Téma 80 let od konce druhé světové války

80 let od konce druhé světové války

Prahu před osmdesáti lety bombardovaly „létající pevnosti“

Před 80 lety, za druhé světové války, zažila Praha nejničivější bombardování. Stroje, které v Praze bomby shazovaly, byly americké těžké bombardéry B-17, kterým se přezdívalo „létající pevnosti“. Jeden letoun vážil téměř 25 tun. Poháněly ho čtyři speciálně vyrobené motory, díky kterým dokázal létat rychlostí až 460 kilometrů za hodinu. Jedna B-17 dokázala unést téměř osm tun výbušnin. Během druhé světové války jich tyto stroje shodily na nepřátelské území přes 640 tisíc tun.
14. 2. 2025|

Před 80 lety dopadly bomby i na Tachov, Plzeň nebo Cheb

Při bombardování 14. února škody neutrpěla jen Praha, menší skupiny letounů, které směřovaly na Drážďany, toho dne útočily ještě na Plzeň, Duchcov nebo Záluží u Mostu. Bomby dopadly i na Karlovy Vary, Cheb a Tachov. Bombardování Tachova si vyžádalo jedenapadesát obětí.
14. 2. 2025|

Po měsících bojů se před 80 lety podařilo osvobodit Budapešť

Osvobození Budapešti bylo jednou z nejničivějších městských bitev druhé světové války. Postupující sovětská armáda podpořená rumunskými jednotkami přišla o 80 tisíc vojáků. Proti nim stáli nacisté a domácí maďarská armáda pod velením fašistické diktatury Šípových křížů. Tato strana přišla o 49 tisíc vojáků. Civilistů zahynulo 38 tisíc. Vítězové mohli pokračovat v tažení na Brno, Bratislavu a Vídeň, ale čtvrt roku budapešťské bitvy se stalo obdobím brutality tamních kolaborantů proti poslední velké židovské komunitě pod nacistickou nadvládou.
13. 2. 2025|

Jaltská konference předznamenala posun Československa do sovětské sféry vlivu

Před osmdesáti lety, v únoru 1945, se na dnešním Ruskem okupovaném Krymu sešli hlavní představitelé protihitlerovské koalice Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill a Josif Stalin, aby rozhodli o poválečném uspořádání Evropy. Dohodli se na rozdělení sfér vlivu, založení OSN i sovětském vstupu do války proti Japonsku. Pro střední Evropu znamenala Jalta posun do sovětské sféry vlivu. Českoslovenští vojáci, bojující během druhé světové války na Západě, se tak nemohli účastnit květnového osvobození, vzpomínají pamětníci.
11. 2. 2025|

Jaltská konference posunula Polsko a předestřela OSN

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delana Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února osmdesát let.
4. 2. 2025Aktualizováno4. 2. 2025|

Maminku jsem naposledy viděla před Mengelem, říká přeživší Osvětimi

Za druhé světové války prošla tábory Terezín, Osvětim i Mauthausen. Hrůzy války nakonec přežila. Teď žije v Izraeli. Napsala knihu a o svém životě vypráví ve školách. Hana Sternlichtová u příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim poskytla České televizi rozhovor.
28. 1. 2025|

Máme tendenci zapomínat rysy, které vedou k tragickým událostem, míní Pavel

Lidstvo má poměrně špatnou reputaci ve schopnosti poučit se z historie, má tendenci rysy a jevy vedoucí k tragickým událostem zapomínat, prohlásil prezident Petr Pavel při vzpomínkovém setkání při příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti na Pražském hradě. Součástí setkání byla vedle hudebních vystoupení také modlitba českého vrchního rabína Karola Sidona či vystoupení bývalé vězeňkyně nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi Hany Sternlichtové, která přicestovala z Izraele.
28. 1. 2025Aktualizováno28. 1. 2025|

Irský prezident u výročí osvobození Osvětimi zmínil dění v Pásmu Gazy. Hosté odcházeli

Ve svém projevu k 80. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi irský prezident Michael D. Higgins připomněl i aktuální dění v Pásmu Gazy. Někteří hosté se kvůli tomu obrátili k hlavě státu zády. Část z nich pořadatelé vyvedli. Kritice za své postoje Higgins nečelil poprvé. Podle něj současná izraelská vláda porušuje mezinárodní právo i suverenitu sousedních zemí. „Opakoval antisemitské lži a propagandu Hamásu na memoriálu holocaustu, načež odtamtud vyvedli Židy, potomky těch, kteří holocaust přežili. Jaký ohavný člověk. Jaká zvrácená politika,“ napsal na síti X izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar.
27. 1. 2025Aktualizováno27. 1. 2025|

Myslela jsem, že smrt židovských dětí je normální, vzpomínala v Osvětimi přeživší

V polském městě Osvětim se v pondělí uskutečnil pietní akt k 80 letům od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Přímo u jeho brány zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holocaustu promluvit přímo přeživší Osvětimi.
27. 1. 2025Aktualizováno27. 1. 2025|

Osvětim je jen symbol. Honička na Židy začala mnohem dřív, říká pamětník

Osvětim je jen symbol, pronásledování Židů začalo mnohem dříve – pogromy mnohem, mnohem dříve, připomněl v Interview ČT24 sociolog a politolog Fedor Gál, který se narodil na konci druhé světové války v židovském ghettu v Terezíně. Vyrůstal na bratislavské periferii, kde slýchával, že je „židák“. V současnosti je podle něj antisemitismus opět na vzestupu. „Vinni jsou i ti, kteří ve vzdělávacím systému nedostatečně šiří poznání. Vinni jsou i ti, kteří dnes různými slovy dokáží kamuflovat latentní antisemitismus,“ řekl Gál.
27. 1. 2025|

Bez naděje se člověk neobešel, popisuje přeživší holocaustu

Hrůzy nacistického terezínského ghetta mě naučily, jakou hodnotu má kamarádství, zmínila v rozhovoru s ČT na Mezinárodní den památky obětí holocaustu jeho přeživší Michaela Vidláková. Sama se tehdy nejvíce bála toho, že by přišla o rodiče, které od ní nacisté při příjezdu do Terezína oddělili. „Všichni, kteří přežili, cítí takovou povinnost mluvit za ty, kteří nepřežili,“ popsala pamětnice.
27. 1. 2025Aktualizováno27. 1. 2025|

Smrt a zmar. Před 80 lety sovětské vojáky šokoval koncentrační tábor Auschwitz

Na smrt vyhublí, zbídačení vězni a na každém kroku mrtvá těla. Takový pohled se naskytl sovětským vojákům, kteří přesně před osmdesáti lety 27. ledna 1945 dorazili do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim. Komplex táborů Osvětim, nebo také Auschwitz se poté stal největším symbolem nacistického vraždění během druhé světové války. Bylo zde zmařeno nejméně 1,1 milionu životů, většinou židovských.
27. 1. 2025|

MemoMap odhaluje omezení Židů v Praze za války

Projekt MemoMap umožňuje si virtuálně připomenout hrůzy druhé světové války. Díky aplikaci mohou uživatelé sledovat, kde Židé v Praze bydleli, kde a za co byli zatýkáni a kam jít z nařízení nacistů nesměli. V metropoli šlo o více než sto míst – například veřejné budovy, parky, zahrady či náměstí. Autoři projektu se chystají zmapovat také další místa v Česku, a osudy Židů tak přiblížit i mladé generaci.
27. 1. 2025|