Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.
Německo si ve čtvrtek stejně jako řada dalších evropských zemí včetně Česka připomíná 80. výročí konce druhé světové války, v Německu je den známý jako Den osvobození. Druhou světovou válku rozpoutalo v roce 1939 nacistické Německo na rozkaz diktátora Adolfa Hitlera. Konflikt připravil o život kolem šedesáti milionů lidí, včetně šesti milionů Židů, kteří se stali terčem masového vyvražďování.
Steinmeier ve svém projevu připomněl, že zdaleka ne všichni v Německu 8. května 1945, ale i dlouho po něm, vnímali pád nacismu jako osvobození. „Německo už se dnes neptá, jestli bylo v roce 1945 osvobozeno, ale jak svobodné zůstane,“ prohlásil Steinmeier. „Ti, kdo osvobodili Osvětim, se nyní stali novými agresory,“ dodal s odkazem na Rusko, které vede už více než tři roky plnohodnotnou válku proti Ukrajině.
Rusko vůdce Vladimira Putina podle německé hlavy státu využívá „historických lží“ spojených s druhou světovou válkou, aby ospravedlňovalo agresi proti Ukrajině. Současná německá podpora Kyjeva je přitom „poučením z 8. května“.
Steinmeierova kritika USA
Steinmeier zároveň kritizoval USA, které podle něj zpochybňují světový řád, který vznikl v důsledku války. Světem podle něj v poslední době otřásly dva „epochální zlomy“ – jedním z nich byla ruská útočná válka proti Ukrajině, druhým „porušení hodnot“ Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Dnešní Německo je podle Steinmeiera „rozmanitá a otevřená země“, která je vděčná všem, kteří se podíleli na porážce nacismu, a také těm, kteří s ní po válce pracovali na usmíření. Německo ale podle něj nyní čelí také posilování extremistických sil. Vyzval proto demokraty v zemi, aby bránili svobodu a demokracii a bojovali proti antisemitismu.
Na akci ve Spolkovém sněmu dorazili i zahraniční diplomaté s výjimkou velvyslanců Ruska a Běloruska, kteří nedostali pozvánku kvůli rusko-ukrajinské válce. Stalo se tak na doporučení ministerstva zahraničí, podle kterého by mohli zneužít připomínky k obhajobě války proti Ukrajině.
Německé vzpomínkové akce začaly dopoledne ekumenickou bohoslužbou v Pamětním kostele císaře Viléma v západní části Berlína, který je jedním ze symbolů hrůz druhé světové války. Vybombardovaný novorománský kostel nebyl po válce obnoven a zůstal torzem. Později k němu přibyly nové moderní budovy: kostelní loď a zvonice. Po bohoslužbě nejvyšší ústavní činitelé zamířili k ústřední pietní hale Neue Wache na berlínské třídě Unter den Linden. Prezident Steinmeier, kancléř Friedrich Merz, předsedkyně obou komor parlamentu Julia Klöcknerová a Anke Rehlingerová a předseda ústavního soudu Stephan Harbarth tam položili věnce.
V Německu 8. květen není běžně svátkem. Výjimkou je letošní rok v Berlíně, který schválil čtvrtek jako jednorázový svátek. Příští rok bude výročí konce války v metropoli opět pracovním dnem.
Oslavy v Británii
Velká Británie si výročí konce války ve čtvrtek připomněla ve 13:00 SELČ (poledne místního času) dvěma minutami ticha, uvedl server BBC News a agentura AFP.
„V tento den si připomínáme odvahu a oběť nejlepší britské generace, která nám zajistila vítězství,“ řekl britský ministr obrany John Healey.
Král Karel III. spolu se svým synem princem Williamem položili květiny k hrobu Neznámého vojína ve Westminsterském opatství. Tam se konal náboženský obřad, kterého se měly zúčastnit téměř dva tisíce lidí včetně královny Camilly, premiéra Keira Starmera a osmi desítek válečných veteránů, uvedla stanice Sky News. Připomínkové akce se konaly po celé Británii, vyvrcholí v Londýně koncertem na prostranství Horse Guards Parade (Přehlídka jízdní gardy), který má navštívit na deset tisíc lidí.
Konec války si v království připomínají už od pondělí, které bylo zároveň volným dnem. Zpravodaj ČT Lukáš Dolanský informoval, že 80. výročí je pro zemi velkou událostí. „V pondělí jsme měli možnost sledovat velkou vojenskou přehlídku, nad centrem Londýna přeletěla letadla a byl viděn král (Karel III.), který tuto přehlídku přijímal. Vystoupil také na balkoně Buckinghamského paláce,“ popsal zpravodaj.
Zmínil také, že se přehlídky zúčastnili ukrajinští vojáci. „V okamžik, kdy pochodovali kolem tribuny, Karel III. stál a salutoval nejen britským vojákům, ale i ukrajinské jednotce,“ informoval Dolanský s tím, že šlo o silný moment. „Britové si uvědomují, jak jsou v tuto chvíli rozložené karty a dávají jasně najevo, že stále Ukrajinu podporují a stojí na její straně,“ doplnil.
„Je to den, který slavíme spolu s celým světem. Se všemi, kteří před osmdesáti lety bojovali za život, aby zlo bylo poraženo a aby se to už nikdy neopakovalo. Bohužel před třemi lety se to stalo znovu – sirény nad Kyjevem se opět rozezněly,“ prohlásil ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pellegrini: Slovensko by se nemělo oddalovat od západních spojenců
Rusko-ukrajinský konflikt při oslavách konce války připomněli i slovenští politici. Například prezident Peter Pellegrini zmínil, že největší oslavou připomínky konce druhé světové války by měl být mír na Ukrajině, informoval zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan s tím, že Pellegrini naznačil, že by se země neměla oddalovat od svých spojenců na Západě.
Premiér Robert Fico (Smer) však plánuje cestu do Moskvy, kde si v pátek patrně jako jediný státník z Evropské unie připomene porážku nacistického Německa. Zejména kritici současné vlády tento krok vnímají jako zrazení prozápadního směřování země, uvedl Šilhan. Opoziční strany připravily vlastní vzpomínkové akce.
Fico cestu ve čtvrtek obhajoval slovy, že kytici je třeba položit tam, kde bylo obětí nejvíce. Slovenský premiér v projevu na oslavách výročí konce války na letišti v Piešťanech hovořil také o budování nové železné opony mezi Východem a Západem.
Někteří evropští politici zároveň při příležitosti výročí konce války uvedli, že je třeba si připomínat minulost a poučit se z ní, abychom se vyhnuli dalšímu konfliktu. Ve společném článku vydaném v The New York Times to napsali ministři zahraničí Česka, Estonska, Lotyšska, Litvy, Moldavska, Polska a Ukrajiny, kteří zároveň varovali před ohrožením demokracie ze strany Ruska a před jeho překrucováním dějinných faktů.
Válka v Evropě skončila podpisem bezpodmínečné kapitulace Německa 7. května 1945 v Remeši na severu Francie, která vstoupila v platnost 8. května. Němci pak podepsali kapitulaci na sovětské přání ještě podruhé na velitelství maršála Georgije Žukova v berlínské čtvrti Karlshorst. Ačkoliv dokument nese datum 8. května 1945, podle některých historiků byl podepsán krátce po půlnoci 9. května.
