Téma 80 let od konce druhé světové války strana 3 z 5

Těsně před koncem druhé světové války, 5. května 1945, v Javoříčku na Litovelsku zastřelili nacisté osmatřicet mužů. Většinu domů zničili zápalnými granáty. Pětadvacet lidí zavraždili ustupující nacisté i v Leskovicích u Pacova. Se zemí srovnali také většinu domů. Vypálení Leskovic je podle historičky Miroslavy Kvášové jednou z mnoha tragédií konce druhé světové války, které se nedostaly do širšího povědomí.

Tisíce povstalců, barikád i mrtvých – takový je finální účet Pražského povstání. Na provizorních zátarasech bojovali nejen Pražané, ale lidé z blízkého i vzdálenějšího okolí, kteří přijeli na pomoc hlavnímu městu. Neumírali ale jen aktivní bojovníci. Stále ještě odporující německé jednotky masakrovaly civilisty, které často bezdůvodně vyváděly z domů a sklepů a týraly a vraždily přímo před jejich příbuznými. Neušetřily ani nejmenší děti. Místa těchto tragédií i hrdinných střetů, umístění barikád i další smutné osudy mapuje nová kniha Průvodce povstaleckou Prahou.

V rámci Konvoje svobody přes Plzeň projelo přes 400 kusů americké vojenské historické techniky. Mezi posádkami historických vozů byli i pamětníci druhé světové války a členové jejich rodin. Více než dvoukilometrovou cestu, kterou lemovaly tisíce lidí, zakončila vybraná technika z čela konvoje na náměstí Republiky. Ve městě třetím dnem pokračují pětidenní Slavnosti svobody – oslavy 80. výročí osvobození Plzně americkou armádou.

Bitva o zámek Itter byla jediným střetem druhé světové války, kdy americká armáda bojovala po boku Němců. Středověkou pevnost ležící uprostřed rakouských Alp v posledních dnech války společně zvládli ubránit proti přesile příslušníků Waffen-SS. Událost, která se odehrála před 80 lety, posléze vešla do historie jako „nejpodivnější bitva druhé světové války“.

Uplynulo osmdesát let od osvobození celého Slovenska. Závěrečné boje zasáhly severozápad území, o poslední obec Makov se bojovalo jen pár hodin. Nacisté se chystali na partyzánskou válku, Rudé armádě už ale ustoupili směrem k Ostravě.

Druhý den plzeňských Slavností svobody, oslav 80. výročí osvobození města americkou armádou a konce druhé světové války, zahájila v sobotu mše za veterány a oběti válek. Bohoslužby v katedrále svatého Bartoloměje se zúčastnili rodinní příslušníci amerických a belgických veteránů, kteří v květnu 1945 osvobodili Plzeň.

Před osmdesáti lety s blížícím se koncem druhé světové války probíhaly jedny z posledních střetů na českém území a obyvatelé se na řadě míst stavěli německým okupantům. „To, co bylo důležité, bylo celé české květnové povstání. Pražské povstání bylo sice největší, ale bylo pouze jednou z bitev,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou historik z Vojenského historického ústavu Praha Tomáš Jakl, podle něhož je poznávání historie nikdy nekončícím procesem.

V terezínské policejní věznici gestapa v Malé pevnosti se 2. května 1945 odehrála poslední hromadná vražda českých odbojářů. O život přišlo 51 vězňů (včetně tří žen), převážně představitelů levicové mládežnické organizace Předvoj. Jejich životy vyhasly v den dobytí Berlína sovětskými vojsky a šest dní před koncem války.

Před osmdesáti lety se dočkal osvobození Zlín a krátce na to i Vsetín, a to díky Rudé armádě s jednotkami rumunské armády, příslušníky 1. československého armádního sboru pod velením generála Karla Klapálka a 1. československou partyzánskou brigádou Jana Žižky. Osvobození se věnuje výstava Nezapomeňme – 80 let od vítězství, která na náměstí Míru ve Zlíně potrvá do 12. května. Ve Vsetíně budou oslavy v Domě kultury. Připraveny tam jsou dvě výstavy i dvoudenní mezinárodní konference.

Pietním aktem u památníku 2. pěší divize začaly v Plzni pětidenní Slavnosti svobody, oslavy 80. výročí osvobození Plzně americkou armádou, jedny z největších připomínek konce druhé světové války v Evropě. Přiletěl na ně 99letý veterán Harry Humason, který se vrátil do Čech poprvé od roku 1945, a dále asi 170 potomků a rodinných příslušníků dalších amerických a belgických vojáků, kteří město v květnu 1945 osvobozovali. Poprvé oslavy navštíví belgický král Philippe, spolu s ním se hlavního pietního aktu u památníku Díky, Ameriko! zúčastní 6. května prezident Petr Pavel.