ÚSTR

Iniciativa Poslední adresa připomíná památku dvou mužů, kteří se postavili minulému režimu. Na domech v pražských Nuslích a na Hradčanech, ve kterých žili do svého zatčení státní bezpečností, visí nové pamětní desky.

Vydání sborníku dokumentů s názvem „Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny“ představuje způsob, jak zachovat archivy ohrožené ruským útokem na Ukrajinu, tvrdí autoři knihy, kterými jsou čtyři čeští a ukrajinští historici a archiváři. Kniha připomíná oběti sovětských represí z řad českých krajanů a československých občanů. Jeden z jejích autorů, historik Jan Dvořák, v Událostech, komentářích upřesnil, že zmapováno je zatím asi sedm set českých obětí Velkého teroru, skutečné číslo se ale může blížit tisícovce.

Soudce Robert Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) z Archivu hlavního města Prahy. ÚSTR, který se nyní zabývá Fremrovým působení v komunistické justici, to uvedl na svém webu.

Ve věku 75 let zemřela v noci na sobotu disidentka, publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Informoval o tom server Lidovky.cz. Právě pro Lidové noviny po mnoho let psala sloupky. Už v mládí se Šustrová střetla s komunistickým režimem a skončila ve vězení. Později se stala signatářkou a jednou z mluvčích Charty 77. Po konci totality krátce působila na ministerstvu vnitra, poté byla novinářkou a rovněž členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Senátoři schválili změny v červnové valorizaci starobních důchodů. I když se proti novele postavily výbory a v rozpravě vyjádřila část senátorů – včetně těch z klubů vládních stran – obavy, že by mohla narazit u Ústavního soudu, horní komorou prošla beze změny. Nevrátí se tedy do Poslanecké sněmovny, kde kvůli ní opozice obstruovala a mimořádná schůze trvala jen s krátkými přestávkami čtyři dny, a půjde místo toho na Hrad. Petr Pavel bude o novele příští týden jednat se zástupci opozice. Senát kromě důchodové novely ve středu také podpořil zpřísnění nároku na dávky pro ukrajinské uprchlíky a opět zvolil někdejšího disidenta Martina Palouše do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že se domnívá, že jsme se ani více než 30 let po sametové revoluci nevyrovnali s minulostí z období socialismu. Šéf organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa si myslí, že oba kandidáti na prezidenta – tedy Andrej Babiš (ANO) i Petr Pavel, se při mluvení o své minulosti dopouštějí manipulací.

Přes dvě desítky osobností získaly ve čtvrtek v podvečer v Senátu ocenění Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Organizace je vyznamenává za jejich občanské postoje, počiny a přínos. Jedním z oceněných je legenda tuzemského undergroundu a disentu František Stárek přezdívaný Čuňas.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je ve svízelné finanční situaci, uvedli zástupci ÚSTR v tiskové zprávě. Nové vedení v úterý Radu ÚSTR informovalo o problémech, které zjistilo po svém nástupu v květnu. Předchozí vedení viní například z chybného postupu při rekonstrukci sídla ústavu na pražském Žižkově nebo netransparentního odměňování zaměstnanců. Bývalý náměstek Ondřej Matějka a bývalý ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra napsali ve společné reakci, že nové vedení ÚSTR moc nezvládá a hledá chyby u předchůdců. Odmítli i možná pochybení při rekonstrukci sídla ústavu.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude mít od neděle nového ředitele. Historik Ladislav Kudrna v pátek podepsal jmenovací dekret. Instituci přebírá ve chvíli, kdy jsou její zaměstnanci kvůli neúspěšné rekonstrukci původního sídla roztroušeni po několika budovách v Praze. Pro ústav chce proto mimo jiné najít nové prostory.

V zámku Zelená Hora u Nepomuku, známém díky románu a filmu Černí baroni, mají vzniknout expozice připomínající perzekuci lidí během komunistické totality nebo o svatém Janu Nepomuckém. Památka, na jejíž obnovu jsou potřeba stovky milionů korun, se má stát atraktivním turistickým cílem. Plzeňský kraj připraví do měsíce scénář postupných kroků, termínů a závazků. Jednotliví signatáři memoranda v pondělí opět potvrdili svůj zájem zámek zachránit.

Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude historik Ladislav Kudrna. Rada ÚSTR ho ve středu zvolila v tajné volbě, sdělila za ústav Darja Čablová. Kudrna vystřídá ve funkci Zdeňka Hazdru, který se výběrového řízení také zúčastnil. Do funkce Kudrna nastoupí prvního května.

V Česku vyšla první celistvá historická práce, která se zabývá osudy československých žen v nacistickém koncentračním táboře Ravensbrück. Publikace se jmenuje Zpřetrhané životy a její autorkou je historička Pavla Plachá z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Kniha přibližuje i osudy žen, které dosud byly spíše stranou zájmu badatelů.

Novým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se stane historik a archivář Vojtěch Šustek. Jeho nominaci prezidentem Milošem Zemanem ve středu Senát schválil. Místo v radě je neobsazeno déle než čtyři roky. Hlava státu po dvou neúspěšných pokusech z roku 2017 nikoho nenavrhovala.

Hrdelní trest, který komunistický soud uložil před sedmdesáti lety Miladě Horákové, vyvolal protesty v řadě zemí světa. Za političku se přimluvili Winston Churchill či Albert Einstein. Soudu ale denně přicházely také stovky požadavků na trest smrti pro „zrádce a sabotéry“. Do štvavé kampaně komunisté zapojili i děti, které měly psát slohy o vlastizrádcích a škůdcích. Celé zrůdné divadlo vyvrcholilo 27. června 1950 v půl šesté ráno smrtí na popravišti. Kromě Horákové tam skončili i historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a podnikatel Oldřich Pecl.

Ocenění za hájení svobody, demokracie a lidských práv, která uděluje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), letos získalo pět osobností. Ceny obdrželi ruský novinář Vladimir Kara-Murza, romský aktivista Čeněk Růžička, účastník odboje proti nacismu i komunismu František Wiendl, bývalá disidentka Miloslava Števichová a jezuita Richard Čemus.

Spor o výpověď bývalého ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nekončí. Nejvyšší soud zrušil předchozí verdikty, podle kterých byla Hermanova výpověď neplatná. České televizi to sdělila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 3 Miroslava Sixtová. Dovolání si podal ústav, který trvá na tom, že při propuštění exministra nijak nepochybil.

Ve stínu odborového paláce nad stadionem Viktorky na pražském Žižkově stojí skelet domu. Ještě nedávno zde sídlil Ústav pro studium totalitních režimů, ale pak začala rekonstrukce. Po odstrojení budovy dělníci zmizeli. Ukázalo se, že podle projektové dokumentace nelze pokračovat. Ekonomku, která projekt předem kritizovala, vedení ústavu vyhodilo. Co se děje v Ústavu pro studium totalitních režimů, zjišťovala Reportérka ČT Jana Neumannová.

Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) na Česko-ruském diskusním fóru zkritizovali překrucování dějinných událostí ruskými státními médii a tlaky vyvíjené na jejich partnery v Rusku. Na fóru zastupoval ústav historik Adam Hradilek, který se zabývá například osudy Čechoslováků perzekvovaných v tehdejším Sovětském svazu. ÚSTR se dlouhodobě snaží o přístup do ruských archivů.