Ekonomika Ruska je Potěmkinova vesnice, říká expert Bartoň

Nahrávám video

Na Moskvu začínají tvrdě dopadat západní sankce a problémy související s fungováním válečné ekonomiky, prohlásil pro ČT datový ekonom Petr Bartoň. Podle něj doteď ruské hospodářství jakž takž fungovalo, protože jelo do značné míry „na setrvačnost“. Bartoň si ale myslí, že komplikace jsou pro zemi už natolik velké, že dost možná vydrží vést válku proti Ukrajině jako dosud jen dalšího tři čtvrtě roku.

„Zatím jejich ekonomika hodně žila z toho ‚polštáře‘, který měla našetřený,“ podotkl expert. Podle něj ale Rusové už ze svých rezerv ujedli příliš. „Je to taková Potěmkinova vesnice, kdy navenek všechno vypadá, že je relativně v pořádku, ale uvnitř se ten stroj rozkládá,“ řekl.

Podle Bartoně to s jednadvacetiprocentní úrokovou sazbou v zemi ani nemůže být jinak. Soukromým firmám se s takto vysokými sazbami nevyplatí vůbec vyrábět a radši všechny peníze nechávají na spořicích účtech do doby, než úrokové sazby klesnou. „Ony ale nemůžou klesnout, protože by se okamžitě zase velice snížila hodnota rublu a tím pádem by si Rusko už za svoje vývozy nic nekoupilo,“ uvedl s tím, že kromě Číny nemá Moskva ani už mnoho míst, kde v zahraničí nakupovat.

„To je zákon válečné ekonomiky, která nechce rozhýbat inflaci, a na tu je (ruský vládce Vladimir) Putin velice citlivý, nechce ji rozproudit,“ míní Bartoň.

Výhled do budoucna

Podle něj se nedá čekat, že by se ruská ekonomika zastavila a zhroutila přes noc, ale její velké části nefungují nebo budou fungovat jen do doby, než se spotřebuje zmiňovaný polštář úspor. „Ten vydrží maximálně půl roku, možná tři čtvrtě, když se budou hodně snažit a budou úsporní,“ odhaduje expert. Poté prý Rusko pravděpodobně nebude schopné nadále obnovovat ztracené vojenské stroje na frontě a pouze příval živé síly nebude na vedení války stačit. „Pokud se do té doby něco (diplomaticky) nevyjedná, tak nejpozději tehdy se bude muset na frontě něco zásadně změnit, protože už to nebudou schopni ufinancovat,“ dodal ekonom.

Bartoň ale vidí ještě druhou možnost, jak se mohou věci dál vyvíjet. Putin prý může přikročit k tomu, že odstraní z čela ruské centrální banky její šéfku Elviru Nabiullinovou, která přitom podle experta jako jediná v zemi reaguje na vývoj v ekonomice racionálně. A pokud to šéf Kremlu opravdu udělá, tak ji „hodí přes palubu“. „Tím pádem už to (válka) bude financovatelné čistě pomocí inflace, tedy dalším vyhladověním obyvatelstva,“ řekl. Bez růstu inflace peníze Rusku však brzy dojdou, uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 8 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.