Václav Havel

Ve věku 93 let zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, informovala o tom rodina. Za kostýmy k filmu Amadeus Miloše Formana získal v roce 1985 Oscara. Spolupráce s ním mu vynesla i Césara za Valmonta. S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt. Jako malíř proslul fotorealistickou malbou hlavně automobilů, letadel a strojů.

Jak avizoval už před nástupem do vězení, bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy o svém třítýdenním pobytu za mřížemi napsal knihu. Novinka Deník vězně tak přibude do knihovny vedle titulů od jiných autorů, kteří se také v knize podělili o své vězeňské zkušenosti.

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou ve středu dopoledne na Pražském hradě přivítali albánského prezidenta Bajrama Begaje s chotí Armandou. Česko je dlouhodobým podporovatelem vstupu Albánie do Evropské unie a bude ji plně podporovat v ambici stát se členským státem do roku 2030, řekl Pavel po jednání. Begaj se sešel i s dalšími českými politiky.

Vidět statisíce lidí hovořit jedním hlasem bylo něco mimořádného, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi slavný britský historik Timothy Garton Ash, který do Československa dorazil několik dnů po 17. listopadu 1989. Za „fantastickou chvíli“ označil moment na pražském Václavském náměstí, kdy všichni demonstranti vytáhli z kapes klíče a začali s nimi cinkat.

Jakeše do koše! volali demonstrující po 17. listopadu 1989. Předznamenali tím řadu změn, ke kterým došlo po pádu komunismu. V pomyslném koši totiž neskončil pouze generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš, ale například i cenzura nebo do té doby nezbytné výjezdní doložky. Cesta k demokracii mohla začít, bylo potřeba ale mnohé změnit a Češi lační po demokracii s tím začali téměř okamžitě.

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.

Vršovické divadlo Mana uvádí Vyrozumění, jednu z prvních her Václava Havla. Jejím tématem je umělý jazyk ptydepe – místo toho, aby byl prostředkem porozumění, tak se ukazuje jako nástroj intrik a absurdní byrokracie. Nové nastudování hry připravilo pražské divadlo k šedesátému výročí její světové premiéry.

Na mezinárodní konferenci Forum 2000, která se koná v Praze, v pondělí vystoupil se svým projevem český prezident Petr Pavel. Hovořil o bezpečnostní hrozbě představované Ruskem. To chce podle Pavla Evropu krok za krokem zničit. „Rusko představuje zásadní hrozbu evropské svobodě, bezpečnosti a demokracii,“ domnívá se prezident. Kromě něho se akce účastní třeba také bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová.

Letošní laureátkou ocenění za celoživotní přínos Centra Václava Havla je Joan Baezová. Legendární písničkářka a aktivistka jej převzala během slavnostního večera v Českém domě v New Yorku. Čtyřiaosmdesátiletá Baezová se proslavila nejen svou hudbou, ale také dlouholetým bojem za lidská práva. „Celý život se snažím být u věcí, které mě nějakým způsobem volají. Člověk by si myslel, že v mém věku už mě to přejde, ale stále to tak cítím,“ uvedla v rozhovoru pro ČT.

Cíle Ruska sahají daleko za hranice Ukrajiny, a pokud uspěje, bude to znamenat konec svobody, lidských práv a důstojnosti pro více než sto milionů lidí. Na přednášce na Harvardově univerzitě v USA to uvedl prezident Petr Pavel. V rámci české muniční iniciativy Ukrajina získala až 3,5 milionu kusů munice, oznámil také prezident.

Na pražských Vinohradech ve středu odpoledne přibyl další kámen zmizelých, takzvaný stolperstein, připomínající exilového publicistu, spisovatele a bývalého ministra kultury Pavla Tigrida. Akci inicioval Česko-německý fond budoucnosti. Na pietní akt v Kouřimské ulici přijely také Tigridovy děti. Kameny obvykle připomínají oběti holocaustu.

Americký list The New York Times (NYT) připomíná Zdenu Salivarovou jako spisovatelku a nakladatelku, která udržovala českou literaturu při životě léta poté, co sovětské tanky převálcovaly období politického uvolnění v Československu. Salivarová zemřela před týdnem v Kanadě, bylo jí 91 let. Poslední rozloučení s ní se uskuteční v úterý v úzkém rodinném kruhu v Torontu. Později by měly být ostatky Salivarové i jejího zesnulého manžela Josefa Škvoreckého převezeny do Česka.

Životní zážitek, ale i definitivní důkaz svobody. Před 35 lety na pražském Strahově vystoupila kapela Rolling Stones, 18. srpna 1990 si je přišlo poslechnout sto tisíc lidí. Šlo o největší koncert, jaký kdy Československo zažilo, na největším stadionu na světě. Nabídku, že Rolling Stones zahrají v Praze, dostal přímo Václav Havel. Rolling Stones pak do Česka přijeli ještě pětkrát.

Před dvěma dekádami se na louku u Mlýnce na Tachovsku začali sjíždět příznivci hudební technoparty. Na CzechTek 2005 jich z celé Evropy dorazilo nakonec asi pět tisíc a už od začátku nechyběly potyčky s policií. Ta se druhý den rozhodla technaře rozehnat, tvrdě proti nim zasáhlo asi tisíc těžkooděnců.

Před pětatřiceti lety, tedy 5. července 1990, byl Václav Havel zvolen prezidentem České a Slovenské federativní republiky a zároveň poslední hlavou společného státu. Ve funkci skončil předčasně o dva roky později. V den, kdy Slováci přijali deklaraci o nezávislosti.

Americký hollywoodský herec John Malkovich je znovu v Praze, českému publiku se představí v inscenaci V samotě bavlníkových polí. Ve hře vystoupí o víkendu v Divadle Hybernia se svou litevskou kolegyní, a to hned dvakrát. V rozhovoru pro Českou televizi Malkovich vzpomínal na Prahu po sametové revoluci i setkávání s Václavem Havlem a Jiřím Bartoškou.

Alžběta Pflugová se narodila v roce 1925 v Lednici do křesťanské rodiny. Zažila všechny československé prezidenty. Vzpomíná na zatýkání studentů v Sušilových kolejích v Brně, osvobození i další totalitu. Víru si nenechala vzít ani nacisty, ani komunisty.

Prezident Petr Pavel v pondělí odpoledne předal na Pražském hradě belgickému králi Filipovi Řád bílého lva občanské skupiny I. třídy. Nejvyšší vyznamenání mu udělil za to, že významně přispěl k posílení přátelských vztahů mezi Belgií a Českou republikou zejména podporou a posilováním historického povědomí o společném boji za svobodu, zaznělo v odůvodnění vyznamenání.

Ve věku 82 let zemřel ve čtvrtek po dlouhé nemoci na zástavu srdce bývalý novinář, cestovatel a politik Jaromír Štětina. Agentuře ČTK to sdělil jeho syn. Štětina patřil také k zakladatelům humanitární organizace Člověk v tísni.

Od poslání dopisu, který pozdější první český prezident Václav Havel adresoval tajemníkovi ústředního výboru Komunistické strany Československa Gustávu Husákovi, uplynulo padesát let. Havel v listu popsal situaci, v níž se dle něj nacházela společnost v době normalizace – hovořil o ponížení, strachu či pokrytectví. Kopie dokumentu se následně dostala do rukou i zaměstnancům Pedagogické fakulty Karlovy univerzity. Za přečtení dopisu dostalo vyhazov pět lidí.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí Evropské unie probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování americká vláda končí. Lipavský to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.

Velká výstava o českých spisovatelích sklidila úspěch na Tchaj-wanu. Uspořádalo ji Národní muzeum tchajwanské literatury v Tchaj-nanu na jihu ostrova. Věnuje se především samizdatové literatuře a autorům, kteří za normalizace nesměli v Československu vycházet. Podobnou zkušeností prošel během čtyřiceti let takzvaného Bílého teroru do roku 1987 i Tchaj-wan.

Mladá generace o devadesátých letech moc povědomí nemá – ovšem ne vlastní vinou, ukazuje průzkum STEM pro Knihovnu Václava Havla. Podle šéfky spolku Díky, že můžem Báry Stárek je problém například ve výuce. Autorka projektu Pure devadesátky Johana Fundová zdůraznila, že se povědomí musí dostat mezi mladou generaci interaktivně. Youtuber Jan Špaček míní, že „střízlivá interpretace bude na naší generaci“. Všichni tři o problematice hovořili v Událostech, komentářích.