Ve věku 75 let zemřela v noci na sobotu disidentka, publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Informoval o tom server Lidovky.cz. Právě pro Lidové noviny po mnoho let psala sloupky. Už v mládí se Šustrová střetla s komunistickým režimem a skončila ve vězení. Později se stala signatářkou a jednou z mluvčích Charty 77. Po konci totality krátce působila na ministerstvu vnitra, poté byla novinářkou a rovněž členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Zemřela disidentka a novinářka Petruška Šustrová
Rodačka z Prahy Šustrová začala v roce 1966 studovat češtinu a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, o tři roky později ale byla uvězněna a dva roky strávila ve vězení za opoziční aktivity v levicovém Hnutí revoluční mládeže, jehož členy byli také Jaroslav Bašta, Ivan Dejmal, Jan Frolík či Petr Uhl.
„Byli to jediní lidé, které jsem potkala, kteří byli ochotní a kterým se chtělo do protestů proti začínající normalizaci,“ vzpomínala později Šustrová na své působení.
Hned koncem roku 1976 se stala signatářkou Charty 77. V roce 1979 se stala členkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a v roce 1985 byla jednou ze tří mluvčích Charty 77. Od roku 1987 spolupracovala s redakcí samizdatové revue Střední Evropa. Kvůli své činnosti mohla pracovat pouze na poště a jako uklízečka, od roku 1982 nemohla sehnat žádné zaměstnání.
„V normalizačním režimu byla vyvrženou osobou,“ poznamenal bývalý český velvyslanec v USA, Izraeli a Spojeném království Michael Žantovský a zmínil, že v osmdesátých letech měla velmi obtížný život.
6 minut
Zemřela publicistka a překladatelka Petruška Šustrová
Novinářka, překladatelka i mezinárodní pozorovatelka
Po 17. listopadu 1989 začala pracovat v Nezávislém tiskovém středisku a poté v týdeníku Respekt, který z něj vznikl. Od května 1990 do ledna 1992 byla poradkyní náměstka federálního ministra vnitra a posléze náměstkyní federálního ministra vnitra České a Slovenské republiky – podílela se na prověrkách pracovníků resortu, rozvědky a justice a spolupracovala na přípravě lustračního zákona. Podle Žantovského to brala jako součást svého celoživotního úsilí.
Po odchodu ze státní správy na konci ledna 1992 se stala novinářkou a překladatelkou z angličtiny, ruštiny a polštiny. Spolupracovala rovněž s rozhlasem, jako mezinárodní pozorovatelka se zúčastnila několika voleb v zemích s ohroženou demokracií a byla také scenáristkou dokumentárních filmů pro Českou televizi, které pojednávaly o Gruzii, Rumunsku nebo o problematice krymských Tatarů.
V říjnu 2008 byla zvolena členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), od února 2013 byla její předsedkyní. V říjnu 2013 skončil její mandát. Za rok 2009 získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. V posledních letech psala pro Lidové noviny sloupky v rubrice Poslední slovo.
Vyjádření úcty
„Chartistka Petruška Šustrová byla jednou z nejvýraznějších disidentek. Vždy když nás opustí taková osobnost, ztrácíme významného pamětníka nesnadného, ale nakonec naštěstí úspěšného úsilí o obnovu demokracie a svobody v naší zemi,“ reagovala na zprávu o úmrtí Šustrové šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Je naší povinností na toto úsilí navazovat, protože vybojované hodnoty nejsou bez péče o ně stálé. Čest její památce,“ doplnila.
Na Twitteru Šustrovou označila za nesmírně statečnou ženu, která se vždy stavěla proti bezpráví a útlaku. „Na srdci jí leželo dobro druhých, které stavěla nad to vlastní. Bude tady moc chybět,“ uvedla.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) označil Šustrovou za odvážnou osobnost, která se také významně podílela na transformaci a pomohla sblížit českou a polskou kulturu.
I podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) odešla statečná žena. „Bylo mi ctí se s ní potkat ještě v dobách, kdy jsem byl plzeňským primátorem při setkání držitelů ceny 1. června, kterou uděluje město Plzeň. Čest její památce,“ napsal na Twitteru.
Památku Šustrové připomněl také šéf senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý), podle nějž byla mimořádnou osobností, kterou se komunistům přes jejich usilovnou snahu nepodařilo zlomit. „Bude nám chybět. Svým životem, svou prací, starostí o věci veřejné bude inspirovat další generace,“ poznamenal.
Zármutek nad odchodem Šustrové vyjádřil i polský velvyslanec Mateusz Gniazdowski. „Opustila nás Petruška Šustrová, velký příznivec a dobrý duch česko-polské spolupráce po celá desetiletí. Bude nám velmi chybět. Upřímnou soustrast rodině a blízkým. Čest její památce,“ napsal na Twitter.
