Napadené Ukrajině projevili Češi během roku solidaritu. Směřovali tam finanční i materiální pomoc

Obyvatelé Česka přispěli přes charitativní organizace a veřejné sbírky na pomoc válkou postižené Ukrajině přes čtyři miliardy korun. Největší množství pomoci eviduje nezisková organizace Člověk v tísni, která na humanitární pomoc získala pětkrát víc peněz než minuý rok. Další peníze ale Češi poslali i na přímou vojenskou pomoc, ať už prostřednictvím sbírek ukrajinského velvyslanectví, nebo akce Dárek pro Putina. Oslovení zástupci charitativních organizací se shodují, že navzdory krizi byli Češi výjimečně solidární.

„Kdyby někdo všechny poslané peníze spočítal a vydělil počtem obyvatel, kteří žijí v České republice, tak je to fascinující zpráva o téhle zemi a já z toho mám obrovskou radost,“ uvedl organizátor kampaně Dárek pro Putina Martin Ondráček. Sbírky, které propaguje, financují vojenskou techniku, zmiňuje ale, že zájem Čechů přispívat na humanitární pomoc ve válečném konfliktu je dlouhodobě velký. 

Potvrzují to i statistiky hlavních sbírek humanitární a vojenské pomoci, podle kterých obyvatelé Česka po více než třech stovkách dnů války poslali na pomoc Ruskem napadené zemi okolo čtyř miliard korun. 

Na největší českou humanitární sbírku přispěli lidé prostřednictvím organizace Člověk v tísni od dopoledne 24. února přes dvě miliardy korun. „Válka na Ukrajině byla rozhodujícím faktorem, který ovlivnil chování dárců v tomto roce,“ potvrzuje ředitel oddělení fundraisingu Tomáš Vyhnálek.

Doplňuje, že peníze směřují hlavně na poskytování přímé humanitární pomoci, opravy škol a rodinných domů, pak na finanční příspěvky místním v bezvýchodné situaci a na psychologickou podporu v tamních školách a kolektivních centrech. 

„Od našich dárců získáme letos přibližně 2,35 miliardy, což je pětkrát více než loňský, do té doby rekordní, rok. Naprostá většina darů směrovala na SOS Ukrajina, konkrétně přes dvě miliardy v porovnání s celkovým objemem darů 2,35 miliardy,“ ilustruje Vyhnálek množství příspěvků. 

Výrazný nárůst v množství příspěvků eviduje také mezinárodní humanitární organizace ADRA, která jen v prvních dvou dnech války vybrala přes osm a půl milionu korun. „K půlce prosince dárci a dárkyně poslali do sbírky ADRA na pomoc lidem zasaženým válkou na Ukrajině přes 110 milionů korun,“ říká vedoucí komunikace a fundraisingu společnosti Ema Klementová. 

Díky finančním a materiálním darům podle ní organizace na Ukrajinu poslala přes tisíc tun materiální pomoci a podílí se na opravách domů zničených válkou nebo zajišťování jídla a pitné vody v nejpoškozenějších oblastech. V porovnání například s rekordní sbírkou na pomoc obcím poškozeným v souvislosti s tornádem na jižní Moravě v roce 2021 lidé poslali v prvním týdnu od vyhlášení sbírky na Ukrajinu o téměř devět milionů víc. 

Po prvních týdnech zájem o pomoc opadá

„I v tomto případě, stejně jako u jiných mimořádných událostí, platí, že největší vlna solidarity přichází v prvních dnech a týdnech a s časem postupně opadá,“ říká zástupkyně organizace s tím, že v prvním týdnu vybrali zhruba osmdesát procent všech dosud vybraných financí.

Klementová ale zmiňuje, že ochota pomáhat stoupá v období kolem Vánoc. „Lidé svým blízkým před Vánoci kupují dárcovské certifikáty, které pomáhají lidem v nouzi,“ dodává.

Optimisticky hodnotí letošní rok rovněž představitelé humanitární organizace Charita Česká republika, podle kterých zvedl konflikt na Ukrajině mezi lidmi mimořádnou solidaritu. 

„Letos lidé přispěli na činnost Charity ČR trojnásobnou částkou oproti roku 2021 a dvojnásobnou oproti roku 2020. Celkem šlo o více než 365 milionů korun. Z toho přes 190 milionů šlo přímo na pomoc válkou zasažené Ukrajině a jejím obyvatelům,“ ilustruje tiskový mluvčí Charity ČR Jan Oulík.

Příspěvky podle něj financují pomoc lidem na Ukrajině, ale i uprchlíkům v Česku a Moldavsku. 

Více peněz kvůli souvislosti s Ukrajinou v tomto roce už vybral také Český červený kříž, který podle vedoucí programového oddělení Miroslavy Jirůtkové od dárců na pomoc lidem na Ukrajině získal přes 320 milionů korun. 

Přes tragický kontext si solidaritu Čechů pochvaluje také mediální koordinátorka sbírky Paměti národa organizace Post Bellum Kristýna Bardová. Prostřednictvím organizace se dosud vybralo ve finančních darech téměř 382,5 milionu korun a bezmála 50 milionů v materiálních darech. 

„V první měsících války jsme posílali nejprve hlavně helmy a neprůstřelné vesty. Velkou část podpory tvořily polní lékárničky i nemocniční vybavení. Na Ukrajinu také posíláme průzkumné drony s nočním viděním. Před zimou jsme nakupovali teplé vybavení, spacáky, vojenské boty a stany,“ přikládá Bardová výčet cílené pomoci, která byla rozšířena i na vojenskou pomoc. V současnosti se snaží získat více peněz na generátory, hasicí auta a výbavu polních sanitek. 

Pomoc v boji

Jedním z nejvýraznějších počinů české nevládní pomoci je nebývale úspěšná sbírka na vojenskou pomoc Ukrajině. V prvních měsících války tak od lidí získalo ukrajinské velvyslanectví přes 1,3 miliardy korun. Úspěch tehdy ocenil rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Více než 220 tisíc dárců přispělo na účet velvyslanectví částku 1,363 miliardy českých korun. Více než 1,356 miliardy českých korun již bylo použito na nákup vojenského obranného materiálu pro ukrajinskou armádu,“ uvedla v půlce listopadu ambasáda. 

Už krátce po začátku okupace zveřejnilo velvyslanectví informaci, že lidé mohou posílat peníze na podporu ukrajinské armády na účet ambasády. „Největší částky na tento účet chodily během jara, kdy probíhaly boje o Kyjev,“ přiblížil chargé d’affaires ambasády Vitalij Usatyj.

Dalšímu nárůstu příspěvku na zbraně a munici pro Ukrajince ve válce vyzvalo prostřednictvím velvyslanectví několik na sobě nezávislých organizací v polovině srpna. K příležitosti připomenutí vpádu sovětských vojsk do Československa 21. srpna 1968 přišlo za jeden den na účet ukrajinské ambasády v Praze 24,2 milionu korun. 

Dárci tehdy nejčastěji posílali symbolický příspěvek končící číslem 68. Obvykle posílali 1968 korun, ale také dary ve výši 68 až 19 680 korun.

Posílení sbírky na sociálních sítích iniciovali také například advokát Petr Němec nebo sbírkový projekt Zbraně pro Ukrajinu, který v květnu spustil kampaň Dárek pro Putina. Za tímto projektem stojí podnikatel Dalibor Dědek. Za vybrané peníze nakupuje vojenský materiál ministerstvo obrany u českých výrobců a dodavatelů podle požadavků ukrajinské armády. Za kampaň získali organizátoři cenu Křišťálová lupa. 

Navzdory krizi štědrý rok

Celkově letos přispěli obyvatelé Česka na charitativní organizace více než devět miliard korun. Podle předběžných statistik tak rok 2022 patřil ze strany Češek a Čechů k jedněm z vůbec nejštědřejších, a to navzdory trvající energetické a inflační krizi. 

Kromě války na Ukrajině podle organizací nejvíc peněz od dárců směřovalo na pomoc požárem zasaženému národnímu parku České Švýcarsko

„Expertní odhad sbírkových financí na dobrou věc v České republice se nyní může pohybovat někde kolem devíti miliard korun,“ uvedla výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 7 hhodinami

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 8 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 8 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
před 17 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 20 hhodinami

Kaligrafie, háčkování či výroba svíček. Zájem o ruční dovednosti stoupá

Od digitálního světa se někteří mladí lidé vracejí k ručním dovednostem. Například ke kaligrafii, háčkování nebo ručnímu šití. Zájem o takové kurzy podle oslovených organizátorů roste. Vyhledávají je hlavně mladí lidé, maminky s dětmi, ale i firmy – jako benefity pro své zaměstnance.
před 20 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 21 hhodinami
Načítání...