Václav Havel

„Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“. Tak znělo slavné volební heslo spontánně vzniklého politického hnutí, které se stalo klíčovým aktérem sametové revoluce a provedlo společnost prvními lety v demokracii. Občanské fórum (OF) vzniklo v pražském Činoherním klubu před 35 lety, 19. listopadu 1989, dva dny poté, co policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Okolnostmi jeho vzniku se bude přímo v „Činoheráku“ zabývat speciální vydání pořadu 90' ČT24 ve 20:07.

„Piedestalový film“ o sametové revoluci by režisér a herec Ondřej Trojan točit nechtěl, protože k roku 1989 nemá dostatečný odstup a jeho pozitivní vzpomínky nejsou přenositelné, uvedl v Interview ČT24. Listopadové události podle něj probíhaly tak rychle, že „nikdo nebyl připravený, že takto dopadnou“ a vyvrcholí pádem režimu. Míní, že nebýt Václava Havla, bylo by obtížné vše „ukočírovat“. Společnost se ale podle něj měla s komunismem vypořádat razantněji. Sám Trojan patřil mezi roznašeče petice Několik vět a získal podpisy mnoha studentů FAMU a DAMU, ale také podpis zpěvačky Hany Zagorové.

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několik generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace, uvedl Blažek v rámci vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.

Zákonodárci plánují úpravy systému státních vyznamenání. Mají se zúžit stupně některých ocenění a zároveň rozšířit jejich kategorie. Prezident Petr Pavel na základě návrhů poslanců, senátorů a občanských organizací ve Vladislavském sále vyznamenání udělil 56 osobnostem.

Na výročí vzniku Československa v roce 1989 došlo k poslední velké demonstraci před sametovou revolucí. Do ulic vyšly navzdory zákazu statisíce lidí. Komunistický režim se snažil protestům zabránit všemi možnými způsoby.

V Praze v neděli začala konference Forum 2000 s podtitulem „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. Potrvá do úterý. Dorazila na ni tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Přivítal ji předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jako první vystoupil kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Zmínil tisíce politických vězňů v ruských věznicích i svou vizi mírového a demokratického Ruska.

Zastrašování včetně dlouholetých trestů vězení nedokázalo potlačit odpor v běloruské společnosti, která považuje diktátora Alexandra Lukašenka za nelegitimního vládce. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Ta žije v exilu, zatímco jejího manžela Minsk před čtyřmi lety uvěznil a drží ho v izolaci. Politička, která se v Praze zúčastní konference Forum 2000, zdůraznila, že běloruský lid si přeje vítězství Ukrajiny, i když Minsk spolupracuje s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Kandidovat na prezidentku chce znovu ve chvíli, až se budou konat férové volby.

Demokrat Jimmy Carter zastával jako 39. prezident USA jedno funkční období. Po odchodu z Bílého domu v roce 1981 si vybral roli vyjednavače ve světových konfliktech, angažoval se v mírových iniciativách od Haiti až po Severní Koreu. Jeho zásluhy na poli lidských práv mu v roce 2002 vynesly Nobelovu cenu za mír. Veterán americké politiky Carter, který se v úterý 1. října dožívá sta let, je nejstarším žijícím americkým exprezidentem v historii.

Filozofická fakulta Karlovy univerzity (FF UK) a její děkanka Eva Lehečková, herec Ivan Trojan, překladatelka a zakladatelka webu tapolitika.cz Lenka Benešová nebo někdejší diplomat Michael Žantovský patří k těm, kdo letos obdrželi stříbrnou medaili předsedy Senátu. Na ceremoniálu, který se konal potřinácté, v neděli odpoledne předal předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil (ODS) třináct ocenění, stejně jako loni.

V prvním kole v senátním obvodu Praha 12 zvítězil dosavadní senátor Pavel Fischer, který reprezentuje koalici stran TOP 09, ODS, KDU-ČSL a hnutí STAN. Získal 53,63 procenta hlasů. Do Senátu se tak nedostane jeho soupeř a bývalý poslanec Boris Šťastný (za koalici Motoristé sobě a ANO) se ziskem 26,28 procenta. Voleb se zúčastnilo 32,48 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Fischer v tomto obvodu zvítězil již v roce 2018. Dvakrát se také v prezidentských volbách ucházel o pozici hlavy státu.

Osudy obyčejných lidí na pozadí velkých dějin vypráví spisovatelka Tereza Boučková v novém románu. Kniha Dům v Matoušově ulici předkládá téměř sto let trvající příběh jednoho místa na pražském Smíchově, kterého se silně dotkly nacismus i komunismus.

V Praze začal 19. ročník mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Úvodní projev přednesl český prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ukrajině s tím, že je stále prostor pro větší efektivitu v pomoci napadené zemi, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Vystoupila také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která uvedla, že Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků. Třídenní akce se zúčastní zhruba deset premiérů a prezidentů nebo dvacítka ministrů obrany a zahraničí nejen z Evropy, ale i z Blízkého východu či jihovýchodní Asie.

Před 35 lety se komunistický režim snažil zastavit sílící vliv petice Několik vět. Na začátku srpna 1989 pod ní bylo 16 tisíc podpisů – skoro desetkrát víc, než pod Chartou 77. Oficiální média spustila propagandistickou ofenzivu – lidi toužící po svobodě označovala za teroristy a fašisty.

Ve věku 88 let zemřela v noci na středu ve Vídni dědička šlechtického rodu a majitelka renesančního zámku v Častolovicích na Rychnovsku Diana Sternbergová. Informovala o tom Nadace Olgy Havlové, u jejíhož zrodu stála Sternbergová spolu s Olgou Havlovou.

Prezident Petr Pavel udělil čtyři milosti, své první od nástupu do úřadu loni v březnu. Týkají se dvou matek s nezletilými dětmi, cizince dlouhodobě pobývajícího a pracujícího v Česku a českého občana, který byl v zahraniční odsouzený k sedmadvacetiletému trestu odnětí svobody za pašování drog. Informoval o tom odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Za první republiky to bylo noblesní výletní místo, kam pravidelně proudily tisíce návštěvníků. Obyčejní lidé mohli na Barrandovských terasách povečeřet vedle filmových hvězd. Poslední desítky let ale terasy chátraly. Teď se probouzejí k novému životu, v jejich sousedství vyrostly nové stavby. Jenže ne všechno je tak, jak současný majitel původně sliboval. Zůstalo něco z prvorepublikové slávy teras, nebo se změnily v uzavřenou luxusní rezidenci? Pro Reportéry ČT natáčel Ondřej Golis.

Rozsáhlá kampaň i jednorázový ústavní zákon připravily cestu pro jedinečné hlasování o začlenění Česka do Evropské unie. „Pro“ se v roce 2003 vyslovilo 77,33 procenta voličů. Zároveň se v přístupové smlouvě země zavázala přijmout euro. Po dvaceti letech v Evropské unii se ale nepřesunula ani do „čekárny“ a neexistuje jasný plán na přijetí společné měny.

Český premiér Petr Fiala (ODS) při návštěvě Bílého domu předá americkému prezidentu Joeu Bidenovi dary. Skleněnou kropenku symbolizující krásu a důstojnost barokní gotiky a genialitu Santiniho vytvořila Anna Martinková z Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Kromě toho Fiala Bidenovi předá také fotografie Václava Havla v Kongresu a s Madeleine Albrightovou od fotografů Tomkiho Němce a Oldřicha Škáchy.

Premiér Petr Fiala (ODS) přiletěl na dvoudenní návštěvu Washingtonu. V pondělí má na programu setkání s prezidentem Joem Bidenem, se kterým by měl jednat o bezpečnostní spolupráci či o podpoře Ukrajiny napadené Ruskem. Předseda české vlády chce otevřít také témata vzájemných ekonomických vztahů či jaderné energetiky. Očekává se, že se bude hovořit i o posledním vývoji na Blízkém východě, kde se Izrael stal o víkendu terčem íránského dronového a raketového útoku, který mnozí světoví státníci i čeští politici odsoudili.

„Stát střední velikosti nemá vždycky příležitost být vyslyšen, a proto je pozvání premiéra Fialy poctou a současně i oceněním za širokou podporu, kterou Česká republika poskytla Ukrajině,“ řekl v rozhovoru o návštěvě premiéra Petra Fialy (ODS) u prezidenta USA Joea Bidena České televizi uznávaný profesor politologie na Middlebury College ve Vermontu Michael Kraus.

Příjezd premiéra Petra Fialy (ODS) do Bílého domu bude sledovat i početná česká komunita ve Spojených státech. ČT poskytla rozhovor kurátorka Milena Kalinovská, která emigrovala z Československa po sovětské okupaci v roce 1968. Do USA se přestěhovala na konci 80. let. Oválnou pracovnu i osobně navštívila. Uvedla, že současná hlava státu Joe Biden si přizpůsobil dekorace ve své kanceláři symbolicky – odkazy na prezidenty, k jejichž hodnotám se hlásí.

Celovečerní dokument Petra Jančárka s názvem Tady Havel, slyšíte mě? ukazuje Václava Havla a jeho poprezidentské období. Sestra boromejka Angelika Ivana Pintířová si při zhlédnutí snímku poplakala, ale také se zasmála a zavzpomínala. Havel byl podle ní citlivý člověk, který spojoval lidi a je potřeba, aby o něm dnes zase bylo slyšet. Lidé od něj někdy očekávali, že vše udělá, ale nebyl spasitel, řekla v pátečním Interview ČT24.

Do kin zamířil nový dokument o Václavu Havlovi. Zásadní osobnost závěru československého a začátku českého veřejného života zachycuje zhruba v posledním desetiletí jeho života. Snímek s názvem Tady Havel, slyšíte mě? chce podle dokumentaristy Petra Jančárka titulního hrdinu ukázat v jeho známých, ale i veřejnosti dosud skrytých polohách.

Bojovník proti komunismu, dramatik, prezident, pán s milým úsměvem a také kdosi, po němž se jmenuje letiště – tím vším je Václav Havel pro dnešní teenagery. Podle těch, kdo ho pamatují osobně, je Václav Havel i v současnosti osobností, k níž každý potřebuje zaujmout postoj. Na závěrečné období Havlova života upomíná film Tady Havel, slyšíte mě, který nyní vstoupil do kin. O odkazu exprezidenta natáčela pro 168 hodin Darina Vlková.