Ekonomika Ruska je Potěmkinova vesnice, říká expert Bartoň

Nahrávám video

Na Moskvu začínají tvrdě dopadat západní sankce a problémy související s fungováním válečné ekonomiky, prohlásil pro ČT datový ekonom Petr Bartoň. Podle něj doteď ruské hospodářství jakž takž fungovalo, protože jelo do značné míry „na setrvačnost“. Bartoň si ale myslí, že komplikace jsou pro zemi už natolik velké, že dost možná vydrží vést válku proti Ukrajině jako dosud jen dalšího tři čtvrtě roku.

„Zatím jejich ekonomika hodně žila z toho ‚polštáře‘, který měla našetřený,“ podotkl expert. Podle něj ale Rusové už ze svých rezerv ujedli příliš. „Je to taková Potěmkinova vesnice, kdy navenek všechno vypadá, že je relativně v pořádku, ale uvnitř se ten stroj rozkládá,“ řekl.

Podle Bartoně to s jednadvacetiprocentní úrokovou sazbou v zemi ani nemůže být jinak. Soukromým firmám se s takto vysokými sazbami nevyplatí vůbec vyrábět a radši všechny peníze nechávají na spořicích účtech do doby, než úrokové sazby klesnou. „Ony ale nemůžou klesnout, protože by se okamžitě zase velice snížila hodnota rublu a tím pádem by si Rusko už za svoje vývozy nic nekoupilo,“ uvedl s tím, že kromě Číny nemá Moskva ani už mnoho míst, kde v zahraničí nakupovat.

„To je zákon válečné ekonomiky, která nechce rozhýbat inflaci, a na tu je (ruský vládce Vladimir) Putin velice citlivý, nechce ji rozproudit,“ míní Bartoň.

Výhled do budoucna

Podle něj se nedá čekat, že by se ruská ekonomika zastavila a zhroutila přes noc, ale její velké části nefungují nebo budou fungovat jen do doby, než se spotřebuje zmiňovaný polštář úspor. „Ten vydrží maximálně půl roku, možná tři čtvrtě, když se budou hodně snažit a budou úsporní,“ odhaduje expert. Poté prý Rusko pravděpodobně nebude schopné nadále obnovovat ztracené vojenské stroje na frontě a pouze příval živé síly nebude na vedení války stačit. „Pokud se do té doby něco (diplomaticky) nevyjedná, tak nejpozději tehdy se bude muset na frontě něco zásadně změnit, protože už to nebudou schopni ufinancovat,“ dodal ekonom.

Bartoň ale vidí ještě druhou možnost, jak se mohou věci dál vyvíjet. Putin prý může přikročit k tomu, že odstraní z čela ruské centrální banky její šéfku Elviru Nabiullinovou, která přitom podle experta jako jediná v zemi reaguje na vývoj v ekonomice racionálně. A pokud to šéf Kremlu opravdu udělá, tak ji „hodí přes palubu“. „Tím pádem už to (válka) bude financovatelné čistě pomocí inflace, tedy dalším vyhladověním obyvatelstva,“ řekl. Bez růstu inflace peníze Rusku však brzy dojdou, uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje přes padesát tisíc nezvěstných. Pomoc přislíbila řada zemí včetně Česka. Tuzemský tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 6 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 22 mminutami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 45 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 3 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 5 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 6 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
10:22Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...