Václav Havel

Rozsáhlá kampaň i jednorázový ústavní zákon připravily cestu pro jedinečné hlasování o začlenění Česka do Evropské unie. „Pro“ se v roce 2003 vyslovilo 77,33 procenta voličů. Zároveň se v přístupové smlouvě země zavázala přijmout euro. Po dvaceti letech v Evropské unii se ale nepřesunula ani do „čekárny“ a neexistuje jasný plán na přijetí společné měny.

Český premiér Petr Fiala (ODS) při návštěvě Bílého domu předá americkému prezidentu Joeu Bidenovi dary. Skleněnou kropenku symbolizující krásu a důstojnost barokní gotiky a genialitu Santiniho vytvořila Anna Martinková z Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Kromě toho Fiala Bidenovi předá také fotografie Václava Havla v Kongresu a s Madeleine Albrightovou od fotografů Tomkiho Němce a Oldřicha Škáchy.

Premiér Petr Fiala (ODS) přiletěl na dvoudenní návštěvu Washingtonu. V pondělí má na programu setkání s prezidentem Joem Bidenem, se kterým by měl jednat o bezpečnostní spolupráci či o podpoře Ukrajiny napadené Ruskem. Předseda české vlády chce otevřít také témata vzájemných ekonomických vztahů či jaderné energetiky. Očekává se, že se bude hovořit i o posledním vývoji na Blízkém východě, kde se Izrael stal o víkendu terčem íránského dronového a raketového útoku, který mnozí světoví státníci i čeští politici odsoudili.

„Stát střední velikosti nemá vždycky příležitost být vyslyšen, a proto je pozvání premiéra Fialy poctou a současně i oceněním za širokou podporu, kterou Česká republika poskytla Ukrajině,“ řekl v rozhovoru o návštěvě premiéra Petra Fialy (ODS) u prezidenta USA Joea Bidena České televizi uznávaný profesor politologie na Middlebury College ve Vermontu Michael Kraus.

Příjezd premiéra Petra Fialy (ODS) do Bílého domu bude sledovat i početná česká komunita ve Spojených státech. ČT poskytla rozhovor kurátorka Milena Kalinovská, která emigrovala z Československa po sovětské okupaci v roce 1968. Do USA se přestěhovala na konci 80. let. Oválnou pracovnu i osobně navštívila. Uvedla, že současná hlava státu Joe Biden si přizpůsobil dekorace ve své kanceláři symbolicky – odkazy na prezidenty, k jejichž hodnotám se hlásí.

Celovečerní dokument Petra Jančárka s názvem Tady Havel, slyšíte mě? ukazuje Václava Havla a jeho poprezidentské období. Sestra boromejka Angelika Ivana Pintířová si při zhlédnutí snímku poplakala, ale také se zasmála a zavzpomínala. Havel byl podle ní citlivý člověk, který spojoval lidi a je potřeba, aby o něm dnes zase bylo slyšet. Lidé od něj někdy očekávali, že vše udělá, ale nebyl spasitel, řekla v pátečním Interview ČT24.

Do kin zamířil nový dokument o Václavu Havlovi. Zásadní osobnost závěru československého a začátku českého veřejného života zachycuje zhruba v posledním desetiletí jeho života. Snímek s názvem Tady Havel, slyšíte mě? chce podle dokumentaristy Petra Jančárka titulního hrdinu ukázat v jeho známých, ale i veřejnosti dosud skrytých polohách.

Bojovník proti komunismu, dramatik, prezident, pán s milým úsměvem a také kdosi, po němž se jmenuje letiště – tím vším je Václav Havel pro dnešní teenagery. Podle těch, kdo ho pamatují osobně, je Václav Havel i v současnosti osobností, k níž každý potřebuje zaujmout postoj. Na závěrečné období Havlova života upomíná film Tady Havel, slyšíte mě, který nyní vstoupil do kin. O odkazu exprezidenta natáčela pro 168 hodin Darina Vlková.

Prezident, občan, režisér, přítel, manžel, pacient, muž na sklonku života – všechny tyto role Václava Havla chce postihnout dokument Tady Havel, slyšíte mě? „Odcházení“ někdejší hlavy státu sleduje hledáčkem jeho známých i veřejnosti. Snímek v režii Petra Jančárka má premiéru 18. března na Hradě, do kin se dostane 11. dubna.

Na pozvání Knihovny Václava Havla přicestovala do Prahy slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Setkala se jak se svým českým protějškem Petrem Pavlem, tak i s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ve večerních hodinách pak měla na programu premiéru filmu o Václavu Havlovi. Návštěva začala na Palachově náměstí před hlavní budovou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kam slovenská prezidentka přišla uctít památku obětí prosincové střelby. V projevu také uvedla, že rozumí důvodům, proč tuzemská vláda neuspořádala mezivládní konzultace se slovenským kabinetem.

Pokud Rusko zvítězí nad Ukrajinou, směrem dál na Západ podle bývalého prezidenta Václava Klause nepůjde. Rusko nikdy nic takového nenaznačovalo, poznamenal v pořadu Události, komentáře Speciál. Podle něj by se mělo okamžitě začít jednat o ukončení konfliktu. Někdejší hlava státu Miloš Zeman však upozornil, že ruský vládce Vladimir Putin rovněž sliboval, že na Ukrajinu nikdy nezaútočí. „Jen naprostý trotl se nechá podvést dvakrát nebo vícekrát,“ poznamenal s tím, že předmětem ruské agrese by se teoreticky mohlo stát Moldavsko. Zeman však nevěří, že by Moskva zaútočila na členy NATO.

Česko si zaslouží uznání za zprostředkování nákupu vojenské munice pro válkou zasaženou Ukrajinu, ale bylo by lepší, kdyby to nebyla veřejná informace, uvedl v rozhovoru pro ČT bývalý americký velvyslanec v Polsku a analytik Atlantic Council Daniel Fried. Hovořil také o roli bývalého amerického prezidenta Billa Clintona při rozšíření NATO či o situaci v současném Maďarsku.

Bill Clinton, bývalý americký prezident, je v Praze. V úterý se zúčastní konference na Pražském hradě u příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Do hlavního města přicestoval už v sobotu večer. V neděli navštívil jazzový klubu Reduta. Na místě s ním byl i český prezident Petr Pavel a zástupci politické reprezentace i bezpečnostní komunity.

Bývalý americký prezident Bill Clinton je v Praze. Ze Spojených států přiletěl v sobotu večer. V úterý vystoupí na konferenci Naše bezpečnost ve Španělském sále Pražského hradu. Ta mimo jiné připomene 25. výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance. Clinton byl šéfem Bílého domu mezi roky 1993 a 2001, tedy právě v době rozšíření NATO o Polsko, Maďarsko a Česko. Do Prahy přijel na pozvání českého prezidenta Petra Pavla.

Uplynulo třicet pět let od posledního soudního procesu s Václavem Havlem. Komunistická justice ho poslala na devět měsíců do vězení za podněcování k protestům během takzvaného Palachova týdne na začátku roku 1989. Proti uvěznění protestovaly tisíce lidí včetně známých herců. I kvůli tomu režim propustil Havla z vězení už po polovině trestu.

Česká společnost se po prosincovém masakru na filozofické fakultě v Praze musí snažit překonat strach, který v ní krutý čin střelce vyvolal, protože není možné na úkor strachu obětovat svobodu. Prezident Petr Pavel to uvedl v novoročním projevu. Lidi vyzval k tomu, aby neignorovali problémy ve svém okolí a sami usilovali o větší bezpečí komunity a celého národa. Pavel dále ocenil stabilitu současné vládní koalice, ale vytknul jí, že neumí své nepopulární, ovšem nutné reformy dostatečně vysvětlit veřejnosti.

Česká republika uctívá památku obětí čtvrteční tragické střelby v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vláda vyhlásila na 23. prosinec státní smutek – vlajky na úřadech a institucích byly staženy na půl žerdi a doplnily je černé prapory, v poledne se rozezněly kostelní zvony. Lidé se setkávali na pietních akcích i bohoslužbách, minutou ticha vzdali úctu zemřelým a soustrast pozůstalým. Některá města zrušila nebo upravila adventní akce a zpřísnila bezpečnostní opatření.

Praha se s Paříží shoduje nejen v otázkách ruské invaze na Ukrajině a situace na Blízkém východě, ale i ohledně rozšiřování Evropské unie, prohlásil český prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vzájemné vztahy jsou podle něj na vysoké úrovni. Na programu jednání byla i spolupráce v oblastech energetiky, kultury nebo vědy.

Prvního českého prezidenta si připomínají lidé po celé republice. Svíčky zapálili také u chalupy Václava Havla na Hrádečku u Trutnova. A také přímo v Trutnově u kina Vesmír, které od letoška zdobí Havlova originální plastika od Michaela Gabriela.

Lidé se v sobotu rozloučili s aristokratem, diplomatem, politikem, poslancem a senátorem, vicepremiérem, ministrem zahraničí, prezidentským kandidátem, lesníkem a hospodským Karlem Schwarzenbergem. Byl veselým a srdečným člověkem i velkým vlastencem se smyslem pro službu, vzpomínali jeho přátelé a blízcí během speciálního vysílání ČT24. Rozloučení se účastnila také řada politiků, mezi nimi i představitelé opozice.

Diplomat Michael Žantovský v Událostech, komentářích uvedl, že zesnulý Henry Kissinger „úplně změnil povahu studené války“, nešlo však o prý o revolucionáře, který by chtěl měnit status quo – naopak spíš zastával národní, tedy americké zájmy. Kissinger, jenž zemřel ve čtvrtek ve věku sto let, stál u řady rozhodnutí týkajících se konfliktů na celé planetě. Šlo asi o nejvlivnější osobnost americké poválečné zahraniční politiky.

Zelená bunda Václava Havla, kterou ještě jako tehdejší disident nosil v přelomových chvílích roku 1989, se v Praze vydražila za 2,76 milionu korun včetně aukční přirážky. Vyvolávací cena ikonické parky, v níž mimo jiné pronesl svůj projev 25. listopadu 1989 na Letenské pláni, jež se stala místem největší manifestace proti komunistické moci v Československu, činila dvě stě tisíc korun.

Mezinárodní systém založený na mezinárodním právu a Chartě OSN je pod bezprecedentním tlakem, řekl ve svém projevu při pátečním zahájení neformálního zasedání Rady OSN pro lidská práva šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Ministr rovněž uvedl, že podpora demokracie, lidských práv a občanské společnosti jako součást české zahraniční politiky od devadesátých let je i odkazem bývalého prezidenta Václava Havla a nedávno zesnulého někdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.

Když před 34 lety odstartoval zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentům revoluci, nechyběl v Laterně magice Petr Pospíchal. Výjimečný byl tím, že byl nejmladším politickým vězněm normalizačního režimu. Přišli si pro něj do třídy na učiliště. Pak se podílel na organizaci činnosti disentu, ale jeho přátelé na něj také vzpomínají jako na nejvíce mláceného disidenta. O Petru Pospíchalovi točil pro Reportéry ČT David Vondráček.