Napadené Ukrajině projevili Češi během roku solidaritu. Směřovali tam finanční i materiální pomoc

Obyvatelé Česka přispěli přes charitativní organizace a veřejné sbírky na pomoc válkou postižené Ukrajině přes čtyři miliardy korun. Největší množství pomoci eviduje nezisková organizace Člověk v tísni, která na humanitární pomoc získala pětkrát víc peněz než minuý rok. Další peníze ale Češi poslali i na přímou vojenskou pomoc, ať už prostřednictvím sbírek ukrajinského velvyslanectví, nebo akce Dárek pro Putina. Oslovení zástupci charitativních organizací se shodují, že navzdory krizi byli Češi výjimečně solidární.

„Kdyby někdo všechny poslané peníze spočítal a vydělil počtem obyvatel, kteří žijí v České republice, tak je to fascinující zpráva o téhle zemi a já z toho mám obrovskou radost,“ uvedl organizátor kampaně Dárek pro Putina Martin Ondráček. Sbírky, které propaguje, financují vojenskou techniku, zmiňuje ale, že zájem Čechů přispívat na humanitární pomoc ve válečném konfliktu je dlouhodobě velký. 

Potvrzují to i statistiky hlavních sbírek humanitární a vojenské pomoci, podle kterých obyvatelé Česka po více než třech stovkách dnů války poslali na pomoc Ruskem napadené zemi okolo čtyř miliard korun. 

Na největší českou humanitární sbírku přispěli lidé prostřednictvím organizace Člověk v tísni od dopoledne 24. února přes dvě miliardy korun. „Válka na Ukrajině byla rozhodujícím faktorem, který ovlivnil chování dárců v tomto roce,“ potvrzuje ředitel oddělení fundraisingu Tomáš Vyhnálek.

Doplňuje, že peníze směřují hlavně na poskytování přímé humanitární pomoci, opravy škol a rodinných domů, pak na finanční příspěvky místním v bezvýchodné situaci a na psychologickou podporu v tamních školách a kolektivních centrech. 

„Od našich dárců získáme letos přibližně 2,35 miliardy, což je pětkrát více než loňský, do té doby rekordní, rok. Naprostá většina darů směrovala na SOS Ukrajina, konkrétně přes dvě miliardy v porovnání s celkovým objemem darů 2,35 miliardy,“ ilustruje Vyhnálek množství příspěvků. 

Výrazný nárůst v množství příspěvků eviduje také mezinárodní humanitární organizace ADRA, která jen v prvních dvou dnech války vybrala přes osm a půl milionu korun. „K půlce prosince dárci a dárkyně poslali do sbírky ADRA na pomoc lidem zasaženým válkou na Ukrajině přes 110 milionů korun,“ říká vedoucí komunikace a fundraisingu společnosti Ema Klementová. 

Díky finančním a materiálním darům podle ní organizace na Ukrajinu poslala přes tisíc tun materiální pomoci a podílí se na opravách domů zničených válkou nebo zajišťování jídla a pitné vody v nejpoškozenějších oblastech. V porovnání například s rekordní sbírkou na pomoc obcím poškozeným v souvislosti s tornádem na jižní Moravě v roce 2021 lidé poslali v prvním týdnu od vyhlášení sbírky na Ukrajinu o téměř devět milionů víc. 

Po prvních týdnech zájem o pomoc opadá

„I v tomto případě, stejně jako u jiných mimořádných událostí, platí, že největší vlna solidarity přichází v prvních dnech a týdnech a s časem postupně opadá,“ říká zástupkyně organizace s tím, že v prvním týdnu vybrali zhruba osmdesát procent všech dosud vybraných financí.

Klementová ale zmiňuje, že ochota pomáhat stoupá v období kolem Vánoc. „Lidé svým blízkým před Vánoci kupují dárcovské certifikáty, které pomáhají lidem v nouzi,“ dodává.

Optimisticky hodnotí letošní rok rovněž představitelé humanitární organizace Charita Česká republika, podle kterých zvedl konflikt na Ukrajině mezi lidmi mimořádnou solidaritu. 

„Letos lidé přispěli na činnost Charity ČR trojnásobnou částkou oproti roku 2021 a dvojnásobnou oproti roku 2020. Celkem šlo o více než 365 milionů korun. Z toho přes 190 milionů šlo přímo na pomoc válkou zasažené Ukrajině a jejím obyvatelům,“ ilustruje tiskový mluvčí Charity ČR Jan Oulík.

Příspěvky podle něj financují pomoc lidem na Ukrajině, ale i uprchlíkům v Česku a Moldavsku. 

Více peněz kvůli souvislosti s Ukrajinou v tomto roce už vybral také Český červený kříž, který podle vedoucí programového oddělení Miroslavy Jirůtkové od dárců na pomoc lidem na Ukrajině získal přes 320 milionů korun. 

Přes tragický kontext si solidaritu Čechů pochvaluje také mediální koordinátorka sbírky Paměti národa organizace Post Bellum Kristýna Bardová. Prostřednictvím organizace se dosud vybralo ve finančních darech téměř 382,5 milionu korun a bezmála 50 milionů v materiálních darech. 

„V první měsících války jsme posílali nejprve hlavně helmy a neprůstřelné vesty. Velkou část podpory tvořily polní lékárničky i nemocniční vybavení. Na Ukrajinu také posíláme průzkumné drony s nočním viděním. Před zimou jsme nakupovali teplé vybavení, spacáky, vojenské boty a stany,“ přikládá Bardová výčet cílené pomoci, která byla rozšířena i na vojenskou pomoc. V současnosti se snaží získat více peněz na generátory, hasicí auta a výbavu polních sanitek. 

Pomoc v boji

Jedním z nejvýraznějších počinů české nevládní pomoci je nebývale úspěšná sbírka na vojenskou pomoc Ukrajině. V prvních měsících války tak od lidí získalo ukrajinské velvyslanectví přes 1,3 miliardy korun. Úspěch tehdy ocenil rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Více než 220 tisíc dárců přispělo na účet velvyslanectví částku 1,363 miliardy českých korun. Více než 1,356 miliardy českých korun již bylo použito na nákup vojenského obranného materiálu pro ukrajinskou armádu,“ uvedla v půlce listopadu ambasáda. 

Už krátce po začátku okupace zveřejnilo velvyslanectví informaci, že lidé mohou posílat peníze na podporu ukrajinské armády na účet ambasády. „Největší částky na tento účet chodily během jara, kdy probíhaly boje o Kyjev,“ přiblížil chargé d’affaires ambasády Vitalij Usatyj.

Dalšímu nárůstu příspěvku na zbraně a munici pro Ukrajince ve válce vyzvalo prostřednictvím velvyslanectví několik na sobě nezávislých organizací v polovině srpna. K příležitosti připomenutí vpádu sovětských vojsk do Československa 21. srpna 1968 přišlo za jeden den na účet ukrajinské ambasády v Praze 24,2 milionu korun. 

Dárci tehdy nejčastěji posílali symbolický příspěvek končící číslem 68. Obvykle posílali 1968 korun, ale také dary ve výši 68 až 19 680 korun.

Posílení sbírky na sociálních sítích iniciovali také například advokát Petr Němec nebo sbírkový projekt Zbraně pro Ukrajinu, který v květnu spustil kampaň Dárek pro Putina. Za tímto projektem stojí podnikatel Dalibor Dědek. Za vybrané peníze nakupuje vojenský materiál ministerstvo obrany u českých výrobců a dodavatelů podle požadavků ukrajinské armády. Za kampaň získali organizátoři cenu Křišťálová lupa. 

Navzdory krizi štědrý rok

Celkově letos přispěli obyvatelé Česka na charitativní organizace více než devět miliard korun. Podle předběžných statistik tak rok 2022 patřil ze strany Češek a Čechů k jedněm z vůbec nejštědřejších, a to navzdory trvající energetické a inflační krizi. 

Kromě války na Ukrajině podle organizací nejvíc peněz od dárců směřovalo na pomoc požárem zasaženému národnímu parku České Švýcarsko

„Expertní odhad sbírkových financí na dobrou věc v České republice se nyní může pohybovat někde kolem devíti miliard korun,“ uvedla výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš a Okamura se budou moci vyjádřit ve sněmovním výboru ke svým kauzám

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý bude zabývat soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Oba politici dostanou příležitost se ke svým případům vyjádřit, potvrdili účast na jednání. Doporučení plénu k žádostem by měl výbor vydat za dva týdny. Očekává, se, že sněmovna Babiše a Okamuru tentokrát ke stíhání nevydá.
před 53 mminutami

Koalice oznámila shodu na zrušení poplatků za veřejnoprávní média

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, se změnami ve financování veřejnoprávních médií podle premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá od ledna 2027. Zatím není jasné, jak přesně je chce nahradit. Loni v květnu se poplatky rozšířily na víc lidí a téměř po dvou dekádách vzrostly – pro Českou televizi (ČT) na 150 korun měsíčně, pro Český rozhlas (ČRo) pak na 55 korun.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřel muž, šest lidí je zraněných

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku zemřel muž, zranění utrpělo šest lidí, včetně tří policistů. Dva lidé jsou zraněni středně vážně. Útočník je také mrtvý, usmrtil se sám nelegálně drženou zbraní. Policie incident prověřuje jako zvlášť závažný zločin vraždy, úřad bude ohledávat do nočních hodin. Na místo přes den dorazili policejní prezident Martin Vondrášek a ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 4 hhodinami

Odvolání Okamury budeme navrhovat tak dlouho, dokud se o tom nepovede debata, říká Hřib

Opozice hodlá navrhovat odvolání Tomia Okamury (SPD) z postu předsedy sněmovny tak dlouho, dokud se téma nedostane na program jednání dolní parlamentní komory, řekl v Interview ČT24 znovuzvolený předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Opozice podle něj chystá i usnesení na podporu Grónska, které čelí americkému nátlaku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Odměnami Hřiba za členství v představenstvu PREH se zabývá úřad v Říčanech

Městský úřad v Říčanech řeší odměny, které Zdeněk Hřib (Piráti) pobíral za členství v představenstvu společnosti Pražská energetika Holding (PREH). S předsedou Pirátů a bývalým náměstkem pražského primátora zahájil přestupkové řízení, ve kterém mu hrozí pokuta až 250 tisíc korun. České televizi to řekla mluvčí úřadu Helena Vlnařová. Hřib měl pozici v představenstvu jako člen vedení Prahy vykonávat zdarma. Firma mu ale za jeho působení vyplatila 178 tisíc korun. Hřib spáchání přestupku odmítá.
před 6 hhodinami
Načítání...