Blížící se třicáté výročí sametové revoluce se odrazilo i v tématech několika dokumentů. Tři z nich představí mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, který začíná 24. října. Věnují se konci totalitního režimu, rekapitulaci třiceti let svobody i osobnosti prvního českého prezidenta Václava Havla.
Tady revoluce, slyšíte mě? Dokumentaristé posuzují konec režimu, svobodu i Havla
Název dokumentu Jana Rouska Epocha mezi srpnem a listopadem upřesňuje, na jaké období se snímek zaměřuje. Přináší pohled na dobu normalizace, tedy od vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 až po sametovou revoluci v roce 1989. Tehdejší časy nahlíží očima představitelů komunistického režimu.
Před kamerou jich vypovídá více než dvacet, mimo jiné generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš, náčelník StB Alojz Lorenc nebo vedoucí funkcionář Rudolf Hegenbart, pod něhož spadaly bezpečnostní složky.
„Jakeš ze své ideologické pozice nikdy neustoupil, ale někteří byli schopni sebereflexe, například Alojz Lorenc nebo Oskar Krejčí. Sami pátrali, proč to tak bylo, už tenkrát viděli, že se systém hroutí, což si třeba Jakeš neuvědomoval,“ naznačuje Rousek.
Porevoluční doba před soudem
Naopak porevoluční dobu posuzuje snímek Roberta Sedláčka. Soud nad českou cestou kombinuje dokumentární a hrané postupy; inspirací pro tvůrce byl fingovaný soudní proces, který pod názvem Spor natočila v polovině šedesátých let Československá televize (přehrajte si Spor v iVysílání).
Obžalovaným je spisovatel Pavel Kohout jako zástupce budovatelských padesátých let. Podobně Sedláčkův počin posuzuje třicet let, které uběhly od sametové revoluce. Roli soudce zastává Alois Švehlík, před „soudem“ ale vypovídají různí lidé zastupující českou společnost.
„Stejně intenzivně jsou zformulovány argumenty těch, kteří z posledních třiceti let nejsou nadšení, jako těch, jimž svoboda přinesla určitou satisfakci. Ty argumenty jsou velmi silné a patetické, trochu zavání politickými projevy, ovšem politickými projevy dneška, ne včerejška, v tom je síla,“ předestřel Sedláček průběh procesu. Na rozsudek si musí diváci ale počkat až při zhlédnutí filmu.
Havel chtěl natočit „zbytek svého života“
Jihlavský festival promítne také ukázky z chystaného snímku Petra Jančárka Tady Havel, slyšíte mě?. Český prezident dokumentaristu v roce 2009 oslovil, jestli by „nenatočil zbytek jeho života“. Snímek tak zachycuje Havla ve třech závěrečných letech.
„Okamžiky jsou velmi různorodé. Měl jsem příležitost s ním být jak při oficiálních záležitostech, jako byl projev v Bruselu nebo návštěva Spojených států, tak i na Hrádečku, kdy byl takzvaně v civilu,“ prozradil Jančárek. Havel ho prý v jeho dokumentární práci nijak neomezoval. „Točte si, co chcete,“ říkal prý. Uvedení dokumentu do kin s několikaletým odstupem je podle Jančárka pro film jen prospěšné, lépe se tak zabrání, aby výsledkem byl „naleštěný pomníček“.