Akce Asanace před soudem. Bývalí příslušníci StB podle žalobce donutili rodinu k emigraci

Nahrávám video
Události: Bývalí příslušníci StB vinu odmítají
Zdroj: ČT24

Soud začal řešit kauzu bývalých příslušníků StB, kteří podle obžaloby za minulého režimu donutili k emigraci rodinu Hyblerových. Byla to součást akce Asanace, která měla vybrané signatáře Charty 77 výhrůžkami i násilím přimět, aby opustili republiku. Milan Kopinec a Vladimír Novotný však před soudem odmítli, že by donutili vytrvalou šikanou rodinu Hyblerových k vystěhování do zahraničí. Jejich nadřízený a spoluobžalovaný Karel Vykypěl se z jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 omluvil. Trojice čelí obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby.

Někdejší členové státní bezpečnosti měli podle státního zástupce Jana Binka za úkol dotlačit Martina a Ivanku Hyblerovy k emigraci, což se jim nakonec povedlo. Hyblera údajně předváděli k opakovaným výslechům, při nichž ho ponižovali a vyhrožovali mu vězením či nehodou, která by se mu v Česku mohla stát.

V domově manželů prováděli tehdejší příslušníci StB několikahodinové domovní prohlídky, manželku sledovali a znemožnili jí pracovat na pozici, pro kterou měla jako vysokoškolačka kvalifikaci. Rodina se třemi malými dětmi nakonec nátlak nevydržela a v roce 1982 souhlasila s vycestováním.

„Obžaloba je tendenční a bez důkazů. Je postavena na principu kolektivní viny – jsou nám připisovány zločiny jiných,“ hájil se před soudem Kopinec. „Nikdy jsem nikomu nevyhrožoval, takový postoj mi není vlastní,“ dodal.

Spolu s Novotným shodně vypověděl, že manžele na služebnu nepředváděli, jejich ponižování nezažili a nebyli ani u domovních prohlídek. Na případ si ale podle svých výpovědí s odstupem téměř 40 let příliš nepamatují.

„Já bych ten přístup obžalovaného označil za banalitu zla. On v podstatě opakuje, že si nic nepamatuje nebo nedělal nic špatného… Přitom to byl on, kdo měl na starost ten svazek,“ upozorňuje historik Petr Blažek, který je zároveň zmocněncem Hyblerové-Lefeuvre.

Ta dodnes žije ve Francii, k českému soudu však chce přijet svědčit. „Patřila k jádru Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, jejímž členem byl její tehdejší manžel. Velmi se angažovala v pomoci lidem, kteří byli tehdy pronásledováni. Byla signatářka Charty 77, v souvislosti s letákovou kampaní byla odsouzena už na začátku 70. let,“ uvedl už dříve Blažek.

Asanace dopadla na Hutku, Třešňáka i Šustrovou

Akci Asanace vymyslela StB na přelomu 70. a 80. let. Jejím cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit občany nepohodlné režimu k trvalému opuštění republiky. Pracovníci StB po celé zemi začali předem vytipované odpůrce režimu šikanovat i fyzicky týrat. Mezi oběťmi byli například hudebníci Jaroslav Hutka a Vlastimil Třešňák, duchovní Svatopluk Karásek, herec Pavel Landovský nebo spisovatelka Petruška Šustrová.

Pozdější šéf kontrarozvědky Vykypěl už byl za zneužití pravomoci odsouzen počátkem 90. let, a to společně s bývalým ministrem vnitra Františkem Kinclem a posledním náčelníkem StB Alojzem Lorencem. Soud je uznal vinnými, že od října 1988 do listopadu 1989 organizovali na celém území republiky izolaci velkého počtu osob, zejména v době očekávaných protestních akcí občanů. Konkrétně Vykypěl dostal trest tři a půl roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 3 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 1 hhodinou

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...