Keir Starmer

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump zažaloval stanici BBC za údajnou pomluvu kvůli sestříhanému záznamu projevu ze 6. ledna 2021, který vyvolával dojem, že vyzýval své příznivce k útoku na Kapitol. Podle žaloby Trump po britské veřejnoprávní stanici žádá odškodné pět miliard dolarů za každý ze dvou bodů žaloby, tedy celkem až deset miliard dolarů (207 miliard korun). BBC se hodlá bránit.

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také padesátiletý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.

Kyjev do Washingtonu poslal svou poslední aktualizaci plánu na ukončení ruské války na Ukrajině. Agentuře AFP to ve středu sdělily dva ukrajinské zdroje informované o záležitosti. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj téhož dne předtím řekl, že je připravena ukrajinská verze základních dvaceti bodů mírového plánu ukončení války.

Unijní podpora Ukrajiny zůstává při pokračujících mírových rozhovorech neochvějná, shodli se po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa. Zelenskyj označil společný postup se zástupci Evropské unie (EU) a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem za koordinovaný a konstruktivní, uvedly agentury Reuters a DPA.

Ukrajina s Evropou chtějí svůj návrh podoby mírového plánu dokončit do úterý, aby ho mohly předat Spojeným státům. V pondělí to po jednání v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem, šéfem Elysejského paláce Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Ukrajina se nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska, ale že USA hledají kompromis.

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.

Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl americký prezident Donald Trump k americko-ruskému plánu, který by mohl vést k zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině. Podle Trumpa si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh bude muset nechat líbit. Zelenskyj prohlásil, že nezradí zájmy své země. USA podle zdrojů Reuters Kyjevu pohrozily, že zastaví dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací, pokud nepřijme návrh na ukončení války.

Britská vláda chystá zpřísnění podmínek pro migranty, kteří v posledních letech přicházejí do země nelegální cestou v rekordních počtech. Labouristická vláda hodlá mimo jiné zrušit automatické přidělování sociálních dávek či výrazně prodloužit dobu nutnou pro získání trvalého pobytu. Tamní média píší o tom, že reforma se má inspirovat Dánskem a kabinetu premiéra Keira Starmera má pomoci zbrzdit vzestup strany Reform UK, která svou protiimigrační rétorikou oslovuje voliče a vede v průzkumech.

Americký prezident Donald Trump řekl, že má povinnost zažalovat britskou veřejnoprávní stanici BBC kvůli svému sestříhanému projevu z 6. ledna 2021, který označil za uklidňující a krásný. BBC ho podle něj svým zásahem zmasakrovala. Trump hrozí britské stanici soudem o více než miliardu dolarů (přes 21 miliard korun), pokud se stanice neomluví a neodškodní ho. Kvůli kauze rezignovali generální ředitel BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová.

Britská policie pokračuje ve vyšetřování útoku nožem ve vlaku ve východní Anglii. Zraněno bylo jedenáct lidí, podle původních informací devět vážně, z toho dva jsou stále v kritickém stavu. Na místě činu zadržela policie dva muže, přičemž jednoho již propustila. Druhý podle médií zůstává ve vazbě. Důkazy zatím podle úřadů nenasvědčují tomu, že šlo o terorismus. Ve vlacích a na nádražích budou v neděli platit zvýšená bezpečnostní opatření.

Turecko pořídí v Británii dvacet bojových letounů Eurofighter Typhoon za osm miliard liber (v přepočtu 223 miliard korun), oznámila britská vláda, podle které dohodu v pondělí v Ankaře podepsali britský premiér Keir Starmer a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Montáž letounů se uskuteční v Británii, což podpoří tamní průmysl.

Britský premiér Keir Starmer po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání otevřené ruské agresi. „Posilujeme naše programy tak, abychom Kyjevu mohli poskytnout přes pět tisíc lehkých střel,“ uvedl Starmer s tím, že Británie bude dál dodávat i dalekonosné rakety. Koalice ochotných je podle něj odhodlána jít dále než kdykoli předtím, aby zvýšila tlak na Rusko.

Spojené státy ve středu oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Šéf resortu financí Scott Bessent uvedl, že k tomuto kroku Washington přistoupil, protože ruský vládce Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině, kterou americký ministr označil jako nesmyslnou. Moskva označila sankce za extrémně kontraproduktivní, pokud jde o mír na Ukrajině. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové ruské cíle na Ukrajině zůstávají nezměněné.

Přes dvacet premiérů a prezidentů včetně šéfa Bílého domu Donalda Trumpa se v pondělí účastnilo mírového summitu v egyptském Šarm aš-Šajchu. Trump tam s egyptskými, katarskými a tureckými zprostředkovateli podepsal dokument o dohodě o příměří v Pásmu Gazy. Garanti amerického mírového plánu pro Pásmo Gazy, jimiž jsou vedle Spojených států ještě Egypt, Katar a Turecko, měli na schůzce odsouhlasit obecné principy plánu.

Teroristické hnutí Hamás předalo Červenému kříži na jihu Pásma Gazy zbývajících třináct živých izraelských rukojmí, potvrdila izraelská armáda. Její konvoj už předtím převezl sedm dříve propuštěných na vojenskou základnu Reim. Všech dvacet rukojmí, která byla zadržována v Gaze 738 dní, je již na území židovského státu. Hamás také Červenému kříži předal těla čtyř rukojmí, která v zajetí zemřela. Do Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu a do Gazy přijely první autobusy s palestinskými vězni.

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.

Teroristický útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023 si v úterý lidé v Izraeli připomněli smutečními shromážděními, demonstracemi i cyklistickým závodem. Vzpomínkový den vyvrcholil koncertem v Tel Avivu. Oficiální ceremonie úřady kvůli svátku sukot a židovskému kalendáři přesunuly na 16. října. Akce ale provázel i hněv těch, kteří vládě vyčítají, že lidi nedokázala před útokem ochránit a že tehdejší události i to, co k nim vedlo, stále dostatečně nevyšetřila, napsal server The Times of Israel (ToI).

Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí je na dosah, uvedli šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Obdobně se vyjádřili i čelní představitelé Velké Británie či Německa. Teroristické hnutí Hamás odpovědělo na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v oblasti, že je ochotno předat všechna izraelská rukojmí, živá i mrtvá. V evropských metropolích se proti válce demonstrovalo.

Jednoho z mužů, který zahynul při čtvrtečním útoku před synagogou v Manchesteru, zasáhla kulka vystřelená policistou, uvedla v pátek podle médií manchesterská policie. Její šéf Stephen Watson řekl, že podle předběžného forenzního vyšetřování oběť utrpěla střelné zranění. Podezřelý útočník Jihad al-Shamie u sebe neměl střelnou zbraň, jediné výstřely vypálila policie, když se snažila pachatele zneškodnit, uvedl policejní šéf. Dle Deníku The Guardian byl muž dříve vyšetřován kvůli sexuálnímu napadení.

Britský premiér Keir Starmer v reakci na čtvrteční útok na synagogu v Manchesteru uvedl, že útočník si své oběti vybral právě proto, že to byli Židé. Slíbil zajistit židovské komunitě bezpečnost, kterou si zaslouží, informuje agentura Reuters. Útok si vyžádal dvě oběti. Po zásahu policie zemřel i útočník, který najel autem do lidí a zaútočil rovněž nožem. Policie incident označila za teroristický čin. Izraelští vládní politici považují útok za výsledek vlny antisemitismu v Británii a slabosti vůči terorismu.

Na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy již reagují evropští státníci. Plán přivítali lídři Německa, Itálie, Francie i Británie, kteří zároveň nabízejí spolupráci. Podle německého kancléře Friedricha Merze jde o nejlepší šanci na ukončení války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také ale v úterý řekl, že izraelská armáda zůstane na většině území Pásma Gazy a Izrael nepřistoupí na vznik nezávislého palestinského státu, ačkoliv mírový plán, se kterým souhlasil, se o tomto zmiňuje.

Velká Británie stojí podle premiéra Keira Starmera na rozcestí mezi slušností a rozdělením společnosti. Obliba jeho labouristů se pouhých čtrnáct měsíců po drtivém volebním vítězství propadá, spekuluje se dokonce o výměně šéfa vlády. Body naopak sbírá brexitový politik Nigel Farage, jehož protiimigrační Reformní strana by mohla zbořit tradiční britský systém. Podle Starmera probíhá „boj o duši“ země – podobně jako kdysi po válce.