Keir Starmer

Londýn si chce udržet zvláštní pouto se Spojenými státy i za vlády zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, s nímž měli ovšem někteří labourističtí ministři v minulosti problém. Z jejich úst vyšly zmínky o „rasistovi“, „sociopatovi“ či „agresivním misogynovi“. Nyní doufají, že republikán na tato slova zapomene. Potřebují totiž silného obchodního spojence –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a vyhnout se plánovaným Trumpovým clům.

Arcibiskup z Canterbury a hlava anglikánské církve Justin Welby oznámil, že odstoupí. S odkazem na jeho vyjádření o tom informovala agentura Reuters. Welby čelil výzvám k rezignaci od minulého týdne, kdy vyšlo najevo, že zatajoval informace o zneužívání mladých mužů a chlapců.

Evropské země si připomněly Den válečných veteránů – svátek, jenž slouží jako připomínka příměří, které 11. listopadu 1918 ukončilo první světovou válku. Velké vzpomínkové akce proběhly tradičně v centru Paříže. Symbolicky se na nich setkali francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.

Britskou opoziční Konzervativní stranu nově povede bývalá ministryně obchodu Kemi Badenochová, nahradí dosavadního lídra a někdejšího premiéra Rishiho Sunaka. Ve stranické volbě Badenochová porazila bývalého náměstka ministra vnitra pro přistěhovalectví Roberta Jenricka. Výsledky hlasování v sobotu oznámila strana.

Podle generálního tajemníka OSN António Guterrese je agentura OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA nepostradatelná. Izraelský parlament v pondělí schválil zákon, který má této agentuře znemožnit působit na izraelském území. Šéf UNRWA Philippe Lazzarini situaci považuje za porušení Charty OSN a nebezpečný precedent, který jen prohloubí utrpení Palestinců.

Společenství bývalých britských kolonií, známé jako státy Commonwealthu, chce začít debatu o britském obchodu s otroky. Požadavek se objevil na setkání těchto zemí v Samoi, kam přicestoval i britský král Karel III. Některé státy by chtěly, aby Spojené království za svoji roli v obchodu s otroky platilo reparace.

Spojené státy vyzvaly Teherán, aby neopětoval útok po úderech, které na vojenské objekty v Íránu v noci provedl Izrael. Podobně reagovali i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz. Evropská unie vyzvala všechny strany k maximální zdrženlivosti, aby se zabránilo nekontrolovatelné eskalaci. Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty izraelské údery odsoudily.

Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. V prohlášení před jednáním s americkým prezidentem Joem Bidenem to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že se ruský vůdce Vladimir Putin ve svých válečných plánech přepočítal, a slíbil, že NATO bude chránit každý centimetr území svých členů. Biden poděkoval Německu za jeho podporu Ukrajiny a vyzval Berlín, aby se nadále snažil dodržet cíl NATO a investovat do obrany nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Biden a Scholz po společném rozhovoru jednali také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem.

Britský stát by mohl obézním nezaměstnaným poskytovat nejmodernější léky na hubnutí, aby jim pomohl s návratem na pracovní trh a ušetřil výdaje státu na léčbu následků obezity. Na návrh tamního ministra zdravotnictví Wese Streetinga upozornil tento týden deník The Daily Telegraph (DT). Farmaceutická společnost Lilly provede studii, zda její lék dokáže zvýšit produktivitu obézních pacientů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek odmítl, že by s evropskými partnery jednal o příměří Ukrajiny s Ruskem. V Paříži žádal o podporu před začátkem zimy, píše agentura AFP. Nový generální tajemník NATO Mark Rutte krátce předtím po jednání se Zelenským v Londýně potvrdil, že povolení použití dalekonosných zbraní poskytnutých Kyjevu k úderům hluboko v ruském týlu je na jednotlivých spojencích. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters hovořil o vojenských potřebách své země v příštích měsících pro boj proti ruskému agresorovi i s britským premiérem Keirem Starmerem.

Uplynul rok od nejhoršího teroristického útoku v dějinách Izraele. Světoví politici, představitelé židovských organizací i běžní lidé a rodiny obětí si připomínají výročí útoku, při němž zemřelo 1200 lidí a dalších zhruba 250 bylo uneseno do Pásma Gazy, kde se od té doby válčí. Pietní akce i protesty proti izraelské ofenzivě v Gaze se v pondělí konají na různých místech světa. K ročnímu výročí se vyjádřili představitelé řady států. Americký prezident Joe Biden Izrael ubezpečil o neutuchající podpoře, zatímco teroristická organizace Hamás, stejně jako libanonský Hizballáh zdůraznily, že proti Izraeli budou bojovat i nadále.

Spojené království oznámilo, že se po více než půlstoletí vzdává svrchovanosti nad strategicky důležitým seskupením ostrovů v Indickém oceánu. Po desetiletích pření předá Čagoské ostrovy Mauriciu, čímž umožní návrat původních obyvatel. Čagosané byli v 60. a 70. letech ze souostroví vyhnáni. V oblasti je i tropický atol Diego Garcia, který Británie a USA využívají jako vojenskou základnu pro své námořní lodě a dálkové bombardovací letouny. Základna zůstane Londýnu a Washingtonu k dalšímu využití.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, francouzský premiér Michel Barnier, jeho britský kolega Keir Starmer, šéf unijní diplomacie Josep Borrell či generální tajemník OSN António Guterres odsoudili eskalaci na Blízkém východě poté, co Írán v úterý večer odpálil téměř 200 raket na Izrael. Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan vyjádřil přesvědčení, že se íránský útok podařilo odrazit. Reagovala i česká diplomacie. „Takový útok je nutné jednoznačně odsoudit, nemá žádné ospravedlnění. Je to akt agrese a Izrael má právo se bránit,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v Interview ČT24.

Současná eskalace napětí mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se téměř dostala na úroveň plnohodnotné války, prohlásil v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři zahraničí zemí skupiny G7 varovali, že stupňování konfliktu na Blízkém východě nikomu prospěch nepřinese. Česko v reakci zdůraznilo právo židovského státu na sebeobranu. Pondělní izraelské útoky na sklady a odpaliště raket Hizballáhu byly největší akcí Jeruzaléma tohoto druhu v Libanonu od roku 2006. Vzájemné ostřelování pokračuje i v úterý.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek jmenoval premiérem bývalého ministra zahraničí a někdejšího brexitového vyjednavače Evropské unie Michela Barniera, informovala stanice BFM TV či agentura Reuters. Francie čekala na novou vládu dva měsíce, od předčasných parlamentních voleb. O Barnierovi z pravicové strany Republikáni jako možném kandidátovi se začalo spekulovat až tento týden. Barnier při přebírání úřadu prohlásil, že je připraven spolupracovat se všemi stranami a že země potřebuje jednotu.

Tragické smrti všech 72 obětí požáru obytné budovy Grenfell Tower v Londýně šlo zabránit, napsala agentura Reuters s odkazem na závěrečnou vyšetřovací zprávu o požáru z roku 2017, kterou odprezentoval předseda vyšetřovací komise Martin Moore-Bick. Britské vlády podle dokumentu po desetiletí ignorovaly a podceňovaly stavební postupy. Některé stavební firmy včetně výrobců obkladů byly systematicky nepoctivé, záměrně vydávaly své výrobky za bezpečné a úmyslně skrývaly rizika požáru. Strategie hasičů byla nedostatečná, konstatovali podle BBC autoři zprávy. Britský premiér Keir Starmer se omluvil pozůstalým.

V Británii si vyslechly výši trestu další desítky účastníků nedávných násilných demonstrací. Rozsudek měl padnout i pro vůbec nejmladšího obviněného, jehož identita se ze zákona nesmí odhalit. Dvanáctiletý chlapec se přiznal, že napadal policisty. Soudkyně však nakonec verdikt odložila. Jeho matka totiž místo přelíčení dala přednost dovolené na Ibize.

Izraelští vojáci v noci na neděli vyzvedli těla šesti rukojmí unesených loni v říjnu při útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Mrtvé vojáci nalezli v tunelu Hamásu pod městem Rafah na jihu Pásma Gazy, zabili je jejich únosci. Jde o dvě ženy a čtyři muže. Pozůstalí vyzvali ke generální stávce, která by vládu donutila přijmout příměří. Tu podpořily odbory, které začaly stávku svolávat na pondělí, k tomu vypukly protesty. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že kdo zabíjí rukojmí, dohodu o příměří nechce.

Britská vláda posílí školní osnovy, aby děti dokázaly lépe poznat dezinformace na sociálních sítích. Iniciativa souvisí s tragédií v Southportu, kde před měsícem mladík zabil tři děti v taneční škole. Čin otřásl celou Velkou Británií a dezinformace navíc spustily lavinu násilných protestů. Kabinet chce také zlepšit situaci ve vyloučených oblastech, kde se nepokoje šířily více než v jiných částech Spojeného království.

Britská vláda Keira Starmera připravuje reformu horní komory parlamentu. Měla by odstranit práva dědičných zákonodárců zasedat v ní. Sněmovna lordů je historická a tradiční část celého parlamentu, která si dodnes zachovává některé středověké tradice a rituály. Její členové jsou jmenováni doživotně, mají ale jen omezené pravomoci – návrhy zákonů nemohou prakticky zamítnout, ale jen zpozdit jejich projednávání. Předchozí snahy o podobnou reformu zatím pokaždé ztroskotaly.

Tisíce odpůrců rasismu se ve středu večer shromáždily v ulicích britských měst a vytvořily lidské štíty na obranu azylových center a dalších objektů. Stalo se tak poté, co policie varovala před další vlnou protimuslimských nepokojů v souvislosti s výzvou krajně pravicových skupin k novým protestům. Informoval o tom list The Guardian.

Britská policie v noci na úterý čelila útokům v Belfastu, Darlingtonu a Plymouthu, uvedl zpravodajský server BBC News. Od začátku nepokojů před týdnem už bylo zatčeno přes čtyři sta lidí a počet zřejmě dále poroste. Od příštího týdne bude mít ostrovní země k dispozici přes pět set nových míst ve věznicích pro nově zatčené. Podle listu The Guardian nasadí britská vláda dalších 2200 policistů specializovaných na zvládání nepokojů. Celkem jich tak v ulicích bude přes šest tisíc. Premiér Keir Starmer bude v úterý večer kvůli nepokojům předsedat další mimořádné schůzce Cobra.

Ve Velké Británii zasedla vládní komise pro mimořádné události Cobra. Kabinet Keira Starmera tak reaguje na pokračující nepokoje, které zachvátily desítku měst a policie při nich zatkla přes 150 lidí. Hněv míří na přistěhovalce a muslimy poté, co se rozšířila nepravdivá zpráva, že minulý týden v Southportu ubodal tři malé dívky právě muslim. Podle Starmera bude kvůli výtržnostem nasazena „stálá armáda“ policejních specialistů.

Dav demonstrantů se v neděli pokusil vniknout do hotelu v Rotherhamu na severu Anglie, kde jsou ubytováni žadatelé o azyl. Více než 140 lidí britská policie zadržela od soboty v důsledku násilností při demonstracích v řadě britských měst, informoval server BBC. Za protesty stojí pondělní útok v Southportu na severozápadě Anglie, při kterém útočník zabil tři děti. Britský deník The Telegraph upozornil na vliv dezinformačních webů spojovaných s Ruskem, které šíří již vyvrácené lži o tom, že útočník byl žadatel o azyl muslimského vyznání, a podněcují tak další násilí v ulicích.