Post Bellum

Každoročně se 17. listopadu udílejí Ceny Paměti národa. Společnost Post Bellum je v Národním divadle předává i tentokrát – osobnostem, které čelily nacistické i komunistické perzekuci. Mezi pěticí laureátů je letos Marta Neužilová, která pomáhala Židům mířícím do Terezína, Ladislav Szalay, jenž za druhé světové války zachránil život židovskému spolužákovi, signatář Charty 77 Pavel Záleský, ukrajinská disidentka Olha Heiková a Karol Dubovan, který šířil samizdatové knihy.

Vysílač Klínovec u Božího Daru na Karlovarsku by mohl získat značku Evropského dědictví (European Heritage Label). Usiluje o to organizace Post Bellum, jejíž badatelé objevili zapomenuté příběhy ze srpna 1968. Po obsazení tehdejšího vysílače vojsky Varšavské smlouvy nařídili vojáci radiotechnikům vysílání vypnout. Ti v něm ale tajně pokračovali další čtyři dny. Zastavila je až palba, která zničila rádiovou techniku.

Lidstvo se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nepoučilo z první ani z druhé světové války. Na světě je stále dost těch, kteří ve své touze po moci a chuti ovládat jiné rozpoutávají konflikty, v nichž umírají nevinní lidé i lidé v uniformách, řekla u příležitosti Dne válečných veteránů na pražském Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu připomněli zástupci armády, politici i veřejnost. Veterány uctili lidé i na Moravském náměstí v Brně.

Situace kolem nízkých penzí disidentů v Česku je ostudná a stát ji musí co nejdříve vyřešit, shodli se zástupci vládní koalice i opozice v Otázkách Václava Moravce. Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že koalice se bude problémem zabývat. Chce tak reagovat na hladovku Jiřího Gruntoráda.

Společnost Post Bellum jako každý rok ocenila osobnosti, které čelily nacistické nebo komunistické totalitě. Jednou z nich je také Eva Karvašová ze Slovenska. Říká, že by nikdy spolupráci se Státní bezpečností (StB) nepodepsala. Domnívá se, že lidé dnes věci berou na lehkou váhu a nevědí, co je to totalita. Karvašová byla hostem Událostí, komentářů na Národní třídě.

Ceny Paměti národa převzalo při ceremoniálu v Národním divadle pět osobností z Česka, Slovenska a také Ukrajiny. Marie Klangová, Jan Litomiský, Eva Karvašová, Márie Šidová a Vasyl Vyrozub aktivně vystupovali buď proti německým okupantům Československa po roce 1939, proti komunistickému režimu, nebo také proti ruským okupantům na Ukrajině.

Na Ukrajinu sužovanou ruskou válečnou agresí se z Česka vydal humanitární konvoj. Vezl náklad pořízený ze sbírky, která vynesla 4,5 milionu korun. Obsahovala mimo jiné pozemní dron, osobní auto a medaili pro matku padlého česko-ukrajinského vojáka. Vezl i českou, respektive československou vlajku potřísněnou krví ze sovětské invaze z roku 1968. S konvojem cestoval i reportér 168 hodin David Sebíň.

Festival svobody nabídne 17. listopadu tradičně vystoupení na Národní třídě, koncert na Václavském náměstí nebo udílení Cen Paměti národa. Stejnojmenná organizace zastřešuje akce pořádané občanskými iniciativami s cílem připomenout listopadové události, a to nejen v Praze, ale i v desítkách dalších měst. Vyvrcholení oslav, které připomenou 34. výročí sametové revoluce, bude předcházet Týden svobody.

Zámek Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známý díky románu a filmu Černí baroni, čeká rekonstrukce. Památka, kostel, kaple a hospodářský dvůr by měly po postupné obnově za stovky milionů korun vypovídat o historii místa i státu a o komunistické totalitě. Součástí opravených tras by měly být výstavy o Rukopisu zelenohorském nebo o perzekuci kněžích. Zámek patří obci Klášter, sama ze svého rozpočtu na obnovu ale nemá peníze. Pomoct by tak kromě Plzeňského kraje měly i evropské fondy. A také veřejná sbírka a speciální koncert.

Antisemitismus je téma obecné, Židé sice byli první, ale autoritáři a rasisté směřují dále i proti liberálům, kteří hájí demokracii, míní bývalý ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát, jenž na této pozici skončil po necelých třech dekádách. Projevy nenávisti vůči Židům podle něj rostou vždy, když je svět v krizi, v Interview ČT24 tím vysvětluje i aktuální vývoj.

„Lidé, kteří sloužili totalitním režimům, mají většinou krátkou paměť, zatímco ti, kteří se za svůj život nestydí, naopak vypráví,“ říká ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. S kolegy sbírá příběhy válečných veteránů, disidentů i třeba agentů StB. „Soudní vyrovnání s minulostí se nám nepovedlo, ale osobní vyrovnávání s minulostí nakonec každého dožene,“ myslí si Kroupa, jehož otec podepsal Chartu 77. O vzpomínkách na dětství i práci pro Český rozhlas mluví v podcastu Background ČT24.

Jihomoravský kraj pošle na Ukrajinu, která čelí ruské invazi, třicet polohovatelných postelí. Jednotlivá lůžka vyčlení ze sociálních zařízení napříč regionem, například z domova, který poskytuje sociální péči klientům s chronickým duševním onemocněním, další již nepotřebná lůžka pocházejí z několika domovů pro seniory. Na cestu do ukrajinského Chersonu vyrazí postele v úterý odpoledne. Sloužit mají v tamní nemocnici.

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.

V Liberci jsou k vidění v rámci výstavy rozstřílená auta z Irpině, Buči nebo Hostomelu. Návštěvníci si mohou příběhy majitelů aut přečíst na informačních tabulích nebo poslechnout přes interaktivní dotykový ovladač. Výstava bude v Liberci k vidění dva týdny, pak poputuje do dalších českých měst. Převoz aut z Ukrajiny zajistila nezisková organizace Post Bellum.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že se domnívá, že jsme se ani více než 30 let po sametové revoluci nevyrovnali s minulostí z období socialismu. Šéf organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa si myslí, že oba kandidáti na prezidenta – tedy Andrej Babiš (ANO) i Petr Pavel, se při mluvení o své minulosti dopouštějí manipulací.

Zemřel Vasil Timkovič. Veteránovi bojů na východní frontě za druhé světové války bylo 99 let. O jeho odchodu informovala nezisková organizace Post Bellum, která vyhledává a zaznamenává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století. Timkovič byl rodák z Podkarpatské Rusi, byl vězněn v gulagu, potom vstoupil do formující se československé jednotky. Po roce 1989 se zapojil do obnovení tradice Československé obce legionářské.

Obyvatelé Česka přispěli přes charitativní organizace a veřejné sbírky na pomoc válkou postižené Ukrajině přes čtyři miliardy korun. Největší množství pomoci eviduje nezisková organizace Člověk v tísni, která na humanitární pomoc získala pětkrát víc peněz než minuý rok. Další peníze ale Češi poslali i na přímou vojenskou pomoc, ať už prostřednictvím sbírek ukrajinského velvyslanectví, nebo akce Dárek pro Putina. Oslovení zástupci charitativních organizací se shodují, že navzdory krizi byli Češi výjimečně solidární.

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Veřejnost i vládní a opoziční politici a řada prezidentských kandidátů se zúčastnili vzpomínkových akcí. Tématy byly nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Projevy zazněly u Hlávkovy koleje i na Albertově. Jen v hlavním městě policisté během čtvrtka dohlíželi na 21 shromáždění a pochodů. Večer v Národním divadle převzali protinacističtí a protikomunističtí odbojáři Ceny Paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum.

Organizace Post Bellum u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii udělila tradiční Ceny Paměti národa. Ocenění, které vyzdvihuje hrdinství a statečnost tváří v tvář totalitám 20. století, letos získala Anna Šestáková, Marie Henzlová, Marie Susedková, Pavel Eli Vago a Myroslav Marynovyč.

Výročí sametové revoluce si připomenou studenti na více než osmdesáti školách po celé republice. V rámci projektu Samet na školách se například bude debatovat na téma Čechoslováci v gulagu, disidentka Kamila Bendová připomene příběh Charty 77 a v nabídce je i procházka Prahou po místech, která přispěla k volebnímu právu a emancipaci žen. Na dvacítce škol oslavy svobody uspořádají sami studenti.

Někteří z lidí, kteří se podělili o své příběhy s dokumentaristy z Post Bellum, nyní čelí izolaci a strachu ze zapomnění. Část z nich je příliš hrdá a raději si neřekne o pomoc, i když má problémy se zaplacením vysokých účtů za energie. Do Evropy se zároveň vrátila válka a události na Ukrajině nás musí přivést k zamyšlení, v jaké době žijeme, řekl v Interview ČT24 Mikuláš Kroupa, ředitel organizace Post Bellum, která spolupracuje s pamětníky 20. století.

Premiéři Česka a Slovenska Petr Fiala (ODS) a Eduard Heger v pátek ráno v Praze na Novém Městě uctili památku československých legionářů, k jejich památníku položili věnce. Památku válečných veteránů si armáda, politici i veřejnost připomínali po celý den. Vzpomínky se netýkaly jen vojáků, ale také obětí válek.

Knihovnou roku 2022 se stala veřejná Místní knihovna Praha - Dolní Chabry. Zvítězila v kategorii základní knihovna. Zvláštní ocenění v této kategorii získaly Knihovna Smrčná na Jihlavsku a Knihovna městyse Choltice na Pardubicku. Ceny předal zástupcům institucí ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Na Strahovském stadionu začíná třídenní Festival Paměti národa. Na návštěvníky čekají projekce, diskuse, hudba i divadlo, které se tématem vážou k nesvobodě. Nejen z období nacistické a komunistické totality, ale i třeba z aktuální války na Ukrajině. Festival pořádá organizace Post Bellum, která spravuje sbírku vzpomínek pamětníků Paměť národa.