Komunistická minulost se stále vrací jako bumerang, Pavel se alespoň omluvil, řekl šéf ÚSTR Kudrna

20 minut
Události, komentáře ČT24: Komunistická minulost prezidentských kandidátů
Zdroj: ČT24

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že se domnívá, že jsme se ani více než 30 let po sametové revoluci nevyrovnali s minulostí z období socialismu. Šéf organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa si myslí, že oba kandidáti na prezidenta – tedy Andrej Babiš (ANO) i Petr Pavel, se při mluvení o své minulosti dopouštějí manipulací.

„Třiatřicet let od pádu komunistického režimu jsme se s tou minulostí nedokázali vyrovnat, vrací se nám jako bumerang. Já osobně jsem nikdy nevěřil a nevěřím v tlusté čáry za minulostí, jelikož minulost je neustále před námi,“ nechal se slyšet šéf ÚSTR Kudrna na úvod debaty.

Kroupa se domnívá, že lidé si vyrovnávání s minulostí chybně představují jako nějaký finální stav. Tak to podle něj není. „Ke svobodné společnosti patří přemýšlení nad svojí minulostí, snaha jí porozumět a vyvodit z ní nějaké důsledky. Myslím, že o to se pokoušíme,“ přemítá. Jedním dechem dodává, že on má z veřejné debaty na toto téma radost.

Dá se minulost Babiše a Pavla vůbec srovnávat? Kudrna připustil, že srovnávat se dá cokoliv, vzápětí ale upozornil, že je historik, ne soudce či dokonce bůh, aby někoho soudil. Vidí ale rozdíl v přístupu obou kandidátů na prezidenta k tomuto tématu.

„Zatímco Petr Pavel se za svoji minulost omluvil, od Andreje Babiše jsme nic podobného dodnes nezaslechli. Svoji minulost naopak bagatelizuje a tvrdí, že nikdy nebyl agentem Státní bezpečnosti. Naši kolegové ze slovenského Ústavu paměti národa dokázali nade vší pochybnost, že agentem Státní bezpečnosti byl,“ zdůraznil Kudrna.

„Režim plný lží“

Kroupa chápe, že Babiš i Pavel kolem sebe měli v minulosti komunisty a byli tak v prostředí, kde se o komunismu mluvilo jako o součásti života či kariéry. „Nicméně to bylo v době, kdy není možné zastírat, že ten režim byl plný lží. Vědělo se o zločinech, které režim napáchal v 50. letech, o všeobecné lži o bratrské pomoci z roku 1968,“ upozornil. To, že se nyní oba kandidáti snaží vše „uhrát“ na to, že neměli dost informací, považuje od obou dvou za manipulaci.

Za důležité Kroupa považuje, zda Babiš a Pavel rozumí tomu, co komunistický režim skutečně páchal. Pavel podle něj v jednom z rozhovorů hájil jakousi vojenskou hrdost – že byl součástí armády, která existovala proto, aby bránila lid. „To je nepochopení. Ozbrojené složky tady žádnou svobodu a lid nebránily. Byly to nástroje totalitní zločinecké moci, režimu, který potlačoval lidská práva,“ má jasno ředitel organizace Post Bellum.

Ředitelka Archivu bezpečnostních složek (ABS) Světlana Ptáčníková přiznala, že ABS eviduje o Andreji Babišovi velmi málo údajů, protože „hlavní archiválie“ má slovenský Ústav paměti národa. „Máme v podstatě pouze kartičku z kartotéky evidence zájmových osob a záznam o schůzce řídicího orgánu s agentem Burešem,“ vyjmenovala.

Pokud jde o Petra Pavla, vědí v ABS o třech archiváliích. „Je to záznamní list vojenské kontrarozvědky, dále máme osobní svazek zpravodajské správy generálního štábu a také personální spis. Všechny tyto materiály zveřejnil generál Pavel na svých webových stránkách,“ zmínila Ptáčníková.

Archiválie, které se dochovaly k Andreji Babišovi, jsou podle ní kusé a navíc se nacházejí v archivu na Slovensku. „Nicméně mi není známo, že by Andrej Babiš někomu ublížil, nedejbože ho poslal do vězení. Agenturní záznam se týká zprávy o schůzce s obchodním zástupcem rakouské firmy. Agent Bureš se s ním sešel a vyjádřil podezření, že je možné, že pracovníci Chemapolu a Petrimexu se nechávají rakouskou firmou uplácet,“ přiblížila Ptáčníková.

Kudrna nicméně upozornil, že ředitel Ústavu paměti národa nedávno publikoval novou studii o údajné spolupráci Babiše s StB, kde je „vše explicitně doloženo“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patřili zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, měli sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém vybral za adepty na ombudsmana Jaromíra Jirsu a právě Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 5 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 14 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 6 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami
Načítání...