„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
Moskva se podle Matesové už od rozpadu Sovětského svazu pokoušela vytvořit jiný podstatný průmysl než těžební, což se jí ale nikdy nepodařilo. Za jednu z příčin označila hospodářskou politiku. „Ta dávala způsob toho, jak se v Rusku hromadilo bohatství, do rukou oligarchů a pro ně bylo nejrychlejším a velice lukrativním způsobem, jak ho vybudovat, obchodovat s nerostnými surovinami,“ popsala.
Dalším důvodem, proč podle ní zůstalo Rusko závislé na těžbě nerostných surovin, byl fakt, že řada tamních vzdělaných obyvatel odcházela na Západ a docházelo tak k jakémusi „odlivu mozků“. „Takže na jedné straně tam nebyla nutnost budovat průmysl a na druhé straně pro to nebyly chytré hlavy,“ shrnula.
Plnohodnotná invaze na Ukrajinu jako zásadní přelom
K „ostrému řezu“ podle Matesové došlo po plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022, kdy ruská ekonomika zažívala propad. „Byla na agresi evidentně připravená, ale ne dost. Protože Rusové předpokládali, že brzy bude po válce. Nebyli připraveni na to, že to může být záležitost, která bude trvat velmi dlouho,“ upřesnila a dodala, že tamní centrální banka tehdy udělala vše, co mohla, aby ochránila stabilitu ruské ekonomiky a měny.
„Z toho, co všechno tehdy zavedla velice rychle centrální banka, vidíme, že věděli, že se něco takového chystá,“ míní Matesová, podle níž sice Kreml před invazí shromáždil zásoby komponentů pro opravy vojenské techniky, ty však nestačily na dlouho. „Tehdy, v roce 2022, bylo komické, že hluboce, o desítky procent, klesala výroba ledniček, výtahů i silničních a železničních vozidel, protože oni ty součástky do nich potřebovali použít na vojenskou techniku,“ připomněla ekonomka.
Propad ruského hospodářství podle ní trval až do prvního čtvrtletí roku 2023. „Potom se ekonomika postupně začala převádět na válečnou,“ sdělila a doplnila, že Moskva pak navázala dodavatelské kontakty s Čínou či Íránem. „Postupně Rusko začalo zase oživovat svůj vojenský průmysl, který rostl velice rychle a od té doby na něm ekonomika stojí,“ zdůraznila.
Až do letoška dávalo podle Matesové ruské ekonomice život několik faktorů. „Jednak fronta, ze které máte vždycky poptávku. Když se rozbije vojenská technika, je potřeba další,“ poznamenala a dodala, že podstatné bylo také masivní řízené zvyšování platů vojáků, ale i těch, kdo se podíleli na výrobě ve vojenských firmách.
Růst příjmů se ale netýkal seniorů. Ruská vláda totiž pro letošní rok podle Matesové plánovala, že dá na důchody o šestnáct procent méně než vloni. „Ale penzistů neubylo čili to bude skutečně pokles v životní úrovni,“ konstatovala s tím, že demokratické země by si něco takového zřejmě nedovolily.
Fond národního bohatství
Rusko má podle Matesové stejně jako jiné země, které hodně vydělávají na nerostných surovinách, takzvaný fond národního bohatství. „Do toho se pravidelně odvádí část výnosů z prodeje nerostných surovin. A když potom jejich ceny hodně klesají, tak se čerpání tohoto fondu používá na doplňování nutných veřejných výdajů,“ vysvětlila s tím, že tento fond je nyní téměř vyčerpán.
„Podle ruských zdrojů je tam prostředků asi v hodnotě 1,3 procenta HDP,“ sdělila dále Matesová, podle níž se z fondu letos čerpá velice rychle a na doplňování rozpočtu v něm zbývají prostředky zhruba na rok či na necelý rok.
Klíčové pro Kreml podle ekonomky stále zůstávají ceny nerostných surovin. „Na plynu Rusko vydělává pořád přibližně tolik jako dříve. Možná trochu méně, protože zejména Evropská unie hodně omezila spotřebu a dováží také z jiných zdrojů. Pořád je ale EU největším dovozcem ruského plynu,“ podotkla a doplnila, že jiná situace je u ropy, jejíž ceny zaznamenaly hluboký propad, což je pro ruský rozpočet velmi citlivé.
Situaci ale částečně mění aktuální konflikt mezi Izraelem a Íránem, v jehož důsledku ceny ropy opět vzrostly. „Ruský státní rozpočet byl pro letošní rok postavený na ceně ruské ropy 69 dolarů za barel,“ uvedla Matesová s tím, že v pátek odpoledne se hodnota komodity pohybovala okolo 67 dolarů za barel, s čímž by Moskva „byla schopna žít“. Právě ceny ropy jsou podle Matesové zásadní pro budoucnost ruské ekonomiky.
Poptávka a inflace
Zvyšující se platy pro vojáky a personál pracující ve vojenském průmyslu podle Matesové vedly také k tomu, že je v Rusku silná poptávka. „Ale spotřební zboží se tolik nevyrábí, protože průmysl přešel na vojenskou výrobu a tolik se nedováží, protože jsou sankce,“ upřesnila.
V zemi také podle ekonomky roste inflace. „V minulém roce byla kolem devíti procent. I od začátku letošního roku roste pořád, takže už je dvouciferná,“ poznamenala s tím, že vysoká inflace je běžným rysem válečné ekonomiky.
Rusové podle Matesové navíc v současné situaci v zemi kromě vojenského průmyslu neinvestují. A ti, co si v minulosti vzali úvěry za nižší sazby, je teď nejsou schopni splácet, což vede k poklesu stability bankovního systému.
Funkčnost sankcí
V souvislosti s ruskou ekonomikou se často hovoří také o sankcích. „Fungují, ale nemůžeme čekat, že úplně zničí ekonomiku a zastaví život,“ míní Matesová, která jako příklady zmínila Severní Koreu, Kubu či Írán.
Podle ekonomky by také bylo užitečné vždy na začátku stanovit, co je vlastně cílem sankcí. „Aby nevznikaly zbytečné diskuse, zda fungují či nefungují, protože to potom omezuje ochotu politiků z některých zemí souhlasit s takovými opatřeními,“ zdůraznila s tím, že sankce vždy fungují jen nějakou dobu a s časem jejich účinnost klesá, přičemž v určitý moment přestanou zabírat úplně.
U Ruska je podle ní ze zkušeností z roku 2014 známo, že účinnost sankcí je asi devět měsíců. „V roce 2022, kdy fungovaly opravdu velmi dobře, bylo potřeba během těch devíti měsíců podpořit Ukrajinu natolik, aby Rusko s agresí přestalo,“ sdělila a doplnila, že by to sice agresora nezastavilo v chuti expandovat, ale minimálně by nastal klid zbraní.
„Teď jsme jako demokratický vyspělý svět v obtížné situaci. A samozřejmě Ukrajina je v té nejobtížnější. Protože sankce, které už na straně Evropské unie byly schváleny, budou účinné za podmínek, že se připojí Spojené státy americké,“ uvedla Matesová s tím, že tento krok ze strany USA se očekával na summitu G7, což se ale nestalo. „Naopak, Spojené státy, alespoň ústy prezidenta (Donalda Trumpa) uvažují o tom, že by sankce zmírnily, což je nepříjemné s výhledem do budoucnosti,“ uzavřela.
