Potvrzují to i statistiky hlavních sbírek humanitární a vojenské pomoci, podle kterých obyvatelé Česka po více než třech stovkách dnů války poslali na pomoc Ruskem napadené zemi okolo čtyř miliard korun. 

Na největší českou humanitární sbírku přispěli lidé prostřednictvím organizace Člověk v tísni od dopoledne 24. února přes dvě miliardy korun. „Válka na Ukrajině byla rozhodujícím faktorem, který ovlivnil chování dárců v tomto roce,“ potvrzuje ředitel oddělení fundraisingu Tomáš Vyhnálek.

Doplňuje, že peníze směřují hlavně na poskytování přímé humanitární pomoci, opravy škol a rodinných domů, pak na finanční příspěvky místním v bezvýchodné situaci a na psychologickou podporu v tamních školách a kolektivních centrech. 

„Od našich dárců získáme letos přibližně 2,35 miliardy, což je pětkrát více než loňský, do té doby rekordní, rok. Naprostá většina darů směrovala na SOS Ukrajina, konkrétně přes dvě miliardy v porovnání s celkovým objemem darů 2,35 miliardy,“ ilustruje Vyhnálek množství příspěvků. 

Výrazný nárůst v množství příspěvků eviduje také mezinárodní humanitární organizace ADRA, která jen v prvních dvou dnech války vybrala přes osm a půl milionu korun. „K půlce prosince dárci a dárkyně poslali do sbírky ADRA na pomoc lidem zasaženým válkou na Ukrajině přes 110 milionů korun,“ říká vedoucí komunikace a fundraisingu společnosti Ema Klementová. 

Díky finančním a materiálním darům podle ní organizace na Ukrajinu poslala přes tisíc tun materiální pomoci a podílí se na opravách domů zničených válkou nebo zajišťování jídla a pitné vody v nejpoškozenějších oblastech. V porovnání například s rekordní sbírkou na pomoc obcím poškozeným v souvislosti s tornádem na jižní Moravě v roce 2021 lidé poslali v prvním týdnu od vyhlášení sbírky na Ukrajinu o téměř devět milionů víc. 

Po prvních týdnech zájem o pomoc opadá

„I v tomto případě, stejně jako u jiných mimořádných událostí, platí, že největší vlna solidarity přichází v prvních dnech a týdnech a s časem postupně opadá,“ říká zástupkyně organizace s tím, že v prvním týdnu vybrali zhruba osmdesát procent všech dosud vybraných financí.

Klementová ale zmiňuje, že ochota pomáhat stoupá v období kolem Vánoc. „Lidé svým blízkým před Vánoci kupují dárcovské certifikáty, které pomáhají lidem v nouzi,“ dodává.

Optimisticky hodnotí letošní rok rovněž představitelé humanitární organizace Charita Česká republika, podle kterých zvedl konflikt na Ukrajině mezi lidmi mimořádnou solidaritu. 

„Letos lidé přispěli na činnost Charity ČR trojnásobnou částkou oproti roku 2021 a dvojnásobnou oproti roku 2020. Celkem šlo o více než 365 milionů korun. Z toho přes 190 milionů šlo přímo na pomoc válkou zasažené Ukrajině a jejím obyvatelům,“ ilustruje tiskový mluvčí Charity ČR Jan Oulík.

Příspěvky podle něj financují pomoc lidem na Ukrajině, ale i uprchlíkům v Česku a Moldavsku. 

Více peněz kvůli souvislosti s Ukrajinou v tomto roce už vybral také Český červený kříž, který podle vedoucí programového oddělení Miroslavy Jirůtkové od dárců na pomoc lidem na Ukrajině získal přes 320 milionů korun. 

Přes tragický kontext si solidaritu Čechů pochvaluje také mediální koordinátorka sbírky Paměti národa organizace Post Bellum Kristýna Bardová. Prostřednictvím organizace se dosud vybralo ve finančních darech téměř 382,5 milionu korun a bezmála 50 milionů v materiálních darech. 

„V první měsících války jsme posílali nejprve hlavně helmy a neprůstřelné vesty. Velkou část podpory tvořily polní lékárničky i nemocniční vybavení. Na Ukrajinu také posíláme průzkumné drony s nočním viděním. Před zimou jsme nakupovali teplé vybavení, spacáky, vojenské boty a stany,“ přikládá Bardová výčet cílené pomoci, která byla rozšířena i na vojenskou pomoc. V současnosti se snaží získat více peněz na generátory, hasicí auta a výbavu polních sanitek. 

Pomoc v boji

Jedním z nejvýraznějších počinů české nevládní pomoci je nebývale úspěšná sbírka na vojenskou pomoc Ukrajině. V prvních měsících války tak od lidí získalo ukrajinské velvyslanectví přes 1,3 miliardy korun. Úspěch tehdy ocenil rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Více než 220 tisíc dárců přispělo na účet velvyslanectví částku 1,363 miliardy českých korun. Více než 1,356 miliardy českých korun již bylo použito na nákup vojenského obranného materiálu pro ukrajinskou armádu,“ uvedla v půlce listopadu ambasáda. 

Už krátce po začátku okupace zveřejnilo velvyslanectví informaci, že lidé mohou posílat peníze na podporu ukrajinské armády na účet ambasády. „Největší částky na tento účet chodily během jara, kdy probíhaly boje o Kyjev,“ přiblížil chargé d’affaires ambasády Vitalij Usatyj.

Dalšímu nárůstu příspěvku na zbraně a munici pro Ukrajince ve válce vyzvalo prostřednictvím velvyslanectví několik na sobě nezávislých organizací v polovině srpna. K příležitosti připomenutí vpádu sovětských vojsk do Československa 21. srpna 1968 přišlo za jeden den na účet ukrajinské ambasády v Praze 24,2 milionu korun. 

Dárci tehdy nejčastěji posílali symbolický příspěvek končící číslem 68. Obvykle posílali 1968 korun, ale také dary ve výši 68 až 19 680 korun.

Posílení sbírky na sociálních sítích iniciovali také například advokát Petr Němec nebo sbírkový projekt Zbraně pro Ukrajinu, který v květnu spustil kampaň Dárek pro Putina. Za tímto projektem stojí podnikatel Dalibor Dědek. Za vybrané peníze nakupuje vojenský materiál ministerstvo obrany u českých výrobců a dodavatelů podle požadavků ukrajinské armády. Za kampaň získali organizátoři cenu Křišťálová lupa. 

Navzdory krizi štědrý rok

Celkově letos přispěli obyvatelé Česka na charitativní organizace více než devět miliard korun. Podle předběžných statistik tak rok 2022 patřil ze strany Češek a Čechů k jedněm z vůbec nejštědřejších, a to navzdory trvající energetické a inflační krizi. 

Kromě války na Ukrajině podle organizací nejvíc peněz od dárců směřovalo na pomoc požárem zasaženému národnímu parku České Švýcarsko

„Expertní odhad sbírkových financí na dobrou věc v České republice se nyní může pohybovat někde kolem devíti miliard korun,“ uvedla výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Landovský bude vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO, oznámil Babiš

Bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci Jakub Landovský se stane vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči Alianci, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotním diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Od jmenování Landovského si slibuje naplnění cílů vůči NATO, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
12:35Aktualizovánopřed 25 mminutami

Sucho zvyšuje riziko požárů v části Česka, výstraha ČHMÚ platí celý víkend

Kvůli dlouhodobému suchu a současnému teplu hrozí zejména v pásu od Ústeckého kraje po jižní Moravu vznik a šíření požárů. Počátkem pracovního týdne bude pršet a nebezpečí požárů by se mělo snížit, plyne ze sobotní výstrahy zveřejněné na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 4 hhodinami

VideoČeši mění plány na dovolenou. Častěji volí tuzemsko nebo evropské destinace

Obavy o bezpečnost a možné rušení letů mění dovolenkové plány části Čechů. Někteří se rozhodli strávit volno v tuzemsku, jiní dávají přednost bližším evropským destinacím, například Itálii, Chorvatsku, Řecku nebo Španělsku. Větší zájem očekává i Baťův kanál, kde se turistům nově otevírá možnost doplout až do Hodonína. Přestože zdražují pohonné hmoty, ceny lodních lístků ani pronájmů se zatím zvyšovat nemají.
před 5 hhodinami

Šéfové městských policií se bojí odlivu strážníků do jiných sborů. Kvůli platům

Nástupní plat padesát tisíc korun slibuje vláda ve svém programovém prohlášení policistům, celníkům, hasičům, vojákům i příslušníkům vězeňské služby. Šéfové městských policií se ale bojí, že kvůli tomu přijdou o své lidi a budou mít problém s náborem. Peněz jim totiž mohou nabídnout výrazně méně. Svaz obecních a městských policií připravil návrh nového zákona o obecní policii a teď bude čekat na připomínky – třeba ministerstva vnitra. Radnic, které chtějí městskou policii, přitom přibývá.
před 6 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 7 hhodinami

Letošní březen a duben byly v Česku nejsušší za více než 60 let

Za letošní březen a duben spadlo dohromady v tuzemsku nejméně srážek za celé sledované období od roku 1961, oznámil v pátek Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X. Za oba měsíce napršelo v průměru celkem jen 32 milimetrů vody, tedy 32 litrů na metr čtvereční. Nedostatek vláhy se dle meteorologů projevuje jak ve svrchní vrstvě půdy, tak i na hladinách podzemních vod.
před 16 hhodinami

Babiš bude v Arménii o víkendu krátce jednat se Zelenským, píše iDnes

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude v neděli v Arménii krátce osobně jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Babiš to řekl portálu iDnes.cz, téma jednání ale neupřesnil. Se Zelenským se osobně sejde poprvé po nástupu do čela nynější české vlády. Babiš i další představitelé stran aktuální vládní koalice se k Ukrajině i konkrétně o Zelenském vyjadřovali kriticky. Mluvili i o zrušení muniční iniciativy, která zajišťuje dodávky dělostřelecké munice pro zemi, která už se pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
před 16 hhodinami
Načítání...