Petruška Šustrová

Během 17. listopadu 1989 sehráli významnou roli příslušníci StB, kteří sledovali studentskou manifestaci a poté řešili zásah proti demonstrantům. Archiv bezpečnostních složek uchovává spisy, které ukazují, jakým způsobem StB v dekádách před sametovou revolucí sledovala oponenty režimu, často v civilním oblečení a škodovkách. Velké množství materiálů mapujících práci StB se již podařilo digitalizovat a jsou dostupné v rámci eBadatelny, řekl v pořadu Události, komentáře zástupce ředitele Archivu bezpečnostních složek Tomáš Bursík.

Ve věku 75 let zemřela v noci na sobotu disidentka, publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Informoval o tom server Lidovky.cz. Právě pro Lidové noviny po mnoho let psala sloupky. Už v mládí se Šustrová střetla s komunistickým režimem a skončila ve vězení. Později se stala signatářkou a jednou z mluvčích Charty 77. Po konci totality krátce působila na ministerstvu vnitra, poté byla novinářkou a rovněž členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Neschopnost Běloruska splácet dluhy dopadne především na občany země, vůdce Alexandr Lukašenko řeší, jak moc se přiklonit ke Kremlu a zároveň se Ruskem nenechat „sežrat“, řekla v Událostech, komentářích publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Současnou situaci v Bělorusku připodobnila k období normalizace v Československu.

Obvodní soud pro Prahu 1 se bude muset znovu zabývat případem bývalých příslušníků StB Milana Kopince, Vladimíra Novotného a Karla Vykypěla viněných ze zneužití pravomoci úřední osoby. Muži podle žalobců při akci Asanace donutili vytrvalou šikanou rodinu Hyblerových k vystěhování do zahraničí. Soud muže v únoru obžaloby zprostil, jeho rozhodnutí však zrušil odvolací senát. Vyplynulo to z informací na justičním serveru infosoud. Trojice vinu od počátku odmítá.

Po potlačení pražského jara v srpnu 1968 se část studentů v Československu pustila do konfrontace s nastupující komunistickou normalizací. Mezi nimi také Hnutí revoluční mládeže v čele s Petrem Uhlem. Právě s touto skupinou odstartoval pátého března roku 1971 první normalizační proces. Za podvracení republiky bylo tehdy odsouzeno 16 lidí.

Přísnější pravidla umožňující potrat rozdělila Polsko. Nově ho mohou podstoupit Polky jenom v případě ohrožení zdraví a života. Druhou výjimkou je znásilnění nebo incest. O zpřísnění interrupcí rozhodl Ústavní soud na základě podnětu od poslanců vládní strany Právo a spravedlnost. Proti novým pravidlům protestovaly minulý týden tisíce lidí a další demonstrace se očekávají. Hostem k tomuto tématu v pořadu Události, komentáře byla publicistka a překladatelka Petruška Šustrová.

Slezská Vratislav má nově náměstí Polsko-československé solidarity. Disidenti z těchto zemí navázali spolupráci začátkem osmdesátých let a společně vystupovali proti totalitě; organizovali výměnu zakázaných materiálů nebo setkání zástupců opozice na trojmezí. Čtvrteční ceremonie proběhla v rámci oslav polského srpna 1980, kdy vzniklo tamní odborové hnutí Solidarita.

Bývalí příslušníci StB donutili Martina Hyblera při výsleších svléknout se do naha, křičeli na něj a vyhrožovali mu. I to byl jeden z důvodů, proč s rodinou v roce 1982 souhlasil s nucenou emigrací. V procesu se třemi příslušníky StB u Obvodního soudu pro Prahu 1 to v úterý uvedla bývalá disidentka a mluvčí Charty 77 Petruška Šustrová, která se s Hyblerovými přátelila.

V polské Wroclawi vrcholí o víkendu festival Pozor Češi!, který připomíná přehlídku nezávislé československé kultury ze začátku listopadu 1989. Tehdy na ní vystoupili i doma zakázaní umělci. Do Polska, kde už komunisté nebyli několik měsíců u moci, si je dorazily vyslechnout i stovky československých návštěvníků.

Chtěli pravdivě a svobodně informovat o revolučním dění v Československu – Nezávislé tiskové středisko. Ivan Lamper, Jan Ruml nebo třeba Petruška Šustrová a další známá jména z disentu dohromady vytvořili redakci, která psala svobodné zprávy – Informační servis. První číslo vyšlo 20. listopadu 1989. „Vznikalo to samozřejmě na koleni, první dvě vydání vyšla napůl samizdatově,“ říká tehdejší redaktor Jaroslav Spurný. Další díl seriálu Mediální revoluce pořadu Newsroom ČT24.

Soud začal řešit kauzu bývalých příslušníků StB, kteří podle obžaloby za minulého režimu donutili k emigraci rodinu Hyblerových. Byla to součást akce Asanace, která měla vybrané signatáře Charty 77 výhrůžkami i násilím přimět, aby opustili republiku. Milan Kopinec a Vladimír Novotný však před soudem odmítli, že by donutili vytrvalou šikanou rodinu Hyblerových k vystěhování do zahraničí. Jejich nadřízený a spoluobžalovaný Karel Vykypěl se z jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 omluvil. Trojice čelí obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby.

Vlasta Chramostová si neuměla stěžovat a byla vždy svěží, shodují se její známí a kolegové. I když v životě zažila mnohá příkoří, dokázala si zachovat optimismus a nadhled. Zásadní v tomto ohledu byl její vztah se Stanislavem Milotou. „Byli to lidi, kteří se neustále špičkovali, a díky tomu mohla být Vlasta tak svěží, jak byla, a díky tomu Standa nepodléhal chmurám,“ prohlásil v ČT režisér Jaroslav Brabec.