Alojz Lorenc

Státní bezpečnost (StB) je známá zejména z období komunismu, kdy fungovala jako politická policie a zpravodajská složka, která se za použití mnohdy brutálních metod soustředila na identifikaci a vyšetřování „nepřátel“ tehdejšího režimu. Jako její oficiální vznik bývá nejčastěji uváděn 30. červen 1945, avšak realita je složitější. Podle historika Libora Svobody totiž StB vzniká až na podzim roku 1945. Historik Petr Blažek dodává, že byla budována postupnými kroky.

Vojenský soud v Táboře projednával případ někdejších komunistických prominentů. Vinil je ze skartace dokumentů Státní bezpečnosti a z nezákonného zadržování odpůrců režimu. U soudu svědčil někdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš. Ten však na dotazy soudního senátu i novinářů odpovídal nejasně a svou angažovanost či odpovědnost v případu popřel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Slovenský generální prokurátor zrušil stíhání spoluzakladatele česko-slovenské finanční skupiny Penta Investments Jaroslava Haščáka, kterého loni v prosinci policie obvinila z korupce a z praní špinavých peněz v souvislosti se zhruba patnáct let starou korupční aférou zvanou Gorila. Vyplývá to z oznámení prokuratury. Kromě Haščáka bylo zrušeno i stíhání dalších dvou obviněných.

Slovenská policie v úterý zadržela a obvinila z korupce a praní špinavých peněz spolumajitele finanční skupiny Penta Jaroslava Haščáka. Penta obvinění Haščáka i policejní zásah, o kterém prvně informoval portál Aktuality.sk, potvrdila a označila je za neopodstatněné. Případ může souviset s únikem nahrávek z odposlechů v dosud nevyšetřené korupční kauze zvané Gorila, která se týká podezření z uplácení vysokých politiků a úředníků na Slovensku Pentou v letech 2005 a 2006. Policie nejnovější vývoj zatím nekomentovala a ministr vnitra Roman Mikulec řekl, že o policejním postupu nemá bližší informace.

Ve věku 92 let zemřel spisovatel a někdejší soudce Nejvyššího soudu Miroslav Veverka. Později působil u Vrchního soudu v Praze, kde řešil i známé případy generála Alojze Lorence, agenta a kontroverzní postavy sametové revoluce Ludvíka Zifčáka či vraha Jiřího Kajínka. O jeho úmrtí informovala Denisa Novotná z nakladatelství Prostor, kde Veverkovi vyšlo několik překvapivých knih.

Na konci listopadu 1989 měla o dalším vývoji v Československu zřejmě jasno i Státní bezpečnost (StB). Začala proto urychleně likvidovat svazky disidentů i svých vlastních agentů. Materiály se tehdy ničily v papírnách i skartovačkách, ale také se pálily hromadně ve vojenských prostorech. Toho si ale všimla veřejnost a hromadné ničení tak po sedmi dnech mělo oficiálně skončit. Někde se ale skartovalo i dál a zmizelo množství důležitých spisů, které by mohly podat svědectví o praktikách StB.

Blížící se třicáté výročí sametové revoluce se odrazilo i v tématech několika dokumentů. Tři z nich představí mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, který začíná 24. října. Věnují se konci totalitního režimu, rekapitulaci třiceti let svobody i osobnosti prvního českého prezidenta Václava Havla.

Soud začal řešit kauzu bývalých příslušníků StB, kteří podle obžaloby za minulého režimu donutili k emigraci rodinu Hyblerových. Byla to součást akce Asanace, která měla vybrané signatáře Charty 77 výhrůžkami i násilím přimět, aby opustili republiku. Milan Kopinec a Vladimír Novotný však před soudem odmítli, že by donutili vytrvalou šikanou rodinu Hyblerových k vystěhování do zahraničí. Jejich nadřízený a spoluobžalovaný Karel Vykypěl se z jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 omluvil. Trojice čelí obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby.

Jednou z pozoruhodných tuzemských událostí posledních dní je účast Alojze Lorence, předlistopadové hlavy Státní bezpečnosti, na diskusi k výročí 17. listopadu na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Shodou okolností v témže čase ČT vysílá čtyřdílnou minisérii Rédl. Je zde jistá souvislost.