Mladá generace o devadesátých letech moc povědomí nemá – ovšem ne vlastní vinou, ukazuje průzkum STEM pro Knihovnu Václava Havla. Podle šéfky spolku Díky, že můžem Báry Stárek je problém například ve výuce. Autorka projektu Pure devadesátky Johana Fundová zdůraznila, že se povědomí musí dostat mezi mladou generaci interaktivně. Youtuber Jan Špaček míní, že „střízlivá interpretace bude na naší generaci“. Všichni tři o problematice hovořili v Událostech, komentářích.
Devadesátky byly zmatek, míní Stárek. Střízlivá interpretace bude dle Špačka na „naší generaci“
16 minut
Události, komentáře: Jak vnímá mladá generace devadesátá léta?
Podle Stárek změnila devadesátá léta život všem – ať už chtěli, nebo ne. „V mé hlavě probíhá myšlenka toho, že to bylo období obrovské naděje, obrovské svobody – něco, co do té doby nebylo. Ale ve stejnou chvíli deziluze, traumatu, vlastně kde svoboda začíná a kde svoboda končí,“ uvedla. Období tak vnímá jako „jeden velký zmatek“.
Špaček bere epochu jako „klíč k pochopení dneška“. „Mám pocit, že za posledních pět let se nostalgie a míra relevance devadesátých let výrazně zvýšila – ať už v popkultuře, nebo v politice,“ popsal. Zmínil například téma svobody projevu, které tu prý před pěti lety vůbec nebylo. Éra tak podle Špačka přináší obrovskou míru nostalgie – právě proto, že „střední generace“ dospívala a formovala se v devadesátých letech.
Pro Fundovou jsou devadesátky přílivem fenoménů ze Západu, které lidé začali „hltat“. Vedle fastfoodů zmínila filmy, seriály, mnohdy věci, které na Západě už byly „za zenitem“. „Pro nás to byly různé novinky a něco, s čím jsme neměli zkušenost. Jak my děti, tak naši rodiče a prarodiče,“ přiblížila.
Fenomény devadesátých let – například návštěvy videopůjčoven – nejsou podle Stárek jednoduše uchopitelné pro mladou generaci. „Je to pro nás rozhodně něco, co bychom chtěli zažít, na co bychom chtěli vzpomínat,“ uvedla.
Výuka na školách
Moderátorka Tereza Řezníčková v souvislosti s devadesátými lety zmínila nový průzkum agentury STEM mezi mladou generací, podle nějž si 27 procent dotázaných mylně myslí, že do Česka přišla v té době sovětská armáda. Ředitelka spolku Díky, že můžem Stárek reagovala, že si o tom nemyslí nic dobrého. „Uvědomujeme si, že to, jakým způsobem se vyučuje moderní nebo soudobá historie na školách, je bohužel katastrofální,“ tvrdí.
Pokud si podle ní studenti uvědomují, že je pro ně moderní historie důležitá k uchopení dneška, tak věří, že by si učitelé na to měli najít čas a více toto období přenášet do škol.
Špačka prý překvapuje, že si podle citovaného průzkumu vybaví v souvislosti s devadesátými lety devětatřicet procent oslovených Václava Havla, šest procent Václava Klause a jen dvě procenta Miloše Zemana. Podle Špačka si totiž Havel a Klaus byli v této éře alespoň co do vlivu rovni. Podotknul však, že v určitých fázích to bylo „samozřejmě jinak“.
Podle Fundové se povědomí o devadesátých letech musí dostat mezi mladou generaci zábavnou, nevšední formou, nikoliv tradičními učebnicemi. Zmínila například ankety nebo sociální sítě.
Řezníčková odkázala na dotaz Seznam Zpráv na náměstka ústředního školního inspektora Karla Kováře, z jakého důvodu se o období moc nevyučuje. Kovář prý tvrdí, že se do výuky tohoto období učitelům moc nechce, protože „mohou narážet na významně jiné pohledy rodičů, žáků, do jisté míry může být rizikem pro učitele zachovat nestranný apolitický pohled“.
Stárek připustila, že toto může být jeden z důvodů, proč učitelé nechtějí toto období vyučovat. Zmínila však i otázku osnov, které si kvůli jejich uvolnění sestavují pedagogové mnohdy sami a určují, jakým způsobem se bude vzdělávat. Tím, že moderní historie je až na konci osnov, tak pro ně může být těžké ji do osnov vměstnat.
Zmínila však, že je v Česku mnoho aktivních učitelů, kteří se snaží hledat způsoby, jak to dělat, často však nedostávají materiály či nemají čas. Podle Špačka je také problém v tom, že část starších učitelů toto období zažila a utvářela, interpretace je tak pro ně obtížná a zavádějící. „Myslím si, že bude na naší generaci, abychom tu dobu interpretovali střízlivěji,“ uzavřel.
Projekt knihovny
Právě pro lepší přiblížení devadesátých let připravila Knihovna Václava Havla vzdělávací sérii Devadesátá. Je tvořená krátkými vtipnými videi, která představují poslední dekádu dvacátého století. Série má sloužit učitelům jako pomůcka při výuce.
Vzdělávací sérii tvoří na videa natočené lekce a přednášky i podcasty. „Ve spolupráci s odborníky, kteří často v devadesátých letech aktivně působili, jsme vytvořili ucelený audiovizuální výukový zdroj. Ukazujeme tehdejší dobu a společnost v celé její šíři od politiky a budování státu přes ekologii, rozvoj technologií, rodící se občanskou společnost až po kulturu,“ uvedla Barbora Grečnerová, která má v knihovně vzdělávací projekty na starosti.
Knihovna se vzdělávání o soudobých dějinách věnuje deset let. Spolupracuje s více než dvěma tisíci pedagogy z Česka. Učitelé podobný materiál poptávali.
Instituce si zároveň nechala agenturou STEM zpracovat průzkum mezi mladými na téma devadesátá léta. Vznikl na konci roku 2024, respondenty byli lidé ve věku patnáct až dvacet let. Vyplynulo z něho, že 85 procent mladých lidí považuje za důležité, aby devadesátá léta byla pevnou součástí vzdělávacích plánů výuky dějepisu. Školní výuku v tomto ohledu hodnotí jako zběžnou. Informace dostávají především od členů rodiny.
Éru devadesátých let si mladí spojují především s politickými změnami, výraznými politiky a kulturními fenomény, ať už jde o hudbu, film, či módu. Negativní asociace se týkají zvýšené kriminality a korupce. „Z testu vybraných znalostí vychází mladá generace poměrně úspěšně, i když jistota v odpovědích není až tak silná. Zajímavé je časté umístění vstupu do Evropské unie do devadesátých let,“ sdělila mluvčí knihovny Mária Pfeiferová.
Za pozitivní přínos této doby považují otevření hranic a rozvoj svobodných médií. Kritičtější jsou u ekonomické transformace, kterou si spojují právě s korupcí.
